Poslání

Mezi základní oslavy pravoslavného liturgického roku patří pascha, vzkříšení Krista. Svatí jsou ti, kteří na základě přesvědčení církve jsou po smrti v nebi a mohou se za lidi žijící na zemi přimlouvat. Tajina je označována jako hluboký způsob Božího působení. Svaté písmo představuje slovo Boží a sepsali jej lidé, kteří se inspirovali Duchem svatým. Opravdový křesťanský život je možné žít na základě životů svatých.

Historie

Založena byla Pánem Ježíšem Kristem, jehož dvanáct apoštolů hlásalo Evangelium v Izraeli a zmrtvýchvstání po celém světě. Učení církve bylo postupně vytvořeno během církevních sněmů v období mezi 4. a 8. stoletím. Hlavní důraz je kladen na sedm ekumenických koncilů. V roce 1054 dosáhlo napětí mezi východní a západní církví vrcholu a po čtvrté křížové výpravě se obě církve rozpadly.

Nejvíce se k pravoslaví, a tedy k ortodoxnímu křesťanství, hlásí Řekové, Rusové a další Slované. Velké procento jich je v Kanadě, Austrálii a Spojených státech amerických.

Charakteristika

Pravoslavné církve po celém světě sjednocuje princip společné pravoslavné víry, který je založen na učení Písma svatého, posvátné Tradici a na jednotě svatých Tajin (svátostí). Pravoslavné světové církve mají společnou víru, liturgickou tradici. Při liturgii používají staré slovanské jazyky, církevní slovanštinu nebo národní jazyky.

Pravoslavní věří v trojjediného Boha. Energie se odlišuje od podstaty boží, která pochází od Boha Otce, z něj pochází Bůh Syn, prostřednictvím věčného narození, a také Duch Svatý díky věčnému vycházení. Původně Bůh stvořil člověka dokonalého, ale člověk si sám zvolil svou neposlušnost k Bohu a zlo. Bůh Otec poslal do světa dokonalého Ježíše Krista, aby zachránil člověka a stal se jeho spasitelem. Ten byl dokonalým Bohem a převzal na sebe podobu dokonalého člověka, aby lidé nemuseli po smrti do podsvětí, které symbolizovalo předpeklí. Ústředními tradicemi jsou Bible (Písmo svaté), vyznání víry, liturgické texty, spisy církevních Otců, životy svatých a ikony. Pravoslavní slaví svátek Zesnutí Panny Marie a věří v neposkvrněné početí.

Organizační struktura

Pravoslavná církev je spojena díky existenci samostatných místních církví, které jsou řízeny vlastním představitelem. Tím nejvyšším jsou biskupové. Biskup je patriarcha, metropolita či arcibiskup. Jednotliví biskupové předsedají synodu a ten je označován jako nejvyšší věroučná, kanonická a administrativní autorita církve.

Farnost, církevní obec čili parochie, je základní organizační jednotkou Církve Kristovy. Základní část představuje církevní sbor pravoslavných věřících s knězem shromážděných kolem prestolu. Tito věřící slouží svatou Tajinu Eucharistie. Tajiny jsou uznávané jako spasitelné celou pravoslavnou církví.

Autokefální církev, tedy samostatná a nezávislá jednotka, je složena z pravoslavné církve v Čechách a církve na Slovensku. V Čechách je tvořena dvěma eparchiemi – pražským a olomoucko-brněnským biskupstvím a na Slovensku prešovským a michalovským biskupstvím.

Současné působení

Církev je členem Ekumenické rady církví, ve které mohou diskutovat o protestanských a reformovaných církvích. Sněm pravoslavné církve v České republice a na Slovensku plní nejvyšší funkci, která je věroučná, představuje ústavodárný, správní a církevně kanonický soudní orgán. Pravoslavné bohoslužby jsou zpravidla delší než katolické a nejsou při nich použity hudební nástroje. Pohled kněze směřuje tam, kam pohled lidu, a tedy je k němu při bohoslužbě otočen zády. Desetkrát za rok je vykonaná Božská liturgie sv. Basila Velikého a po zbytek roku Božská liturgie sv. Jana Zlatoústého. Rozpor mezi katolickou a protestantskou církví je patrný u katolických dogmat, která byla přijata v 19. a na počátku 20. století.

Vzdělávání, sociální a kulturní činnost

Teologického vzdělání mohou příznivci církve dosáhnout na Husitské teologické fakultě UK v Praze, v oboru Pravoslavná teologie či na Pravoslavné bohoslovecké fakultě v Prešově, na Prešovské univerzitě. V České republice je vydáván měsíčník Hlas pravoslaví a na Slovensku vychází Odkaz sv. Cyrila a Metoda.