Řecko

Řecká policie zatkla dva dva cizince podezřelé z terorismu, připravovali velké útoky

Řecká policie informovala, že zatkla dva cizince podezřelé z terorismu, kteří se v zemi údajně chystali spáchat rozsáhlé útoky na cíle s "velkým symbolickým významem". Podle policie byli součástí zahraniční teroristické skupiny a byli v závěrečné fázi příprav útoku.

Agentura AFP s odvoláním na nejmenované policejní zdroje píše, že zadrženými jsou Pákistánci, kteří si za cíl útoků vybrali místa spojovaná s Izraelem.

"Jejich cílem nebylo jen způsobit ztrátu životů nevinných občanů, ale i narušit pocit bezpečí v zemi a poškodit veřejné instituce a ohrozit řecké mezinárodní vztahy," cituje agentura AP z oficiálního prohlášení policie.

Na zadržení této dvojice, která je nyní v cele na policejním velitelství v centru Atén, se podílela protiteroristická divize řecké policie a zpravodajská služba EYP. Pomáhala jim i zpravodajská služba jiné země. O kterou šlo, však řecká policie neuvedla.

Zdroj: ČTK

Letadlo Ryanair z Katovic do Atén doprovázely stíhačky kvůli bombové hrozbě

Dva řecké stíhací letouny F-16 v neděli doprovázely letadlo společnosti Ryanair mířící z polských Katovic do řeckého hlavního města Atén. Učinily tak z preventivních důvodů poté, co byla nahlášena hrozba bombového útoku na palubě, napsala agentura AFP s odvoláním na zdroj z řeckého ministerstva obrany. Letoun s více než 190 lidmi na palubě odpoledne bezpečně přistál na mezinárodním letišti v Aténách.

Letadlo poté zamířilo do odlehlé části aténského letiště, kde ho začali kontrolovat odborníci na zneškodňování bomb. Původce bombové hrozby zatím není znám, podotkla AFP.

"Všichni lidé jsou v pořádku a v bezpečí," řekla agentuře DPA mluvčí letiště Elena Dimopuluová.

Řecké stíhací letouny doprovázely dopravní letoun od chvíle, kdy vstoupil do řeckého vzdušného prostoru. Před tím ho podle AFP doprovázely stíhačky maďarského letectva.

Zdroj: ČTK

Zemřel poslední řecký král Konstantin II., bylo mu 82 let

V Aténách v úterý ve věku 82 let zemřel poslední řecký král Konstantin II. Informovaly o tom řecká média i zahraniční agentury. Konstantin II. vládl do roku 1967, kdy ho vojenská junta, se kterou dříve spolupracoval, donutila opustit zemi. Jeho vláda patřila k nejvíce neklidným obdobím v historii moderního Řecka, píše agentura Reuters.

Podle agentury AFP byl Konstantin II. bratrancem britského krále Karla III.

Konstantin II. nastoupil na trůn v roce 1964 po smrti svého otce, krále Pavla. Ve věku 23 let čelil neklidnému politickému období. V dubnu roku 1967 sesadil vládu vojenský puč a král s juntou zpočátku spolupracoval. Skupina důstojníků ho však na konci tohoto roku donutila opustit zemi. Řecko oficiálně monarchii zrušilo v roce 1973. Konstantin II. pak několik let musel zůstat v zahraničí.

Podle řecké veřejnoprávní televize ERT bývalý král zemřel v důsledku mozkové příhody. Hospitalizován byl od minulého týdne.

Zdroj: ČTK

Papež František vrátí do Řecka části Partenonu z vatikánských muzeí

Papež František nechá vrátit do Řecka tři části aténského Partenonu, které mají ve sbírkách vatikánská muzea. Oznámil to v pátek Vatikán. Řecko se dlouhodobě snaží získat nazpět různé části nejvýznamnějšího chrámu aténské Akropole, které uchovávají muzea po celém světě.

Vatikán oznámil, že papež František části starořeckého chrámu zasvěceného bohyni Athéně daruje pravoslavnému arcibiskupovi aténskému Hieronymovi II. "jako konkrétní náznak upřímného přání pokračovat v ekumenické cestě". Podle agentury Reuters není ale jasné, jak arcibiskup aténský s památkami naloží.

Podle stránek vatikánských muzeí se v jejich sbírkách nacházejí tři části soch z aténského Partenonu. Jedná se o hlavu koně a dvě mužské hlavy. Mramorové artefakty, které byly součástí výzdoby chrámu, získal Vatikán do svých sbírek v 19. století.

Zdroj: ČTK

Na dům v letovisku na řecké Krétě se zřítila skála, zemřela turistka

Žena, která v noci na neděli zemřela na Krétě v sutinách domu po sesuvu skály, nebyla česká občanka. České ministerstvo zahraničí to má potvrzeno od řeckých úřadů, sdělila zástupkyně mluvčí Černínského paláce Mariana Wernerová. Agentura AFP a řecká televize ERT předtím informovaly o české oběti a dvou zraněných v letovisku Agia Fotia na jihovýchodě Kréty. Podle agentuře Reuters pochází mrtvá ze Slovinska.

Krátce po půlnoci se ze skály nad domy, které si pronajímají turisté, odlomil masivní blok kamení a zasypal dům. Na místo přijely desítky záchranářů, kteří se čtyři pokoušeli rodinu z domu vyprostit. Když našli tělo ženy, už jen konstatovali smrt, uvedla řecká televize ERT, která přinesla také snímek zavaleného domu. Manžel a syn mají jen lehká zranění. Rodina se dnes měla vracet domů.

Nad letoviskem jsou skály a podle ERT se místní obyvatelé obávají dalších sesuvů. Podle prezidenta místní hotelové asociace Georga Vardakise ale nic nenasvědčovalo hrozícímu nebezpečí, píše AFP.

Zdroj: ČTK

Záplavy po přívalových deštích na Krétě mají druhou smrtelnou oběť

Záplavy na řeckém ostrově Kréta mají už dvě smrtelné oběti, záchranáři nalezli tělo pohřešované ženy. V neděli o tom Informovala řecká televize ERT. Přívalové deště se silným větrem zasáhly Krétu v sobotu a způsobily rozsáhlé škody zejména v několika přímořských obcích.

Už v sobotu místní média informovala o úmrtí padesátiletého muže v pobřežním letovisku Agia Pelagia na severu ostrova, asi 25 kilometrů od Heraklionu. Muž zemřel, když ho příval vody uvěznil v autě.

Druhá oběť byla v neděli nalezena na pláži v Agia Pelagia, podle agentury AFP jde zřejmě o 49letou spolujezdkyni onoho muže, která byla pohřešovaná od soboty. Podle televize ERT tito dva lidé cestovali do Heraklionu za prací.

Přívalové deště zasáhly Krétu v sobotu ráno, voda zejména v přímořských obcích zaplavila ulice, odnášela auta a poškodila řadu domů, obchodů a restaurací. V sobotu kvůli záplavám přerušilo provoz i mezinárodní letiště v Heraklionu.

V řeckých vodách se potopily dvě lodě s migranty, zemřelo nejméně 15 lidí

Nejméně 15 lidí zemřelo v noci na čtvrtek při potopení dvou lodí s migranty v řeckých vodách. Záchranáři i nadále pátrají po desítkách pohřešovaných, uvedla agentura AP s odvoláním na místní úřady. Podle pobřežní stráže bylo z vody nedaleko ostrova Lesbos vytaženo 15 těl obětí.

Další plavidlo se potopilo několik stovek kilometrů na západ, nedaleko ostrova Kythéra. Loď vezoucí okolo 100 běženců narazila na skály a ztroskotala. Dosud bylo zachráněno 30 lidí. Moře v oblasti nedaleko vesnice Diakofti bylo rozbouřené, vítr dosahoval rychlosti 70 kilometrů za hodinu.

"Viděli jsme, jak se loď rozbila o skály a lidé po těch skalách šplhali, aby se zachránili. Byl to neuvěřitelný pohled," popsala jedna z místních obyvatelek. "Všichni místní lidé sešli do přístavu a pokoušeli se pomoci," dodala.

Hasiči se snažili podávat migrantům lana, aby jim pomohli vylézt přes útesy na pobřeží. Z místní školy bylo vytvořeno přístřeší pro zachráněné. Během čtvrtka by do oblasti měli dorazit i potápěči.

Kythéra leží poblíž nejjižnějšího výběžku Peloponéského poloostrova a obvyklým cílem běženců nebývá. Většina uprchlíků totiž míří na ostrovy v Egejském moři, jako jsou právě Lesbos, Chios či Samos, které se od tureckého pobřeží nacházejí jen pár desítek kilometrů.

Zdroj: ČTK

Řecko zaplatí, pokud naruší turecký vzdušný prostor, varoval Erdogan a zmínil válku

Řecko zaplatí vysokou cenu, pokud bude nadále svými letadly narušovat turecký vzdušný prostor v Egejském moři. Na shromáždění v Černomořském regionu to dnes podle agentury AFP řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

"Máme vzkaz pro Řecko: nezapomeňte na Izmir," varoval v sobotu Erdogan s odkazem na město na pobřeží Egejského moře, které se dříve jmenovalo Smyrna. Právě jeho obsazením řeckými jednotkami v roce 1919 vypukla řecko-turecká válka.

"Vaše okupace ostrovů (v Egejském moři blízko Turecka) nás nijak nesvazuje. Pokud přijde čas, uděláme, co bude nutné. Můžeme přijít náhle a v noci," prohlásil Erdogan. Řecko podle Turecka svou vojenskou přítomností na ostrovech porušuje mírové smlouvy podepsané po první a druhé světové válce.

Minulou neděli Ankara prohlásila, že její letadla byla během mise v Černém moři zaměřena řeckým systémem protivzdušné obrany S-300, což označila za nepřátelskou akci.

Zdroj: ČTK

Běžec v Řecku zemřel po zásahu bleskem při nočním závodu na horu, druhý utrpěl vážná zranění

Účastník nočního běžeckého závodu na horu v severním Řecku zemřel poté, co jej zasáhl blesk. Další utrpěl vážná zranění, sdělila podle agentury AP policie a hasiči.

Oba muži běželi závod Six Peaks, který vede přes šest nejvyšších vrcholů horského masivu Falakro v severním Řecku. Do jejich skupiny v neděli ve čtyři hodiny ráno v nadmořské výšce 1340 metrů udeřil blesk, uvedla policie.

Dvě záchranná družstva hasičů vyjela na horu z nedalekého města Drama a našla 55letého běžce mrtvého a druhého 56letého vážně zraněného. Zraněný běžec byl letecky přepraven do nemocnice v Kavale, podle úřadů je ve vážném stavu.

Vytrvalostní závod o dálce bezmála 36 kilometrů odstartoval v sobotu večer za dobrého počasí, během noci ale přišel silný déšť a bouřky. Všech šest vrcholů Falakro přesahuje 2000 metrů, přičemž ten nejvyšší leží ve výšce 2232 metrů nad mořem.

Zdroj: ČTK

Evropská komise oficiálně ukončila zpřísněný dohled nad hospodařením Řecka

Evropská komise v sobotu oficiálně ukončila zpřísněný dohled nad hospodařením řeckého státu. Ten měl zajistit zavedení reforem, které Řecko slíbilo výměnou za úvěrovou pomoc od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Podle premiéra Kyriakose Mitsotakise Řecko získá díky ukončení zpřísněného dohledu větší svobodu v hospodářské politice.

"Uzavírá se dvanáctileté období, které přineslo bolest občanům, stagnaci ekonomiky a rozdělení společnosti," uvedl řecký premiér. "Opuštění zpřísněného dohledu znamená větší volnost v našich ekonomických rozhodnutích," dodal. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes ocenila odhodlání Řecka a jeho obyvatel. "Tato země tak může uzavřít tuto kapitolu a dívat se do budoucnosti s důvěrou," napsala na twitteru. "EU bude vždy stát na vaší straně," dodala.

Současnou podobu mechanismu zpřísněné kontroly Evropská komise zavedla v roce 2018, kdy se Řecko začalo znovu financovat na mezinárodních trzích. Řecko si od MMF a EU půjčilo v letech 2010 až 2018 zhruba 260 miliard eur (nyní kolem 6,4 bilionu korun) kvůli vážným problémům se svými veřejnými financemi. Poslední část dluhu vůči MMF Atény splatily na jaře.

Zdroj: ČTK
Pokračovat