Kanada

Aktualizováno 19. 3. 2021 14:43
Nespoutaná příroda, velká jezera a hory, taková je Kanada. Konstituční monarchie získala nezávislost na Velké Británii až v roce 1982.
Kanadská "vlajka javorového listu" vlaje u příležitosti XXI. zimních olympijských her, jejichž dějištěm byl Vancouver.
Kanadská "vlajka javorového listu" vlaje u příležitosti XXI. zimních olympijských her, jejichž dějištěm byl Vancouver. | Foto: Reuters

Druhá největší země na světě Kanada leží v Severní Americe, v severní části kontinentu. Její hranice tvoří Severní ledový, Tichý a Atlantický oceán a Spojené státy americké.

Konstituční monarchie je uskupením federace deseti provincií a tří spolkových teritorií. Oficiálními jazyky jsou angličtina a francouzština. Hlavním městem je Ottawa.

Země hraničí ze státních uskupení pouze s USA. Dále by se dalo hovořit o hranici s Dánskem, jelikož Grónsko, které od Kanady odděluje úzký průliv, je závislým územím Dánska.

Do kanadského území náleží několik ostrovů v Severním ledovém oceánu a ostrovy nedaleko Grónska. Země má nejvíce jezer na světě, která jsou zároveň největší světovou zásobárnou sladké povrchové vody. Mezi významné řeky patří řeka sv. Vavřince, za velké hory jsou označovány Skalnaté hory. Stát se rozkládá hned v několika klimatických pásmech, od arktického až po mírné.  Na severu země se vyskytuje extrémně chladné počasí s arktickou zimou a krátkým chladným létem. Naopak příjemné počasí zažívají obyvatelé jižní části země, kde se teploty v zimě pohybují kolem nuly, v létě kolem 16° až 20 °C.

Základní údaje

Hlavní město: Ottawa
Rozloha: 9 984 670 km²
Nejvyšší bod: Mount Logan, Yukon (5959 m n. m.)
Časové pásmo: UTC-3:30 až -8
Světadíl: Severní Amerika
Počet obyvatel: 37 800 000 (2019)
Hustota zalidnění: 3,5 ob. / km²
Jazyk: angličtina, francouzština
Národnostní složení: Kanaďané, Francouzi, Britové
Náboženství: převážně římskokatolické
Státní zřízení: federativní konstituční monarchie
Vznik: 1. července 1867
Měna: kanadský dolar (CAD)

Historie

Prvními Evropany, kteří osídlili území přibližně kolem roku 1000 n. l., byli Vikingové. Avšak tato nově nabytá oblast pro ně neměla příliš velký význam, a krátce po osídlení opět zanikla. Východní pobřeží země znovuobjevili Evropané až na konci 15. století díky výpravě Johna Cabota z roku 1497. Na počátku 17. století založili Francouzi první dlouhodobé evropské osady na takto vzdáleném území. První osadou byla Port Royal v roce 1605 a druhou osada Québec v roce 1608. V roce 1610 zavítali do oblasti Newfoundlandu Angličané. Bohužel s novým osídlením se začaly z Evropy šířit nové choroby, které postupně hubily původní obyvatele.

Během 17. století kolonizovali Francouzi nové území, avšak původní obyvatelé se proti této francouzské kolonizaci ostře postavili v období 1689-1763 ve francouzsko-indiánských válkách. Francie toto území navždy opustila. Území ovlivňovala pouze Velká Británie. Když Spojené státy válčily za nezávislost proti Británii, stála Kanada v pozadí a poskytla útočiště pro desítky tisíc loajalistů, kteří opustili USA.

Mezi roky 1812-1815 chtěly Spojené státy obsadit Kanadu, ale bez úspěchu. Roku 1846 vznikla Oregonská úmluva, která definitivně ukončila teritoriální spory mezi Kanadou a USA. Za hranici byla uznána 49. rovnoběžka. Během 19. století bylo osídleno kanadské vnitrozemí a založeny nové kolonie. V roce 1867 byl přijat zákon o Britské Severní Americe, jímž byly sjednoceny britské severoamerické kolonie.

V první světové válce bojovali zpočátku dobrovolníci a v roce 1917 byly zavedeny povinné odvody do armády. Za druhé světové války se v zemi hojně rozvinul válečný průmysl.

V roce 1982 byla schválena nová verze ústavy, díky které získala Kanada nezávislost na Velké Británii.

Hospodářství

Země patří mezi nejbohatší státy světa a může se pyšnit jednou z nejvyšších životní úrovní. HDP na obyvatele je vyšší než v zemích západní Evropy a zároveň rozloženo rovnoměrněji než v USA. Monarchie je členem OECD a G8. Dominuje zde sektor služeb, který zaměstnává 75 % obyvatelstva. Primární sektor vytváří pro kanadskou ekonomiku z hlediska těžby dřeva nezastupitelný podíl na HDP. Země má velké zásoby zemního plynu a ropy. Díky dostatku vodních zdrojů mají některé státy k dispozici velice levnou energii získanou prostřednictvím vodních elektráren. Kanada vyváží zlato, hliník, olovo, uran, nikl a zinek. Ze zemědělských plodin se pěstují obiloviny. Největším obchodním partnerem jsou Spojené státy americké.

Zajímavosti

  • Od roku 1925 uplatňuje právo na reklamaci o část Arktidy mezi 60° a 141° západní délky. Avšak prozatím tuto skutečnost neuznaly všechny státy.
  • Pojmenování státu Kanada, Canada, má kořeny u jednoho z prvních kmenů Huronů, který toto území osídlil. Slovo kanata (později Canada) znamená v překladu "seskupení vesnic" nebo "osídlení".
  • Francouzsky mluvící Kanaďané se sami počítají jako Kanaďané a rovněž jako Francouzi. Proto jsou z etnického hlediska započítáni ve statistikách dvakrát. V Québecu žije zejména francouzsky mluvící populace.
  • Díky imigraci, k níž je země poměrně vstřícná a otevřená, se počet obyvatel v Kanadě setrvale zvyšuje. Statistici odhadují počet obyvatel v roce 2025 na 40 milionů, v roce 2050 má činit více než 55 milionů. 
  • Kanadským národním sportem je lední hokej.

Obyvatelstvo a náboženství

Původními obyvateli kontinentu byli Indiáni a Eskymáci. Velká část obyvatelstva žije na jihu a na východě země. Největší počet obyvatel žije v okolí do 160 km od hranice s USA a na východním pobřeží země. Vyskytuje se zde 34 etnických skupin obyvatelstva, které mají každá minimálně 100 000 osob. Dle sčítání lidu se ke kanadské národnosti hlásí téměř 40 %, k anglické 20 %, k francouzské 16 %, ke skotské 14 %, k irské 13 % a k německé 10 %. Původních obyvatel jsou necelá 3,5 %.

Ke křesťanství se hlásí 67 % obyvatelstva, mezi nejuctívanější patří římskokatolická církev. Ateistů je 24 %. Mezi nejrychleji rostoucí náboženství se řadí islám. Jako svůj mateřský jazyk označuje angličtinu 60 % obyvatel, francouzštinu volí 23 %.

Politický systém

Hlavou konstituční monarchie je britská královna Alžběta II. Za svého zástupce jmenuje na návrh premiéra Kanady generálního guvernéra. Země má federální uspořádání a velice silné demokratické tradice. Právní rámec existence státu dává ústava, která je vystavěna na zákoně o Britské Severní Americe z roku 1867. Moc se dělí mezi provinční a federální vládu. Základní práva a svobody jsou dána Kanadskou chartou práv a svobod.

Parlament je dvoukomorový. Vláda se skládá ze členů strany prvního ministra.

Vysoké úředníky jmenuje premiér.

Dovolená a cestování

V nejlidnatější provincii Ontario se nachází největší a nejnavštěvovanější město Kanady Toronto. Provincie Québec prezentuje jedinou plně frankofonní provincii Kanady a turisté nejčastěji zavítají do Montrealu a Quebec City, do měst, ve kterých dýchá Francie. V provincii Calgary turisté nejvíce navštěvují národní parky Jaspers a Banff a Skalnaté hory. Vancouver je největší metropolí na západě Kanady a patří mezi nejnavštěvovanější města v této oblasti.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 25 minutami

Olomouc vyhrála v Mladé Boleslavi, Karlovy Vary otočily duel s brněnskou Kometou

Hokejisté Olomouce vyhráli v předehrávaném zápase 16. kola extraligy na ledě Mladé Boleslavi 2:0. Duel týmů s nejmenším počtem inkasovaných branek v soutěži rozhodl ve 30. minutě v přesilové hře Jan Káňa. Druhý gól vstřelil při power play Mladé Boleslavi David Krejčí, který předtím neproměnil trestné střílení. Premiérové čisté konto udržel Jan Lukáš.

Karlovy Vary porazily Brno 5:3 a připsaly si teprve druhou výhru v posledních osmi zápasech. Kometa, které chyběl v sestavě nejproduktivnější hráč týmu Peter Mueller, neuspěla po sérii tří výher. Energie rozhodla o vítězství ve druhé třetině, ve které se třikrát prosadila.

Předehrávky 16. kolo hokejové extraligy:

BK Mladá Boleslav - HC Olomouc 0:2 (0:0, 0:1, 0:1)

Branky a nahrávky: 30. Káňa (J. Knotek, Nahodil), 60. Krejčí (Lukáš). Rozhodčí: Pešina, Pilný - Gerát, Klouček. Vyloučení: 1:2. Využití: 0:1. Diváci: 2421.

Mladá Boleslav: Krošelj - Ševc, Pýcha, Pláněk, Bernad, Šidlík, Jánošík, Lintuniemi - Claireaux, Fořt, Dufek - Kotala, Raška, Kelemen - P. Kousal, O. Najman, T. Knotek - J. Stránský, Bičevskis, Lunter. Trenéři: Rulík a Patera.

Olomouc: Lukáš - T. Černý, Ondrušek, Škůrek, Švrček, Dujsík, Řezníček, Rašner - Kucsera, Krejčí, Káňa - Klimek, J. Knotek, Ostřížek - Kunc, Nahodil, Burian - Navrátil, Strapáč, Olesz. Trenéři: Moták a Tomajko.

HC Energie Karlovy Vary - HC Kometa Brno 5:3 (1:2, 3:0, 1:1)

Branky a nahrávky: 12. Koblasa (Kohout, T. Havlín), 22. Kracík, 24. Osmík (Redlich, Dlapa), 32. Vondráček (Pulpán, Flek), 60. Kouhout (Koblasa, Dlapa) - 9. Kollár (Magee), 14. Mallet (Rákos), 59. P. Holík (Zaťovič, Haščák). Rozhodčí: Pražák, M. Sýkora - Pešek, Malý. Vyloučení: 1:4. Využití: 2:0. Diváci: 2378.

Karlovy Vary: F. Novotný - Plutnar, M. Rohan, Hanousek, Dlapa, Pulpán, T. Havlín, Parkkonen - Flek, Hladonik, T. Rachůnek - O. Beránek, Kracík, Průžek - Kohout, Kulich, Koblasa - Vondráček, Osmík, Redlich. Trenér: Pešout.

Brno: Tomek - Bartejs, Ďaloga, Roth, Kučeřík, D. Mikyska, Gulaši, Mlčák - Horký, P. Holík, Zaťovič - R. Pavlík, Šoustal, Haščák - Vincour, Rákos, Mallet - Magee, Kusko, Kollár. Trenér: Kalous.

1. Třinec 14 8 2 3 1 50:29 31
2. Pardubice 15 8 3 1 3 50:34 31
3. Hradec Králové 14 8 2 0 4 40:27 28
4. Mladá Boleslav 15 8 1 1 5 40:28 27
5. Sparta Praha 15 6 3 3 3 55:46 27
6. Plzeň 14 7 1 2 4 47:41 25
7. Olomouc 13 6 3 0 4 30:24 24
8. České Budějovice 14 7 0 2 5 43:44 23
9. Brno 15 4 4 1 6 43:47 21
10. Karlovy Vary 15 6 0 2 7 46:45 20
11. Litvínov 14 4 1 2 7 41:45 16
12. Liberec 14 4 0 4 6 26:39 16
13. Vítkovice 12 3 2 0 7 20:35 13
14. Kladno 14 1 3 2 8 37:56 11
15. Zlín 14 0 1 3 10 24:52 5
Zdroj: ČTK
Další zprávy