KLDR

Aktualizováno 23. 3. 2020 15:00
Korejská lidově demokratická republika vznikla v roce 1948 v severní části Korejského poloostrova. Od jejího založení stojí v čele země dynastie Kimů. V současnosti vládne KLDR Kim Čong-un.
Kim Čong-un.
Kim Čong-un. | Foto: Reuters

Korejská lidově demokratická republika (KLDR nebo také Severní Korea) vznikla v roce 1948 v severní části Korejského poloostrova. Od jejího založení stojí v čele země dynastie Kimů. V současnosti vládne jako třetí v pořadí Kim Čong-un, který je zároveň generálním tajemníkem vládnoucí Strany práce. Severní Korea patří mezi poslední komunistické státy a je zároveň nejvíce uzavřenou zemí světa. Ostrá rétorika jejích vůdců je namířena zejména proti USA.

Konflikt mezi Severní Koreou a jejím jižním sousedem Korejskou republikou začal již po druhé světové válce, kdy byl Korejský poloostrov rozdělen 38. rovnoběžkou na sovětskou (severní) a americkou (jižní) okupační zónu. V severní části byla ustavena komunistická KLDR v čele s Kim Ir-senem, zatímco v jižní části vznikla Korejská republika, jejímž spojencem se staly Spojené státy. Korejská válka, která proběhla v letech 1950 až 1953, toto rozdělení potvrdila. Obě země podepsaly 27. července 1953 příměří (nikoliv však mír).

Vztahy mezi Severní a Jižní Koreou jsou od konce války proměnlivé. K jejich zlepšení došlo například v roce 2000, kdy se konal první summit Sever-Jih v Pchjongjangu. Jihokorejský prezident Kim Dae-jung, přezdívaný "asijský Mandela", byl později oceněn Nobelovou cenou míru. Ke zhoršení vztahů naopak došlo v roce 2010, kdy KLDR ostřelovala děly jihokorejský ostrov Jonpchjong ve sporném pohraničním pásmu. Při tomto incidentu přišli o život dva jihokorejští vojáci a dva civilisté. Soul útok opětoval.

Velké obavy mezinárodního společenství vyvolává jaderný program KLDR. Severní Korea provedla již několik jaderných testů.

V červnu 2018 si prezident USA Donald Trump a Kim Čong-un v Singapuru stanovili jako společný cíl denuklearizaci Korejského poloostrova. Od té doby se však jednání nijak zásadně neposunula.

Spojené státy žádají, aby se Pchjongjang nejprve vzdal vývoje jaderných zbraní, teprve potom jsou ochotny odvolat sankce uvalené na KLDR za její jaderné a raketové zbrojní testy. 

Vůdci KLDR:

Kim Ir-sen (1948-1994)
Kim Čong-il (1994-2011)
Kim Čong-un (2011-?)

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 39 minutami

Vláda prodloužila kontroly na hranicích se Slovenskem o další dva týdny

Kontroly na českých hranicích se Slovenskem budou pokračovat dalších 14 dní, rozhodla ve středu podle informací České televize vláda na návrh ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Bez prodloužení by skončily 12. prosince. Česko obnovilo kontroly kvůli migrantům přicházejícím do Evropské unie takzvanou západobalkánskou cestou v závěru září. Rakušan před středečním zasedáním kabinetu navrhoval jejich prodloužení o 30 dní, k aktuálnímu prodloužení se zatím nevyjádřil.

Režim, na česko-slovenské hranici platí, může fungovat podle schengenských pravidel nejdéle půl roku, tedy do konce března. Opatření podle Rakušana zafungovalo, daří se i diplomatická jednání, která mají migraci omezit, například tlak na Srbsko, aby harmonizovalo vízovou politiku se zeměmi Evropské unie.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

PPF prodala v Rusku s miliardovou ztrátou obchodní a administrativní centrum

Investiční skupina PPF prodala letos na podzim v Rusku společnost Fantom, což představuje obchodní centrum v Astrachani a také administrativní komplex Comcity v Moskvě. Z obou transakcí PPF předpokládá ztrátu dohromady zhruba 104 milionů eur (asi 2,5 miliardy Kč). Firma to uvedla ve zprávě o výsledcích za letošní první pololetí. PPF tak pokračuje v prodeji svého majetku, jehož hodnotu pošramotila ruská invaze na Ukrajinu, napsal dnes server Hospodářské noviny (HN), který na obchody upozornil.

Stoprocentní podíl ve společnost Fantom prodala PPF v září za 62 milionů eur, z transakce očekává ztrátu 14 milionů eur. V říjnu se PPF dohodla na prodeji komplexu Comcity a akvizici menšinového podílu v hypotečním fondu Imperial Fund registrovaném v USA. Celková hodnota transakce je 175 milionů eur, způsobí ztrátu přibližně 90 milionů eur. Dokončení výměny aktiv u druhého z obchodů je podmíněno řadou kroků, které se ještě neuskutečnily. "Finalizujeme kompletní odchod z ruského trhu," řekl HN mluvčí PPF Leoš Rousek.

PPF a její společnost Home Credit už dříve ohlásily odchod z ruského bankovního trhu. Počátkem září oznámily, že dokončily prodej svého zbývajícího podílu 49,5 procenta v ruské Home Credit & Finance Bank (HCFB) včetně některých dceřiných společností. Plnou vlastnickou kontrolu nad HCFB převzala skupina individuálních investorů. Podle pololetních výsledků za většinový podíl 50,5 procenta v ruských aktivitách PPF obdržela 382 milionů eur a zbývající podíl byl oceněn na 149 milionů eur. Celková čistá ztráta z prodeje ruských aktivit činila 900 milionů eur.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Počet uživatelů BankID za téměř dva roky fungování překročil dva miliony

Bankovní identita je po téměř dvou letech od svého startu s dvěma miliony uživatelů nejpoužívanějším způsobem digitálního ověření totožnosti občanů v Česku. BankID jako takzvanou digitální občanku nejméně jednou využilo přes 1,6 milionu lidí pro identifikaci u státních portálů a 550.000 osob u 135 zapojených firem. Novinářům to řekl výkonný ředitel Bankovní identity Marek Růžička.

"Lidé oceňují výhody zabezpečené bankovní identity v podobě úspory času a peněz, což se odráží v počtu aktivních uživatelů. Během prvního týdne po spuštění žádosti o jednorázový pětitisícový příspěvek na dítě přes portál Jenda vyzkoušelo vůbec poprvé bankovní identitu 160.000 lidí," uvedl Růžička. "Jen za letošek počty uživatelů BankID stouply více než dvojnásobně," doplnil předseda představenstva Bankovní identity Jan Blažek.

Téměř tři miliony klientů zdravotních pojišťoven by se pomocí BankID mohly přihlašovat do klientských portálů, zbývající pojišťovny brzy přibydou. Bankovní identitu využívají i energetické, investiční nebo leasingové společnosti.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Plyn pro evropský trh za měsíc zdražil o 40 procent, hlavně kvůli počasí

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v posledních dnech zvyšuje a zhruba od první poloviny listopadu, kdy klesla pod 98 eur za megawatthodinu (MWh), se dnes dopoledne vyšplhala nad 140 eur za MWh. Za méně než měsíc to je nárůst o více než 40 procent. Podle analytiků ale není cenový růst překvapivý, je výsledkem především chladnějšího počasí a s tím spojené vyšší spotřeby.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v lednu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku se před polednem pohybovala mírně nad 142 eury (asi 3450 Kč), a proti předchozímu dni vykazovala nárůst o více než tři procenta. Ceny v TTF jsou pro evropský trh určující.

Meteorologové předpovídají, že Evropu v nadcházejících dvou týdnech čeká chladnější počasí kvůli přílivu mrazivého arktického vzduchu. Zasáhne zejména Britské ostrovy a severské země. Kvůli omezení dodávek ruského plynu po začátku války na Ukrajině Evropská unie urychlila plnění plynových zásobníků. K datu 5. prosince byly zásobníky plné na 90,9 procenta, o den dříve to bylo 91,3 procenta, uvedl server Trading Economics.

Zdroj: ČTK
Další zprávy