Jižní Korea

8. 11. 2016 14:55
Korejská republika je stát ve východní Asii rozkládající se na jižní polovině Korejského poloostrova.
Vlajka Jižní Koreje - sport
Vlajka Jižní Koreje - sport | Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Jižní Korea je země sevřená mezi dvěma velkými sousedy Čínou a Japonskem. Ze západu je omývána vodami Žlutého moře, na východě vodami Japonského moře. Největším a zároveň hlavním městem je Soul.

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Soul
Rozloha: 98 480 km²
Nejvyšší bod: Halla-san (1950 m n. m.)
Časové pásmo: +9
Světadíl: Asie
Počet obyvatel: 50 mil.
Hustota zalidnění: 492 ob. / km²
Jazyk: korejština
Národnostní složení
Náboženství: bez vyznání je asi 50 %, křesťané 26 %, buddhisté 26 %
Státní zřízení: prezidentská republika
Vznik: 15. srpna 1945 (nezávislost na Japonsku)
Měna: jihokorejský won

Po většinu známé historie byl Korejský poloostrov jediným politickým prostorem, kde podle legendy už před více než čtyřmi tisíci let vzniklo první korejské království Kočoson. Údajně bylo založeno vyslancem nebes Tangunem v roce 2333 př. n. l. Na konci 2. st. př. n. l. vznikla malá korejská království, která spolu válčila. Od 1. století n. l. nastalo na Korejském poloostrově období tří království. Od roku 698 do roku 926 trvalo období severního a jižního státu (Sjednocená Sillia a Parhe). V období dynastie Korjo vznikaly první zákony a docházelo k rozkvětu státu a kultury.  Po převratu v roce 1388 vznikla dynastie Čoson a král Sedžong Veliký provedl četné reformy a nechal vytvořit korejskou abecedu hangul, která se používá dodnes. Království Čoson bylo velmi poznamenáno japonskou invazí a útoky Mandžuů na počátku 17. století.

Následující století se soustředilo na vnitřní obnovu a nápravu škod, které během konfliktů vznikly. Tradičním společenstvím otřásalo pronikání západních myšlenek a učení. Korea se proto v roce 1860 uzavřela a odmítala veškeré snahy západních mocností k navázání kontaktů. Na přelomu 19. a 20. století vzniklo Korejské císařství po čínsko – japonské válce. Japonsko upevnilo své pozice v Soulu a na scéně se objevilo Rusko. V r. 1904 Japonsko nečekaně napadlo ruskou základnu v Port Arthuru a obě země vstoupily do války. Rusko-japonská válka měla poměrně krátké trvání a byla dalším drtivým vítězstvím Japonců. Již v prvních letech po anexi (1910) začali Korejci projevovat až do roku 1945 odpor. Během 2. světové války se stala Korea vojenskou základnou Japonska, byla zdrojem potravin a pracovní síly.  Po ukončení druhé světové války se Korea stala oblastí zájmu dvou světových mocností – USA a Sovětského svazu.

V roce 1948 byla Korea v místě 38. rovnoběžky rozdělena na dva státy – Korejskou lidově demokratickou republiku a Korejskou republiku. Napětí mezi oběma státy vyústilo v roce 1950 v korejskou válku, která skončila v roce 1953, ale formálně jsou stále obě země ve válečném stavu. Následná historie Jižní Koreje je poznamenána obdobími střídání demokratických a autokratických vlád. Civilní vlády jsou obvykle číslovány od první republiky až po současnou šestou republiku. První republika, která byla po svém založení demokratická, se stávala čím dál více autokratickou, až nakonec v roce 1960 padla. Druhá republika byla silně demokratická, ale během méně než jednoho roku byla svržena a nahrazena autokratickým vojenským režimem. Třetí, čtvrtá a pátá republika byly demokratické, ale jsou často považovány za pokračování vojenské vlády. V roce 1987 došlo k nástupu šesté republiky a stabilizaci země v liberální demokracii. Dnes je Jižní Korea plně vyspělým státem s ekonomikou světového významu.

Hospodářství

Jižní Korea se vyvinula z výrobce levných produktů ve výrobce vlastních technologií a značek především v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu a posléze také ve stavbě lodí i výrobě železa a oceli. Zdrojem dalšího důležitého vývozního artiklu je rybolov provozovaný jednou z největších rybářských flotil na světě. Loví se ryby a mořské řasy. Méně důležitou roli hraje zemědělství.  Významné je pěstování obilovin, chov skotu a drůbeže. Nejvyšší je podíl služeb.

Obyvatelstvo a náboženství

Většina obyvatel Jižní Koreje jsou Korejci. Jedinou menšinou jsou Číňané. Podle statistik se téměř polovina obyvatel nehlásí k žádnému náboženství. Početně nejvíce zastoupeným náboženstvím je křesťanství, k němuž se hlásí necelých 30 % obyvatel (z toho asi 2/3 protestantů a 1/3 katolíků) a až po něm následuje tradičnější budhismus (necelých 23 %).

Politický systém

Zajímavosti

  • I když leží Jižní Korea na poloostrově, je od pevniny zcela odříznuta. Mezi ní a pevninskou Asií totiž leží Severní Korea a hranice mezi dvěma státy, které se vzájemně neuznávají, je nejpřísněji střeženou dělicí čárou světa.

Korejská republika je zřízením prezidentskou republikou. Hlavou státu a zároveň nejvyšším představitelem výkonné moci je prezident, volený ve všeobecných volbách na jedno volební období každých pět let. Prezident jmenuje premiéra a celý vládní kabinet, který musí odsouhlasit parlament. Druhou složkou moci je jednokomorový parlament Kukhwe. Zástupci do korejského parlamentu (299 míst) jsou voleni ve všeobecných volbách, které se konají každé 4 roky.

Dovolená a cestování

Korea je úchvatnou zemí s dlouhými písečnými plážemi, typickými památkovými oblastmi a také svébytnou kulturou. Členitý reliéf poloostrova je nesmírně bohatý na přírodní krásy, pokroucené borovice na skalách, rozeklané skalní soutěsky. Návštěvníkům nabízí tajuplné buddhistické kláštery, prakticky nedotčené hory, ale i nezaměnitelnou výbornou kuchyni.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 minutami

Příbuzní úřednice zastřelené na pracovišti na Vinohradech chtějí po státu deset milionů korun

Rodina úřednice úřadu práce, kterou loni zastřelil na jejím pracovišti v Praze na Vinohradech osmašedesátiletý muž, chce po státu odškodné deset milionů korun. Požaduje také měsíčně náklady na výživné. Úřad práce ale tvrdí, že takovou sumu nelze jednorázově vyplatit. Pozůstalí proto podali na úřad žalobu. Informují o tom Lidové noviny (LN). Žena měla manžela a dvě děti. Úřad jim již v minulosti vyplatil více než dva miliony korun, uhradil také náklady na pohřebné.

"Požadujeme hlavně lidskost, nic podobného se v novodobé historii nestalo, takže to ani nejde pořádně s něčím porovnat. Navíc jde o deset milionů pro tři lidi, oni ztratili maminku a manželku, rodina si ponese následky po zbytek svého života," řekl deníku právník pozůstalých Jiří Matzner. Rodina chce od státu také doplatit asi 150 000 korun výživného a rovněž měsíčně vyplácet budoucí náklady na výživu.

Úřednici zavraždil v pracovní době Jiří Dvořák, kterému tento týden vrchní soud potvrdil doživotní trest. Podle zákona je i taková mimořádná událost považována za pracovní úraz. Pozůstalí mají v takovém případě nárok na dvacetinásobek průměrné mzdy, což bylo loni 692 000 korun. Úřad už tuto částku každému z pozůstalých vyplatil.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Jeden mrtvý a škoda 10 milionů. Na místo požáru pečovatelského domu na Semilsku se vrátí vyšetřovatelé

Škodu po požáru domu s pečovatelskou službou v Libštátu na Semilsku, při kterém zemřel jeden ze seniorů, hasiči předběžně odhadli na deset milionů korun. Číslo ale nemusí být konečné, v sobotu dopoledne se na místo vrátí vyšetřovatelé. Zjišťovat budou nejen příčiny požáru, ale posoudí také stav domu a to, zda by se alespoň částečně nemohli lidé do domu vrátit, řekl mluvčí hasičů Libereckého kraje Jakub Sucharda.

Oheň byl nahlášen v pátek zhruba ve 21:30. "Na místě byla bohužel jedna zemřelá osoba," uvedl mluvčí krajské záchranné služby Michael Georgiev. Záchranáři museli evakuovat 46 lidí, zdravotníci na místě také vyšetřovali evakuované a zajišťovali pro ně léky.

Zhruba ve 22:45 byl požár lokalizován, likvidaci vyhlásili hasiči krátce před půlnocí. Evakuovaní senioři našli dočasnou střechu nad hlavou ve škole, kam Červený kříž přivezl lehátka a zajistil jim zázemí. "Zůstává tam 31 lidí, ostatní si zajistili ubytování sami, většinou se o ně postaraly rodiny," řekl Sucharda.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Německu povolili odstřel vlka, který roztrhal poníka šéfky Evropské komise

Úřady v severoněmeckém Hannoveru povolily odstřel vlka, který roztrhal 13 hospodářských zvířat, mezi nimi i poníka, který patřil šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové. Napsala o tom agentura DPA. Povolenka pro lovce platí do konce ledna 2023.

Mluvčí okresní správy listu TAZ řekla, že vlk útočil na hospodářská zvířata a zadávil mimo jiné několik ovcí, ale také krávy a jednoho koně. Oním koněm byl třicet let starý poník jménem Dolly, na kterého vlk zaútočil v září ve výběhu na louce. Patřil rodině političky Ursuly von der Leyenové, která předsedá Evropské komisi. "Celou rodinou ta zpráva hluboce otřásla," sdělila tehdy šéfka EK.

Podle TAZ se mluvčí odmítla vyjádřit k tomu, zda úřady začaly jednat právě kvůli tomu, že obětí vlka se stalo zvíře mediálně známé osoby.

Zdroj: ČTK
Další zprávy