Japonsko

11. 3. 2011 16:01
Japonsko je světovou hospodářskou velmocí a jednou z vedoucích sil v regionu. To i přes zpomalení hospodářského růstu a nevýznamné nerostné zdroje.
Japonsko vlajka
Japonsko vlajka | Foto: Aktuálně.cz

Japonsko je světovou hospodářskou velmocí a jednou z asijských mocností, a to i přes zpomalení hospodářského růstu v 90. letech 20. století a nevýznamné nerostné zdroje.

Hospodářství Japonska v posledních letech sužuje deflace a především obrovský státní dluh. Japonsko má velmi silný průmyslový sektor, mezi nejvýznamnější společnosti patří například Toyota Motor, Hitachi, Mitsubishi, Canon, Sony, Ricoh, Sharp, Aeon a mnoho a mnoho dalších.

Hlavním městem Japonska je Tokio, počet obyvatel země se pohybuje kolem 126,5 milionů. Populace postupně stárne a vymírá. Drtivou většinu obyvatel tvoří rodilí Japonci, z náboženství převažuje šintoismus a buddhismus.

Japonsko se během 19. a 20. století stalo vedoucí velmocí v regionu. Jeho růst doprovázela vojenská tažení, Japonsko okupovalo Taiwan, Jižní Sachalin a Koreu. V roce 1937 spustilo invazi do Číny a v roce 1941 v rámci útoku na Pearl Harbor zaútočilo i na USA. Než bylo na konci druhé světové války, po svržení atomových bomb na Nagasaki a Hirošimu, poraženo, ovládalo východní a jihovýchodní Asii. Dodnes přetrvávají některé územní spory mezi Japonskem a Ruskem a Čínou.

Ačkoliv bylo zachováno císařství, patří dnes politická moc voleným zástupcům. Během poválečné obnovy byl nastartován - i díky velkým americkým investicím - raketový hospodářský růst země, který se začal zastavovat během devadesátých let 20. století.

Celosvětovou krizi Japonsko, které je prakticky bez významnějších nerostných zdrojů a je tak z velké části závislé na obchodu s ostatními zeměmi, nezvládlo nejlépe. Jedním z dopadů (přispěla k tomu i zvyšující se nezaměstanost a obavy pramenící ze stárnutí populace) byla výměna dlouhodobě vládnoucí Liberálně-demokratické strany. Ta, s výjimkou jedenácti měsíců na přelomu let 1993 a 1994, vládla v zemi od roku 1953.

Přesto se Japonsko s následky krize nakonec vyrovnalo, i když bylo mezitím na pozici druhé nejsilnější ekonomiky světa nahrazeno Čínou (HDP Japonska bylo v roce 2010 5,47 bilionu dolarů, zatímco Čína se vyšplhala na hodnotu 5,88 bilionu dolarů).

Japonská kultura je světem sama pro sebe, od tradičních maleb, poezie a sochařství, přes japonskou kuchyni, kulturu bojových sportů a umění po japonský pop-art a mangu jako jeden z jeho produktů.

I přes veškerý pokrok a rozsáhlou "westernizaci" celé země si Japonsko zachovává v mnoha oblastech svou svébytnost. Příkladem je třeba soudnictví a systém trestů, stejně jako způsob jejich vykonávání. V tomto ohledu už bylo Japonsko vystaveno i kritice od Amnesty International.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Muž, jenž v březnu útočil v salonech v Georgii, se přiznal ke čtyřem vraždám

Muž obviněný z březnového zastřelení osmi lidí v masážních a kosmetických salónech v okolí Atlanty v americkém státě Georgia se v úterý přiznal ke čtyřem vraždám. Šest z osmi obětí byly ženy asijského původu. Informovala o tom agentura Reuters.

K tomu, že v polovině března zavraždil čtyři lidi v lázeňském salonu v okrese Cherokee asi 64 kilometrů severně od Atlanty, se Robert Aaron Long přiznal u soudu. Potvrdil také, že souhlasí s doporučením, aby byl v souvislosti s těmito vraždami odsouzen k čtyřem navazujícím doživotním trestům bez možnosti předčasného propuštění a dalším 35 letům na základě dalších bodů obžaloby.

Jeho oběti v okrese Cherokee byly identifikovány jako 33letá Delaina Ashley Yaunová, 54letý Paul Andre Michels, 49letá Xiaojie Yanová a 44letá Daoyou Fengová.

Long byl také obžalován z vražd dalších čtyř žen v okrese Fulton, kde se nachází Atlanta. Prokurátorka Fani Willisová uvedla, že Long na ženy v Atlantě cílil kvůli jejich rase, pohlaví a původu. Navrhne, aby byl odsouzen k trestu smrti.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

ČEZ dokončil prodej bulharských aktiv, v arbitráži proti Bulharsku pokračuje

Energetická skupina ČEZ dokončila prodej svých bulharských aktiv, kupující bulharská finanční společnost Eurohold jí zaplatila 335 milionů eur (asi 8,6 miliardy korun). Uvedl to dnes mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. V mezinárodní investiční arbitráži, kterou společnost ČEZ vede proti bulharskému státu od roku 2016, firma podle mluvčího pokračuje.

Kříž uvedl, že nyní dokončený prodej zahrnuje sedm bulharských společností Skupiny ČEZ: CEZ Bulgaria, CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie Bulgaria, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria, Free Energy Project Oreshets a Bara Group. Připomněl, že odchod ČEZ z Bulharska začal už v roce 2017 prodejem odstavené uhelné elektrárny Varna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy