Japonsko

11. 3. 2011 16:01
Japonsko je světovou hospodářskou velmocí a jednou z vedoucích sil v regionu. To i přes zpomalení hospodářského růstu a nevýznamné nerostné zdroje.
Japonsko vlajka
Japonsko vlajka | Foto: Aktuálně.cz

Japonsko je světovou hospodářskou velmocí a jednou z asijských mocností, a to i přes zpomalení hospodářského růstu v 90. letech 20. století a nevýznamné nerostné zdroje.

Hospodářství Japonska v posledních letech sužuje deflace a především obrovský státní dluh. Japonsko má velmi silný průmyslový sektor, mezi nejvýznamnější společnosti patří například Toyota Motor, Hitachi, Mitsubishi, Canon, Sony, Ricoh, Sharp, Aeon a mnoho a mnoho dalších.

Hlavním městem Japonska je Tokio, počet obyvatel země se pohybuje kolem 126,5 milionů. Populace postupně stárne a vymírá. Drtivou většinu obyvatel tvoří rodilí Japonci, z náboženství převažuje šintoismus a buddhismus.

Japonsko se během 19. a 20. století stalo vedoucí velmocí v regionu. Jeho růst doprovázela vojenská tažení, Japonsko okupovalo Taiwan, Jižní Sachalin a Koreu. V roce 1937 spustilo invazi do Číny a v roce 1941 v rámci útoku na Pearl Harbor zaútočilo i na USA. Než bylo na konci druhé světové války, po svržení atomových bomb na Nagasaki a Hirošimu, poraženo, ovládalo východní a jihovýchodní Asii. Dodnes přetrvávají některé územní spory mezi Japonskem a Ruskem a Čínou.

Ačkoliv bylo zachováno císařství, patří dnes politická moc voleným zástupcům. Během poválečné obnovy byl nastartován - i díky velkým americkým investicím - raketový hospodářský růst země, který se začal zastavovat během devadesátých let 20. století.

Celosvětovou krizi Japonsko, které je prakticky bez významnějších nerostných zdrojů a je tak z velké části závislé na obchodu s ostatními zeměmi, nezvládlo nejlépe. Jedním z dopadů (přispěla k tomu i zvyšující se nezaměstanost a obavy pramenící ze stárnutí populace) byla výměna dlouhodobě vládnoucí Liberálně-demokratické strany. Ta, s výjimkou jedenácti měsíců na přelomu let 1993 a 1994, vládla v zemi od roku 1953.

Přesto se Japonsko s následky krize nakonec vyrovnalo, i když bylo mezitím na pozici druhé nejsilnější ekonomiky světa nahrazeno Čínou (HDP Japonska bylo v roce 2010 5,47 bilionu dolarů, zatímco Čína se vyšplhala na hodnotu 5,88 bilionu dolarů).

Japonská kultura je světem sama pro sebe, od tradičních maleb, poezie a sochařství, přes japonskou kuchyni, kulturu bojových sportů a umění po japonský pop-art a mangu jako jeden z jeho produktů.

I přes veškerý pokrok a rozsáhlou "westernizaci" celé země si Japonsko zachovává v mnoha oblastech svou svébytnost. Příkladem je třeba soudnictví a systém trestů, stejně jako způsob jejich vykonávání. V tomto ohledu už bylo Japonsko vystaveno i kritice od Amnesty International.

 

Právě se děje

před 37 minutami

Kreml uvítal Bidenův návrh prodloužit smlouvu o omezení jaderných zbraní o pět let

Kreml uvítal čtvrteční vyjádření Bílého domu, že nový americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o omezení strategických jaderných zbraní, zvané Nový START. Smlouva podepsaná v roce 2010 v Praze omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně, ale její platnost vyprší 5. února, připomněla agentura AP.

"Můžeme jedině uvítat politickou vůli prodloužit tento dokument," řekl v pátek novinářům mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov podle agentury AFP. Nicméně dodal, že "vše záleží na detailech tohoto návrhu" a na tyto podrobnosti Moskva čeká.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, v úterý informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá. O prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy