K zemi náleží Kanárské ostrovy, Baleáry a město Llívia ve Francii. Státním uspořádáním je konstituční monarchií a má demokratickou ústavu z roku 1978. Úředním jazykem je španělština a další užívané jazyky se odlišují dle jednotlivých autonomních společenství. Země je členem NATO, EU, Eurozóny.
Ve španělském vnitrozemí se tyčí vysoké náhorní plošiny mesety, vysoké pohoří Pyreneje, Sierra Nevada a Kantaberské pohoří. Mezi velké řeky patří Tajo, Ebro a Duero. Země je omývána Středozemním mořem a Atlantským oceánem. Nejvyšší hora Pico de Teide leží na ostrově Tenerife. Díky velkému území je španělské podnebí různorodé a můžeme jej rozdělit na oblast Středozemního moře, vnitrozemí a severní atlantické pobřeží. Počasí je v nížinách a u pobřeží velice teplé a v horských oblastech převládají převážně chladné a deštivé dny.
Země se člení na 17 autonomních společenství a 2 autonomní města. Společenství jsou dále dělena na 50 provincií. Hlavním městem je Madrid.
Základní údaje
Hlavní město: Madrid
Rozloha: 504 782 km²
Nejvyšší bod: Pico de Teide (3718 m n. m.)
Časové pásmo: UTC+1
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 46 700 000
Hustota zalidnění: 87,8 ob. / km²
Jazyk: španělština a regionální jazyky
Národnostní složení: Španělé
Náboženství: katolické
Státní zřízení: konstituční monarchie
Vznik: 1469
Měna: euro (EUR)
Historie
První obyvatelé žili na poloostrově před pěti tisíci lety. Ve 3. století př. n. l. území okupovalo Kartágo a o století později bylo ovládáno Římskou říší. V 5. století byla země zcela romanizována a v tomto období sem začaly pronikat germánské kmeny. V 6. století na poloostrově vytvořili království Vizigóti a Svébové. V roce 929 Arabové zcela ovládli území a vytvořili córdobský chalífát. Útvar se rozpadl v roce 1031, na tomto území byla zahájena reconquista a maurská království byla postupně zničena. Na konci 13. století zbývalo vyhnat Maury pouze z Granady.
Od 15. století se stalo Španělsko námořní velmocí a v jeho službách mořeplavci objevili Severní Ameriku. Vláda španělských Habsburků byla v 16. století označována za zlatý věk Španělska. Na počátku 17. století byli z poloostrova zcela vyhnání Maurové. Následoval velký úpadek země a na konci 17. století zemřel poslední španělský král z rodu Habsburků Karel II. Na počátku 18. století vypukly boje o španělské dědictví, v nichž zvítězil francouzský rod Bourbonů. Během 18. století oslabila moc státu, země ztratila část svých zámořských kolonií a nebyla brána jako velmoc. V 19. století bylo Španělsko chudým státem a ztratilo své zbývající kolonie.
Na počátku 20. století vedla politická krize k nastolení diktatury Miguela Primo de Rivery a k následnému vyhlášení republiky. Diktatura byla znovu vyhlášena v roce 1939 diktátorem Franciscem Frankem, který zde vládl až do roku 1975. Za své vlády určil, že bude Španělsko monarchií a moc byla předána vnukovi dávno svrženého krále Juanu Carlosovi. V období druhé světové války se snažilo Španělsko o zachování neutrality.
Hospodářství
Na HDP se služby podílí z 66 %, energetika a stavebnictví z 23 % a zemědělství včetně rybolovu tvoří 2,5 %. Z rostlinné výroby se zde pěstují olivovníky a dále se zpracovávají olivy, obilí, vinná réva, ovoce a zelenina. Země je významným producentem hovězího masa, vepřového masa, drůbeže a mléka. Mezi významná odvětví průmyslu patří automobilový průmysl, energetika, chemický, strojírenský a potravinářský průmysl. Dominantní složkou HDP je příjem z cestovního ruchu.
Zajímavosti
- Tradiční býčí zápasy Corrida jsou v Katalánsku zakázány, nicméně brutálnější zápasy zvané Correbous, kdy býk je vpuštěn mezi skupinku lidí, jsou povoleny speciálním zákonem, který zákonodárci bez problémů schválili. Ohniví býci Correbous byli povoleni proto, že se jedná o katalánskou tradici.
- Tanec flamenco je zařazen na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Původ tohoto tance je nejasný, ale pravděpodobně jej do Španělska přinesli Maurové a dále jej převzali cikáni, kteří tanec rozvinuli do současné podoby.
- Španělé mají zpravidla dvě příjmení, a to jedno po otci a druhé po matce.
Obyvatelstvo a náboženství
V zemi žije 46,7 milionů obyvatel. Velký počet Španělů má trvalé bydliště ve Francii, Švýcarsku, USA a Německu. Úředním jazykem je španělština a dalšími jazyky, kterými se hovoří v regionech, jsou galicijština, katalánština, baskičtina, fala, asturština a aragonština. Tři čtvrtiny obyvatel (75 %) se hlásí k římskokatolické církvi. Mezi největší města patří Madrid, Barcelona, Valencia, Sevilla a Zaragoza.
Politický systém
Hlavou státu je král, který reprezentuje stát navenek, má pravomoc svolat a rozpustit parlament. Dále schvaluje a vyhlašuje zákony. Dvoukomorový parlament je složen z Kongresu poslanců voleného na čtyři roky a Senátu voleného na čtyři roky. Vláda spolu s poradním orgánem Státní radou představují moc výkonnou. Předsedu vlády může zastupovat parlament nebo král. V posledních letech Španělsko žádá o navrácení Gibraltaru, naopak Maroko nárokuje navrácení měst Ceuta a Melilla. Současným králem je Filip VI.
Dovolená a cestování
Turistickými destinacemi jsou zejména oblasti s velkými plážemi, například Andalusie s plážemi Costa del Sol (Sluneční pobřeží) a městem Malaga. Nikdy neutichající přímořské letovisko Barcelona nadchne cestovatele svou kulturou, promenádami a nočním životem. Hlavní město Madrid je obchodním centrem a centrem módy. Mezi krásná historická města, která stojí za vidění, se řadí Granada, Cordóba a Sevilla. K turistickým místům patří také ostrov Mallorca a Kanárské ostrovy.