reklama
 
 

Norsko

25. 10. 2015
Krásná a bohatá země Norsko získala skutečnou samostatnost až v roce 1905. Nejprve patřila pod Kalmarskou unii, poté tvořila unii se Švédskem.

Norské království se rozprostírá na Skandinávském poloostrově. Jeho sousedy jsou Švédsko, Finsko a Rusko. K Norsku náleží řada ostrovů za polárním kruhem. Arktické souostroví Špicberky (Svalbard) spadají pod norskou suverenitu, stejně jako ostrov nedaleko Islandu Jan Mayen. V Atlantickém oceáně připadá Norsku ostrov Bouvetøya, v Tichém oceánu uplatňuje nárok na Ostrov Petra I. a na Antarktidě na Zemi královny Maud (Dronning Maud Land). Po dlouhé roky řeší spor o dělící linii teritoriálních vod v Barentsově moři.

Hlavním městem je Oslo, mezi další velká města patří Bergen, Stavanger a Trondheim.

Od jihu na sever prostupuje Skandinávské pohoří, ve kterém je umístěn největší pevninský ledovec v Evropě Jostedalsbreen. Podnebí ovlivňuje Golfský proud. V jižní části země se vyskytuje mírně teplé podnebí s chladným létem. Na východní stranu od Skandinávského pohoří jsou oblasti s mírně studeným kontinentálním podnebím a s chladným létem. Počasí se odvíjí od toho, zda území spadá pod mírně teplé či mírně studené kontinentální podnebí. V Oslu se pohybuje průměrná teplota v lednu kolem -4,3 °C a v červenci dosahuje na 16,4 °C. Naopak v Bergenu se průměrná teplota v lednu vyšplhá na 1,3 °C a v červenci na 14,3 °C.

Základní údaje

Hlavní město: Oslo
Rozloha: 385 199 km²
Nejvyšší bod: Galdhøpiggen (2 469 m n. m.)
Časové pásmo: UTC+1
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 5 165 802
Hustota zalidnění: 14,5 ob. / km²
Jazyk: norština (bokmål a nynorsk)
Národnostní složení: Norové
Náboženství: luteráni
Státní zřízení: konstituční monarchie
Vznik: 7. června 1905 (uznáno 26. srpna 1905)
Měna: koruna (NOK)

Historie

Od konce doby železné obývali norské území Vikingové. V 9. století osídlili Faerské ostrovy, Island a Orkneje. Odtud postupovali dále do Grónska.

V roce 1380 společně s Dánskem vstoupilo Norsko do personální unie a následně se obě země staly v roce 1397 členy Kalmarské unie, jejíž vznik iniciovala Markéta I. Dánská. Prvním králem této unie se stal Erik Pomořanský. Dánsko tvořilo unii spolu s Norskem, Švédskem, Islandem a částí Finska až do 16. století, kdy si roku 1523 Švédsko, které pod svou správou drželo část Finska, vymohlo na unii nezávislost. Personální unie Norska s Dánskem existovala do roku 1814, a následně vstoupilo Norsko do personální unie spolu se Švédskem. Již v této době se chtěli obyvatelé Norska osamostatnit, a proto vyhlásili nezávislost. Ta ovšem nebyla uznána a občané si na skutečnou nezávislost museli počkat až do roku 1905, kdy se země osamostatnila.

Během první světové války si stát udržel svou neutralitu, to se mu za druhé světové války nepodařilo. Roku 1940 bylo Norsko přepadeno Německem a následně obsazeno. Němci stát okupovali až do roku 1945. Po válce se stalo členem NATO a zakládající zemí OSN.

Hospodářství

Mezi nejvýznamnější odvětví patří jednoznačně těžba ropy a zemního plynu, těžba dřeva a rybolov. Zejména kvůli těžbě ropy a zemního plynu Norsko nechtělo vstoupit do Evropské unie. Díky příznivým klimatickým podmínkám pro získávání energie z přírodních zdrojů, vyrábí velké množství energie v hydroelektrárnách. V zemědělství má význam pěstování pšenice, ječmene, ovsa a brambor. Významný se stává chov dobytka. Z průmyslu dominuje export chemikálií a strojů.

Zajímavosti

  • Norsko má nejdelší silniční tunel na světě, který je dlouhý 24,5 km, a naleznete jej na silnici z Osla do Bergenu.
  • V zemi se drží velice aktivní politika ochrany životního prostředí, která s sebou nese zákonný zákaz užívání některých látek (například rtuti nebo bromovaných zpomalovačů hoření) a snaží se snížit emise oxidů dusíku. Paradoxně Norsko soustavně nedbá na apelaci Mezinárodní velrybářské komise, která zakázala komerční lov velryb. Země i přes tento zákaz každoročně uloví téměř 900 plejtváků malých, kteří se řadí mezi ohrožené druhy velryb.
  • Barnevernet má v oblasti odebírání dětí za podezření bití či týrání bez průkazných materiálů neomezená práva, která jsou vysoce kritizována. V roce 2007 Evropský soud pro lidská práva upozornil, že Norsko výrazně porušuje práva dětí i rodičů. Ovšem stále se na přístupu nic nezměnilo. To dokládá i případ rodiny Michalákových, který byl uzavřen v roce 2015 v neprospěch biologických rodičů.
  • Název dali území pravděpodobně Gótové nebo Dánové a v překladu znamenal „cesta na sever“. První záznam o tomto názvu „Norðvegr“ pochází z roku 880 n. l. Od roku 1450 se oficiálně používal název Norge z jazyka bokmål.

Obyvatelstvo a náboženství

Počet obyvatel v Norsku v roce 2015 přesáhl 5 milionů, avšak 16 % z nich tvoří přistěhovalci ze zahraničí. Mezi nejpočetnější přistěhovalecké skupiny se řadí Poláci, Pákistánci, Somálci, Iráčané, Litevci a Švédové. Z náboženství se hlásí věřící k evangelicko-luteránské církvi, dále jsou zastoupeni katolíci a protestanti.

Politický systém

V čele parlamentní monarchie má dominantní postavení král, jehož post je dědičný, přičemž současným králem je Harald V. (2015). Za nástupce se považuje jeho syn Haakon Magnus. Král stojí v čele Norského království, Norské církve, je Vrchním velitelem Norských ozbrojených sil, plní reprezentativní funkce a je Velmistrem Norského královského řádu svatého Olafa.

Zákonodárnou moc drží v rukou parlament Storting, jehož členové se volí na čtyři roky. Výkonnou moc vykonává vláda s ministerským předsedou ve vedení.

Dvoukomorový parlament sídlí v Oslu a dělí se na horní komoru (Lagting) a dolní komoru (Odelsting).

Kontinentální Norsko se člení na 19 krajů a 433 samosprávných obcí. Hlavní město je samosprávné město a kraj zároveň. Každý kraj má svého guvernéra.

Dovolená a cestování

V hlavním městě Oslu turisty upoutá hrad Akershus, Munchovo muzeum a velká červenohnědá budova radnice. Za vidění stojí Vigelandsparken (park se sochami umělce Gustava Vigelanda).

Město Lillehammer na jihovýchodě Norska hostilo v roce 1994 zimní olympijské hry. Nedaleko města leží největší norské jezero Mjøsa. Trondheim nevynechá žádný milovník středověké architektury. Ve městě se nachází Nidaroský dóm, který se řadí mezi největší architektonická středověká díla v Norsku a zároveň je největším gotickým chrámdm v celé Skandinávii.

Norsko je zemí, kam se cestovatelé vydávají spíše do přírody. V zemi naleznete na desítky vodopádů, národních parků a chráněných krajinných oblastí. Přibližně 250 metrů vysoký vodopád Mardalsfossen představuje jednu z nejoblíbenějších turistických atrakcí. V kraji Møre og Romsdal na západě země naleznete vodopády sahající do výšky až 300 metrů. Milovníci severské přírody si nenechají ujít návštěvu kraje Finnmark.

Na západním pobřeží Norska se vyskytují fjordy, které vznikly zatopením ledovcových údolí. Národní park Jotunheimen (Domov obrů) láká nespočet turistů k tomu, aby se podívali na nejvyšší horu Norska Galdhøpiggen.

reklama
Pokračujte dál
reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama