Oslo

30. 11. 2014 15:41
Čisté, klidné a jako vystřižené z časopisu o designu, takové je hlavní město Norska.
Oslo, Norsko
Oslo, Norsko | Foto: Thinkstock

Město otevřelo svou náruč tisícům přistěhovalců, kteří mu pomohli utvořit zdejší nezaměnitelnou atmosféru kulturního mixu.

Oslo se nachází na jihovýchodě země u Oslofjordu a od pradávna bylo považováno za jeden z nejvýznamnějších norských přístavů. Jeho název je nejspíš odvozen od výrazu „áss lo“, což ve staronorském jazyce znamená „boží planina“. Ve středověku se město jmenovalo také Anslo nebo Ásló, v latině pak bylo uváděno jako Ansloa nebo Ansloia. V 17. století se mu také podle dánského krále Kristiána IV. říkalo Christiania.

Oslo - základní informace

Název: Oslo   

Stát: Norsko

Počet obyvatel: 640 000

Rozloha: 454 km²

Nadmořská výška: 94 m.n.m.

Hustota obyvatel: 1 410 obyv./km²

Náboženství: evangelicko-luteránská církev

Telefonní předvolba: +47

Oslo je jedním z nejrychleji se rozvíjejícím městem v Evropě, viditelné je to zejména na jeho architektuře. Ve městě nenajdete příliš historických budov, zato ale budete překvapeni počtem moderních budov ze skla a oceli, často v roztodivných tvarech a barvách. Obyvatelé Osla si na design potrpí, a chcete-li použít malou nadsázku, ve městě k sobě ladí každý kámen. Toužíte-li přivézt si z Osla tradiční suvenýr, zaměřte se například na ručně pletené zboží s norským vzorem, malovaný porcelán nebo výrobky řezbářské práce. Z gastronomie se zaměřte na netradiční slané a kořenění cukrovinky, salám z losího masa a také na rybí tuk. Uvidíte, jak budete rádi, až si domů přivezete například ten s citronovou příchutí. Do restaurace si zajděte na mořské plody, výborné jsou zde krevety, různé ryby nebo sushi. Na problém narazíte, co se týká alkoholu. Ten není k dostání skoro nikde jinde než jen v restauracích a barech, kde vám jej samozřejmě neprodají s sebou. Po zjištění ceny vám však zhořkne v ústech stejně jako cigarety.

Historie

Podle oficiálních zdrojů bylo město Oslo založeno v roce 1049 králem Haraldem III. Archeologické nálezy však odhalily křesťanské pohřebiště, které může být datováno až do roku 1000 př. n. l. Hlavním městem Norska se Oslo stalo v roce 1299, ve stejné době byl ve městě vybudován hrad Akershus. Tímto statusem se však město nepyšnilo příliš dlouho, ve 14. století padlo pod nadvládu Hanzovní ligy a ještě před tím bylo okupováno Dány. V roce 1624 Oslo téměř kompletně vyhořelo a bylo postaveno znovu na druhé straně zálivu dánským králem Kristiánem IV. Zejména díky tomuto historickému faktu ve městě nenajdete příliš starších budov. 18. století znamenalo pro město velký rozmach, ekonomiku poháněla zejména výstavba lodí a obchod.

Na počátku 19. století zde byla založena univerzita a hlavním městem Norska se Oslo stalo znovu v roce 1814, kdy byla také parlamentem přijata první samostatná ústava. Také mnoho dalších významných budov bylo založeno na počátku 19. století, například radnice, královský palác, budova parlamentu nebo burza. Dnes zde sídlí také Norská akademie věd a Výbor pro udílení Nobelovy ceny míru. V roce 1877 byl název města změněn na Christiania, jako Oslo bylo znovu označováno až v roce 1925. Novodobou historii města poznamenal především bombový útok v roce 2011, při kterém nedaleko vládní budovy zemřelo osm lidí.

Turistické zajímavosti

Centrum Osla není tak rozlehlé, abyste jej nezvládli projít pěšky. Začněte například u budovy Opery, jež nabízí krásný výhled na moře přímo ze střechy. Nenechte se zaskočit, že opravdu nejde o historickou budovu, na kterou jste z jiných evropských měst zvyklí. Tato opera byla postavena v roce 2008 a krátce na to získala mnoho ocenění po celém světě.

Oslo, hrad a pevnost Akershus
Oslo, hrad a pevnost Akershus | Foto: Thinkstock

Kousek od ní se nachází hrad a pevnost Akershus z 13. století. Areál se skládá z více než 50 objektů, z nichž přístupné je pouze Muzeum domácího odboje za II. světové války, i když se zde ukrývají také ostatky královské rodiny.

Do královského paláce se vydejte v půl druhé odpoledne, abyste viděli výměnu stráží. Původně norská rezidence švédsko-norského krále Karla XIV. je v současné době sídlem norské královské rodiny a je veřejně přístupná. Nobelova cena míru se pravidelně udílí právě na radnici v Oslu. Stavba byla dokončena v roce 1936 a na jedné ze dvou 66 metrů vysokých věžích je umístěna zvonkohra se 49 zvony.

Z muzeí stojí za návštěvu Muzeum vikingských lodí, skrývající tři autentické lodě Vikingů, starých přes 1200 let. Odpočinout si můžete v parku Frogner, jehož součástí je známý Vigeland Park se sochami Gustava Vigelanda. Celkem jich je 212 a představují člověka v různých situacích i fázích jeho života. Nejznámější z nich je Monolith, vysoký sloup vystavený ze 121 figur lidských těl.

Počasí

Počasí je v Norsku i přesto, že jde o severskou zemi, neobvykle mírné. Průměrné teploty se zde v létě pohybují okolo 15 stupňů, v zimě pak nepadají ani tak nízko, aby zamrzl jeden z přímořských přístavů. Zato zde ale vydatně prší, ve vnitrozemí padají srážky cca 100 dní v roce, na pobřeží je to i dvakrát více. Jako nejvhodnější doba pro návštěvu Norska se jeví měsíce červen, červenec, srpen a září, protože je nejtepleji, vůbec nejvhodnější je ale období června a července, protože slunce zůstává nad obzorem skutečně dlouho.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 minutami

Kvůli pádu osoby do kolejiště nejezdí metro na části linky B

Mezi stanicemi Smíchovské nádraží a Florenc na lince B nejezdí metro, kolem 19:30 spadl ve stanici Anděl do kolejiště člověk. Asi čtyřicetiletý muž srážku se soupravou nepřežil. Lidé v daném úseku místo metra museli na tramvaj, jít pěšky nebo využít jinou linku metra. Na místě zasahovali záchranáři, hasiči pražského dopravního podniku a policisté. Očekává se, že provoz bude obnoven kolem 22:00, uvedl večer na webu pražský dopravní podnik.

Metro jezdí bez omezení v úseku Zličín - Smíchovské nádraží a Florenc - Černý Most, v centrální části linky B je provoz zastaven. Náhradní autobusy dopravce nezavedl, lidem doporučil využít tramvaje. "Mezi Smíchovem a Karlínem doporučujeme použít též alternativní spojení linkami 10 a 16 s přestupem na metro C v zastávce I.P.Pavlova," uvedl dopravní podnik.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

Polští poslanci znovu přijali sporný zákon o postihu soudců

Polští poslanci dnes hlasy vládní většiny znovu přijali kontroverzní zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce zpochybňující vládní reformu justice. Zákon minulý pátek odmítl Senát, ve kterém má opozice mírnou většinu. Sejm, dolní komora parlamentu, nyní rozhodnutí Senátu přehlasoval 234 hlasy zákonodárců z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Proti bylo 211 poslanců a devět se zdrželo, uvedla televize TVN 24. Zákon nyní obdrží prezident Andrzej Duda.

Opoziční místopředsedkyně Sejmu Malgorzata Kidawová-Blońská v debatě označila kroky vládního tábora za "opravdový státní převrat". Vládní poslanci podle ní rozhodují "o tom, že soudy mají přestat být nezávislé".

Novou právní normu kritizuje Evropská komise a zpochybnili ji experti z Benátské komise, poradního orgánu Rady Evropy, kteří na pozvání Senátu navštívili Polsko.

Navzdory kritice se PiS snaží zákon prosadit s tím, že zabrání anarchii v polské justici, která se prý dosud neočistila od dědictví komunismu.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Apple je proti návrhu EU na jednotnou dobíječku mobilů

Americká společnost Apple, výrobce přístrojů iPhone, kritizuje návrh poslanců evropského parlamentu na uzákonění jednotné dobíječky pro mobilní telefony, tablety či elektronické čtečky knih. Podle firmy to může brzdit inovace, vytvořit horu elektronického odpadu a naštvat spotřebitele. Na Apple by mělo případné nařízení velký dopad, upozornila agentura Reuters.

Komentář jedné z největších firem v oboru přichází týden poté, co zákonodárci vyzvali k zavedení jednotné nabíječky pro mobilní telefony a pozměnili návrh zákona tak, aby schopnost fungování s jednotnou nabíječkou byla základním požadavkem pro rádiová zařízení v EU. To by Apple ovlivnilo více než kterékoliv jiné firmy, protože iPhony a většina produktů firmy používá kabel s konektorem Lightning, zatímco přístroje s Androidem od různých společností obvykle mají konektor USB-C.

"Věříme, že regulace, která vynucuje soulad v typu konektoru zabudovaného do všech chytrých telefonů, potlačuje inovace, než aby je povzbuzovala, a poškodí zákazníky v Evropě a ekonomiku jako celek," uvedl Apple v prohlášení. Dodal, že předpis není nutný, protože průmysl už na USB-C přechází. "Doufáme, že (Evropská) komise bude pokračovat v hledání řešení, které neomezí schopnost průmyslu inovovat," dodal Apple.

Evropská komise se snaží prosadit jednotnou nabíječku více než deset let. V roce 2009 dospěla se společnosti, jako Apple, Samsung, Huawei a Nokia, k dobrovolné dohodě, jejíž cílem bylo harmonizovat nabíječky pro nové modely chytrých telefonů, které přijdou na trh v roce 2011. Dobrovolný přístup však nefungoval a podle zástupců EK je tak čas přijít s právními předpisy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy