Island

Aktualizováno 5. 5. 2021 12:57
Odlehlý ostrov získal samostatnost na Dánsku definitivně v roce 1944. Od této doby se stal státem s jednou z nejvyšších životní úrovní na světě.
Islandská vlajka
Islandská vlajka | Foto: Aktuálně.cz

Ostrov Island se nachází na hranici Severního ledového oceánu a Atlantského oceánu. Díky nepříznivým klimatickým podmínkám žije na ostrově pouhých cca 360 000 obyvatel a hlavním a zároveň největším městem je Reykjavík. Ve městě s přilehlými obcemi má bydliště téměř 60 % populace. Díky působení Golfského proudu nejsou klimatické podmínky na ostrově tak drsné, přesto klima není, zejména na podzim a v zimě, pro obyvatele příznivé. Uvnitř ostrova se nachází pohoří, ledovce a lávová pole. Země je rozčleněna na 79 obcí, 23 hrabství, 8 okresů a 6 krajů.

Nejbližší pevninu od Islandu naleznete za 287 km v Grónsku, Faerské ostrovy jsou vzdáleny 420 km, Skotsko leží od Islandu 800 km a pevninské Norsko 970 km. Mezi velké ledovce na ostrově patří Vatnajökull, ve kterém leží nejvyšší hora ostrova Hvannadalshnjúkur. Ve vnitrozemí naleznete sopky Askja a Herðubreið.

Díky působení Golfského proudu je podnebí teplejší, než severní poloha deklaruje. Na ostrově je velice deštivo a úhrn srážek se v závislosti na nadmořské výšce a na poloze pohybuje od 300 do 3000 mm ročně. Počasí je velice proměnlivé. Průměrné teploty v oblasti hlavního města padají v zimě na -1 °C až 2 °C, v létě teploty sahají k 15 °C. Na ostrově se vyskytuje nespočet jezer vytvořených ledovcem.

Základní údaje

Hlavní město: Reykjavík
Rozloha: 103 125 km²
Nejvyšší bod: Hvannadalshnjúkur (2109,6 m n. m.)
Časové pásmo: UTC+0
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 364 134 (2020)
Hustota zalidnění: 3,1 ob. / km²
Jazyk: islandština, znakový jazyk
Národnostní složení: Islanďané
Náboženství: protestantské
Státní zřízení: parlamentní republika
Vznik: 17. června 1944
Měna: Islandská koruna (ISK)

Historie

Ostrov poprvé osídlili mezi 9. a 10. století Keltové a Norové. Nejprve patřil Norsku, kde prosadil norský král kolem roku 1000 n. l. šíření křesťanství. Trend šíření křesťanské víry se nevyhnul ani obyvatelům Islandu a norští misionáři na ostrově devastovali pohanské svatyně. Občané se proti tomuto způsobu obracení na víru bouřili a vznikaly nepokoje také v Norsku. Z tohoto důvodu přijal sněm Althing zákon, který nařizoval nechat se pokřtít všem Islanďanům, ale zároveň nezatracoval ostatní náboženství a nenařizoval křesťanskou víru.

Norsko si Island podrobilo kompletně ve 13. století a od konce 14. století spadal společně s Norskem pod správu Dánska. Během období, kdy Dánsko vlastnilo Island, ostrov nesmírně hospodářsky upadal a vytoužené autonomie dosáhl až v roce 1874. Suverénním státem se Island stal 1. prosince 1918, avšak stále měl s Dánskem společného krále a stát de facto tvořil s Dánskem personální unii, která byla platná až do roku 1940. Island byl díky dohodě z roku 1918 neutrálním státem, svou pozici si chtěl zachovat i přes druhou světovou válku. Předsevzetí udržet si status neutrálního státu nebylo pro Island snadným krokem a země potřebovala obranu. Proto ostrov obsadili nejprve Britové, aby jej uchránili před Němci, a následně ochranu nad ostrovem drželi Američané.

V roce 1944 se uskutečnilo celostátní referendum, ve kterém se 97 % občanů přihlásilo ke zrušení personální unie s Dánskem. Island byl na základě tohoto referenda vyhlášen 17. června 1944 republikou.

Hospodářství

Země není součástí Evropské unie. Dominantní je rybolov a cestovní ruch. Chovají se ovce, koně a v omezeném množství se na ostrově pěstuje zelenina. Ve vývozu surovin dominují ryby a rybí produkty.

Zajímavosti

  • V roce 930 založili Vikingové Althing, národní sněm, který v současnosti představuje nejstarší evropský parlament.
  • Ostrov se potýká s aktivními výbuchy sopek téměř jednou za sto let. Roku 1783 vybuchla sopka Laki, v roce 1875 sopka Askja. Oba výbuchy zapříčinily velký hladomor a úbytek čtvrtiny obyvatelstva.
  • Velké letiště u města Keflavík bylo vybudováno Američany za druhé světové války. V této době se na ostrově nacházelo 47 000 vojáků.
  • Na ostrově je vedeno 86 letišť, přičemž asfaltových je 12.

Obyvatelstvo a náboženství

Průzkumy OSN z roku 2007 ukázaly, že Island se jeví z hlediska kvality života jako nejlepší místo pro život (a nadále se drží v první desítce tohoto i podobných žebříčků). Průměrný roční přírůstek obyvatelstva dosahuje 1 %, gramotnost 99,9 %. Úředním jazykem je islandština a od roku 2011 také znakový jazyk neslyšících. Ve městech se soustředí 92 % obyvatel, na vesnicích pouhých 8 %. Za hlavní náboženství uznávají státní luteránskou církev, ve kterou věří 87 % věřících. Za státní církev je označena Evangelická luteránská církev. Ostatní protestanti jsou zastoupeni ze 4 % a luteráni z 3,5 %. Věřících občanů je na ostrově 31 %.

Politický systém

Parlament se nazývá Althing a má 63 členů volených na čtyřleté období. Prezident je volen občany v přímé volbě a jeho funkce je spíše reprezentativní. Premiér stojí v čele vlády, která plní funkci výkonné moci.

Dovolená a cestování

Z turistických cílů je nejnavštěvovanějším městem hlavní město Reykjavík, přičemž všichni turisté zavítají zároveň do Keflavíku, kde je umístěno mezinárodní letiště. Ostatní města, která se na Islandu vyskytují, nejsou primárním cílem cestovatelů, ale spíše do nich zavítají na své cestě po ostrově, kdy objevují krásnou přírodu.

Na západní straně ostrova láká turisty doslova mystická hora Helgafell, která sehrála velkou úlohu v islandské historii. Dle legendy se praví, že hora je kouzelná a tomu, kdo na ni vystoupá, budou splněna tři přání. Modré jezero a nádherná krajina Mývatn je turisty nejnavštěvovanějším místem na ostrově. Vodopád Gullfoss byl vyhlášen islandskou přírodní památkou.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Florbalistky vstoupily do MS výhrou nad Švýcarskem 5:2

České florbalistky vstoupily do mistrovství světa ve švédské Uppsale výhrou 5:2 nad Švýcarskem. V repríze neúspěšného semifinále z minulého šampionátu v Neuchatelu tak oplatily obhájkyním stříbra porážku 6:7 v prodloužení. Vítěznou branku vstřelila ve 43. minutě debutantka na MS Pavlína Bačová. Druhý zápas v základní skupině A čeká svěřenkyně trenéra Saschy Rhynera v pondělí od 19:00 proti Polsku.

Jako první se v utkání radovaly Švýcarky, které otevřely skóre v 7. minutě. Bekhendový pokus Corin Rüttimanové se od zadního mantinelu odrazil k Julii Suterové, která u pravé tyče snadno skórovala do odkryté branky Jany Christianové. V polovině úvodní třetiny Češky odpověděly. Michaela Mlejnková bekhendovým pokusem Moniku Schmidovou ještě nepřekonala, ale z dorážky se prosadila Karolína Suchá a při svém premiérovém startu na MS hned oslavila branku.

V polovině utkání zlikvidovala Christianová šanci Rüttimanové, vzápětí se Švýcarky ubránily při jediném oslabení duelu při trestu Chiary Gredigové a odolaly i při šanci kapitánky Elišky Krupnové. V 39. minutě nejdříve trefila Michelle Wikiová levou tyč a z dorážky Isabelle Gerigová i tu pravou. Z protiútoku po přihrávce Martiny Řepkové otočila stav Mlejnková.

Po 74 sekundách třetí třetiny našla Rüttimanová dlouhou přihrávkou Wikiovou, která pohotovou střelou vyrovnala. Za 78 vteřin ale opět Rhynerův výběr vedl a postarala se o to střelou přes obránkyni Florinu Martiovou Bačová.

Švýcarky při snaze o vyrovnání Christianovou nepřekonaly, naopak v 52. minutě po přečíslení po přihrávce Denisy Ratajové zvýšila náskok do odkryté branky Krupnová. V čase 53:24 neproměnila trestné střílení Gerigová, naopak Vendula Beránková 29 sekund před koncem z penalty dovršila výsledek.

Zdroj: ČTK
Další zprávy