Arabské revoluce

Aktualizováno 8. 8. 2011 13:00
Arabský svět zasáhla demokratická vlna: Tunisko, Egypt, Bahrajn, Libye, Jemen.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Protesty a demonstrace v arabských zemích, nazývané též arabské revoluce nebo arabské jaro, začaly v Tunisku. Demonstrace proti korupci, zhoršující se hospodářské situaci a represím ze strany režimu zesílily, když se ve městě Sídí Bu Saíd polil hořlavinou a zapálil Muhammad Buazizí, kterému úřady nechtěly povolit stánkový prodej a zkonfiskovaly mu zboží. Armáda se po masových protestech po celé zemi rozhodla vystoupit proti režimu a donutila prezidenta Zina Abidína bin Alího, vládnoucího od roku 1987, k útěku do Saúdské Arábie.

Nepokoje se pak přenesly do dalších zemí, demonstrovat začali lidé například v Alžírsku, Jordánsku a Jemenu. 25. ledna se konala první velká demonstrace v egyptské metropoli Káhiře, kterou policie rozehnala slzným plynem a vodními děly. K protestům se však přidávali další a další Egypťané, nakonec ulicemi Káhiry pochodovalo čtvrt milionu lidí. V pátek 11. února prezident Husní Mubarak po třiceti letech u moci rezignoval, vládu vzala do svých rukou přechodně armáda.

Revolty se pak rozšířily dál. Lidé se začali bouřit na Bahrajnu a v Libyi, pokračovaly také velké demonstrace za odstoupení prezidenta Alího Abdalláha Sáliha v Jemenu.

Jemen

Ač dlouho spíše na periferii událostí, vzhledem k vnitpropolitické situaci, možným scénářům "porevolučního" vývoje a velké nejistoty Západu na čí stranu se postavit, zatím pokračují události i v Jemenu.

Tamější opozice odmítla vládu národní jednoty a požaduje okamžité odstoupení prezidenta Alí Abdalláha Sáliha. Do ulic vyšli tisíce lidí a došlo i k útokům na ozrojené jednotky.

Jemen se tak proměnil v doutnající sud se střelným prachem - střelnou zbraň tu vlastní každý druhý člověk, 40 % populace žije za méně než dva dolary denně a třetina trpí chronickým hladem.

Stupňující se nepokoje a desítky mrtvých vedly až k vyhlášení mimořádného stavu. K rebelům se začali přidávat první vojáci a po jednáních mezi prezidentem, zástupci jemenské armády a kmenovými vůdci, která proběhla v noci na úterý 22. března Sálih oznámil, že odstoupí, ale ne dříve, než po parlamentních volbách, které se uskuteční na konci roku 2011.

Následně Salíh sliboval, že je připraven v brzké budoucnosti odstoupit, ale pouze v případě pokldiného předání moci. Následná jednání s opozicí, vedená generálem Alím Mohsínem, přeběhnuvším k rebelům, však zkrachovala.

Sálih posléze nabídl, ve středu 30. března, nespokojeným občanům, že sice zůstane ve funkci až do voleb, ale své pravomoci předá úřední vládě.

V pátek prvníhu dubna pak došlo k velkým demonstracím, jen v hlavním městě Saná se k nim sešly desetitisíce lidí. Prezident Sálih pod velkým tlakem slibuje předání moci, ale neodhodlal se k tomu.

I přes odchod části armády včetně některých generálů do opozice však Sálih nakonec zaujal ke svému odchodu odmítavé stanovisko. Policie i armáda začaly na demonstracích střílet do lidí ostrými náboji a počty mrtvých stále stoupaly.

Prezident Sálih nakonec souhlasil s tím, že v průběhu 30 dní odstoupí, výměnou za beztrestnost. Tuto dohodu však opozice z několika důvodů odmítla akceptovat a žádala Sálihův okamžitý odchod.

Následné dohody o předání moci pak prezident Alí Abdalláh Sálih odmítl podepsat.

Později byl zraněn raketou, vypálenou na prezidentský palác a kvůli lékařskému ošetření Jemen opustil a odjel do Saúdské Arábie. Podle opozice zahynulo v Jemenu, k začátku června 2011, kolem devíti stovek lidí.

Zemi hrozí kmenové války, na vzestupu jsou již útoky bojovníků Al-Káidy.

Libye

V Libyi zpočátku povstání proti Muammaru Kaddáfímu úspěšně pokračovalo. Po silném protiúderu armádních jednotek věrných diktátorovi a bez jakékoliv podpory ze světa začali povstalci o dobyté pozice přicházet. Nakonec se armádní jednotky ocitly až před baštou povstalců, Benghází.

Nedlouho poté vydala Rada bezpečnosti OSN rezoluci o vyhlášení bezletové zóny nad Libyí a možnosti nepozemní intervence. Británie a Francie (která jako jediná oficiálně uznala legitimitu povstalců) byly brzy připraveny letecky zasáhnout.

Muammar Kaddáfí na to reagoval prohlášením, že dojde k ukončení bojů. Je stále nejasné, jak vážně bylo prohlášení míněno, jelikož jeho jednotky stále postupují.

Ani přes nálety Kaddáfí nepřestal útočit a stále drží západní část země - jedním z možných scénářů je rozdělení Libye na dvě části - západní, ovládanou Kaddáfím a jeho vojáky a východní, obsazenou povstalci.

Pro podrobnější zpravodajství z libyjské války se podívejte na speciální wiki o libyjském konfliktu.

Sýrie

Protesty proti režimu prezidenta Bašára Asada zasáhly Sýrii v březnu 2011. Demonstrace byly od počátku násilím potlačovány a povstalci na represe reagovali ozbrojenými útoky. Nepokoje během pár měsíců přerostly v občanskou válku, která dosud trvá.

Liga arabských států i OSN se pokoušely zahájit mírové rozhovory mezi oběma tábory, ale ani jeden z plánů nebyl úspěšný. Mezinárodní společenství se od počátku konfliktu navíc obává použití chemických zbraní, které režim drží. Spojené státy, Velká Británie a Francie již dávno varovaly, že jejich nasazení nenechají bez odezvy. První nepotvrzené informace o použití chemických zbraní se objevily v prosinci 2012 a na jaře 2013.

Bodem zvratu se stal útok na damašské předměstí Ghúta, které kontrolují povstalci. Rakety, jež na místo dopadly, měly podle opozice obsahovat chemické zbraně. Inspekce OSN v Sýrii tuto informaci potvrdila. Dále však uvedla, že není možné s jistotou říct, která z bojujících stran je použila.

Spojené státy v čele s Barackem Obamou jsou přesvědčeny, že za chemickým útokem na civilisty stojí syrská vláda. USA proto začaly uvažovat o vojenské akci proti Sýrii. Podporu Spojeným státům vyjádřily tyto země: Francie, Turecko, Dánsko a Austrálie. Původně se na stranu zásahu přikláněl i britský premiér David Cameron, jeho postoj však nepodpořil parlament. Proti útoku se zásadně postavili dva členové Rady bezpečnosti OSN - Rusko a Čína. Bez jejich souhlasu by případná vojenská akce byla bez mandátu Organizace spojených národů. Barack Obama se později rozhodl, že o trestném úderu proti Sýrii nechá hlasovat americký Kongres. K tomu však nakonec nedošlo, jelikož Rusko přišlo v září 2013 s novým plánem, s nímž souhlasily jak Spojené státy, tak režim v Damašku. Obama na návrh Ruska ustoupil od leteckého útoku na Sýrii a Asad poprvé přiznal, že země vlastní chemické zbraně a uvolnil cestu k jejich likvidaci, která má být provedena do 30. června 2014.

Další informace najdete ve wiki, která se věnuje právě situaci v Sýrii a válce v Sýrii.

Saúdská Arábie

Vzhledem k průběhu událostí v okolních zemích se saúdsko-arabský král Abdalláh rozhodl vydat dekrety - jejich hlavním cílem je především ulehčit sociálně nejslabším skupinám obyvatel.

Nezaměstnaní začnou okamžitě dostávat měsíční podporu ve výši 2000 saúdských rijálů (zhruba 9200 korun), minimální mzda pro domácí pracovníky byla stanovena na 3000 rijálů měsíčně (asi 13.800 korun). Kromě toho plánuje vytvořit asi 60 000 pracovních míst v resortu obrany a vytvořit fondy na výstavbu nových bytů.

Zároveň byl ustanoven úřad pro potírání korupce a chystá se obnova řady mešit. Finanční injekci má dostat i úřad islámské náboženské policie, nenáviděný liberálními Saúdskými Araby.

Bahrajn

V malém, ale strategicky a ekonomicky důležitém, státečku, jenž leží na východ od Saúdské Arábie se podobně jako v dalších zemích vzdmuly rozsáhlé nepokoje. Ohniskem sporu je především nespokojenost dvoutřetinové šíitské většiny s diskriminací ze strany sunnitské menšiny, ke které patří i královská rodina a král Hamád Chalífa.

Bahrajn, ačkoliv již vyčerpal své zdroje ropy, těží z rafinérií na zpracování saúdsko-arabské ropy a bankovnictví. Kromě toho je na ostrově i důležitá americká námořní základna.

Počáteční demonstrace s sebou přinesly mrtvé a zraněné a pohřby se také následně staly hlavními místy protestů. Policie pokaždé zasahovala poměrně nemilosrdně - ostrou střelbou do demonstrantů. Tyto masakry s sebou přinesly mrtvé a mnoho zraněných a živily tak stupňující se napětí v zemi.

Na protest proti způsobu jakým vláda zasahuje proti protestujícím odešli v půlce února z parlamentu poslanci opozičního bloku Vifák.

Bahrajnský král poté otočil a rozhodl se vyjít demonstrantům vstříc - nakonec došlo i k propouštění politických vězňů.

Přesto se však během března opět začalo stupňovat násilí, které nakonec vedlo krále k žádosti o pomoc zemí sdružených v Radě pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) a v půlce března pak vtrhly do země vojenské jednotky, z nichž většinu tvořili neoblíbení Saúdové.

Napětí v Bahrajnu stupňovalo, i malé incidenty se zle zvrhávaly a to nakonec vedlo k vyhlášení výjimečného stavu v zemi.

Bahrajnské úřady zakázaly vydávání hlavního opozičního listu Al-Vasát a zablokovaly i jeho internetovou verzi. Deník obvinily z "neetického informování." Al-Vasát kritizoval bahrajnského krále a jeho vládu za tvrdý zásah proti demonstracím a protestům v metropoli Manámě.

Demonstrace si, od února do druhé poloviny června 2011, vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Za mřížemi skončily stovky lidí, a to nejen demonstrantů, ale i představitelů opozice či ochránců lidských práv. Neunikli ani odborníci z řad šíitů.

Osm aktivistů, napojených na organizace bojující za lidská práva, dostalo u bahrajnského vojenského soudu doživotní tresty za údajné plánování převratu. Společně s nimi odsoudil tribunál dalších třináct lidí, kteří se na protestech podíleli. Dostali od dvou do třinácti let vězení.

Kromě toho bylo, kvůli protivládním aktivitám, asi 400 šíitských studentů vyhozeno z univerzit.

Celkem 47 lékařů a sester se ocitlo před zvláštním vojenským tribunálem v hlavním městě Manáma, před nímž se mají zodpovídat z údajné podvratné činnosti a aktivní pomoci šíitským demonstrantům, kteří se týdny bouřili proti vládnoucí sunnitské monarchii. Jejich doznání se, podle organizací Lékaři bez hranic či Human Rights Watch, snaží z obviněných dostat i pomocí mučení.

Maroko

V poměrně klidně působícím Maroku došlo v neděli třetího dubna k protestům desetitisíců lidí, požadujících demokrtizaci veřejného života a zavedení některých reforem.

Sedmačtyřicetiletý marocký král Muhammad VI. zatím situaci v zemi ve srovnání s ostatními severoafrickými státy drží pod kontrolou. Už počátkem března slíbil opozici rozsáhlé demokratické reformy a změnu ústavy, která by zvýšila roli parlamentu.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Polští poslanci znovu přijali sporný zákon o postihu soudců

Polští poslanci dnes hlasy vládní většiny znovu přijali kontroverzní zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce zpochybňující vládní reformu justice. Zákon minulý pátek odmítl Senát, ve kterém má opozice mírnou většinu. Sejm, dolní komora parlamentu, nyní rozhodnutí Senátu přehlasoval 234 hlasy zákonodárců z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Proti bylo 211 poslanců a devět se zdrželo, uvedla televize TVN 24. Zákon nyní obdrží prezident Andrzej Duda.

Opoziční místopředsedkyně Sejmu Malgorzata Kidawová-Blońská v debatě označila kroky vládního tábora za "opravdový státní převrat". Vládní poslanci podle ní rozhodují "o tom, že soudy mají přestat být nezávislé".

Novou právní normu kritizuje Evropská komise a zpochybnili ji experti z Benátské komise, poradního orgánu Rady Evropy, kteří na pozvání Senátu navštívili Polsko.

Navzdory kritice se PiS snaží zákon prosadit s tím, že zabrání anarchii v polské justici, která se prý dosud neočistila od dědictví komunismu.

Zdroj: ČTK
před 13 minutami

Apple je proti návrhu EU na jednotnou dobíječku mobilů

Americká společnost Apple, výrobce přístrojů iPhone, kritizuje návrh poslanců evropského parlamentu na uzákonění jednotné dobíječky pro mobilní telefony, tablety či elektronické čtečky knih. Podle firmy to může brzdit inovace, vytvořit horu elektronického odpadu a naštvat spotřebitele. Na Apple by mělo případné nařízení velký dopad, upozornila agentura Reuters.

Komentář jedné z největších firem v oboru přichází týden poté, co zákonodárci vyzvali k zavedení jednotné nabíječky pro mobilní telefony a pozměnili návrh zákona tak, aby schopnost fungování s jednotnou nabíječkou byla základním požadavkem pro rádiová zařízení v EU. To by Apple ovlivnilo více než kterékoliv jiné firmy, protože iPhony a většina produktů firmy používá kabel s konektorem Lightning, zatímco přístroje s Androidem od různých společností obvykle mají konektor USB-C.

"Věříme, že regulace, která vynucuje soulad v typu konektoru zabudovaného do všech chytrých telefonů, potlačuje inovace, než aby je povzbuzovala, a poškodí zákazníky v Evropě a ekonomiku jako celek," uvedl Apple v prohlášení. Dodal, že předpis není nutný, protože průmysl už na USB-C přechází. "Doufáme, že (Evropská) komise bude pokračovat v hledání řešení, které neomezí schopnost průmyslu inovovat," dodal Apple.

Evropská komise se snaží prosadit jednotnou nabíječku více než deset let. V roce 2009 dospěla se společnosti, jako Apple, Samsung, Huawei a Nokia, k dobrovolné dohodě, jejíž cílem bylo harmonizovat nabíječky pro nové modely chytrých telefonů, které přijdou na trh v roce 2011. Dobrovolný přístup však nefungoval a podle zástupců EK je tak čas přijít s právními předpisy.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Kvůli pádu osoby do kolejiště nejezdí metro na části linky B

Mezi Smíchovským nádražím a Florencí na lince B nejezdí metro, kolem 19:30 spadl ve stanici Anděl do kolejiště člověk. Lidé mají v daném úseku místo metra využít tramvaje, uvedl na webu dopravní podnik. Na místě jsou hasiči pražského dopravního podniku, kteří budou vyprošťovat sraženou osobu, policisté i záchranáři.

Metro jezdí na lince B bez omezení v úseku Zličín - Smíchovské nádraží a Florenc - Černý Most.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Světová zdravotnická organizace kvůli novému koronaviru stav globální nouze nevyhlásila

Světová zdravotnická organizace (WHO) usoudila, že je ještě příliš brzy, aby kvůli šíření nového koronaviru v Číně vyhlásila celosvětový stav zdravotní nouze. Oznámily to světové tiskové agentury. Koronavirem se nakazily stovky lidí a infekce si vyžádala přinejmenším 18 obětí. Rozhodnutí WHO následovalo poté, co se čínské úřady v snaze zarazit šíření nákazy rozhodly uzavřít tři města a zrušily hlavní oslavy lunárního Nového roku v hlavním městě.

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus označil tato opatření za adekvátní. "Doufáme, že budou účinná a že potrvají krátce," řekl.

Zdravotnická agentura OSN oznámila své rozhodnutí poté, co nezávislí odborníci dva dny vyhodnocovali informace o šíření nového koronaviru.

Zdroj: ČTK
Další zprávy