Bašár Asad

29. 2. 2012 15:57
Od roku 2011 se Sýrie potýká s povstáním vůči vládě Bašara Asada, který je od roku 2000 po svém otci prezidentem země.
Bašár Asad
Bašár Asad | Foto: Reuters

Bašár Asad, plným jménem Bašár Háfiz al-Asad, se narodil 11. září 1965 v Damašku.

Je synem bývalého prezidenta Háfize Asada, který stal v čele Sýrie v letech 1970 až 2000. Bašár se stal prezidentem po smrti otce a vznikla tak asadovská dynastie, ačkoliv je Sýrie formálně republikou.

Asad patří k náboženské menšině alávitů, kteří se hlásí k šíitskému islámu. Alávité tvoří zhruba 12 procent obyvatel Sýrie. Dvě třetiny Syřanů jsou sunnité. Současné povstání, které Asadův režim brutálně potlačuje, vedou převážně sunnité.

Bašár vystudoval oční lékařství, část studia strávil ve Velké Británii, kde se seznámil se svoji ženou, Britkou syrského původu Asmou. Na nástupnictví po Háfizovi Asadovi byl původně připravován Bašárův starší bratr Básil, ale ten v roce 1994 zahynul při autonehodě.

 

Právě se děje

před 43 minutami

Kreml uvítal Bidenův návrh prodloužit smlouvu o omezení jaderných zbraní o pět let

Kreml uvítal čtvrteční vyjádření Bílého domu, že nový americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o omezení strategických jaderných zbraní, zvané Nový START. Smlouva podepsaná v roce 2010 v Praze omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně, ale její platnost vyprší 5. února, připomněla agentura AP.

"Můžeme jedině uvítat politickou vůli prodloužit tento dokument," řekl v pátek novinářům mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov podle agentury AFP. Nicméně dodal, že "vše záleží na detailech tohoto návrhu" a na tyto podrobnosti Moskva čeká.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, v úterý informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá. O prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy