Válka v Sýrii

Aktualizováno 5. 1. 2014 20:46
Vlna protestů, která zahýbala arabským světem, vedla v řadě zemí ke svržení stávajících vlád. Nepokoje se z okolních států přelily také do Sýrie, v jejímž čele stojí prezident Bašár Asad a strana Baas
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Vlna protestů, která zahýbala arabským světem, vedla v řadě zemí ke svržení stávajících vlád. Nepokoje se z okolních států přelily také do Sýrie, v jejímž čele stojí prezident Bašár Asad a strana Baas. Demonstrace proti režimu začaly v březnu 2011 a ozbrojené složky se je snažily od počátku násilím potlačit. Protesty se však začaly šířit i do dalších měst a přerostly v ozbrojené povstání proti Asadovi. V červnu 2011 vznikla opoziční Svobodná syrská armáda.

Po několika měsících bojů mezi syrskou vládou a povstalci se do situace vložila Liga arabských států (LAS) a přišla s mírovým plánem, jehož součástí bylo vyslání monitorovací mise, která měla zhodnotit situaci v zemi a dohlížet na složení zbraní. Násilí v ulicích však nadále pokračovalo a pozorovatelé byli v lednu 2012 ze Sýrie staženi. Po tomto neúspěchu vytvořila OSN spolu s LAS funkci zvláštního vyslance pro Sýrii, jímž byl jmenován Kofi Annan.

Annan představil šestibodový mírový plán, který vedl ke krátkému příměří, jež však bylo oběma stranami porušováno. Po masakru v Húlá v květnu 2012 došlo k obnovení bojů. Neúspěšný byl také plán na složení zbraní, se kterým přišel na podzim téhož roku Annanův nástupce Lachdar Brahímí.

Od počátku války se mezinárodní společenství obává možného použití chemických zbraní, které syrský režim drží. Spojené státy, Velká Británie a Francie již dávno varovaly, že jejich nasazení nenechají bez odezvy. První nepotvrzené informace o použití chemických zbraní se objevily v prosinci 2012 a na jaře 2013. Bodem zvratu se stal útok na damašské předměstí Ghúta, které kontrolují povstalci. Rakety, jež na místo dopadly, měly podle opozice obsahovat chemické zbraně. Inspekce OSN v Sýrii tuto informaci potvrdila. Dále však uvedla, že není možné s jistotou říct, která z bojujících stran je použila.

Spojené státy v čele s Barackem Obamou jsou přesvědčeny, že za chemickým útokem na civilisty stojí syrská vláda. Podle amerického prezidenta neexistují důkazy o tom, že protivládní opozice drží chemické zbraně nebo že má prostředky k jejich získání.

Spojené státy proto začaly uvažovat o vojenské akci proti Sýrii. Podporu USA vyjadřily tyto země: Francie, Turecko, Dánsko a Austrálie. Původně se na stranu zásahu přikláněl i britský premiér David Cameron, jeho postoj však nepodpořil parlament. Proti útoku se zásadně postavili dva členové Rady bezpečnosti OSN - Rusko a Čína. Bez jejich souhlasu by případná vojenská akce byla bez mandátu Organizace spojených národů. Barack Obama se pak rozhodl, že o trestném úderu proti Sýrii nechá hlasovat americký Kongres. K tomu však nakonec nedošlo, jelikož Rusko přišlo v září 2013 s novým plánem.

Rozpory mezi ruským a americkým přístupem se alespoň částečně podařilo vyřešit poté, co Obama na návrh Ruska ustoupil od vzdušných útoků na Sýrii. Učinil tak pod podmínkou, že Asad přizná, že země vlastní chemické zbraně, a umožní mezinárodním expertům jejich likvidaci. Tento plán ukládá damašskému režimu deklarovat jeho chemický arzenál, včetně názvu, typu a množství jednotlivých otravných látek a místa jejich uskladnění.

Syrský prezident Bašár Asad následně v rozhovoru pro americkou zpravodajskou televizi Fox News poprvé přiznal, že Sýrie chemické zbraně skutečně má, a současně ujistil, že tento arzenál bude zničen a syrská vláda dodrží dohodu dosaženou s Ruskem a USA. Asad zároveň kategoricky odmítl, že by jeho síly byly odpovědné za útok s nasazením chemických zbraní z 21. srpna 2013 u Damašku.

V září Rada bezpečnosti OSN jednomyslně schválila rezoluci požadující likvidaci syrského arzenálu chemických zbraní. Rezoluce však neobsahuje bezprostřední hrozbu vojenského potrestání režimu prezidenta Bašára Asada, pokud by se požadavku nepodřídil. Její schválení přesto představuje diplomatický průlom v přístupu mezinárodního společenství k občanské válce v Sýrii, která fakticky trvá již dva a půl roku. Tři předchozí návrhy rezolucí namířené proti syrskému vládnoucímu režimu narážely na vytrvalá veta Ruska a Číny.

Odborníci na chemické zbraně z Organizace pro zákaz chemických zbraní už začali likvidovat zařízení na výrobu těchto bojových látek. Zbraně mají být podle rezoluce OSN vyvezeny ze země a zlikvidovány do 30. června 2014.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Bouře Gloria si ve Španělsku vyžádala již 13 obětí

Už třináct obětí si vyžádala bouře Gloria, která od víkendu sužuje Španělsko. Čtyři další lidé se pohřešují, informoval dnes server listu El País. Bouřka způsobila také značné materiální škody. Kvůli pomoci postiženým regionům se v pátek mimořádně sejde španělská vláda. Hladiny řek vytrvalý déšť zvýšil také na jihozápadě Francie.

Nejvíce obětí si bouře je ve Valencii, kde zahynulo pět lidí. Čtyři mrtvé hlásí Katalánsko, dva Andalusie a po jednom regiony Kastilie-León a Asturie.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 15 minutami

Kvůli pádu osoby do kolejiště nejezdí metro na části linky B

Mezi stanicemi Smíchovské nádraží a Florenc na lince B nejezdí metro, kolem 19:30 spadl ve stanici Anděl do kolejiště člověk. Asi čtyřicetiletý muž srážku se soupravou nepřežil. Lidé v daném úseku místo metra museli na tramvaj, jít pěšky nebo využít jinou linku metra. Na místě zasahovali záchranáři, hasiči pražského dopravního podniku a policisté. Očekává se, že provoz bude obnoven kolem 22:00, uvedl večer na webu pražský dopravní podnik.

Metro jezdí bez omezení v úseku Zličín - Smíchovské nádraží a Florenc - Černý Most, v centrální části linky B je provoz zastaven. Náhradní autobusy dopravce nezavedl, lidem doporučil využít tramvaje. "Mezi Smíchovem a Karlínem doporučujeme použít též alternativní spojení linkami 10 a 16 s přestupem na metro C v zastávce I.P.Pavlova," uvedl dopravní podnik.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Polští poslanci znovu přijali sporný zákon o postihu soudců

Polští poslanci dnes hlasy vládní většiny znovu přijali kontroverzní zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce zpochybňující vládní reformu justice. Zákon minulý pátek odmítl Senát, ve kterém má opozice mírnou většinu. Sejm, dolní komora parlamentu, nyní rozhodnutí Senátu přehlasoval 234 hlasy zákonodárců z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Proti bylo 211 poslanců a devět se zdrželo, uvedla televize TVN 24. Zákon nyní obdrží prezident Andrzej Duda.

Opoziční místopředsedkyně Sejmu Malgorzata Kidawová-Blońská v debatě označila kroky vládního tábora za "opravdový státní převrat". Vládní poslanci podle ní rozhodují "o tom, že soudy mají přestat být nezávislé".

Novou právní normu kritizuje Evropská komise a zpochybnili ji experti z Benátské komise, poradního orgánu Rady Evropy, kteří na pozvání Senátu navštívili Polsko.

Navzdory kritice se PiS snaží zákon prosadit s tím, že zabrání anarchii v polské justici, která se prý dosud neočistila od dědictví komunismu.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Apple je proti návrhu EU na jednotnou dobíječku mobilů

Americká společnost Apple, výrobce přístrojů iPhone, kritizuje návrh poslanců evropského parlamentu na uzákonění jednotné dobíječky pro mobilní telefony, tablety či elektronické čtečky knih. Podle firmy to může brzdit inovace, vytvořit horu elektronického odpadu a naštvat spotřebitele. Na Apple by mělo případné nařízení velký dopad, upozornila agentura Reuters.

Komentář jedné z největších firem v oboru přichází týden poté, co zákonodárci vyzvali k zavedení jednotné nabíječky pro mobilní telefony a pozměnili návrh zákona tak, aby schopnost fungování s jednotnou nabíječkou byla základním požadavkem pro rádiová zařízení v EU. To by Apple ovlivnilo více než kterékoliv jiné firmy, protože iPhony a většina produktů firmy používá kabel s konektorem Lightning, zatímco přístroje s Androidem od různých společností obvykle mají konektor USB-C.

"Věříme, že regulace, která vynucuje soulad v typu konektoru zabudovaného do všech chytrých telefonů, potlačuje inovace, než aby je povzbuzovala, a poškodí zákazníky v Evropě a ekonomiku jako celek," uvedl Apple v prohlášení. Dodal, že předpis není nutný, protože průmysl už na USB-C přechází. "Doufáme, že (Evropská) komise bude pokračovat v hledání řešení, které neomezí schopnost průmyslu inovovat," dodal Apple.

Evropská komise se snaží prosadit jednotnou nabíječku více než deset let. V roce 2009 dospěla se společnosti, jako Apple, Samsung, Huawei a Nokia, k dobrovolné dohodě, jejíž cílem bylo harmonizovat nabíječky pro nové modely chytrých telefonů, které přijdou na trh v roce 2011. Dobrovolný přístup však nefungoval a podle zástupců EK je tak čas přijít s právními předpisy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy