Válka v Sýrii

Aktualizováno 5. 1. 2014 20:46
Vlna protestů, která zahýbala arabským světem, vedla v řadě zemí ke svržení stávajících vlád. Nepokoje se z okolních států přelily také do Sýrie, v jejímž čele stojí prezident Bašár Asad a strana Baas.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Vlna protestů, která zahýbala arabským světem, vedla v řadě zemí ke svržení stávajících vlád. Nepokoje se z okolních států přelily také do Sýrie, v jejímž čele stojí prezident Bašár Asad a strana Baas. Demonstrace proti režimu začaly v březnu 2011 a ozbrojené složky se je snažily od počátku násilím potlačit. Protesty se však začaly šířit i do dalších měst a přerostly v ozbrojené povstání proti Asadovi. V červnu 2011 vznikla opoziční Svobodná syrská armáda.

Po několika měsících bojů mezi syrskou vládou a povstalci se do situace vložila Liga arabských států (LAS) a přišla s mírovým plánem, jehož součástí bylo vyslání monitorovací mise, která měla zhodnotit situaci v zemi a dohlížet na složení zbraní. Násilí v ulicích však nadále pokračovalo a pozorovatelé byli v lednu 2012 ze Sýrie staženi. Po tomto neúspěchu vytvořila OSN spolu s LAS funkci zvláštního vyslance pro Sýrii, jímž byl jmenován Kofi Annan.

Annan představil šestibodový mírový plán, který vedl ke krátkému příměří, jež však bylo oběma stranami porušováno. Po masakru v Húlá v květnu 2012 došlo k obnovení bojů. Neúspěšný byl také plán na složení zbraní, se kterým přišel na podzim téhož roku Annanův nástupce Lachdar Brahímí.

Od počátku války se mezinárodní společenství obávalo možného použití chemických zbraní, které syrský režim drží. Spojené státy, Velká Británie a Francie již dávno varovaly, že jejich nasazení nenechají bez odezvy. První nepotvrzené informace o použití chemických zbraní se objevily v prosinci 2012 a na jaře 2013. Bodem zvratu se stal útok na damašské předměstí Ghúta, které kontrolovali povstalci. Rakety, jež na místo dopadly, měly podle opozice obsahovat chemické zbraně. Inspekce OSN v Sýrii tuto informaci potvrdila. Dále však uvedla, že není možné s jistotou říct, která z bojujících stran je použila.

Spojené státy, v té době v čele s prezidentem  Barackem Obamou, byly přesvědčeny, že za chemickým útokem na civilisty stojí syrská vláda. Podle amerického prezidenta neexistují důkazy o tom, že protivládní opozice drží chemické zbraně nebo že má prostředky k jejich získání.

Spojené státy proto začaly uvažovat o vojenské akci proti Sýrii. Podporu USA vyjádřily tyto země: Francie, Turecko, Dánsko a Austrálie. Původně se na stranu zásahu přikláněl i britský premiér David Cameron, jeho postoj však nepodpořil parlament. Proti útoku se zásadně postavili dva členové Rady bezpečnosti OSN - Rusko a Čína. Bez jejich souhlasu by případná vojenská akce byla bez mandátu Organizace spojených národů. Barack Obama se pak rozhodl, že o trestném úderu proti Sýrii nechá hlasovat americký Kongres. K tomu však nakonec nedošlo, jelikož Rusko přišlo v září 2013 s novým plánem.

Rozpory mezi ruským a americkým přístupem se alespoň částečně podařilo vyřešit poté, co Obama na návrh Ruska ustoupil od vzdušných útoků na Sýrii. Učinil tak pod podmínkou, že Asad přizná, že země vlastní chemické zbraně, a umožní mezinárodním expertům jejich likvidaci. Tento plán ukládá damašskému režimu deklarovat jeho chemický arzenál, včetně názvu, typu a množství jednotlivých otravných látek a místa jejich uskladnění.

Syrský prezident Bašár Asad následně v rozhovoru pro americkou zpravodajskou televizi Fox News poprvé přiznal, že Sýrie chemické zbraně skutečně má, a současně ujistil, že tento arzenál bude zničen a syrská vláda dodrží dohodu dosaženou s Ruskem a USA. Asad zároveň kategoricky odmítl, že by jeho síly byly odpovědné za útok s nasazením chemických zbraní z 21. srpna 2013 u Damašku.

V září Rada bezpečnosti OSN jednomyslně schválila rezoluci požadující likvidaci syrského arzenálu chemických zbraní. Rezoluce však neobsahuje bezprostřední hrozbu vojenského potrestání režimu prezidenta Bašára Asada, pokud by se požadavku nepodřídil. Její schválení přesto představuje diplomatický průlom v přístupu mezinárodního společenství k občanské válce v Sýrii, která fakticky trvá již dva a půl roku. Tři předchozí návrhy rezolucí namířené proti syrskému vládnoucímu režimu narážely na vytrvalá veta Ruska a Číny.

Odborníci na chemické zbraně z Organizace pro zákaz chemických zbraní už začali likvidovat zařízení na výrobu těchto bojových látek. Zbraně měly být podle rezoluce OSN vyvezeny ze země a zlikvidovány do 30. června 2014.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Ruští lékaři vyzvali Navalného, aby ukončil hladovku, než bude pozdě

Ruští lékaři, kteří poskytovali péči opozičnímu představiteli Alexeji Navalnému, když byl na svobodě, politického aktivistu nyní vyzvali, aby v zájmu zachování svého zdraví ukončil protestní hladovku. Vyjádřili obavy o jeho život a úřady vyzvali, aby umožnily jeho převoz z vězeňské do civilní nemocnice v Moskvě.

Ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová dnes naopak uvedla, že lékařská péče, které se Navalnému ve vězeňském zařízení ve Vladimirské oblasti dostává, odpovídá mezinárodním standardům, napsala agentura Interfax.

Vězněný Navalnyj drží hladovku již 23 dní. Chce její pomocí docílit, aby k němu byli puštěni kromě vězeňských zdravotníků také lékaři zvenčí.

"Pokud bude hladovka pokračovat, dokonce i po velmi krátkou dobu, bohužel brzy jednoduše nebudeme mít koho léčit. Naším hlavním úkolem je ochránit život a zdraví našeho pacienta," napsali lékaři. Jejich výzvu zveřejnil ruský opoziční zpravodajský portál Mediazona.

K otevřenému dopisu se připojila šéfka ruských lékařských odborů a Navalného lékařka Anastasija Vasiljevová. "Opravdu doufáme, že Alexej zítra (v pátek) hladovku ukončí," sdělila Vasiljevová agentuře Reuters.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Krejčíková do čtvrtfinále v Istanbulu nepostoupila, Siniakovou čeká jednička Mertensová

Tenistka Barbora Krejčíková do čtvrtfinále turnaje v Istanbulu nepostoupila. Ve druhém kole nasazená pětka podlehla na antuce v chladném podvečeru 3:6, 3:6 Rumunce Aně Bogdanové.

Dvaačtyřicátá hráčka světa Krejčíková v Istanbulu v prvním kole musela otáčet duel s domácí Caglou Büyükakcayovou, dnes už se jí ale obrat nepodařil. O šedesát míst hůře postavené Bogdanové podlehla finalistka březnového turnaje v Dubaji i ve druhém vzájemném utkání, tentokrát za 82 minut.

Jedinou Češkou ve čtvrtfinále je Kateřina Siniaková, jejíž soupeřkou bude nasazená jednička Elise Mertensová. Belgická hráčka dnes potvrdila roli favoritky v utkání 2. kola s Viktorijí Golubicovou až ve třech setech, Švýcarku porazila 6:4, 4:6, 6:1.

Siniaková postoupila do svého prvního čtvrtfinále od loňského září už ve středu. S Mertensovou, která je momentálně ve světovém žebříčku na 17. místě, se utká počtvrté. V předchozích třech zápasech v roce 2019 s ní uhrála dohromady jeden set. Česká tenistka bude usilovat o své první semifinále od předloňského srpna, kdy byla mezi nejlepší čtveřicí na turnaji v Bronxu.

Nadal bojoval opět ve třech setech

Jedenáctinásobný vítěz turnaje v Barceloně Rafael Nadal postoupil po druhé třísetové výhře za sebou do čtvrtfinále. Favorizovaný španělský tenista dnes na antuce v katalánské metropoli porazil 6:0, 2:6, 6:2 dvojnásobného šampiona turnaje Keie Nišikoriho z Japonska.

Antukový fenomén Nadal se letos na svém nejoblíbenějším povrchu rozjíždí pomaleji. Minulý týden vypadl ve čtvrtfinále v Monte Carlu, kde také v minulosti získal 11 titulů, a v Barceloně bojoval ve středu tři sety s běloruským outsiderem Iljou Ivaškou.

Ve čtvrtfinále Nadala čeká Brit Cameron Norrie, jemuž ve 3. kole vzdal ve druhém setu Belgičan David Goffin. Pokud čtyřiatřicetiletý Španěl v Barceloně dokráčí k titulu, povede se mu to poprvé po ztrátě minimálně dvou setů. Devětkrát Nadal turnaj vyhrál bez prohrané sady a na cestě za zbývajícími dvěma triumfy ztratil jen set.

Ve čtvrtfinále turnaje jsou také mimo jiné oba finalisté z Monte Carla - Řek Stefanos Tsitsipas a Nadalův přemožitel Andrej Rubljov z Ruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy