Chemické a biologické zbraně

30. 8. 2013 12:59
Na rozdíl od biologických zbraní byly chemické několikrát ve dvacátém století použity. Zvláště po první světové válce byla snaha omezit jejich použití, a tak na ně v dalším světovém konfliktu nedošlo.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Spolu s jadernými se chemické a biologické bojové prostředky řadí k zbraním hromadného ničení, jejichž společnou charakteristikou je dopad nejen na vojenské, ale i civilní území. Jsou definovány Komisí OSN pro konvenční zbrojení z roku 1948.

Ve 20. století vzniklo několik mezinárodních úmluv, které zamezují jejich použití.

Chemickými zbraněmi se rozumí nosiče s otravnou látkou, které mohou mít různou povahu - od zpuchýřující látky, přes nervově-paralytickou, k dráždivé, všeobecně jedovaté či dusivé.

V roce 2013 byly chemické zbraně použity v syrském konfliktu v Damašku. Stopy látky zvané sarin potvrdila OSN, ale není jasné, která ze stran ho použila. Syrský prezident Bašár Asad dříve slíbil, že v konfliktu nepoužije chemické zbraně proti civilistům. Spojené státy v čele s Barackem Obamou jsou přesvědčeny, že za chemickým útokem stojí syrská vláda, a proto začaly uvažovat o vojenské akci proti režimu. Proti útoku se zásadně postavili dva členové Rady bezpečnosti OSN - Rusko a Čína. Bez jejich souhlasu by případná vojenská akce byla bez mandátu Organizace spojených národů. Barack Obama se později rozhodl, že o trestném úderu proti Sýrii nechá hlasovat americký Kongres. K tomu však nakonec nedošlo, jelikož Rusko přišlo v září 2013 s novým plánem, s nímž souhlasily jak Spojené státy, tak režim v Damašku. Obama na návrh Ruska ustoupil od leteckého útoku na Sýrii a Asad poprvé přiznal, že země vlastní chemické zbraně a uvolnil cestu k jejich likvidaci, která má být provedena do 30. června 2014.

Historie chemických zbraní

Ve velkém se použití otravných látek při boji objevilo během první světové války. Francie používala granáty s chloracetonem. Němci vyvinuli způsob, jak hořčičný plyn efektivně využít pro bojové účely a v roce 1915 byla látka poprvé použita u belgického města Yprès. Odtud se odvíjí jeho triviální pojmenování Yperit. Během této války se použilo více druhů chemických prostředků, odhaduje se, že jejich působením zahynulo necelých sto tisíc lidí.

V roce 1925 byl v Ženevě podepsán protokol o zákazu užívání dusivých, otravných a podobných plynů a bakteriologických zbraní ve válce. Po druhé světové válce se přidala další obranná úmluva, a to o ochraně civilních osob za války.

Další známý prostředek sarin byl vytvořen v roce 1938, tehdy bez úmyslu použití na lidech. Měl se stát prostředkem na hubení hmyzu. Organofosfáty zůstávají důležitou součástí herbicidů a insekticidů. Ze sféry použití proti hmyzu nebylo daleko k použití proti lidem, a přestože se Hitlerovo Německo příslušnými látkami zásobilo, v druhé světové válce se chemické zbraně nepoužily.

V průběhu jiných konfliktů mezi světovými válkami nebo později ve Vietnamu se však chemické bojové prostředky použily mnohokrát. Nejvýznamnější projevem bylo nasazení těchto zbraní za irácko-íránské války v osmdesátých letech a v boji s Kurdy, kdy Saddám Husajn využíval proti íránské armádě i civilistům yperit a nervové plyny jako sarin.

V roce 1993 přišla Úmluva o zákazu chemických zbraní. V opačném případě by byl akt klasifikován jako válečný zločin.

V roce 1995 zasáhlo Japonsko teroristický útok ze strany tamní sekty, při němž byl v metru vypuštěn sarin. Zemřelo 12 lidí, další trpí dlouhodobými následky.

Historie biologických zbraní

Základem biologických zbraní jsou patogenní mikroorganismy, popřípadě toxické látky, které vytvářejí. Při nákaze vyvolávají onemocnění, které může vést až ke smrti.

Na rozdíl od chemických zbraní je lidstvo vůči biologickým zbraním obezřetnější a k masovému použití ve 20. století nedošlo. Mnohé státy však na nich pracovaly, USA a Velká Británie od čtyřicátých let v obavě ze stejného postupu v Německu. V roce 1969 s vývojem Spojené státy přestaly a v roce 1975 byla přijata Konvence o biologických zbraních, která zastavovala vývoj, výrobu a skladování biologických zbraní. Z pokračování ve zkoumání biologických zbraní mělo dojít u Sovětského svazu.

Použití se vyskytlo v osamocených případech, často ve spojitosti se sektami. Jeden případ souvisí s japonským sarinovým útokem, další se odehrál v roce 1984 v Dallasu, kde byla využita salmonela. Mezi biologické zbraně se řadí také anthrax, který se objevil v listovních zásilkách po 11. září 2001.

 

Právě se děje

před 44 minutami

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Střelci z FedEx v Indianapolis vloni zabavili brokovnici, pak si koupil dvě pušky

Mladík, který v noci na pátek zabíjel v areálu kurýrní firmy FedEx v americkém Indianapolisu, si dvě poloautomatické pušky použité při útoku pořídil legálně. Brandon Hole tak učinil několik měsíců poté, co mu byla zabavena brokovnice kvůli obavě jeho matky o jeho duševní zdraví, oznámila podle amerických médií policie. Agentura AP v neděli napsala, že ve státě Indiana platí zákon zavedený ve snaze nákupům zbraní za takovýchto okolností zabránit.

Policie popsala zbraně použité při krveprolití ze čtvrteční noci jako "útočné pušky". Hole, kterému bylo 19 let, s nimi v logistickém centru u letiště v Indianapolisu zabil osm lidí. Následně bývalý zaměstnanec firmy FedEx spáchal sebevraždu.

Zbraň mu byla zabavena na základě státního zákona z roku 2005, který umožňuje úřadům odebírat lidem zbraně v případě signálů ohledně jejich možných sklonů k násilí. Město prověřuje, jestli v tomto případě nedošlo k zanedbání ve vymáhání zbraňového zákona. 

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

V texaském Austinu někdo zastřelil tři lidi, policie pátrá po podezřelém

Policie v texaském Austinu v neděli pátrala po 41letém muži v návaznosti na střelecký incident, při kterém přišly o život tři oběti. Podezřelý byl považován za nebezpečného, panovala obava, že by mohl vzít rukojmího. O událostech informovaly agentury Reuters a AP.

"Zdá se, že jde o izolovanou událost v domácnosti, obyvatelstvu nebezpečí nehrozí," uvedla austinská policie. Její šéf Joseph Chacon ale také vyjádřil obavu, že by hlavní podezřelý "mohl případně vzít rukojmího a sám se někde ukrývat a čekat, než odejdeme". Policie obyvatele vyzývala, aby se vyhýbali oblasti na severozápadě města, kde se střelba odehrála. Lidé z dané oblasti pak neměli vycházet na ulici.

Na místě podle svědků zasahovalo více policejních jednotek a sanitky, uvedla agentura AP. Při střelbě přišli o život dvě ženy latinskoamerického původu a jeden muž tmavé pleti. "Zatím nemáme informace o dalších obětech," uvedly zdravotnické úřady.

Údajný pachatel Stephen Broderick se podle Chacona s oběťmi znal, pozadí incidentu ale policejní velitel dále neosvětlil. Hledaného muže popsal jako černocha nižší postavy. Vyšetřovatelé nevěděli, zda uprchl v automobilu, pracovali ovšem s předpokladem, že je ozbrojený.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Při nehodě vozu Tesla zahynuly dvě osoby, za volantem nikdo neseděl

Dva muži zemřeli při srážce vozu Tesla S se stromem nedaleko amerického města Houstunu. Podle místní policie v autě ale nikdo neseděl za volantem, informovala dnes agentura Reuters. Tesla ani úřady pro silniční bezpečnost nehodu nekomentovaly.

Podle místních médií se nehoda stala v sobotu. Vůz jel vysokou rychlostí, když nezvládl zatáčku a narazil do stromu. Po uhašení požáru policie našla ostatky dvou mužů - jeden seděl v přední části na sedadle spolujezdce a druhý v zadní části vozu.

Nehoda se stala v období, kdy se kvůli několika nehodám zvýšila pozornost vůči systému poloautomatického řízení americké automobilky. Americké silniční úřady prošetřují několik desítek nehod vozů Tesla.

Zdroj: ČTK
Další zprávy