Chemické a biologické zbraně

30. 8. 2013 12:59
Na rozdíl od biologických zbraní byly chemické několikrát ve dvacátém století použity. Zvláště po první světové válce byla snaha omezit jejich použití, a tak na ně v dalším světovém konfliktu nedošlo.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Spolu s jadernými se chemické a biologické bojové prostředky řadí k zbraním hromadného ničení, jejichž společnou charakteristikou je dopad nejen na vojenské, ale i civilní území. Jsou definovány Komisí OSN pro konvenční zbrojení z roku 1948.

Ve 20. století vzniklo několik mezinárodních úmluv, které zamezují jejich použití.

Chemickými zbraněmi se rozumí nosiče s otravnou látkou, které mohou mít různou povahu - od zpuchýřující látky, přes nervově-paralytickou, k dráždivé, všeobecně jedovaté či dusivé.

V roce 2013 byly chemické zbraně použity v syrském konfliktu v Damašku. Stopy látky zvané sarin potvrdila OSN, ale není jasné, která ze stran ho použila. Syrský prezident Bašár Asad dříve slíbil, že v konfliktu nepoužije chemické zbraně proti civilistům. Spojené státy v čele s Barackem Obamou jsou přesvědčeny, že za chemickým útokem stojí syrská vláda, a proto začaly uvažovat o vojenské akci proti režimu. Proti útoku se zásadně postavili dva členové Rady bezpečnosti OSN - Rusko a Čína. Bez jejich souhlasu by případná vojenská akce byla bez mandátu Organizace spojených národů. Barack Obama se později rozhodl, že o trestném úderu proti Sýrii nechá hlasovat americký Kongres. K tomu však nakonec nedošlo, jelikož Rusko přišlo v září 2013 s novým plánem, s nímž souhlasily jak Spojené státy, tak režim v Damašku. Obama na návrh Ruska ustoupil od leteckého útoku na Sýrii a Asad poprvé přiznal, že země vlastní chemické zbraně a uvolnil cestu k jejich likvidaci, která má být provedena do 30. června 2014.

Historie chemických zbraní

Ve velkém se použití otravných látek při boji objevilo během první světové války. Francie používala granáty s chloracetonem. Němci vyvinuli způsob, jak hořčičný plyn efektivně využít pro bojové účely a v roce 1915 byla látka poprvé použita u belgického města Yprès. Odtud se odvíjí jeho triviální pojmenování Yperit. Během této války se použilo více druhů chemických prostředků, odhaduje se, že jejich působením zahynulo necelých sto tisíc lidí.

V roce 1925 byl v Ženevě podepsán protokol o zákazu užívání dusivých, otravných a podobných plynů a bakteriologických zbraní ve válce. Po druhé světové válce se přidala další obranná úmluva, a to o ochraně civilních osob za války.

Další známý prostředek sarin byl vytvořen v roce 1938, tehdy bez úmyslu použití na lidech. Měl se stát prostředkem na hubení hmyzu. Organofosfáty zůstávají důležitou součástí herbicidů a insekticidů. Ze sféry použití proti hmyzu nebylo daleko k použití proti lidem, a přestože se Hitlerovo Německo příslušnými látkami zásobilo, v druhé světové válce se chemické zbraně nepoužily.

V průběhu jiných konfliktů mezi světovými válkami nebo později ve Vietnamu se však chemické bojové prostředky použily mnohokrát. Nejvýznamnější projevem bylo nasazení těchto zbraní za irácko-íránské války v osmdesátých letech a v boji s Kurdy, kdy Saddám Husajn využíval proti íránské armádě i civilistům yperit a nervové plyny jako sarin.

V roce 1993 přišla Úmluva o zákazu chemických zbraní. V opačném případě by byl akt klasifikován jako válečný zločin.

V roce 1995 zasáhlo Japonsko teroristický útok ze strany tamní sekty, při němž byl v metru vypuštěn sarin. Zemřelo 12 lidí, další trpí dlouhodobými následky.

Historie biologických zbraní

Základem biologických zbraní jsou patogenní mikroorganismy, popřípadě toxické látky, které vytvářejí. Při nákaze vyvolávají onemocnění, které může vést až ke smrti.

Na rozdíl od chemických zbraní je lidstvo vůči biologickým zbraním obezřetnější a k masovému použití ve 20. století nedošlo. Mnohé státy však na nich pracovaly, USA a Velká Británie od čtyřicátých let v obavě ze stejného postupu v Německu. V roce 1969 s vývojem Spojené státy přestaly a v roce 1975 byla přijata Konvence o biologických zbraních, která zastavovala vývoj, výrobu a skladování biologických zbraní. Z pokračování ve zkoumání biologických zbraní mělo dojít u Sovětského svazu.

Použití se vyskytlo v osamocených případech, často ve spojitosti se sektami. Jeden případ souvisí s japonským sarinovým útokem, další se odehrál v roce 1984 v Dallasu, kde byla využita salmonela. Mezi biologické zbraně se řadí také anthrax, který se objevil v listovních zásilkách po 11. září 2001.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Kvůli pádu osoby do kolejiště nejezdí metro na části linky B

Mezi Smíchovským nádražím a Florencí na lince B nejezdí metro, kolem 19:30 spadl ve stanici Anděl do kolejiště člověk. Lidé mají v daném úseku místo metra využít tramvaje, uvedl na webu dopravní podnik. Na místě jsou hasiči pražského dopravního podniku, kteří budou vyprošťovat sraženou osobu, policisté i záchranáři.

Metro jezdí na lince B bez omezení v úseku Zličín - Smíchovské nádraží a Florenc - Černý Most.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

Světová zdravotnická organizace kvůli novému koronaviru stav globální nouze nevyhlásila

Světová zdravotnická organizace (WHO) usoudila, že je ještě příliš brzy, aby kvůli šíření nového koronaviru v Číně vyhlásila celosvětový stav zdravotní nouze. Oznámily to světové tiskové agentury. Koronavirem se nakazily stovky lidí a infekce si vyžádala přinejmenším 18 obětí. Rozhodnutí WHO následovalo poté, co se čínské úřady v snaze zarazit šíření nákazy rozhodly uzavřít tři města a zrušily hlavní oslavy lunárního Nového roku v hlavním městě.

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus označil tato opatření za adekvátní. "Doufáme, že budou účinná a že potrvají krátce," řekl.

Zdravotnická agentura OSN oznámila své rozhodnutí poté, co nezávislí odborníci dva dny vyhodnocovali informace o šíření nového koronaviru.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Polský nejvyšší soud zpochybnil vládou nově dosazené soudce

Polský nejvyšší soud dnes dospěl k závěru, že soudci nominovaní novou Zemskou soudcovskou radou nemají rozhodovat soudní pře. I z dnešního neveřejného rozhodování, které podle médií trvalo sedm hodin, předsedkyně nejvyššího soudu vyloučila všechny soudce, které do této soudní instance nominovala soudcovská rada. Vysvětlila to zásadou, že soudce nesmí rozhodovat v případu, který se ho osobně týká.

Jde o další krok ve sporu s konzervativní vládou a vládnoucí stranou o nezávislost polské justice. Novou soudcovskou radu vytvořila parlamentní většina vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), a ne sami soudci, jak tomu bylo dříve.

Jednání nejvyšší soudu se pokusila na návrh šéfky dolní komory parlamentu Elžbiety Witekové (PiS) zablokovat předsedkyně ústavního soudu Julia Przylembská. Ale nejvyšší soud se odmítl podřídit tomuto příkazu. Na ústavní soud se mezitím podle televize TVN 24 obrátili i noví členové nejvyššího soudu, kteří byli z dnešního rozhodování vyloučeni.

Prezident Andrzej Duda, pocházející z PiS, před novináři prohlásil, že jmenování soudců je výlučnou pravomocí hlavy státu, nepodléhá žádné kontrole a že nejvyšší soud se touto věcí neměl zabývat.

Zdroj: ČTK
před 57 minutami

Praha ani v druhém výběrovém řízení ředitele magistrátu nevybrala

Komise nedoporučila žádného z přihlášených kandidátů. Magistrát o tom ve čtvrtek informoval v tiskové zprávě. Město vypíše nové výběrové řízení. Řízením úřadu, který zaměstnává zhruba 2300 úředníků, je nyní pověřena zástupkyně ředitele Zdena Javornická, a to od předloňského července, kdy minulá primátorka Adriana Krnáčová (ANO) odvolala tehdejší ředitelku Martinu Děvěrovou.

Podle informací serveru Seznam Zprávy do druhého kola konkurzu postoupili šéf magistrátního odboru legislativy Tomáš Havel, Marta Kopecká, Karel Bláha a Radka Říhová. Do výběrového řízení se přihlásila právě také bývalá primátorka Krnáčová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy