Muammar Kaddáfí

Aktualizováno 20. 10. 2011 14:24
Muammar Kaddáfí byl přes 40 let libyjským vůdcem, od moci ho odstavil, na konci srpna 2011, až ozbrojený konflikt.
Muammar Kaddáfí
Muammar Kaddáfí | Foto: Reuters

Muammar Kaddáfí, "šílený pes Středního východu", jak byl kdysi označen prezidentem Reaganem, stál v čele Libye od převratu v roce 1969, kdy se mu podařilo svrhnout tehdejšího krále Idrise I. Byl tak jedním z nejdéle vládnoucích panovníků světa a vůbec nejdéle vládnoucím arabským vůdcem.

Teprve demonstrace a následný ozbrojený konflikt (jenž téměř přerostl v občanskou válku) odstavili Káddáfího od moci.

Nakonec byl 20. října 2011 dopaden, zemřel však na následky zranění, která přitom utrpěl - alespoň podle povstalců, kteří obléhali jeho rodiště Syrtu.

Ti již v druhé polovině srpna 2011 dobyli hlavní město Tripolis a na konci srpna už Kaddáfího věrní drželi jen několik posledních měst, včetně zmíněné Syrty.

Podle Přechodné národní rady byli, kromě plukovníka, dopadeni také jeho syn Mutassím, bývalý ministr vnitra Abdalláh Sanúsí a mluvčí Musá Ibrahím.

Vývoj situace

Původně rezolutně odmítaný návrh na odstoupení Muammara Kaddáfího se možná stane reálným. Nasvědčovala by tomu ochota k ústupkům od umírněnějších diktátorových synů - Sajfa Isláma a Sádího. Je tomu tak zřejmě kvůli vyčerpávajícím bojům, embargu, které připravilo Libyi o zisky z ropy, i spojeneckému bombardování.

Při jednom z náletů NATO na konci dubna zahynul jeho syn Sajf Arab a tři vnoučata, jak oznámil mluvčí libyjské vlády, ale NATO nepotvrdilo. Od té doby je Kaddáfí v podstatě na útěku - naposledy byl na veřejnosti spatřen 9. dubna, kdy v rámci propagandy navštívil jednu z tripoliských škol. Třináctého května pak televize odvysílala záznam jeho projevu, avšak pouze zvukovou stopu. Před nálety se údajně skrývá po nemocnicích.

V srpnu 2011 měl při náletu údajně zahynout další z Kaddáfího synů, nejmladší Chámis. Tato zpráva se ukázala jako mylná - podle povstalců totiž padl až v druhé polovině srpna, během obrany Tripolisu.

Kaddáfího mluvčí sdělil na konci srpna agentuře AP, že je připraven zahájit jednání o předání moci. Rozhovory by vedl Kaddáfího syn Saadí.

Nástup k moci

Své myšlenky a názory na fungování státu shrnul Káddáfí ve své "Zelené knize". Po převratu se také v rámci "kulturní" revoluce snažil zbavit všech pozůstatků kolonialismu a cizích vlivů. Po roce 1977 zavedl v zemi takzvanou džamharíju, dle vlastních slov jedinou skutečnou světovou demokracii. V rámci ní je moc v zemi v rukách lidu a jednotlivých lokálních lidových rad. Tento systém je však spíše jen zástěrkou pro vojenskou diktaturu.

Pod Kaddáfího vedením se Libye na dlouhou dobu ocitla v mezinárodní izolaci, především kvůli podpoře revolučních a teroristických sil v zemích, jako je Čad, Sierra Leone, Libérie, Maroko, Filipíny nebo Írán.

Poskytoval také finanční pomoc irské teroristické organizaci IRA nebo palestinskému hnutí Černé září, zodpovědnému za útok na mnichovské olympiádě.

Během leteckého protiútoku za atentát na berlínské diskotéce zemřela jedna z jeho dcer.

K drastickým sankcím došlo poté, co Kaddáfí odmítl vydat dva Libyjce, kteří byli obviněni z útoku na letadlo zřícené nad skotským Lockerbie. Teprve po uznání odpovědnosti za tyto útoky a odškodnění obětí, spolu s dalšími ústupky a oproštěním se od podpory terorismu se země začala pomalu dostávat z mezinárodní izolace.

V rámci této Kaddáfího "proměny" bylo také propuštěno pět bulharských zdravotních sester a palestinský lékař, kteří byli odsouzeni k trestu smrti a osm let vězněni za údajné nakažení více jak 400 libyjských dětí virem HIV.

Kaddáfí se poté začal objevovat po boku různých světových státníků, mimo jiné také uzavřel dohodu s Itálií, která zemi přinesla mnoho prostředků a omluvila se za koloniální minulost.

Muammar Kaddáfí se narodil v roce 1942 Beduínům v libyjské poušti. Na veřejnosti se často objevuje v oblečení ze zvířecích kůží a vždy v doprovodu elitně vycvičené "Amazonské gardy" tvořené ženami - pannami.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Lille ukončilo letitou nadvládu PSG v Superpoháru

Fotbalisté Lille ukončili letitou nadvládu Paris St. Germain ve francouzském Superpoháru. V dnešním utkání hraném v Tel Avivu zvítězil mistrovský celek 1:0 brankou portugalského záložníka Xeky ze závěru prvního poločasu.

Paris St. Germain vyhrál předchozích osm ročníků Superpoháru včetně toho předchozího, který se kvůli pandemii koronaviru hrál až letos v lednu. Pařížané v minulé sezoně po třech letech nevyhráli ligu, ale uspěli alespoň v domácím poháru po vítězství 2:0 nad Monakem.

O Superpohár hráli svěřenci Mauricia Pochettina bez hvězdného Kyliana Mbappého. V posledních 20 minutách si odbyl soutěžní premiéru po příchodu z Liverpoolu kapitán nizozemské reprezentace Georginio Wijnaldum.

Francouzský fotbalový Superpohár v Tel Avivu:

Lille - Paris St. Germain 1:0 (1:0)

Branka: 45. Xeka.

Lille vyhrálo Superpohár poprvé v historii a ukončilo osm ročníků trvající nadvládu PSG.

před 2 hodinami

Nevládní organizace zachránily za poslední den ze Středozemního moře 500 migrantů

Lodě nevládních organizací v neděli poskytly pomoc a přijaly na palubu zhruba 500 migrantů, které vylovily ve střední části Středozemního moře, mezi Libyí, Tuniskem, Itálií a Maltou. Oznámila to francouzská organizace SOS Méditerranée. Její loď v sobotu zachránila dalších 200 osob a na palubě má v současnosti na 550 migrantů, uvedla agentura AFP.

Nejvýznamnější zásah byl v noci na neděli nedaleko libyjských břehů. "Záchranná akce v mezinárodních vodách byla velice nebezpečná, velké plavidlo postavené ze dřeva s více než 400 osobami na palubě začalo nabírat vodu," uvedla francouzská organizace. Záchranné akce se účastnily i lodě Sea Watch 3 a Nadir německých organizací Sea Watch a ResQship. Při dalším zásahu nedaleko Malty loď Ocean Viking přijala na palubu dalších 100 migrantů.

Za posledních 48 hodin lodě zachránily zhruba 700 migrantů, kterým poskytly základní pomoc.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Afriky do Evropy připlulo letos dosud po Středozemním moři zhruba 45 000 lidí. To je výrazně více než za stejné období v loňském roce. Více než polovina tohoto počtu připadá na trasu z Libye a Tuniska do Itálie a na Maltu. S růstem pokusů dostat se do Evropské unie se ale zvyšuje i počet úmrtí na moři. Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že v první polovině letošního roku zemřelo ve Středozemním moři přes 1100 migrantů, což je také více než vloni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy