reklama
 
 

Muammar Kaddáfí

AKTUALIZOVÁNO 20. 10. 2011
Muammar Kaddáfí byl přes 40 let libyjským vůdcem, od moci ho odstavil, na konci srpna 2011, až ozbrojený konflikt.

Muammar Kaddáfí, "šílený pes Středního východu", jak byl kdysi označen prezidentem Reaganem, stál v čele Libye od převratu v roce 1969, kdy se mu podařilo svrhnout tehdejšího krále Idrise I. Byl tak jedním z nejdéle vládnoucích panovníků světa a vůbec nejdéle vládnoucím arabským vůdcem.

Teprve demonstrace a následný ozbrojený konflikt (jenž téměř přerostl v občanskou válku) odstavili Káddáfího od moci.

Nakonec byl 20. října 2011 dopaden, zemřel však na následky zranění, která přitom utrpěl - alespoň podle povstalců, kteří obléhali jeho rodiště Syrtu.

Ti již v druhé polovině srpna 2011 dobyli hlavní město Tripolis a na konci srpna už Kaddáfího věrní drželi jen několik posledních měst, včetně zmíněné Syrty.

Podle Přechodné národní rady byli, kromě plukovníka, dopadeni také jeho syn Mutassím, bývalý ministr vnitra Abdalláh Sanúsí a mluvčí Musá Ibrahím.

Vývoj situace

Původně rezolutně odmítaný návrh na odstoupení Muammara Kaddáfího se možná stane reálným. Nasvědčovala by tomu ochota k ústupkům od umírněnějších diktátorových synů - Sajfa Isláma a Sádího. Je tomu tak zřejmě kvůli vyčerpávajícím bojům, embargu, které připravilo Libyi o zisky z ropy, i spojeneckému bombardování.

Při jednom z náletů NATO na konci dubna zahynul jeho syn Sajf Arab a tři vnoučata, jak oznámil mluvčí libyjské vlády, ale NATO nepotvrdilo. Od té doby je Kaddáfí v podstatě na útěku - naposledy byl na veřejnosti spatřen 9. dubna, kdy v rámci propagandy navštívil jednu z tripoliských škol. Třináctého května pak televize odvysílala záznam jeho projevu, avšak pouze zvukovou stopu. Před nálety se údajně skrývá po nemocnicích.

V srpnu 2011 měl při náletu údajně zahynout další z Kaddáfího synů, nejmladší Chámis. Tato zpráva se ukázala jako mylná - podle povstalců totiž padl až v druhé polovině srpna, během obrany Tripolisu.

Kaddáfího mluvčí sdělil na konci srpna agentuře AP, že je připraven zahájit jednání o předání moci. Rozhovory by vedl Kaddáfího syn Saadí.

Nástup k moci

Své myšlenky a názory na fungování státu shrnul Káddáfí ve své "Zelené knize". Po převratu se také v rámci "kulturní" revoluce snažil zbavit všech pozůstatků kolonialismu a cizích vlivů. Po roce 1977 zavedl v zemi takzvanou džamharíju, dle vlastních slov jedinou skutečnou světovou demokracii. V rámci ní je moc v zemi v rukách lidu a jednotlivých lokálních lidových rad. Tento systém je však spíše jen zástěrkou pro vojenskou diktaturu.

Pod Kaddáfího vedením se Libye na dlouhou dobu ocitla v mezinárodní izolaci, především kvůli podpoře revolučních a teroristických sil v zemích, jako je Čad, Sierra Leone, Libérie, Maroko, Filipíny nebo Írán.

Poskytoval také finanční pomoc irské teroristické organizaci IRA nebo palestinskému hnutí Černé září, zodpovědnému za útok na mnichovské olympiádě.

Během leteckého protiútoku za atentát na berlínské diskotéce zemřela jedna z jeho dcer.

K drastickým sankcím došlo poté, co Kaddáfí odmítl vydat dva Libyjce, kteří byli obviněni z útoku na letadlo zřícené nad skotským Lockerbie. Teprve po uznání odpovědnosti za tyto útoky a odškodnění obětí, spolu s dalšími ústupky a oproštěním se od podpory terorismu se země začala pomalu dostávat z mezinárodní izolace.

V rámci této Kaddáfího "proměny" bylo také propuštěno pět bulharských zdravotních sester a palestinský lékař, kteří byli odsouzeni k trestu smrti a osm let vězněni za údajné nakažení více jak 400 libyjských dětí virem HIV.

Kaddáfí se poté začal objevovat po boku různých světových státníků, mimo jiné také uzavřel dohodu s Itálií, která zemi přinesla mnoho prostředků a omluvila se za koloniální minulost.

Muammar Kaddáfí se narodil v roce 1942 Beduínům v libyjské poušti. Na veřejnosti se často objevuje v oblečení ze zvířecích kůží a vždy v doprovodu elitně vycvičené "Amazonské gardy" tvořené ženami - pannami.

10. 3. 2011

reklama
Pokračujte dál
reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama