Válka v Libyi

Aktualizováno 20. 10. 2011 14:43
Západní mocnosti s podporou arabských zemí zasáhly na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN proti režimu Muammara Kaddáfího. Plukovník údajně zemřel po svém dopadení 20. října 2011.
Válka v Libyi
Válka v Libyi | Foto: Reuters

Protesty a demonstrace v arabských zemích, nazývané též arabské revoluce nebo arabské jaro, začaly v Tunisku. Demonstrace proti korupci, zhoršující se hospodářské situaci, nezaměstnanosti nebo kvůli porušování lidských práv a represím ze strany režimu se pak postupně přenesly do dalších arabských zemí.

Severoafrická Libye, přes 40 let sevřená vojenskou diktaturou Muammara Kaddáfího, začala vřít po úspěších revolucí u svých sousedů. Demonstrace přerostly v ozbrojený konflikt mezi povstalci a jednotkami věrnými Kaddáfího režimu.

Povstalci odhadují, že si konflikt vyžádal na více než dvacet tisíc obětí. V druhé polovině srpna 2011 dobyli rebelové hlavní město Tripolis, následně ovládli i další města - při obléhání Kaddáfího rodné Syrty se jim ho podařilo, spolu s jeho synem Mutassím, bývalým ministrem vnitra Abdalláhem Sanúsím a mluvčím Musou Ibrahímem, dopadnout.

Na následky zranění, která při tom utrpěl, však Kaddáfí, podle informací Přechodné národní rady, zemřel.

Počátek konfliktu

V Libyi zpočátku povstání proti Muammaru Kaddáfímu úspěšně pokračovalo. Po silném protiúderu armádních jednotek věrných diktátorovi a bez jakékoliv podpory ze světa začali povstalci o dobyté pozice přicházet. Nakonec se armádní jednotky ocitly až před baštou povstalců, Benghází.

Nedlouho poté vydala Rada bezpečnosti OSN rezoluci o vyhlášení bezletové zóny nad Libyí a možnosti nepozemní intervence. Británie a Francie (která jako jediná oficiálně uznala legitimitu povstalců) byly brzy připraveny letecky zasáhnout.

Ani přes nálety Kaddáfí nepřestal útočit a stále drží západní část země - jedním z možných scénářů je rozdělení Libye na dvě části - západní, ovládanou Kaddáfím a jeho vojáky a východní, obsazenou povstalci.

Nálety spojenců znamenaly velký zlom ve vývoji celého konfliktu a především díky nim teď povstalci začínají opět vítězit, zatímco Kaddáfí se zřejmě skrývá ve svém sídle v Tripolisu.

Situace se poté dostala téměř k mrtvému bodu - povstalci jsou nedostatečně vyzbrojení a neorganizovaní, Kaddáfího síly utrpěly obrovské škody a zatím jediné, co mohou dělat spojenci, je pokračovat v náletech. Pozemní intervence byla od začátku odmítána, návrh poslat povstalcům zbraně by musel projít Radou bezpečnosti OSN.

Jedou z možností je nabídnutí milosti Kaddáfímu - výměnou za okamžité opuštění země. V opačném případě je docela dobře možné, že dojde k ustálení stavu, kdy povstalci budou držet východní a Kaddáfího síly západní část země.

Škody způsobené spojeneckým bombardováním vládním jednotkám jsou na druhé straně vyvažovány jejich odhodláním bránit Kaddáfího režim a především obrovskou neorganizovaností povstalců. Pozice západních zemí byla dlouho velmi nejasná.

Patová situace

Bez ohledu na vývoj situace jsou Kaddáfí, jeho rodina a nejvyšší představitelé režimu odhodláni v zemi zůstat a bojovat až do konce. USA se zřekly možnosti zásobovat povstalce zbraněmi. Ti v pátek 1. dubna vyhlásili podmínky příměří - jednotky věrné Kaddáfímu se stáhnou z měst na západě země a lidé po celé Libyi budou moci svobodně vyjadřovat své názory. Konečným cílem rebelů jak pak odchod Mummara Kaddáfího a jeho rodiny do exilu.

To však režim rezolutně odmítl a tak dál pokračují boje, které jednou končí ve prospěch povstalců, jednou ve prospěch vládních jednotek. V pátek prvního dubna pak NATO potvrdilo první civilní oběti své vzdušné kampaně. V sobotu přiznalo povstalecké velení, že třináct jeho vojáků zahynulo nedaleko přístavu Briga při útoku spojeneckého letectva.

Původně rezolutně odmítaný návrh na odstoupení Muammara Kaddáfího se možná stane reálným. Nasvědčovala by tomu ochota k ústupkům od umírněnějších diktátorových synů - Sajfa Isláma a Sádího. Právě nejstarší z bratrů, dříve považovaný za Kaddáfího nástupce, Sajf Islám, přišel v pondělí 4. dubna s návrhem, aby v rámci dohody o příměří jeho otec odstoupil. On sám by pak převzal vládu - na přechodnou dobu, než vznikne nový systém a uskuteční se volby.

Ačkoliv právě díky náletům dostali rebelové alespoň nějakou šanci zvrátit průběh bojů, jejich vůdce Abdul Fattáh Younes obvinil šestého dubna NATO z laxního a pomalého přístupu k náletům a ochraně civilistů, umožňující Kaddáfího jednotkám masakrovat tamější obyvatele.

Rebelové se neukázali být schopní vytlačit vládní jednotky z měst, stejně tak Kaddáfího vojáci, i přes palebnou převahu pravděpodobně nebudou schopní dobýt zpět východ země - situace se tak stále více blíží patovému scénáři a rozdělení země na západní a východní část. Americký generál Carter Ham dokonce před Senátem nastínil možnost pozemské vojenské intervence na podporu povstalců. To je však v rozporu se slovy prezidenta Obamy, ministra obrany Gatese a především rezoluce vydané OSN.

K 10.dubnu se konflikt stále výrazněji dostává do rukou diplomatů, zatímco nekonečné boje pořád nedostávají jasného vítěze. NATO se stále více chová jako nepokrytý spojenec rebelů.

V pondělí 11. dubna přistoupil Kaddáfí na příměří navržené Africkou unií - povstalci návrh odmítli, protože odmítají, aby Kaddáfí nebo kdokoliv z jeho rodiny zůstal u moci. Den nato vystoupili Francouzi i Britové s kritikou laxního přístupu NATO k řešení libyjského konfliktu.

Ke zvrácení patové situace, kdy jsou sice vládní jednotky poměrně oslabené, avšak rebelové ani přesto nepostupují, začali Spojenci útočit vrtulníky, zejména kvůli větší přesnosti náletů.

Léto 2011

V půlce července 2011 byla situace taková, že rebelové kontrolovali východní třetinu země, oblast jihozápadně od Tripolisu a Misurátu s okolím. Většina ropných polí a terminálů byla v tu dobu stále v rukou Kaddáfího. Povstalci se zároveň postupně přibližovali k Tripolisu.

Kromě toho USA i Velká Británie během července uznaly povstaleckou Přechodnou národní radu za jediného legitimního představitele libyjského lidu.

Z rozhovorů, které vedli zástupci libyjského režimu ve Francii a jiných zemích NATO, vyplynulo, že by byl Kaddáfí, za splnění určitých podmínek, ochoten odstoupit. Ruský vyslanec Michail Margelov, který v červnu vyjednával v Tripolisu, je však opačného názoru a předpokládá, že Kaddáfí nevydá hlavní město bez boje.

Nakonec, v průběhu srpna 2011, však rebelové dobyli Tripolis i další města. Nastalo hledání diktátora samotného i postupné odhalování rozsahu bohatství jeho rodiny i hrůz, které s sebou přinesla válka.

 

Právě se děje

před 42 minutami

Kremlík na ministerstvu dopravy zůstane, bude náměstkem svého nástupce Havlíčka

Vladimír Kremlík (za ANO) bude po svém odvolání z vlády působil na ministerstvu dopravy jako náměstek. Deníku Mladá fronta DNES (MfD) to během cesty v Izraeli řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Kremlík dnes skončil v čele ministerstva kvůli kritizované zakázce na informační systém k elektronickým dálničním známkám. V pátek ho nahradí vicepremiér Karel Havlíček (za ANO), který má podle Babiše až do konce funkčního období jeho vlády současně řídit i ministerstvo průmyslu a obchodu.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Bouře Gloria si ve Španělsku vyžádala již 13 obětí

Už třináct obětí si vyžádala bouře Gloria, která od víkendu sužuje Španělsko. Čtyři další lidé se pohřešují, informoval dnes server listu El País. Bouřka způsobila také značné materiální škody. Kvůli pomoci postiženým regionům se v pátek mimořádně sejde španělská vláda. Hladiny řek vytrvalý déšť zvýšil také na jihozápadě Francie.

Nejvíce obětí si bouře je ve Valencii, kde zahynulo pět lidí. Čtyři mrtvé hlásí Katalánsko, dva Andalusie a po jednom regiony Kastilie-León a Asturie.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 57 minutami

Kvůli pádu osoby do kolejiště nejezdí metro na části linky B

Mezi stanicemi Smíchovské nádraží a Florenc na lince B nejezdí metro, kolem 19:30 spadl ve stanici Anděl do kolejiště člověk. Asi čtyřicetiletý muž srážku se soupravou nepřežil. Lidé v daném úseku místo metra museli na tramvaj, jít pěšky nebo využít jinou linku metra. Na místě zasahovali záchranáři, hasiči pražského dopravního podniku a policisté. Očekává se, že provoz bude obnoven kolem 22:00, uvedl večer na webu pražský dopravní podnik.

Metro jezdí bez omezení v úseku Zličín - Smíchovské nádraží a Florenc - Černý Most, v centrální části linky B je provoz zastaven. Náhradní autobusy dopravce nezavedl, lidem doporučil využít tramvaje. "Mezi Smíchovem a Karlínem doporučujeme použít též alternativní spojení linkami 10 a 16 s přestupem na metro C v zastávce I.P.Pavlova," uvedl dopravní podnik.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Polští poslanci znovu přijali sporný zákon o postihu soudců

Polští poslanci dnes hlasy vládní většiny znovu přijali kontroverzní zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce zpochybňující vládní reformu justice. Zákon minulý pátek odmítl Senát, ve kterém má opozice mírnou většinu. Sejm, dolní komora parlamentu, nyní rozhodnutí Senátu přehlasoval 234 hlasy zákonodárců z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Proti bylo 211 poslanců a devět se zdrželo, uvedla televize TVN 24. Zákon nyní obdrží prezident Andrzej Duda.

Opoziční místopředsedkyně Sejmu Malgorzata Kidawová-Blońská v debatě označila kroky vládního tábora za "opravdový státní převrat". Vládní poslanci podle ní rozhodují "o tom, že soudy mají přestat být nezávislé".

Novou právní normu kritizuje Evropská komise a zpochybnili ji experti z Benátské komise, poradního orgánu Rady Evropy, kteří na pozvání Senátu navštívili Polsko.

Navzdory kritice se PiS snaží zákon prosadit s tím, že zabrání anarchii v polské justici, která se prý dosud neočistila od dědictví komunismu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy