Izraelsko-arabský konflikt

Aktualizováno 16. 1. 2012 0:14
Izraelsko-arabský konflikt je především sporem o území a přesné vymezení hranic. Jeho nejvýraznější součástí je spor mezi Izraelem a Palestinou.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Izraelsko-arabský konflikt je v současnosti sporem o území a sféru vlivu budoucího palestinského státu a bojem o suverenitu v oblasti. Do této problematiky, která má de facto pozadí zejména rasové, nikoliv náboženské, spadají spory o vodní zdroje, půdu, status Jeruzaléma a naplňování občanských práv. Jeho nejvýraznější součástí je spor mezi Izraelem a palestinskou samosprávou. Jako problematický hráč se silným teokratickým režimem se ve sporech s Izraelem již delší dobu angažuje Írán.

Izrael v současné době okupuje přibližně dvě třetiny syrských Golanských výšin a původně jordánský Západní břeh Jordánu. Z okupovaného pásma Gazy odešly izraelksé jednotky a židovští osadníci v roce 2005. Poté Gaza přešla pod palestinskou samosprávu. V roce 2009 do něj opět vstoupila izraelská vojska při kontroverzní odvetné operaci, jako reakci na teroristické útoky z palestinského území.

Svaté město muslimů, Židů i křesťanů Jeruzalém uznává Izrael jako své hlavní město, většina států s tím však nesouhlasí a své ambasády má stále v Tel Avivu.

Izrael je celosvětově kritizován za represe proti Palestincům. Disponuje jednou z nejmodernějších armád a využívá vojenskou, ekonomickou a diplomatickou podporu od USA.

Obrovská přelidněnost, omezování obchodu kvůli obav z pašování zbraní a špatné životní podmínky jsou hlavními znaky současné Gazy. V tomto prostředí snadno vznikají nepokoje,obvykle iniciované náboženským hnutím Hamás.

Další významná palestinská organizace, sekulární a nacionalistický Fatah, ovládá Západní břeh.

Izrael v současnosti udržuje diplomatické styky pouze se třemi arabskými zeměmi - Egyptem, Jordánskem a africkou Mauretánií. Jeho v současnosti největším kritikem a odpůrcem jeho existence je Írán.

Konflikt mezi Izraelem a Hamásem v roce 2012

V listopadu 2012 se rozhořel další konflikt mezi hnutím Hamás, které ovládá pásmo Gazy, a Izraelem.

Dne 14. listopadu zlikvidovalo izraelské letectvo velitele ozbrojené složky Hamásu Ahmada Džabarího. Hamás slíbil za jeho smrt pomstu. Následně začaly na území Izraele dopadat palestinské rakety, které zasáhly dokonce i Tel Aviv a Jeruzalém, což se stalo porvé a jsou to dosud nejvzdálenější cíle, na které se Hamásu podařilo zaútočit. Izrael na to reagoval leteckými útoky v pásmu Gazy. Příměří mezi Izraelem a Hamásem bylo uzavřeno po osmi dnech vzájemného ostřelování, při kterém zemřelo přes 150 Palestinců a pět Izraelců. Hlavním zprostředkovatelem příměří byl Egypt.

Americký prezident Barack Obama v reakci na konflikt odsoudil raketové útoky Hamásu a řekl, že Izrael má právo na obranu. Stejný názor zastává i český premiér Petr Nečas.

Žádost Palestiny o uznání v OSN

Palestina si v září 2011 podala žádost o uznání samostatného státu a vstup do OSN. Na konci září ji Rada bezpečnosti OSN postoupila výboru, který tyto dokumenty posuzuje.

Na schválení žádosti přitom Palestinci potřebují hlasy devíti členů Rady - s přijetím navíc musí souhlasit všech pět stálých členů.

Na konci roku 2012 (krátce po konfliktu mezi Hamásem a Izraelem) byla Palestina uznána za nečelenský pozorovatelský stát OSN. Valné shromáždění rozhodlo o změně jejího statutu z nečelenské pozorovatelské entity na stát, což je považováno za nepřímé uznání nezávislé Palestiny. S palestinskou žádostí souhlasilo 138 zemí, proti jich bylo devět (mezi ně patří i Česká republika). Celkem 41 členských států se zdrželo hlasování. Podpora většiny členů OSN Palestincům umožní účastnit se debat ve Valném shromáždění a vstoupit do některých mezinárodních institucí, včetně Mezinárodního trestního soudu (ICC). Palestina ovšem nadále nebude mít možnost v organizaci hlasovat. Zároveň se také vystavuje riziku odvety ze strany Spojených států a Izraele, které její krok odmítají. Palestinská samospráva by tak mohla přijít zejména o peněžní podporu.

Historie konfliktu

Na prvním sionistickém kongresu v Basileji roku 1896 odstartovaly první přípravy na vznik samostatného židovského státu na území Palestiny. Během britské nadvlády postupovala židovská imigrace, především jako odpověď na sílící antisemitismus v Evropě.

Imigrace vyvrcholila ve válečných a poválečných letech. V květnu roku 1948 byl v Tel Avivu oficiálně vyhlášen stát Izrael. Opuštění britského mandátu bylo z velké míry vynuceno teroristickými útoky na britské síly. Poté armády Sýrie, Libanonu, Egypta, Jordánska a Iráku Izrael napadly. V rozpoutané První arabsko-izraelské válce měly dobře organizované a vycvičené židovské jednotky převahu. Masakry Palestinců, ke kterým v té době docházelo, vedly k jejich emigraci do Egypta, Libanonu a na území dnešního Západního břehu Jordánu.

Egypt držel pásmo Gazy a Jordánsko Východní Jeruzalém a Západní břeh Jordánu. Později došlo k vytvoření Palestinské osvobozenecké organizace a založení hnutí Fatah. S těmito organizacemi bylo úzce spjato jméno Jásira Arafata, pozdějšího dlouhodobého palestinského vůdce.

Eskalace napětí v regionu vedla k takzvané "šestidenní válce" v roce 1967, kdy Izrael získal od Egypta pásmo Gazy a Sinajský poloostrov, od Jordánska Východní Jeruzalém a Západní břeh a od Sýrie Golanské výšiny.

Od té doby se také Izrael stával čím dál více závislý na USA.

Postupně se také stupňovaly útoky na Izrael, nejznámnějším se stalo zavraždění jedenácti izraelských sportovců na olympiádě v Mnichově v roce 1972.

V březnu 1979 došlo k podepsání mírové smlouvy s Egyptem a navrácení území Sinajského poloostrova, za což ovšem Egypt a jeho prezident Anwar Sadat sklidil velkou kritiku.

Masivní palestinské povstání, první intifáda, v roce 1987 výrazně přispělo k zahájení mírových rozhovorů. Jejich vrcholem byla Mírová dohoda z Osla v roce 1993. Jejich klíčovou postavou, spolu s Arafatem, byl Jicchak Rabin. V roce 1995 jej zavraždil izraelský ortodoxní extremista Jigal Amir.

Pokračující rozhovory se stále setkávají s neúspěchy a jsou často přerušovány násilnými konflikty a diplomatickými roztržkami. Doposud nebylo dosaženo výraznějšího posunu.

 

Právě se děje

před 35 minutami

Ruští lékaři vyzvali Navalného, aby ukončil hladovku, než bude pozdě

Ruští lékaři, kteří poskytovali péči opozičnímu představiteli Alexeji Navalnému, když byl na svobodě, politického aktivistu nyní vyzvali, aby v zájmu zachování svého zdraví ukončil protestní hladovku. Vyjádřili obavy o jeho život a úřady vyzvali, aby umožnily jeho převoz z vězeňské do civilní nemocnice v Moskvě.

Ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová dnes naopak uvedla, že lékařská péče, které se Navalnému ve vězeňském zařízení ve Vladimirské oblasti dostává, odpovídá mezinárodním standardům, napsala agentura Interfax.

Vězněný Navalnyj drží hladovku již 23 dní. Chce její pomocí docílit, aby k němu byli puštěni kromě vězeňských zdravotníků také lékaři zvenčí.

"Pokud bude hladovka pokračovat, dokonce i po velmi krátkou dobu, bohužel brzy jednoduše nebudeme mít koho léčit. Naším hlavním úkolem je ochránit život a zdraví našeho pacienta," napsali lékaři. Jejich výzvu zveřejnil ruský opoziční zpravodajský portál Mediazona.

K otevřenému dopisu se připojila šéfka ruských lékařských odborů a Navalného lékařka Anastasija Vasiljevová. "Opravdu doufáme, že Alexej zítra (v pátek) hladovku ukončí," sdělila Vasiljevová agentuře Reuters.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Krejčíková do čtvrtfinále v Istanbulu nepostoupila, Siniakovou čeká jednička Mertensová

Tenistka Barbora Krejčíková do čtvrtfinále turnaje v Istanbulu nepostoupila. Ve druhém kole nasazená pětka podlehla na antuce v chladném podvečeru 3:6, 3:6 Rumunce Aně Bogdanové.

Dvaačtyřicátá hráčka světa Krejčíková v Istanbulu v prvním kole musela otáčet duel s domácí Caglou Büyükakcayovou, dnes už se jí ale obrat nepodařil. O šedesát míst hůře postavené Bogdanové podlehla finalistka březnového turnaje v Dubaji i ve druhém vzájemném utkání, tentokrát za 82 minut.

Jedinou Češkou ve čtvrtfinále je Kateřina Siniaková, jejíž soupeřkou bude nasazená jednička Elise Mertensová. Belgická hráčka dnes potvrdila roli favoritky v utkání 2. kola s Viktorijí Golubicovou až ve třech setech, Švýcarku porazila 6:4, 4:6, 6:1.

Siniaková postoupila do svého prvního čtvrtfinále od loňského září už ve středu. S Mertensovou, která je momentálně ve světovém žebříčku na 17. místě, se utká počtvrté. V předchozích třech zápasech v roce 2019 s ní uhrála dohromady jeden set. Česká tenistka bude usilovat o své první semifinále od předloňského srpna, kdy byla mezi nejlepší čtveřicí na turnaji v Bronxu.

Nadal bojoval opět ve třech setech

Jedenáctinásobný vítěz turnaje v Barceloně Rafael Nadal postoupil po druhé třísetové výhře za sebou do čtvrtfinále. Favorizovaný španělský tenista dnes na antuce v katalánské metropoli porazil 6:0, 2:6, 6:2 dvojnásobného šampiona turnaje Keie Nišikoriho z Japonska.

Antukový fenomén Nadal se letos na svém nejoblíbenějším povrchu rozjíždí pomaleji. Minulý týden vypadl ve čtvrtfinále v Monte Carlu, kde také v minulosti získal 11 titulů, a v Barceloně bojoval ve středu tři sety s běloruským outsiderem Iljou Ivaškou.

Ve čtvrtfinále Nadala čeká Brit Cameron Norrie, jemuž ve 3. kole vzdal ve druhém setu Belgičan David Goffin. Pokud čtyřiatřicetiletý Španěl v Barceloně dokráčí k titulu, povede se mu to poprvé po ztrátě minimálně dvou setů. Devětkrát Nadal turnaj vyhrál bez prohrané sady a na cestě za zbývajícími dvěma triumfy ztratil jen set.

Ve čtvrtfinále turnaje jsou také mimo jiné oba finalisté z Monte Carla - Řek Stefanos Tsitsipas a Nadalův přemožitel Andrej Rubljov z Ruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy