Koronavirus

Aktualizováno 23. 1. 2021 8:03
Koronaviry vyvolávají nemoci od běžného nachlazení po syndrom akutního těžkého onemocnění dýchacích cest (SARS). V roce 2012 byl objeven virus z čeledi koronavirů nazvaný MERS způsobující zápal plic provázený selháním ledvin. V prosinci 2019 se v čínském Wu-chanu objevil koronavirus označovaný SARS-CoV-2. Nemoc jím způsobená nese název covid-19 a v roce 2020 její pandemie zasáhla celý svět.
Koronavirus.
Koronavirus. | Foto: Reuters

Koronavirus je označení pro čtyři rody virů, které způsobují méně závažná i velmi vážná onemocnění zvířat a lidí.

Koronaviry vyvolávají nemoci od běžného nachlazení po syndrom akutního těžkého onemocnění dýchacích cest. Šíří se zpravidla kapénkami při kýchání. Při epidemii SARS, která začala v Číně, se v roce 2002 nakazilo asi osm tisíc lidí a zhruba desetina z nich zemřela.

V roce 2012 byl potvrzen výskyt nového druhu koronaviru MERS (The Middle East Respiratory Syndrome; MERS-CoV), který se šířil z Arabského poloostrova a způsoboval symptomy podobné nákaze virem SARS. MERS ale navíc vedl k rychlému selhání ledvin a celkově se vyznačoval vyšší smrtností než SARS (počet úmrtí na počet nakažených dosahoval 50 %).

Do května 2015 se virem MERS celosvětově infikovalo přes 1250 lidí a zemřelo jich přes 450. V České republice byl hospitalizován jeden pacient, ale podezření se následně nepotvrdila.

Nový typ koronaviru

V prosinci 2019 se v čínském Wu-chanu objevil virus označovaný nejprve 2019-nCoV, respektive SARS-CoV-2. Nemoc jím vyvolaná má jméno covid-19. Jedná se o zcela nový kmen koronaviru, který vědci u člověka dosud nezaznamenali. Nemoc se může projevit podobně jako chřipka - zejména horečkami, respiračními potížemi (kašel, dušnost), bolestí svalů a únavou, navíc dočasnou ztrátou čichu, případně neurologickými potížemi -, ale pro lidi s oslabenou imunitou může být onemocnění smrtelné. Na virus nefungují antibiotika ani běžné léky proti chřipce.

Nový koronavirus v Číně zprvu uvrhl do karantény miliony lidí, tisíce zemřely. Následně se SARS-CoV-2 během února a března 2020 rozšířil do dalších zemí. WHO vyhlásila v lednu stav globální zdravotní nouze, v březnu pak stav pandemie. V Evropě byl na jaře těžce zasažen zejména sever Itálie. Nejpostiženější zemí se poté staly Spojené státy.

Rok 2020 byl rokem náporu na systémy zdravotnické péče, druhotně pak opatření proti šíření nového typu koronaviru různě poznamenala a paralyzovala chod běžného života a tvrdě ekonomicky dopadla na mnohá odvětví. Vědci z celého světa byli zaměstnáni rychlým vývojem očkovací vakcíny.

Na člověka se virus pravděpodobně přenesl ze zvířat na wuchanském tržišti, kde se živá zvěř prodávala. Podobně tomu bylo ostatně i u dalších koronavirů v minulosti, viry SARS i MERS původně napadly netopýry a na člověka přešly skrze další hostitele. SARS přes cibetkovitou šelmu zvanou oviječ skvrnitý a MERS skrze velbloudy.

Od dalších virů z rodiny koronavirů se však SARS-CoV-2 liší zejména tím, že je infekční už v inkubační době, která trvá jeden až dva týdny. Během této doby tak nemocný může nakazit své okolí, aniž by věděl, že je s ním něco v nepořádku. Kvůli tomu je mimořádně obtížné rozšíření nového viru bránit a komplikuje to i jeho odhalení.

Virus SARS-CoV-2 dokáže přejít z člověka na člověka a podobně jako jiné viry se šíří vzduchem (kašlem, kýcháním). Jeho nebezpečí tkví ovšem v tom, že se neustále vyvíjí a že způsob i závažnost, s jakou infikuje lidi, se bude ještě měnit. V závěru roku 2020 byla popsána tzv. britská mutace tohoto koronaviru, která je infekčnější.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhráli konzervativci

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhrála strana Jednota konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše. Získala 22 procent hlasů, napsala s odkazem na lotyšskou tiskovou agenturu LETA a televizi LSM agentura Reuters. Úspěch potvrzují i první průběžné výsledky hlasování. To, zda se ministerský předseda udrží u moci, ale bude záviset na výsledku potenciálních koaličních partnerů. Do parlamentu se patrně nedostala sociální demokracie, která měla v končícím volebním období nejsilnější poslanecký klub a opírala se o ruskou menšinu.

V lotyšském parlamentu, který má 100 členů, bude podle odhadů zastoupeno osm stran. Tři z nich se ale pohybují jen lehce nad minimální hranicí pěti procent získaných hlasů. S preferencemi kolem 11 procent skončila patrně na druhém místě Sjednocená kandidátka a na třetím místě koalice Zelených a zemědělců. Tyto dvě strany by podle agentury AFP mohly vytvořit vládní koalici s Jednotou. Dosavadní Kariňšovi spojenci totiž podle odhadů utrpěli výrazné ztráty. Kariňš uvedl, že nebude spolupracovat s proruskými stranami.

Podle prvních průběžných výsledků má Jednota 22 procent preferencí a umístila se na prvním místě, uvedla stanice LSM. Podle ní by se do parlamentu dostalo jen pět stran.

Podle odhadů zůstala před branami parlamentu proruská sociální demokracie. Odhady ji přisuzují 3,5 procenta preferencí. V končícím volebním období byla sice v opozici, měla však nejsilnější parlamentní klub a ve volbách v roce 2018 dostala zhruba pětinu hlasů. Podle politologů je ovšem možné, že strana nakonec překoná pětiprocentní hranici, protože její příznivci obvykle méně často uvádějí, koho volili.

Strana odmítla ruskou agresi proti Ukrajině, čímž si znepřátelila tu část voličů, která je více nakloněna Moskvě. Naopak členové ruské menšiny, kteří válku odmítají, zřejmě volili více "státotvorné" strany. Podle analytika Paulse Raudsepse se tak hlasy ruské menšiny, která tvoří čtvrtinu obyvatel Lotyšska, roztříštily mezi více subjektů. Volby v malé pobaltské zemi ovlivnila válka na Ukrajině a také růst cen energií a vysoká inflace. Před volbami prezident Egils Levits vyzval 1,5 milionu voličů, aby nedali svůj hlas proruským stranám.

Zdroj: ČTK
Další zprávy