Koronavirus je označení pro čtyři rody virů, které způsobují méně závažná i velmi vážná onemocnění zvířat a lidí.
Koronaviry vyvolávají nemoci od běžného nachlazení po syndrom akutního těžkého onemocnění dýchacích cest. Šíří se zpravidla kapénkami při kýchání. Při epidemii SARS, která začala v Číně, se v roce 2002 nakazilo asi osm tisíc lidí a zhruba desetina z nich zemřela.
V roce 2012 byl potvrzen výskyt nového druhu koronaviru MERS (The Middle East Respiratory Syndrome; MERS-CoV), který se šířil z Arabského poloostrova a způsoboval symptomy podobné nákaze virem SARS. MERS ale navíc vedl k rychlému selhání ledvin a celkově se vyznačoval vyšší smrtností než SARS (počet úmrtí na počet nakažených dosahoval 50 %).
Do května 2015 se virem MERS celosvětově infikovalo přes 1250 lidí a zemřelo jich přes 450. V České republice byl hospitalizován jeden pacient, ale podezření se následně nepotvrdila.
Nový typ koronaviru
V prosinci 2019 se v čínském Wu-chanu objevil virus označovaný nejprve 2019-nCoV, respektive SARS-CoV-2. Nemoc jím vyvolaná má jméno covid-19. Jedná se o zcela nový kmen koronaviru, který vědci u člověka dosud nezaznamenali. Nemoc se může projevit podobně jako chřipka - zejména horečkami, respiračními potížemi (kašel, dušnost), bolestí svalů a únavou, navíc dočasnou ztrátou čichu, případně neurologickými potížemi -, ale pro lidi s oslabenou imunitou může být onemocnění smrtelné. Na virus nefungují antibiotika ani běžné léky proti chřipce.
Nový koronavirus v Číně zprvu uvrhl do karantény miliony lidí, tisíce zemřely. Následně se SARS-CoV-2 během února a března 2020 rozšířil do dalších zemí. WHO vyhlásila v lednu stav globální zdravotní nouze, v březnu pak stav pandemie. V Evropě byl na jaře těžce zasažen zejména sever Itálie. Nejpostiženější zemí se poté staly Spojené státy.
Rok 2020 byl rokem náporu na systémy zdravotnické péče, druhotně pak opatření proti šíření nového typu koronaviru různě poznamenala a paralyzovala chod běžného života a tvrdě ekonomicky dopadla na mnohá odvětví. Vědci z celého světa byli zaměstnáni rychlým vývojem očkovací vakcíny.
Na člověka se virus pravděpodobně přenesl ze zvířat na wuchanském tržišti, kde se živá zvěř prodávala. Podobně tomu bylo ostatně i u dalších koronavirů v minulosti, viry SARS i MERS původně napadly netopýry a na člověka přešly skrze další hostitele. SARS přes cibetkovitou šelmu zvanou oviječ skvrnitý a MERS skrze velbloudy.
Od dalších virů z rodiny koronavirů se však SARS-CoV-2 liší zejména tím, že je infekční už v inkubační době, která trvá jeden až dva týdny. Během této doby tak nemocný může nakazit své okolí, aniž by věděl, že je s ním něco v nepořádku. Kvůli tomu je mimořádně obtížné rozšíření nového viru bránit a komplikuje to i jeho odhalení.
Virus SARS-CoV-2 dokáže přejít z člověka na člověka a podobně jako jiné viry se šíří vzduchem (kašlem, kýcháním). Jeho nebezpečí tkví ovšem v tom, že se neustále vyvíjí a že způsob i závažnost, s jakou infikuje lidi, se bude ještě měnit. V závěru roku 2020 byla popsána tzv. britská mutace tohoto koronaviru, která je infekčnější.