Koronavirus

Aktualizováno 23. 1. 2021 8:03
Koronaviry vyvolávají nemoci od běžného nachlazení po syndrom akutního těžkého onemocnění dýchacích cest (SARS). V roce 2012 byl objeven virus z čeledi koronavirů nazvaný MERS způsobující zápal plic provázený selháním ledvin. V prosinci 2019 se v čínském Wu-chanu objevil koronavirus označovaný SARS-CoV-2. Nemoc jím způsobená nese název covid-19 a v roce 2020 její pandemie zasáhla celý svět.
Koronavirus.
Koronavirus. | Foto: Reuters

Koronavirus je označení pro čtyři rody virů, které způsobují méně závažná i velmi vážná onemocnění zvířat a lidí.

Koronaviry vyvolávají nemoci od běžného nachlazení po syndrom akutního těžkého onemocnění dýchacích cest. Šíří se zpravidla kapénkami při kýchání. Při epidemii SARS, která začala v Číně, se v roce 2002 nakazilo asi osm tisíc lidí a zhruba desetina z nich zemřela.

V roce 2012 byl potvrzen výskyt nového druhu koronaviru MERS (The Middle East Respiratory Syndrome; MERS-CoV), který se šířil z Arabského poloostrova a způsoboval symptomy podobné nákaze virem SARS. MERS ale navíc vedl k rychlému selhání ledvin a celkově se vyznačoval vyšší smrtností než SARS (počet úmrtí na počet nakažených dosahoval 50 %).

Do května 2015 se virem MERS celosvětově infikovalo přes 1250 lidí a zemřelo jich přes 450. V České republice byl hospitalizován jeden pacient, ale podezření se následně nepotvrdila.

Nový typ koronaviru

V prosinci 2019 se v čínském Wu-chanu objevil virus označovaný nejprve 2019-nCoV, respektive SARS-CoV-2. Nemoc jím vyvolaná má jméno covid-19. Jedná se o zcela nový kmen koronaviru, který vědci u člověka dosud nezaznamenali. Nemoc se může projevit podobně jako chřipka - zejména horečkami, respiračními potížemi (kašel, dušnost), bolestí svalů a únavou, navíc dočasnou ztrátou čichu, případně neurologickými potížemi -, ale pro lidi s oslabenou imunitou může být onemocnění smrtelné. Na virus nefungují antibiotika ani běžné léky proti chřipce.

Nový koronavirus v Číně zprvu uvrhl do karantény miliony lidí, tisíce zemřely. Následně se SARS-CoV-2 během února a března 2020 rozšířil do dalších zemí. WHO vyhlásila v lednu stav globální zdravotní nouze, v březnu pak stav pandemie. V Evropě byl na jaře těžce zasažen zejména sever Itálie. Nejpostiženější zemí se poté staly Spojené státy.

Rok 2020 byl rokem náporu na systémy zdravotnické péče, druhotně pak opatření proti šíření nového typu koronaviru různě poznamenala a paralyzovala chod běžného života a tvrdě ekonomicky dopadla na mnohá odvětví. Vědci z celého světa byli zaměstnáni rychlým vývojem očkovací vakcíny.

Na člověka se virus pravděpodobně přenesl ze zvířat na wuchanském tržišti, kde se živá zvěř prodávala. Podobně tomu bylo ostatně i u dalších koronavirů v minulosti, viry SARS i MERS původně napadly netopýry a na člověka přešly skrze další hostitele. SARS přes cibetkovitou šelmu zvanou oviječ skvrnitý a MERS skrze velbloudy.

Od dalších virů z rodiny koronavirů se však SARS-CoV-2 liší zejména tím, že je infekční už v inkubační době, která trvá jeden až dva týdny. Během této doby tak nemocný může nakazit své okolí, aniž by věděl, že je s ním něco v nepořádku. Kvůli tomu je mimořádně obtížné rozšíření nového viru bránit a komplikuje to i jeho odhalení.

Virus SARS-CoV-2 dokáže přejít z člověka na člověka a podobně jako jiné viry se šíří vzduchem (kašlem, kýcháním). Jeho nebezpečí tkví ovšem v tom, že se neustále vyvíjí a že způsob i závažnost, s jakou infikuje lidi, se bude ještě měnit. V závěru roku 2020 byla popsána tzv. britská mutace tohoto koronaviru, která je infekčnější.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Vlivem zdražování energií může přibýt 100 tisíc domácností s nadměrnými výdaji za bydlení, míní expert

Kvůli zdražování energií by mohlo přibýt v Česku kolem 100 tisíc domácností, které mají nadměrné náklady na bydlení a vydávají na ně přes dvě pětiny svého příjmu. Jejich celkový počet by se tak mohl dostat na 550 tisíc. Problém s nadměrnými výdaji by tedy měla zhruba každá osmá domácnost v zemi. Výsledky ve čtvrtek na semináři o zkušenostech se sociálním bydlením přestavil analytik iniciativy Za bydlení Jan Klusáček.

Iniciativa vydala před nedávnem zprávu o vyloučení z bydlení. V Česku je kolem 4,5 milionu domácností. Nadměrné náklady za přiměřené bydlení má podle Klusáčka asi desetina z nich. V těchto domácnostech by mohlo žít přes 800 tisíc lidí. "Když se ceny energií zvýší o čtvrtinu, přibude 100 tisíc domácností s nadměrnými náklady. Nebude jich tak kolem 450 tisíc, ale už 550 tisíc. A nesporně se to stane," řekl Klusáček.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Německé strany začaly formálně jednat o koalici, kancléře chtějí volit na Mikuláše

Němečtí sociální demokraté (SPD), Zelení a liberálové (FDP) chtějí koaliční smlouvu o budoucí vládě vypracovat do konce listopadu, uvedli zástupci těchto politických uskupení. Ve čtvrtek formálně začínají koaliční vyjednávání. Volbu nového spolkového kancléře plánují v týdnu od 6. prosince.

Příští středu začnou fungovat pracovní skupiny zabývající se jednotlivými tématy. Současnou šéfku německé vlády Angelu Merkelovou má na tomto postu nahradit Olaf Scholz z SPD. Kancléře volí poslanci Spolkového sněmu (Bundestagu), potřebná je většina všech členů této komory parlamentu.

Volby v Německu se konaly 26. září a těsně zvítězila SPD s 25,7 procenta hlasů, druhá skončila konzervativní unie CDU/CSU s 24,1 procenta hlasů. Rozhodující slovo v dalším politickém vývoji připadlo dvěma menším stranám, FDP a Zeleným, které by byly schopné sestavit koalici jak se sociálními demokraty, tak s křesťanskými demokraty.

Minulý pátek členové možné budoucí koalice uzavřeli sondážní rozhovory, během kterých nezávazně zjišťovali, co je spojuje a co naopak rozděluje. Stanovili si priority pro své možné vládní působení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy