Koronavirus

Aktualizováno 23. 1. 2021 8:03
Koronaviry vyvolávají nemoci od běžného nachlazení po syndrom akutního těžkého onemocnění dýchacích cest (SARS). V roce 2012 byl objeven virus z čeledi koronavirů nazvaný MERS způsobující zápal plic provázený selháním ledvin. V prosinci 2019 se v čínském Wu-chanu objevil koronavirus označovaný SARS-CoV-2. Nemoc jím způsobená nese název covid-19 a v roce 2020 její pandemie zasáhla celý svět.
Koronavirus.
Koronavirus. | Foto: Reuters

Koronavirus je označení pro čtyři rody virů, které způsobují méně závažná i velmi vážná onemocnění zvířat a lidí.

Koronaviry vyvolávají nemoci od běžného nachlazení po syndrom akutního těžkého onemocnění dýchacích cest. Šíří se zpravidla kapénkami při kýchání. Při epidemii SARS, která začala v Číně, se v roce 2002 nakazilo asi osm tisíc lidí a zhruba desetina z nich zemřela.

V roce 2012 byl potvrzen výskyt nového druhu koronaviru MERS (The Middle East Respiratory Syndrome; MERS-CoV), který se šířil z Arabského poloostrova a způsoboval symptomy podobné nákaze virem SARS. MERS ale navíc vedl k rychlému selhání ledvin a celkově se vyznačoval vyšší smrtností než SARS (počet úmrtí na počet nakažených dosahoval 50 %).

Do května 2015 se virem MERS celosvětově infikovalo přes 1250 lidí a zemřelo jich přes 450. V České republice byl hospitalizován jeden pacient, ale podezření se následně nepotvrdila.

Nový typ koronaviru

V prosinci 2019 se v čínském Wu-chanu objevil virus označovaný nejprve 2019-nCoV, respektive SARS-CoV-2. Nemoc jím vyvolaná má jméno covid-19. Jedná se o zcela nový kmen koronaviru, který vědci u člověka dosud nezaznamenali. Nemoc se může projevit podobně jako chřipka - zejména horečkami, respiračními potížemi (kašel, dušnost), bolestí svalů a únavou, navíc dočasnou ztrátou čichu, případně neurologickými potížemi -, ale pro lidi s oslabenou imunitou může být onemocnění smrtelné. Na virus nefungují antibiotika ani běžné léky proti chřipce.

Nový koronavirus v Číně zprvu uvrhl do karantény miliony lidí, tisíce zemřely. Následně se SARS-CoV-2 během února a března 2020 rozšířil do dalších zemí. WHO vyhlásila v lednu stav globální zdravotní nouze, v březnu pak stav pandemie. V Evropě byl na jaře těžce zasažen zejména sever Itálie. Nejpostiženější zemí se poté staly Spojené státy.

Rok 2020 byl rokem náporu na systémy zdravotnické péče, druhotně pak opatření proti šíření nového typu koronaviru různě poznamenala a paralyzovala chod běžného života a tvrdě ekonomicky dopadla na mnohá odvětví. Vědci z celého světa byli zaměstnáni rychlým vývojem očkovací vakcíny.

Na člověka se virus pravděpodobně přenesl ze zvířat na wuchanském tržišti, kde se živá zvěř prodávala. Podobně tomu bylo ostatně i u dalších koronavirů v minulosti, viry SARS i MERS původně napadly netopýry a na člověka přešly skrze další hostitele. SARS přes cibetkovitou šelmu zvanou oviječ skvrnitý a MERS skrze velbloudy.

Od dalších virů z rodiny koronavirů se však SARS-CoV-2 liší zejména tím, že je infekční už v inkubační době, která trvá jeden až dva týdny. Během této doby tak nemocný může nakazit své okolí, aniž by věděl, že je s ním něco v nepořádku. Kvůli tomu je mimořádně obtížné rozšíření nového viru bránit a komplikuje to i jeho odhalení.

Virus SARS-CoV-2 dokáže přejít z člověka na člověka a podobně jako jiné viry se šíří vzduchem (kašlem, kýcháním). Jeho nebezpečí tkví ovšem v tom, že se neustále vyvíjí a že způsob i závažnost, s jakou infikuje lidi, se bude ještě měnit. V závěru roku 2020 byla popsána tzv. britská mutace tohoto koronaviru, která je infekčnější.

 

Právě se děje

před 8 minutami

Němec viněný ze sprejování na Karlův most nesouhlasí s rozsudkem, podal dovolání

Německý turista Benjamin Wittig, který spolu se svým bratrem v létě 2019 posprejoval jeden z pilířů Karlova mostu, nesouhlasí s rozsudkem, kterým mu soudy uložily roční podmínku, peněžitý trest 100 000 korun a vyhoštění na pět let. Proti verdiktu podal dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně, uvedla v pátek Česká televize. Mladší z bratrů Niclas Steiger se k činu už dříve přiznal a stejný trest přijal.

Steiger se k činu přiznával od počátku. Mimo jiné u soudu v minulosti uvedl, že si neuvědomil, na jak významnou památku graffiti umístil. Starší z bratrů obvinění naopak odmítl, podle něj nápis na most nastříkal pouze Steiger.

Soudy však konstatovaly, že nápis na pilíř nasprejovali oba bratři, vycházely mimo jiné z výpovědí svědků. Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 při vynášení rozsudku uvedla, že Wittig mohl obvinění odmítat kvůli tomu, aby po odsuzujícím rozsudku nepřišel o své civilní zaměstnání v německé armádě.

Nápis se na pilíři mostu objevil v polovině července 2019. Restaurátoři ho začali odstraňovat 27. července a plánovali, že práce budou trvat do půlky srpna. Podle smlouvy za to měli dostat 40 000 korun. V noci na 28. července ale graffiti neočekávaně zmizelo. K odstranění se následně přihlásil Miroslav Černý. Uvedl, že nápis odstranil během asi dvou hodin vysokotlakým proudem páry. Laboratorní výsledky ukázaly, že zdivo mostu nebylo nečekanou akcí poškozeno.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

V Libyi zřejmě našli ostatky Čecha uneseného teroristy

V Libyi patrně našli ostatky Čecha, Rakušana a čtyř Filipínců, kteří byli v roce 2015 uneseni při útoku teroristů z organizace Islámský stát na ropné pole Ghaní. Později byli zřejmě zavražděni. Rakouský deník Kronen Zeitung v pátek informoval, že Čech byl spolu s pěticí dalších osob provizorně pohřben u města Darná. Rakouské ministerstvo zahraničí zprávu podle agentury APA dosud nepotvrdilo. Vyjádření Černínského paláce se ČTK snaží získat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy