Zemřel bojovník proti apartheidu Desmond Tutu, držitel Nobelovy ceny za mír

ČTK ČTK
Aktualizováno 26. 12. 2021 21:02
Ve věku 90 let zemřel jihoafrický emeritní arcibiskup, bojovník proti rasistickému režimu apartheidu a držitel Nobelovy ceny za mír Desmond Tutu. S odkazem na jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosu o tom informovala agentura Reuters. Na zprávu o Tutuově smrti reagovali státníci celého světa.
Desmond Tutu, jihoafrický biskup a bojovník proti rasisitickému režimu apartheidu
Desmond Tutu, jihoafrický biskup a bojovník proti rasisitickému režimu apartheidu | Foto: Reuters

Prezident Cyril Ramaphosa v prohlášení vyjádřil jménem všech Jihoafričanů hluboký smutek nad úmrtím této zásadní postavy jihoafrické historie. "Odchod emeritního arcibiskupa Desmonda Tutua je další kapitolou truchlení při loučení našeho národa s generací skvělých Jihoafričanů, kteří nám odkázali osvobozenou Jižní Afriku," uvedl.

Tutu proslul především jako bojovník proti apartheidu. Za svou roli v kampani na vyřešení tohoto problému získal v roce 1984 Nobelovu cenu za mír. Kněz, který dnes ve věku 90 let zemřel, se ale angažoval i v boji za lidská práva, proti chudobě, AIDS či rasismu. Svoje veřejné aktivity ukončil nositel mnoha světových vyznamenání krátce před osmdesátkou, i později ale občas vystoupil z ústraní.

Před pěti lety například řekl, že by chtěl mít možnost "důstojné asistované smrti". Ve svém článku pro americké noviny Tutu, který se léčil z rakoviny, napsal, že věří v "posvátnost života". Současně ale zopakoval svou podporu "asistovanému umírání" u smrtelně nemocných lidí, kteří chtějí dobrovolnou možnost odchodu ze světa. Naposledy se jeho slova objevila letos v listopadu, kdy reagoval na úmrtí posledního bělošského prezidenta JAR a dalšího nositele Nobelovy ceny za mír Frederika de Klerka.

Desmond Tutu, označovaný někdy za "svědomí" JAR, sám získal v roce 1984 Nobelovu cenu jako druhý Jihoafričan po šéfovi Afrického národního kongresu Albertu Luthulim, jenž ji dostal v roce 1960. Anglikánský duchovní Tutu ocenění dostal podle Nobelova výboru "za sjednocující roli v kampani na vyřešení problému apartheidu v JAR". Tutu byl mimo jiné osobním přítelem de Klerkova nástupce a prvního jihoafrického černošského prezidenta Nelsona Mandely. Ten v domě arcibiskupa strávil svou první noc po propuštění z vězení v únoru 1990 a o Tutuovi řekl, že je "někdy halasný, často něžný, vždy nebojácný a místy příliš vážný".

Tutu se narodil 7. října 1931 ve městě Klerksdorp v tehdejším bantustanu Transvaal jihozápadně od Johannesburgu a původem svých rodičů náležel ke Xhosům a Tswanům. Jeho otec byl řídícím učitelem metodistické školy v Klerksdorpu. Tutu chtěl původně studovat medicínu, z finančních důvodů se však stal učitelem a vyučoval několik let na škole pro černochy.

Poté se ale obrátil k teologii, v 29 letech byl vysvěcen na kněze a v letech 1962 až 1966 studoval v Londýně. Poté se vrátil do vlasti a teologii přednášel na různých školách. Pozornost vzbudil roku 1967 otevřeným dopisem tehdejšímu premiérovi Balthazaru Vorsterovi, ve kterém popsal situaci v zemi jako "soudek s prachem, který může kdykoli vybuchnout".

Po čtyřletém pobytu v Británii se v roce 1975 usadil v Sowetu a zapojil se do boje proti apartheidu. K boji proti rasovému útlaku využíval i svého postavení v anglikánské církvi (1977 až 1978 jako biskup v Lesothu, 1984 až 1986 biskup v Johannesburgu a od roku 1986 arcibiskup) a v Jihoafrické radě církví, zastřešující organizaci více než 30 převážně protestantských církví a náboženských spolků.

Tutu podporoval cíle Afrického národního kongresu, nikoli však jeho metody. Svým vytrvalým naléháním na západní státy, aby uplatnily proti vládě JAR hospodářské sankce, vzbudil nevoli i u části černého obyvatelstva. Příznivý ohlas nalezly naopak jeho snahy o prosazení společného občanství všech ras v JAR, odvolání zákona o pasech, zastavení nuceného přesídlování a vytvoření jednotného vzdělávacího systému. Jihoafrické úřady Tutua šikanovaly, několikrát byl zatčen.

V období bouřlivých nepokojů v černošských ghettech v letech 1984 až 1986 neustále vystupoval na pohřbech a demonstracích a zapřísahal mládež, aby neupalovala a nevěšela údajné kolaboranty a informátory policie.

Arcibiskup Tutu byl členem delegace ze Soweta, s níž jednal začátkem října 1989 prezident Frederik de Klerk. Po skončení režimu apartheidu v roce 1994 předsedal Komisi pravdy a usmíření, která vyšetřovala porušování lidských práv v době apartheidu. Z postu hlavy anglikánské církve v Jižní Africe, jejíž byl hlavou jako první černoch téměř deset let, odešel v červnu 1996 do důchodu.

Tutu měl smysl pro humor a ochotu hledat lidskost i u nepřátel, vzpomínají státníci

Politování nad smrtí emeritního arcibiskupa vyjádřila řada světových lídrů. Britský premiér Boris Johnson vyzdvihl jeho klíčovou roli v "boji za novou Jižní Afriku". Britská panovnice Alžběta II. připomenula arcibiskupovu vřelost a humor. "Ráda na setkání s ním vzpomínám především pro jeho velkou vřelost a humor," sdělila.

Americký prezident Joe Biden s manželkou Jill ve svém prohlášení napsali, že Tutuův příklad "přesahuje hranice a bude mít dozvuky po dlouhou dobu". Bývalý šéf Bílého domu Barack Obama mrtvého označil za "učitele, přítele a morální kompas". "Soustředil se na boj za osvobození a spravedlnost ve své zemi, ale zajímal se o nespravedlnost kdekoli jinde. Nikdy neztratil svůj rošťácký smysl pro humor a ochotu hledat lidskost i u nepřátel," uvedl Obama.

Pro generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese je Tutu "zdrojem inspirace pro generace v celém světě". Šéf Evropské rady Charles Michel vzdal čest "muži, který zasvětil život svobodě a boji o lidskou důstojnost, gigantovi, který se postavil apartheidu".

Norský premiér Jonas Gahr Störe ho označil za "skvělého malého muže, který ukázal moc usmíření a odpuštění". Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že Tutuův boj za ukončení apartheidu a usmíření v JAR "zůstane v našich vzpomínkách", a dodal, že Tutu lidským právům zasvětil svůj život.

České ministerstvo zahraničí na Twitteru označilo Tutua za "zásadní postavu moderních dějin JAR". "Významně přispěl k vítězství demokracie v JAR," doplnilo.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Moneta Money Bank loni zvýšila zisk o třetinu, Fio banka zisk zdvojnásobila

Moneta Money Bank loni zvýšila čistý zisk meziročně o 30,2 procenta na 5,19 miliardy korun. Výsledek je lepší než výhled, pomohly k tomu vyšší úrokové sazby, příznivé náklady na riziko a nižší provozní náklady, než se očekávalo. Banka to v pátek oznámila v tiskové zprávě. Provozní výnosy se zvýšily o 8,5 procenta na 12,12 miliardy korun. "Výsledek překonal výhled na čistý zisk za rok 2022 zveřejněný v únoru 2022 o téměř 18 procent," uvedla banka k čistému zisku. Vedení banky oznámilo, že navrhne výplatu dividendy za rok 2022 ve výši osm korun na akcii.

Zatímco provozní výnosy se zvýšily o 8,5 procenta, provozní náklady vzrostly o procento na 5,59 miliardy korun. Banka mimo jiné snížila náklady na zaměstnance o 1,3 procenta. Náklady na riziko ve výši 90 milionů korun v loňském roce klesly o 87,1 procenta. Největším akcionářem Monety je finanční skupina PPF. S akciemi banky se obchoduje na pražské burze.

Fio banka loni zvýšila čistý zisk o dvě miliardy korun na rekordních 4,3 miliardy Kč. Důvodem byl hlavně růst úrokových sazeb a nižší náklady na riziko. Bilanční suma Fio banky činila na konci loňského roku téměř 230 miliard korun, což představovalo meziroční nárůst o 6,8 procenta. Neauditované výsledky za rok 2022 v pátek banka zveřejnila v tiskové zprávě. V roce 2022 si účet ve Fio bance otevřelo přes 100 tisíc nových klientů, nejvíce od roku 2017. Objem vkladů dosáhl 212,2 miliardy Kč, což bylo o 4,2 procenta více než v předchozím roce

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Nad USA se už několik dní pohybuje čínský špionážní balón

Nad Spojenými státy americkými se několik dní pohybuje čínský špionážní balón, uvedl ve čtvrtek podle zahraničních agentur nejmenovaný vysoce postavený americký činitel z resortu obrany. USA pohyby balónu sledují, ministerstvo obrany také na žádost prezidenta Joea Bidena zkoumalo možnost, že by ho sestřelilo. Nakonec se ale rozhodlo k tomuto kroku nepřikročit kvůli obavám, že by úlomky zařízení mohly ohrozit lidi na zemi, napsala agentura AFP. Přímou hrozbu však nyní balón nepředstavuje.

"Nepochybujeme o tom, že balón pochází z Číny," sdělil novinářům podle AFP činitel pod podmínkou zachování anonymity. Podle agentury AP také uvedl, že balón se pohybuje ve vysoké nadmořské výšce nad významnými místy s cílem shromáždit informace. Zařízení americká armáda zaznamenala konkrétně nad státem Montana, v němž leží jaderná základna Malmstrom.

Balón je podle citovaného činitele poměrně rozměrný. "Zhodnotili jsme, že je dost velký na to, aby jeho úlomky způsobily škody," sdělil.

Mluvčí Pentagonu Patrick Ryder uvedl, že balón se pohybuje ve výrazně vyšší výšce, než v jaké funguje komerční doprava, a nepředstavuje hrozbu ani pro lidi na zemi. Uvedl také, že USA podnikly kroky, které stroji zabrání shromažďovat citlivé informace.

Washington v posledních letech už několikrát podobnou aktivitu zaznamenal, doplnil mluvčí. Tentokrát se ale balón nad územím USA pohybuje zřejmě déle než v předchozích případech, podotkla agentura Reuters.

Specialista na Čínu z Nadace pro obranu demokratických zemí (FDD) Craig Singleton Reuters sdělil, že podobné balóny často používaly v dobách studené války Sovětský svaz i USA jako nepříliš nákladnou metodu, jak nashromáždit zpravodajské informace.

"Načasování tohoto incidentu jen několik dní před plánovou návštěvou ministra (zahraničí Antonyho) Blinkena Pekingu je zvláštní," podotkl Singleton.

Washington se kvůli narušení svého prostoru obrátil na čínské úřady. "Uvědomili jsme je o závažnosti tohoto incidentu," citovala AFP výše zmíněného nejmenovaného činitele.

Zdroj: ČTK
Další zprávy