Zemřel bojovník proti apartheidu Desmond Tutu, držitel Nobelovy ceny za mír

ČTK ČTK
Aktualizováno 26. 12. 2021 21:02
Ve věku 90 let zemřel jihoafrický emeritní arcibiskup, bojovník proti rasistickému režimu apartheidu a držitel Nobelovy ceny za mír Desmond Tutu. S odkazem na jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosu o tom informovala agentura Reuters. Na zprávu o Tutuově smrti reagovali státníci celého světa.
Desmond Tutu, jihoafrický biskup a bojovník proti rasisitickému režimu apartheidu
Desmond Tutu, jihoafrický biskup a bojovník proti rasisitickému režimu apartheidu | Foto: Reuters

Prezident Cyril Ramaphosa v prohlášení vyjádřil jménem všech Jihoafričanů hluboký smutek nad úmrtím této zásadní postavy jihoafrické historie. "Odchod emeritního arcibiskupa Desmonda Tutua je další kapitolou truchlení při loučení našeho národa s generací skvělých Jihoafričanů, kteří nám odkázali osvobozenou Jižní Afriku," uvedl.

Tutu proslul především jako bojovník proti apartheidu. Za svou roli v kampani na vyřešení tohoto problému získal v roce 1984 Nobelovu cenu za mír. Kněz, který dnes ve věku 90 let zemřel, se ale angažoval i v boji za lidská práva, proti chudobě, AIDS či rasismu. Svoje veřejné aktivity ukončil nositel mnoha světových vyznamenání krátce před osmdesátkou, i později ale občas vystoupil z ústraní.

Před pěti lety například řekl, že by chtěl mít možnost "důstojné asistované smrti". Ve svém článku pro americké noviny Tutu, který se léčil z rakoviny, napsal, že věří v "posvátnost života". Současně ale zopakoval svou podporu "asistovanému umírání" u smrtelně nemocných lidí, kteří chtějí dobrovolnou možnost odchodu ze světa. Naposledy se jeho slova objevila letos v listopadu, kdy reagoval na úmrtí posledního bělošského prezidenta JAR a dalšího nositele Nobelovy ceny za mír Frederika de Klerka.

Desmond Tutu, označovaný někdy za "svědomí" JAR, sám získal v roce 1984 Nobelovu cenu jako druhý Jihoafričan po šéfovi Afrického národního kongresu Albertu Luthulim, jenž ji dostal v roce 1960. Anglikánský duchovní Tutu ocenění dostal podle Nobelova výboru "za sjednocující roli v kampani na vyřešení problému apartheidu v JAR". Tutu byl mimo jiné osobním přítelem de Klerkova nástupce a prvního jihoafrického černošského prezidenta Nelsona Mandely. Ten v domě arcibiskupa strávil svou první noc po propuštění z vězení v únoru 1990 a o Tutuovi řekl, že je "někdy halasný, často něžný, vždy nebojácný a místy příliš vážný".

Tutu se narodil 7. října 1931 ve městě Klerksdorp v tehdejším bantustanu Transvaal jihozápadně od Johannesburgu a původem svých rodičů náležel ke Xhosům a Tswanům. Jeho otec byl řídícím učitelem metodistické školy v Klerksdorpu. Tutu chtěl původně studovat medicínu, z finančních důvodů se však stal učitelem a vyučoval několik let na škole pro černochy.

Poté se ale obrátil k teologii, v 29 letech byl vysvěcen na kněze a v letech 1962 až 1966 studoval v Londýně. Poté se vrátil do vlasti a teologii přednášel na různých školách. Pozornost vzbudil roku 1967 otevřeným dopisem tehdejšímu premiérovi Balthazaru Vorsterovi, ve kterém popsal situaci v zemi jako "soudek s prachem, který může kdykoli vybuchnout".

Po čtyřletém pobytu v Británii se v roce 1975 usadil v Sowetu a zapojil se do boje proti apartheidu. K boji proti rasovému útlaku využíval i svého postavení v anglikánské církvi (1977 až 1978 jako biskup v Lesothu, 1984 až 1986 biskup v Johannesburgu a od roku 1986 arcibiskup) a v Jihoafrické radě církví, zastřešující organizaci více než 30 převážně protestantských církví a náboženských spolků.

Tutu podporoval cíle Afrického národního kongresu, nikoli však jeho metody. Svým vytrvalým naléháním na západní státy, aby uplatnily proti vládě JAR hospodářské sankce, vzbudil nevoli i u části černého obyvatelstva. Příznivý ohlas nalezly naopak jeho snahy o prosazení společného občanství všech ras v JAR, odvolání zákona o pasech, zastavení nuceného přesídlování a vytvoření jednotného vzdělávacího systému. Jihoafrické úřady Tutua šikanovaly, několikrát byl zatčen.

V období bouřlivých nepokojů v černošských ghettech v letech 1984 až 1986 neustále vystupoval na pohřbech a demonstracích a zapřísahal mládež, aby neupalovala a nevěšela údajné kolaboranty a informátory policie.

Arcibiskup Tutu byl členem delegace ze Soweta, s níž jednal začátkem října 1989 prezident Frederik de Klerk. Po skončení režimu apartheidu v roce 1994 předsedal Komisi pravdy a usmíření, která vyšetřovala porušování lidských práv v době apartheidu. Z postu hlavy anglikánské církve v Jižní Africe, jejíž byl hlavou jako první černoch téměř deset let, odešel v červnu 1996 do důchodu.

Tutu měl smysl pro humor a ochotu hledat lidskost i u nepřátel, vzpomínají státníci

Politování nad smrtí emeritního arcibiskupa vyjádřila řada světových lídrů. Britský premiér Boris Johnson vyzdvihl jeho klíčovou roli v "boji za novou Jižní Afriku". Britská panovnice Alžběta II. připomenula arcibiskupovu vřelost a humor. "Ráda na setkání s ním vzpomínám především pro jeho velkou vřelost a humor," sdělila.

Americký prezident Joe Biden s manželkou Jill ve svém prohlášení napsali, že Tutuův příklad "přesahuje hranice a bude mít dozvuky po dlouhou dobu". Bývalý šéf Bílého domu Barack Obama mrtvého označil za "učitele, přítele a morální kompas". "Soustředil se na boj za osvobození a spravedlnost ve své zemi, ale zajímal se o nespravedlnost kdekoli jinde. Nikdy neztratil svůj rošťácký smysl pro humor a ochotu hledat lidskost i u nepřátel," uvedl Obama.

Pro generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese je Tutu "zdrojem inspirace pro generace v celém světě". Šéf Evropské rady Charles Michel vzdal čest "muži, který zasvětil život svobodě a boji o lidskou důstojnost, gigantovi, který se postavil apartheidu".

Norský premiér Jonas Gahr Störe ho označil za "skvělého malého muže, který ukázal moc usmíření a odpuštění". Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že Tutuův boj za ukončení apartheidu a usmíření v JAR "zůstane v našich vzpomínkách", a dodal, že Tutu lidským právům zasvětil svůj život.

České ministerstvo zahraničí na Twitteru označilo Tutua za "zásadní postavu moderních dějin JAR". "Významně přispěl k vítězství demokracie v JAR," doplnilo.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 46 minutami

Kvůli covidu neodletí včas do Pekingu trenér skokanů Bajc ani kouč Pančochové

Kvůli pozitivnímu testu na koronavirus neodletí včas na olympijské hry do Pekingu dva trenéři. Nedělní cestu nestihne trenér snowboardistky Šárky Pančochové Přemysl Vida a v úterý se nevydá podle plánu do Číny hlavní kouč skokanů na lyžích Slovinec Vasja Bajc. Oba by měli odcestovat později. Informoval o tom Svaz lyžařů ČR v tiskové zprávě.

S někdejší vicemistryní světa ve slopestylu Pančochovou odcestují jako doprovod další kouč Martin Černík a servisman Jakub Schimmer. Vida by se za nimi mohl vydat později. Určitě ale nestihne první start Pančochové ve slopestylu, který začne 5. února kvalifikací a den nato má na programu finále.

Jednatřicetiletá závodnice pak pojede na svých čtvrtých hrách ještě Big Air a U-rampu. Ve všech disciplínách se kvalifikovala na olympiádu jako první freestylistka v historii. V roce 2014 v Soči byla ve slopestylu pátá.

Vida se naposledy v roli trenéra zúčastnil závodů Světového poháru ve švýcarském Laaxu před dvěma týdny. "Od návratu striktně dodržoval veškerá bezpečnostní opatření spojená s účastí na zimních olympijských hrách, přesto byl ale ve středu 26. ledna pozitivně testován na covid-19. Původně plánovaný nedělní odlet tak nestihne," uvedl lyžařský svaz.

Bajc je po pozitivním testu v izolaci ve Slovinsku. V úvodu her ho ve funkci hlavního trenéra zastoupí Jan Matura a asistentem bude Lukáš Hlava. Skokanské soutěže začínají o prvním olympijském víkendu, v sobotu 5. února je kvalifikace a o den později závod na středním můstku.

Českým skokanům se zatím v sezoně nedařilo. Do bodované třicítky se dostali ve Světovém poháru jen jednou, Roman Koudelka vracející se po operaci kolena byl před týdnem v Titisee-Neustadtu sedmadvacátý.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

V čele Strany zelených zůstanou Magdalena Davis a Michal Berg, delegáti je jakožto spolupředsedy zvolili na dnešním sjezdu. Protikandidáty neměli

Zelení by měli patřit k sociální a ekologické opozici vůči vládě. Je k tomu nutné hledat smysluplné a důvěryhodné partnery, strana začala mimo jiné komunikovat s novým vedením ČSSD. Na sobotním on-line sjezdu to řekl spolupředseda Zelených Michal Berg, který s Magdalenou Davis obhajoval pozici v čele strany. Protikandidáty nemají.

Strana zelených se sociálními demokraty pod vedením Jana Hamáčka dříve jednala o možné spolupráci před loňskými sněmovními volbami. Nakonec se ale subjekty nedohodly. Zelení obdrželi ve volbách 0,99 procenta hlasů, do dolní komory se nedostala poprvé za dobu samostatné České republiky ani ČSSD.

S novou vládou Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) přišla podle Berga určitá naděje na posun v některých věcech. Kritizoval ale zároveň například nedostatečnou podporu některých typů obnovitelných zdrojů energie, osekávání veřejných výdajů nebo konzervativní rétoriku v rodinné politice.

Zdroj: ČTK
Další zprávy