Jihoafrická republika

16. 12. 2011 14:32
Pro Jihoafrickou republiku se používá zkratka JAR a také název Republika Jižní Afrika. Vzhledem k velkému počtu úředních jazyků má Jihoafrická republika více oficiálních názvů.
Jihoafrická republika vlajka
Jihoafrická republika vlajka | Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Republika Jižní Afrika je jedním z největších a nejvyspělejších afrických států. Sousedí s Namibií, Botswanou a Zimbabwe na severu, Mosambikem a Svazijskem na východě. Uvnitř jihoafrického území se nalézá samostatné království Lesotho.

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Pretoria (výkonná moc), Kapské město (zákonodárná moc), Bloemfontein (justice) Rozloha: 1 219 912 km²
Nejvyšší bod: Mafadi (3450 m n. m.)
Časové pásmo: +2
Světadíl: Afrika
Počet obyvatel:  49 320 000
Hustota zalidnění: 41 ob. / km²
Jazyk: angličtina, afrikánština
Národnostní složení: původní africké obyvatelstvo (Zulu, Xhoza, Sotho, Ndbele, Swati) 79 %, běloši 9,2 %, míšenci 8, 8 %, Asiaté 2, 6 %
Náboženství: křesťanství 68 %, původní kmenová náboženství 28,5 %, muslimové 1,5 %
Státní zřízení: parlamentní republika
Vznik: 31. května 1910 (nezávislost na Velké Británii)
Měna: jihoafrický rand

Území bylo osídleno již v době kamenné, dochovaly se skalní malby a jednoduché nástroje. V polovině 17. století připlouvají tři lodě Východoindické společnosti pod velením Jana van Riebececka (1619 – 1677) s 90 lidmi různých národností na palubě. U Mysu Dobré naděje je založena první osada, jsou přiváženi otroci z jiných částí Afriky. V roce 1688 připlulo 800 francouzských hugenotů, kteří se zde usadili, vznikala i první smíšená manželství a začali se rodit míšenci. 

V 18. století sem ročně připlouvá až 80 lodí, v oblasti se usazují kromě Holanďanů i Němci, Francouzi a Britové. Osadníky, ale zejména původní obyvatele decimují zavlečené neštovice. Na přelomu 18. a 19. století bylo území obsazeno Brity. V roce 1820 zakázala Británie obchod s otroky a o 14 let později zakázala otroctví. Mnoho farem zaniklo, protože otroci utíkali. Búrové založili ve vnitrozemí státy Natal, Transvaal a Oranžský svobodný stát. 1880-81 proběhla první anglo-búrská válka, v níž byli Britové poraženi. Roku 1886 byla ve Witwatersrandu objevena největší naleziště zlata na světě. To podnítilo hospodářský rozmach a nový příliv osadníků, ale také anglo-búrskou válku. Další přistěhovalce přilákala bohatá naleziště diamantů a dalších nerostů, také úrodná půda a mírné podnebí.

Území ovládaná afrikánsky a anglicky hovořícími potomky osadníků, kteří přijížděli do Kapska od konce 17. století, byla roku 1910 sjednocena v Jihoafrickou unii. Roku 1931 země získala úplnou nezávislost na Velké Británii. Když vláda v roce 1948 prosadila zákony o apartheidu (oddělenému vývoji ras), odsoudila tím většinu obyvatelstva k životu v nelidských podmínkách. Bělošská nadvláda skončila v roce 1994 po dlouhých letech agitace vedené Africkým národním kongresem. Černoši se mohli zúčastnit voleb a prezidentem se stal Nelson Mandela po 27 letech ve vězení.

Hospodářství

JAR je jednou z nejvyspělejších afrických zemí. Má největší zásoby zlata, rud chromu a vanadia a produkuje nejvíc platiny. Významná je těžba černého uhlí i železné rudy. V zemi jsou největší tepelné elektrárny na světě (v Transvaalu). JAR zajišťuje téměř 2/3 produkce elektřiny pro celou Afriku. V JAR se nachází jediná komerční jaderná elektrárna na africkém kontinentě.  

Zemědělská výroba se soustředí na pěstování kukuřice, pšenice, cukrové třtiny a produkci vlny, kuřat, skotu, ovcí. Zavodňovací systémy nejsou dostatečné a rovněž eroze půdy představuje závažný problém. Převážně jihoafričtí černoši nemají pro sebe dostatek orné půdy a musejí hledat práci mimo své bydliště.

Obyvatelstvo a náboženství

Černoši tvoří lehce přes 80 % obyvatel JAR. Patří mezi ně Čwanové, Zuluové, Khosové, Matabelové, Sutové, Svazijci, Vendové a jiní. Bělochů, tzv. Afrikánců, je 8, 8 %, míšenců 8, 4 % A Asiatů 2, 5 %. Od roku 1994, po pádu apartheidu, odešly asi 2 miliony bílých obyvatel a desítky tisíc byly zavražděny. Asi 68 % obyvatel je křesťanského vyznání a 28, 5 % vyznává původní kmenová náboženství. Zbytek jsou muslimové, hinduisté a další.

Politický systém

Zajímavosti

  • Krugerův národní park je jednou z největších a nejstarších přírodních rezervací na světě.
  • Naleziště hominidů v lokalitách Sterkfontein, Swartkrans, Kromdraai, naleziště Taung Skull a v údolí Makapan, svědčí o přítomnosti člověka před mnoha miliony let.
  • Vredefortský kráter vytvořil náraz velkého meteoritu zhruba před asi 2 miliony let v Severozápadní provincii, provincii Free State. Kráter o poloměru 190 km je největším a nejhlubším na světě.

Jihoafrická republika je demokratickým státem v čele s prezidentem. Prezident je zároveň i předsedou vlády, jmenuje členy vlády a má zvláštní pravomoci v oblasti ochrany zájmů jazykových a etnických menšin a jejich kultur. Je volen Národním shromážděním na pět let maximálně na dvě volební období. Zákonodárnou moc má dvoukomorový parlament, který tvoří Národní rada provincií (90 členů volených na 5 let, 10 zástupců z každé provincie) a Národní shromáždění (400 členů volených na 5 let v lidovém hlasování).

Dovolená a cestování

Jižní Afrika je veliká a mnohotvárná země. Na východě se tyčí Dračí hory a na jihu pohoří Velkého Karoo. Země má úchvatnou krajinu a turisticky přitažlivé přírodní rezervace. Návštěvník tu najde krásnou přírodu reprezentovanou Krugerovým parkem, nezaměnitelné panorama, které tvoří Stolová hora a pod ní ležící Kapské Město, mys Dobré naděje s krásnými výhledy nebo Blyde River Canyon, největší zelený kaňon světa.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhráli konzervativci

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhrála strana Jednota konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše. Získala 22 procent hlasů, napsala s odkazem na lotyšskou tiskovou agenturu LETA a televizi LSM agentura Reuters. Úspěch potvrzují i první průběžné výsledky hlasování. To, zda se ministerský předseda udrží u moci, ale bude záviset na výsledku potenciálních koaličních partnerů. Do parlamentu se patrně nedostala sociální demokracie, která měla v končícím volebním období nejsilnější poslanecký klub a opírala se o ruskou menšinu.

V lotyšském parlamentu, který má 100 členů, bude podle odhadů zastoupeno osm stran. Tři z nich se ale pohybují jen lehce nad minimální hranicí pěti procent získaných hlasů. S preferencemi kolem 11 procent skončila patrně na druhém místě Sjednocená kandidátka a na třetím místě koalice Zelených a zemědělců. Tyto dvě strany by podle agentury AFP mohly vytvořit vládní koalici s Jednotou. Dosavadní Kariňšovi spojenci totiž podle odhadů utrpěli výrazné ztráty. Kariňš uvedl, že nebude spolupracovat s proruskými stranami.

Podle prvních průběžných výsledků má Jednota 22 procent preferencí a umístila se na prvním místě, uvedla stanice LSM. Podle ní by se do parlamentu dostalo jen pět stran.

Podle odhadů zůstala před branami parlamentu proruská sociální demokracie. Odhady ji přisuzují 3,5 procenta preferencí. V končícím volebním období byla sice v opozici, měla však nejsilnější parlamentní klub a ve volbách v roce 2018 dostala zhruba pětinu hlasů. Podle politologů je ovšem možné, že strana nakonec překoná pětiprocentní hranici, protože její příznivci obvykle méně často uvádějí, koho volili.

Strana odmítla ruskou agresi proti Ukrajině, čímž si znepřátelila tu část voličů, která je více nakloněna Moskvě. Naopak členové ruské menšiny, kteří válku odmítají, zřejmě volili více "státotvorné" strany. Podle analytika Paulse Raudsepse se tak hlasy ruské menšiny, která tvoří čtvrtinu obyvatel Lotyšska, roztříštily mezi více subjektů. Volby v malé pobaltské zemi ovlivnila válka na Ukrajině a také růst cen energií a vysoká inflace. Před volbami prezident Egils Levits vyzval 1,5 milionu voličů, aby nedali svůj hlas proruským stranám.

Zdroj: ČTK
Další zprávy