Jihoafrická republika

16. 12. 2011 14:32
Pro Jihoafrickou republiku se používá zkratka JAR a také název Republika Jižní Afrika. Vzhledem k velkému počtu úředních jazyků má Jihoafrická republika více oficiálních názvů.
Jihoafrická republika vlajka
Jihoafrická republika vlajka | Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Republika Jižní Afrika je jedním z největších a nejvyspělejších afrických států. Sousedí s Namibií, Botswanou a Zimbabwe na severu, Mosambikem a Svazijskem na východě. Uvnitř jihoafrického území se nalézá samostatné království Lesotho.

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Pretoria (výkonná moc), Kapské město (zákonodárná moc), Bloemfontein (justice) Rozloha: 1 219 912 km²
Nejvyšší bod: Mafadi (3450 m n. m.)
Časové pásmo: +2
Světadíl: Afrika
Počet obyvatel:  49 320 000
Hustota zalidnění: 41 ob. / km²
Jazyk: angličtina, afrikánština
Národnostní složení: původní africké obyvatelstvo (Zulu, Xhoza, Sotho, Ndbele, Swati) 79 %, běloši 9,2 %, míšenci 8, 8 %, Asiaté 2, 6 %
Náboženství: křesťanství 68 %, původní kmenová náboženství 28,5 %, muslimové 1,5 %
Státní zřízení: parlamentní republika
Vznik: 31. května 1910 (nezávislost na Velké Británii)
Měna: jihoafrický rand

Území bylo osídleno již v době kamenné, dochovaly se skalní malby a jednoduché nástroje. V polovině 17. století připlouvají tři lodě Východoindické společnosti pod velením Jana van Riebececka (1619 – 1677) s 90 lidmi různých národností na palubě. U Mysu Dobré naděje je založena první osada, jsou přiváženi otroci z jiných částí Afriky. V roce 1688 připlulo 800 francouzských hugenotů, kteří se zde usadili, vznikala i první smíšená manželství a začali se rodit míšenci. 

V 18. století sem ročně připlouvá až 80 lodí, v oblasti se usazují kromě Holanďanů i Němci, Francouzi a Britové. Osadníky, ale zejména původní obyvatele decimují zavlečené neštovice. Na přelomu 18. a 19. století bylo území obsazeno Brity. V roce 1820 zakázala Británie obchod s otroky a o 14 let později zakázala otroctví. Mnoho farem zaniklo, protože otroci utíkali. Búrové založili ve vnitrozemí státy Natal, Transvaal a Oranžský svobodný stát. 1880-81 proběhla první anglo-búrská válka, v níž byli Britové poraženi. Roku 1886 byla ve Witwatersrandu objevena největší naleziště zlata na světě. To podnítilo hospodářský rozmach a nový příliv osadníků, ale také anglo-búrskou válku. Další přistěhovalce přilákala bohatá naleziště diamantů a dalších nerostů, také úrodná půda a mírné podnebí.

Území ovládaná afrikánsky a anglicky hovořícími potomky osadníků, kteří přijížděli do Kapska od konce 17. století, byla roku 1910 sjednocena v Jihoafrickou unii. Roku 1931 země získala úplnou nezávislost na Velké Británii. Když vláda v roce 1948 prosadila zákony o apartheidu (oddělenému vývoji ras), odsoudila tím většinu obyvatelstva k životu v nelidských podmínkách. Bělošská nadvláda skončila v roce 1994 po dlouhých letech agitace vedené Africkým národním kongresem. Černoši se mohli zúčastnit voleb a prezidentem se stal Nelson Mandela po 27 letech ve vězení.

Hospodářství

JAR je jednou z nejvyspělejších afrických zemí. Má největší zásoby zlata, rud chromu a vanadia a produkuje nejvíc platiny. Významná je těžba černého uhlí i železné rudy. V zemi jsou největší tepelné elektrárny na světě (v Transvaalu). JAR zajišťuje téměř 2/3 produkce elektřiny pro celou Afriku. V JAR se nachází jediná komerční jaderná elektrárna na africkém kontinentě.  

Zemědělská výroba se soustředí na pěstování kukuřice, pšenice, cukrové třtiny a produkci vlny, kuřat, skotu, ovcí. Zavodňovací systémy nejsou dostatečné a rovněž eroze půdy představuje závažný problém. Převážně jihoafričtí černoši nemají pro sebe dostatek orné půdy a musejí hledat práci mimo své bydliště.

Obyvatelstvo a náboženství

Černoši tvoří lehce přes 80 % obyvatel JAR. Patří mezi ně Čwanové, Zuluové, Khosové, Matabelové, Sutové, Svazijci, Vendové a jiní. Bělochů, tzv. Afrikánců, je 8, 8 %, míšenců 8, 4 % A Asiatů 2, 5 %. Od roku 1994, po pádu apartheidu, odešly asi 2 miliony bílých obyvatel a desítky tisíc byly zavražděny. Asi 68 % obyvatel je křesťanského vyznání a 28, 5 % vyznává původní kmenová náboženství. Zbytek jsou muslimové, hinduisté a další.

Politický systém

Zajímavosti

  • Krugerův národní park je jednou z největších a nejstarších přírodních rezervací na světě.
  • Naleziště hominidů v lokalitách Sterkfontein, Swartkrans, Kromdraai, naleziště Taung Skull a v údolí Makapan, svědčí o přítomnosti člověka před mnoha miliony let.
  • Vredefortský kráter vytvořil náraz velkého meteoritu zhruba před asi 2 miliony let v Severozápadní provincii, provincii Free State. Kráter o poloměru 190 km je největším a nejhlubším na světě.

Jihoafrická republika je demokratickým státem v čele s prezidentem. Prezident je zároveň i předsedou vlády, jmenuje členy vlády a má zvláštní pravomoci v oblasti ochrany zájmů jazykových a etnických menšin a jejich kultur. Je volen Národním shromážděním na pět let maximálně na dvě volební období. Zákonodárnou moc má dvoukomorový parlament, který tvoří Národní rada provincií (90 členů volených na 5 let, 10 zástupců z každé provincie) a Národní shromáždění (400 členů volených na 5 let v lidovém hlasování).

Dovolená a cestování

Jižní Afrika je veliká a mnohotvárná země. Na východě se tyčí Dračí hory a na jihu pohoří Velkého Karoo. Země má úchvatnou krajinu a turisticky přitažlivé přírodní rezervace. Návštěvník tu najde krásnou přírodu reprezentovanou Krugerovým parkem, nezaměnitelné panorama, které tvoří Stolová hora a pod ní ležící Kapské Město, mys Dobré naděje s krásnými výhledy nebo Blyde River Canyon, největší zelený kaňon světa.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 43 minutami

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy