Karel Schwarzenberg - předseda TOP 09

Aktualizováno 7. 12. 2011 19:48
Karel Schwarzenberg je bývalým ministrem zahraničí a předsedou TOP 09. Postoupil do druhého kola prezidentské volby v roce 2013.
Karel Schwarzenberg.
Karel Schwarzenberg. | Foto: Vojtěch Marek

Karel Schwarzenberg je český politik, předseda TOP 09, bývalý první místopředseda Nečasovy vlády a exministr zahraničí. V roce 2013 se ucházel o post prezidenta republiky v historicky první přímé volbě hlavy státu a probojoval se až do druhého kola.

V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2013 byl zvolen poslancem jako lídr pražské kandidátky TOP 09.

Politická kariéra:

Od roku 1990 do roku 1992 vykonával funkci kancléře prezidenta Václava Havla. V letech 1992 až 2004 vedl svůj podnik. Poté se stal senátorem, když byl v Praze 6 zvolen za koalici US-DEU - ODA. V letech 1997 až 2007 byl dokonce členem Občanské demokratické aliance (ODA).

Od ledna roku 2007 stál Karel Schwarzenberg v čele ministerstva zahraničí, odkud odešel po svržení vlády Mirka Topolánka na jaře 2009. Šéfem české diplomacie byl po větší část předsednictví země v Evropské unii v roce 2009. Do Topolánkovy vlády ho nominovala Strana zelených.

Stejnou funkci zastával i ve vládě Petra Nečase po volbách 2010. Do ní už byl nominován jako předseda strany TOP 09. Ta byla založena jako konzervativní, pravicová alternativa v roce 2009, jejím duchovním otcem se stal Miroslav Kalousek, který před tím opustil řady KDU-ČSL, a Karel Schwarzenberg se stal zakládajícím předsedou TOP 09.

Přímá volba prezidenta

Členové strany se ho rozhodli do první přímé volby hlavy státu v České republice nominovat už na stranickém kongresu v říjnu 2011.

Jeho kandidaturu o rok později, v říjnu 2012, oficiálně stvrdila nominace podepsaná všemi poslanci TOP 09 a spřízněného hnutí Starostů a nezávislých v létě 2012.

Karel Schwarzenberg představil jako kandidát osmibodový program pro prezidentské volby v říjnu 2012. Byl rozdělen do osmi kapitol, týkal se: postavení České republiky ve světě, morálky a korupce, změny politického stylu, sociální spravedlnosti, vzdělání, vědy a kultury, ekonomiky České republiky, vizí a principů pro budoucnost a lidských práv.

První kolo voleb proběhlo 11. a 12. ledna 2013. Karel Schwarzenberg se umístil na druhé pozici se ziskem 23.4 % hlasů, a postoupil tak do dalšího kola. To se konalo 25. a 26. ledna 2013, jeho soupeřem byl Miloš Zeman. Schwarzenberg získal 45.19 % hlasů. Vítězem voleb se tedy nestal a zůstal ve funkci ministra zahraničí.

Schwarzenbergovy příjmy a život před rokem 1989

Z průzkumu majetkových poměrů poslanců, které provedlo Aktuálně.cz, vyplynulo, že v roce 2007 Karel Schwarzenberg na nájmech ve svých domech v Česku, Rakousku a Německu vydělal bezmála 18 milionů Kč, v roce následujícím to bylo cca 8 milionů. K tomu pobírá německý důchod, který za rok 2008 činil 138 251 Kč.

Schwarzenberg byl v roce 1948 nucen opustit republiku. V emigraci působil jako předseda Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva. Po pádu komunistického režimu v tehdejším Československu se začal okamžitě angažovat v domácí politice.

Karel Schwarzenberg (celým jménem Karel VII. Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Menas von und zu Schwarzenberg) vystudoval práva ve Vídni a Štýrském Hradci, lesnictví v Mnichově. Je ženatý, má dvě děti (a jednoho nevlastního syna).

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Litevský prezident dal milost dvojici ruských špionů

Litevský prezident Gitanas Nauséda dal milost dvojici ruských občanů, kteří byli v Litvě předloni odsouzeni za špionáž. Podle agentury AFP informoval prezidentský úřad. Nauséda tak otevřel cestu k možné výměně špionů s Moskvou.

Litevská média s odvoláním na nejmenované zdroje informovala, že Rusové Nikolaj Filipčenko a Sergej Mojsejenko by mohli být vyměněni za Aristidise Tamošaitise a Jevgenije Mataitise.

Filipčenko si v litevském vězení odpykává desetiletý trest za pokusy zverbovat pracovníky litevské rozvědky k instalování odposlechu v rezidenci bývalé prezidentky Dalie Grybauskaitéové a Mojsejenko trest v délce deseti a půl roku za to, že dodával Rusku informace o činnosti litevské armády.

před 2 hodinami

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd v Liberci. Vítr na horní stanici dosahuje 90 kilometrů v hodině, přípustných je přitom 58 km/h, pak už je provoz nebezpečný. Podle prognóz počasí zřejmě nebude možné kvůli větru jezdit po celý den, řekl přednosta lanovky Vladimír Štěpán.

Kabinová lanovka na Ještěd je oblíbenou turistickou atrakcí, v provozu je přes 85 let. V minulosti stávala kvůli větru zhruba dvakrát až třikrát za rok. V posledních letech ale větrných dnů přibývá.

Silný vítr fouká v pátek také v Jizerských horách a Krkonoších, další problémy ale hlášeny nejsou. Meteorologové vydali na dnešek výstrahu, vítr může na horách dosáhnout v nárazech 70 až 90 kilometrů v hodině.

Další zprávy