Karel Schwarzenberg

Aktualizováno 23. 2. 2020 12:28
Karel Schwarzenberg je bývalým ministrem zahraničí a čestným předsedou TOP 09. V roce 2013 postoupil do druhého kola prezidentské volby.
Karel Schwarzenberg.
Karel Schwarzenberg. | Foto: Vojtěch Marek

Karel Schwarzenberg je český politik, poslanec, bývalý předseda TOP 09, nyní předseda čestný, bývalý první místopředseda Nečasovy vlády a exministr zahraničí. V roce 2013 se ucházel o post prezidenta republiky v historicky první přímé volbě hlavy státu a probojoval se až do druhého kola.

V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2013 byl zvolen poslancem jako lídr pražské kandidátky TOP 09.

Politická kariéra:

Od roku 1990 do roku 1992 vykonával funkci kancléře prezidenta Václava Havla. V letech 1992 až 2004 vedl svůj podnik. Poté se stal senátorem, když byl v Praze 6 zvolen za koalici US-DEU - ODA. V letech 1997 až 2007 byl dokonce členem Občanské demokratické aliance (ODA).

Od ledna roku 2007 stál Karel Schwarzenberg v čele ministerstva zahraničí, odkud odešel po svržení vlády Mirka Topolánka na jaře 2009. Šéfem české diplomacie byl po větší část předsednictví země v Evropské unii v roce 2009. Do Topolánkovy vlády ho nominovala Strana zelených.

Stejnou funkci zastával i ve vládě Petra Nečase po volbách 2010. Do ní už byl nominován jako předseda strany TOP 09. Ta byla založena jako konzervativní pravicová alternativa v roce 2009, jejím duchovním otcem se stal Miroslav Kalousek, který předtím opustil řady KDU-ČSL, a Karel Schwarzenberg se stal zakládajícím předsedou TOP 09.

Vedení topky předal Schwarzenberg roku 2015 dosavadnímu místopředsedovi Kalouskovi a sám byl jmenován čestným předsedou strany. Od listopadu 2019 je předsedkyní strany Markéta Pekarová Adamová, která ve vedení vystřídala europoslance a pražského radního Jiřího Pospíšila.

Poslancem Schwarzenberg zůstal i po parlamentních volbách 2017, do kterých šel jako lídr pražské kandidátky a které pro TOP 09 nebyly celorepublikově příliš úspěšné. Strana přišla o 19 mandátů a zůstává nadále v opozici.

Přímá volba prezidenta

Členové strany se ho rozhodli do první přímé volby hlavy státu v České republice nominovat už na stranickém kongresu v říjnu 2011.

Jeho kandidaturu o rok později, v říjnu 2012, oficiálně stvrdila nominace podepsaná všemi poslanci TOP 09 a spřízněného hnutí Starostů a nezávislých v létě 2012.

Karel Schwarzenberg představil jako kandidát osmibodový program pro prezidentské volby v říjnu 2012. Byl rozdělen do osmi kapitol, týkal se: postavení České republiky ve světě, morálky a korupce, změny politického stylu, sociální spravedlnosti, vzdělání, vědy a kultury, ekonomiky České republiky, vizí a principů pro budoucnost a lidských práv.

První kolo voleb proběhlo 11. a 12. ledna 2013. Karel Schwarzenberg se umístil na druhé pozici se ziskem 23,4 % hlasů, a postoupil tak do dalšího kola. To se konalo 25. a 26. ledna 2013, jeho soupeřem byl Miloš Zeman. Schwarzenberg získal 45,19 % hlasů. Vítězem voleb se tedy nestal a zůstal ve funkci ministra zahraničí.

Schwarzenbergův původ a život před rokem 1989

Schwarzenberg se narodil do orlické větve rodu Schwarzenbergů v roce 1937. Jako jedenáctiletý hoch byl, spolu s rodiči, v roce 1948 nucen opustit republiku. Rodině byl v Československu zabaven majetek. V emigraci později působil jako předseda Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva. Po pádu komunistického režimu v tehdejším Československu se začal okamžitě angažovat v domácí politice.

Karel Schwarzenberg (celým jménem Karel VII. Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Menas von und zu Schwarzenberg) vystudoval práva ve Vídni a Štýrském Hradci, lesnictví v Mnichově. Je ženatý, má dvě děti (a jednoho nevlastního syna).

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ozbrojenci na východě Konga prorazili bránu do věznice, osvobodili přes 900 lidí

Při útoku na věznici ve městě Beni na východě Konga ozbrojenci pomohli k útěku asi 900 trestanců. K útoku, který byl koordinovaný s přepadením vojenské základny poblíž vězení, se zatím nikdo nepřihlásil.

Okolo sta vězňů z celkového počtu 1000 v budově zůstalo, ostatní utekli. "Útočníkům, kteří přišli ve velké skupině, se bohužel podařilo… prorazit dveře," uvedl starosta Beni Modeste Bakwanamaha, který za viníky označil islamistické milice Sjednocené demokratické síly (ADF).

Milice ADF utvořili muslimští rebelové původem z Ugandy, kteří se na východě Konga usídlili v 90. letech. Povstalci podle OSN v oblasti od začátku roku 2019 zabili přes 1000 lidí, a to i přes opakované pokusy konžské armády skupinu zneškodnit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy