Karel Schwarzenberg

Aktualizováno 23. 2. 2020 12:28
Karel Schwarzenberg je bývalým ministrem zahraničí a čestným předsedou TOP 09. V roce 2013 postoupil do druhého kola prezidentské volby.
Karel Schwarzenberg.
Karel Schwarzenberg. | Foto: Vojtěch Marek

Karel Schwarzenberg je český politik, poslanec, bývalý předseda TOP 09, nyní předseda čestný, bývalý první místopředseda Nečasovy vlády a exministr zahraničí. V roce 2013 se ucházel o post prezidenta republiky v historicky první přímé volbě hlavy státu a probojoval se až do druhého kola.

V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2013 byl zvolen poslancem jako lídr pražské kandidátky TOP 09.

Politická kariéra:

Od roku 1990 do roku 1992 vykonával funkci kancléře prezidenta Václava Havla. V letech 1992 až 2004 vedl svůj podnik. Poté se stal senátorem, když byl v Praze 6 zvolen za koalici US-DEU - ODA. V letech 1997 až 2007 byl dokonce členem Občanské demokratické aliance (ODA).

Od ledna roku 2007 stál Karel Schwarzenberg v čele ministerstva zahraničí, odkud odešel po svržení vlády Mirka Topolánka na jaře 2009. Šéfem české diplomacie byl po větší část předsednictví země v Evropské unii v roce 2009. Do Topolánkovy vlády ho nominovala Strana zelených.

Stejnou funkci zastával i ve vládě Petra Nečase po volbách 2010. Do ní už byl nominován jako předseda strany TOP 09. Ta byla založena jako konzervativní pravicová alternativa v roce 2009, jejím duchovním otcem se stal Miroslav Kalousek, který předtím opustil řady KDU-ČSL, a Karel Schwarzenberg se stal zakládajícím předsedou TOP 09.

Vedení topky předal Schwarzenberg roku 2015 dosavadnímu místopředsedovi Kalouskovi a sám byl jmenován čestným předsedou strany. Od listopadu 2019 je předsedkyní strany Markéta Pekarová Adamová, která ve vedení vystřídala europoslance a pražského radního Jiřího Pospíšila.

Poslancem Schwarzenberg zůstal i po parlamentních volbách 2017, do kterých šel jako lídr pražské kandidátky a které pro TOP 09 nebyly celorepublikově příliš úspěšné. Strana přišla o 19 mandátů a zůstává nadále v opozici.

Přímá volba prezidenta

Členové strany se ho rozhodli do první přímé volby hlavy státu v České republice nominovat už na stranickém kongresu v říjnu 2011.

Jeho kandidaturu o rok později, v říjnu 2012, oficiálně stvrdila nominace podepsaná všemi poslanci TOP 09 a spřízněného hnutí Starostů a nezávislých v létě 2012.

Karel Schwarzenberg představil jako kandidát osmibodový program pro prezidentské volby v říjnu 2012. Byl rozdělen do osmi kapitol, týkal se: postavení České republiky ve světě, morálky a korupce, změny politického stylu, sociální spravedlnosti, vzdělání, vědy a kultury, ekonomiky České republiky, vizí a principů pro budoucnost a lidských práv.

První kolo voleb proběhlo 11. a 12. ledna 2013. Karel Schwarzenberg se umístil na druhé pozici se ziskem 23,4 % hlasů, a postoupil tak do dalšího kola. To se konalo 25. a 26. ledna 2013, jeho soupeřem byl Miloš Zeman. Schwarzenberg získal 45,19 % hlasů. Vítězem voleb se tedy nestal a zůstal ve funkci ministra zahraničí.

Schwarzenbergův původ a život před rokem 1989

Schwarzenberg se narodil do orlické větve rodu Schwarzenbergů v roce 1937. Jako jedenáctiletý hoch byl, spolu s rodiči, v roce 1948 nucen opustit republiku. Rodině byl v Československu zabaven majetek. V emigraci později působil jako předseda Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva. Po pádu komunistického režimu v tehdejším Československu se začal okamžitě angažovat v domácí politice.

Karel Schwarzenberg (celým jménem Karel VII. Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Menas von und zu Schwarzenberg) vystudoval práva ve Vídni a Štýrském Hradci, lesnictví v Mnichově. Je ženatý, má dvě děti (a jednoho nevlastního syna).

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Britský parlament zakáže TikTok na služebních telefonech zaměstnanců

Britský parlament zakáže čínskou aplikaci TikTok na všech služebních zařízeních a v širší parlamentní síti s odkazem na kybernetickou bezpečnost. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Stejný krok minulý týden učinila i britská vláda, jež následovala řadu západních zemí, které tak již z bezpečnostních důvodů učinily.

"V návaznosti na rozhodnutí vlády zakázat TikTok na vládních zařízeních rozhodly komise Dolní sněmovny i Sněmovny lordů, že TikTok bude zablokován na všech parlamentních zařízeních a v širší parlamentní síti," uvedl mluvčí obou komor britského parlamentu.

Aplikace pro sdílení videí, kterou vlastní pekingská společnost ByteDance, se dostává pod stále větší drobnohled kvůli obavám, že by se uživatelská data mohla dostat do rukou čínské vlády. Aplikaci na služebních zařízeních již zakázaly Spojené státy, Kanada, Belgie i úřady Evropské unie.

Americký kongresový výbor dnes zpovídá ředitele TikToku, síti hrozí v USA kompletní zákaz. Ředitel sítě Shou Zi Chew dnes před výborem odpovídá na dotazy kongresmanů. Ti vycházejí z předpokladu, že TikTok má vazby na Komunistickou stranu Číny a poskytuje jí americká data. Shou se snaží prokázat opak. Síti hrozí v USA zakázání.

V Česku zakázala TikTok používat například Sněmovna na všech svých zařízeních a doporučila smazat tuto aplikaci i ze soukromých přístrojů. Před používáním TikToku na zařízeních s přístupem do významných informačních systémů varoval na začátku března Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Aplikaci pokládá za bezpečnostní hrozbu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na gymnázia se v Česku letos hlásí o desetinu více studentů než loni

Počet přihlášek k jednotným přijímacím zkouškám na gymnázia v Česku letos meziročně vzrostl o desetinu. Zatímco před rokem školy přijaly 72 943 přihlášek, nyní jich bylo 80 073. Nejvíce z nich, zhruba 34 400, obdržela letos osmiletá gymnázia. Následovala čtyřletá gymnázia s přibližně 32 500 přihláškami a šestiletá s asi 13 tisíc. Vyplývá to z údajů organizátora jednotných zkoušek společnost Cermat. Školáci mohli podávat dvě přihlášky. Kolik míst pro prváky střední školy od září nabízí, ministerstvo školství neví. Podle nedávného vyjádření jeho mluvčí Anety Lednové přehled mají zřizovatelé škol. Těmi jsou většinou kraje, podle nichž bude u gymnázií převis poptávky nad nabídkou.

Jednotné přijímací zkoušky na čtyřleté obory se budou konat 13. a 14. dubna a na víceletá gymnázia 17. a 18. dubna. Celkově k nim letos žáci podali přes 212 tisíc přihlášek, meziročně zhruba o 12 procent více.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Prezident Pavel navštíví v úterý a ve středu Moravskoslezský kraj

Prezident Petr Pavel v úterý a ve středu navštíví Moravskoslezský kraj. Setká se s hejtmanem kraje Ivo Vondrákem nebo ostravským primátorem Tomášem Macurou (oba dříve ANO), kteří ho podpořili v prezidentské volbě. V plánu má sfárat do dolu Darkov, navštívit automobilku Hyundai v Nošovicích nebo se setkat se studenty ostravské univerzity a Gymnázia Petra Bezruče, sdělila mluvčí prezidenta Markéta Řeháková. Moravskoslezský kraj bude prvním regionem, kam se Pavel vydá po své inauguraci. Ještě před ujmutím se prezidentského úřadu navštívil Ústecký a Karlovarský kraj.

Cestu na severní Moravu a do Slezska zahájí na moravskoslezském krajském úřadu, kde ho přivítá hejtman Vondrák. Večer se na ostravském magistrátu setká s ostravským primátorem Macurou. Oba politici Pavla podpořili v prezidentské volbě proti jejich stranickému šéfovi Andreji Babišovi (ANO), za což si vysloužili kritiku od tehdejších spolustraníků.

Hnutí ANO nakonec opustili a oba čelí tlaku, aby odešli i z čela kraje, respektive města. Vondrák má i nadále podporu krajského klubu zastupitelů ANO, Macuru ostravští zastupitelé z ANO ze svého klubu vyloučili a v dubnu bude zřejmě zvolen na post primátora jeho nástupce.

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy