Karel Schwarzenberg

Aktualizováno 23. 2. 2020 12:28
Karel Schwarzenberg je bývalým ministrem zahraničí a čestným předsedou TOP 09. V roce 2013 postoupil do druhého kola prezidentské volby.
Karel Schwarzenberg.
Karel Schwarzenberg. | Foto: Vojtěch Marek

Karel Schwarzenberg je český politik, poslanec, bývalý předseda TOP 09, nyní předseda čestný, bývalý první místopředseda Nečasovy vlády a exministr zahraničí. V roce 2013 se ucházel o post prezidenta republiky v historicky první přímé volbě hlavy státu a probojoval se až do druhého kola.

V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2013 byl zvolen poslancem jako lídr pražské kandidátky TOP 09.

Politická kariéra:

Od roku 1990 do roku 1992 vykonával funkci kancléře prezidenta Václava Havla. V letech 1992 až 2004 vedl svůj podnik. Poté se stal senátorem, když byl v Praze 6 zvolen za koalici US-DEU - ODA. V letech 1997 až 2007 byl dokonce členem Občanské demokratické aliance (ODA).

Od ledna roku 2007 stál Karel Schwarzenberg v čele ministerstva zahraničí, odkud odešel po svržení vlády Mirka Topolánka na jaře 2009. Šéfem české diplomacie byl po větší část předsednictví země v Evropské unii v roce 2009. Do Topolánkovy vlády ho nominovala Strana zelených.

Stejnou funkci zastával i ve vládě Petra Nečase po volbách 2010. Do ní už byl nominován jako předseda strany TOP 09. Ta byla založena jako konzervativní pravicová alternativa v roce 2009, jejím duchovním otcem se stal Miroslav Kalousek, který předtím opustil řady KDU-ČSL, a Karel Schwarzenberg se stal zakládajícím předsedou TOP 09.

Vedení topky předal Schwarzenberg roku 2015 dosavadnímu místopředsedovi Kalouskovi a sám byl jmenován čestným předsedou strany. Od listopadu 2019 je předsedkyní strany Markéta Pekarová Adamová, která ve vedení vystřídala europoslance a pražského radního Jiřího Pospíšila.

Poslancem Schwarzenberg zůstal i po parlamentních volbách 2017, do kterých šel jako lídr pražské kandidátky a které pro TOP 09 nebyly celorepublikově příliš úspěšné. Strana přišla o 19 mandátů a zůstává nadále v opozici.

Přímá volba prezidenta

Členové strany se ho rozhodli do první přímé volby hlavy státu v České republice nominovat už na stranickém kongresu v říjnu 2011.

Jeho kandidaturu o rok později, v říjnu 2012, oficiálně stvrdila nominace podepsaná všemi poslanci TOP 09 a spřízněného hnutí Starostů a nezávislých v létě 2012.

Karel Schwarzenberg představil jako kandidát osmibodový program pro prezidentské volby v říjnu 2012. Byl rozdělen do osmi kapitol, týkal se: postavení České republiky ve světě, morálky a korupce, změny politického stylu, sociální spravedlnosti, vzdělání, vědy a kultury, ekonomiky České republiky, vizí a principů pro budoucnost a lidských práv.

První kolo voleb proběhlo 11. a 12. ledna 2013. Karel Schwarzenberg se umístil na druhé pozici se ziskem 23,4 % hlasů, a postoupil tak do dalšího kola. To se konalo 25. a 26. ledna 2013, jeho soupeřem byl Miloš Zeman. Schwarzenberg získal 45,19 % hlasů. Vítězem voleb se tedy nestal a zůstal ve funkci ministra zahraničí.

Schwarzenbergův původ a život před rokem 1989

Schwarzenberg se narodil do orlické větve rodu Schwarzenbergů v roce 1937. Jako jedenáctiletý hoch byl, spolu s rodiči, v roce 1948 nucen opustit republiku. Rodině byl v Československu zabaven majetek. V emigraci později působil jako předseda Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva. Po pádu komunistického režimu v tehdejším Československu se začal okamžitě angažovat v domácí politice.

Karel Schwarzenberg (celým jménem Karel VII. Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Menas von und zu Schwarzenberg) vystudoval práva ve Vídni a Štýrském Hradci, lesnictví v Mnichově. Je ženatý, má dvě děti (a jednoho nevlastního syna).

 

Právě se děje

před 57 minutami

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) uvedl v pondělí zveřejněné zprávě, že od roku 2000 do roku 2019 příjemci pobídek vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Ministerstvo se k věci zatím nevyjádřilo.

Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost. Počet pobídek však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil NKÚ.

Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. "Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených MPO od roku 2012 do září 2020," zjistili kontroloři.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy