Vladimír Dlouhý

3. 7. 2012 20:49
Vladimír Dlouhý je český ekonom a politik. V letech 1989 až 1992 byl československým ministrem hospodářství a členem vládního týmu, který realizoval zásadní ekonomické reformy.
Vladimír Dlouhý
Vladimír Dlouhý | Foto: Vojtěch Marek

Vladimír Dlouhý je český ekonom a bývalý politik. V devadesátých letech zastával funkci místopředsedy ODA. V letech 1989 až 1992 byl československým ministrem hospodářství (v této době patřil mezi nejpopulárnější politiky) a členem vládního týmu, který realizoval zásadní ekonomické reformy. Mezi roky 1992 až 1997 působil v koaliční vládě Václava Klause jako ministr průmysl a obchodu. V červnu roku 1997 se rozhodl odejít ze všech vládních i politických funkcí, čímž začalo jeho působení v soukromém sektoru. V roce 2012 oznámil úmysl kandidovat na prezidenta republiky v historicky první přímé volbě. Podle ministerstva vnitra se mu ale nepodařilo sehnat dostatečný počet podpisů pod petici, takže se oficiálním kandidátem nakonec nestal.

Kariéra:

Od roku 1997 do současnosti pracuje pro řadu tuzemských i mezinárodních společností. Vladimír Dlouhý působí jako člen mezinárodní poradenské skupiny investiční banky Goldman Sachs se zodpovědností za oblast střední a východní Evropy. Působí také jako člen poradenských skupin různých investičních fondů a jako nevýkonný ředitel společnosti KSK Power Ventur v Hyderabadu (Indie).

Od roku 2000 přednáší jako vysokoškolský pedagog na Institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (vyučuje makroekonomii a hospodářskou politiku). V letech 2004-2010 přednášel na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde byl rovněž členem Vědecké rady Národohospodářské fakulty. Od roku 2000 je členem dozorčí rady Illinoiského technologického institutu, jenž sídlí v Chicagu.

V roce 2009 založil obecně prospěšnou společnost Prague Twenty, zaměřenou na pořádání odborných přednášek v oblasti politiky, společenských věd a kultury za účasti zahraničních i domácích odborníků. V minulých třech letech na těchto akcích vystoupilo mnoho představitelů z celého světa. Od roku 2009 je členem Národní ekonomické rady vlády ČR.

Přímá volba prezidenta:

Vladimír Dlouhý se v červnu 2012 rozhodl vstoupit do boje o post prezidenta republiky. Do 6. listopadu stihl podat potřebný počet podpisů občanů (60 tisíc), a měl se tak stát oficiálním účastníkem volby nového prezdienta. Ministerstvo vnitra ho však spolu s dalšími dvěma kandidáty (Tomio Okamura a Jana Bobošíková) z prezidentské volby vyřadilo, jelikož po kontrole podpisových archů potřebných 50 000 podpisů nezískal.

Odmítnutí kandidáti se proti rozhodnutí ministerstva odvolali k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten po přepočítání chybovosti v kontrolních vzorcích vrátil do boje o Hrad pouze Janu Bobošíkovou. Dlouhý podle soudu získal jen 48 926 podpisů. Na Ústavní soud (ÚS) se ale neobrátil, jelikož si nepřál, aby se kvůli jeho stížnosti posouval termín voleb. Naopak Tomio Okamura stížnost k ÚS podal a o odložení voleb dokonce žádal. Soudci jeho žádosti však nevyhověli. Prezidentské volby se tak konaly v plánovaném termínu - první kolo 11. a 12. ledna 2013, druhé kolo 25. a 26. ledna 2013. Dlouhý již před prvním kolem vyjádřil podporu Karlu Schwarzenbergovi.

Vladimír Dlouhý se narodil 31. července 1953 v Praze. Je podruhé ženatý, z prvního manželství má syna Štěpána a dceru Markétu. Mezi jeho zájmy patří hudba, historie a sport.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Vesmírná stanice by podle Moskvy měla být v provozu do roku 2028

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude v provozu do roku 2028. Televizní stanici Rossija-24 to dnes podle agentury TASS řekl představitel střediska letového využívaní kosmických aparátů ruské raketové korporace RKK Eněrgija Jurij Gidzenko.

"Přemýšlíme o tom (o prodloužení délky provozu ISS) a na nejvyšších místech bylo rozhodnuto, že stanice bude létat do roku 2028," citoval Gidzenka TASS. Na délku funkčnosti orbitálního komplexu přitom podle něj nebudou mít vliv nyní zalepované trhliny, na čemž pracují ruští členové posádky ISS.

Podle dosavadní dohody účastníků projektu ISS by stanice měla fungovat do roku 2024, nicméně pokračují jednání o tom, že by se komplex využíval dál i po uplynutí tohoto termínu. Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin loni v listopadu označil jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2025.

Smlouvu o zřízení ISS podepsali ve Washingtonu v lednu 1998 představitelé 14 zemí a agentur pro kosmické lety. Prvním krokem bylo v listopadu téhož roku vynesení ruského modulu Zarja (Úsvit) na oběžnou dráhu. Trvale je stanice obydlená od 2. listopadu 2000. Životnost ISS byla původně do roku 2016, postupně byla ale prodloužena nejprve do roku 2020 a naposledy do roku 2024.

Zdroj: ČTK
Další zprávy