Vladimír Dlouhý

3. 7. 2012 20:49
Vladimír Dlouhý je český ekonom a politik. V letech 1989 až 1992 byl československým ministrem hospodářství a členem vládního týmu, který realizoval zásadní ekonomické reformy.
Vladimír Dlouhý
Vladimír Dlouhý | Foto: Vojtěch Marek

Vladimír Dlouhý je český ekonom a bývalý politik. V devadesátých letech zastával funkci místopředsedy ODA. V letech 1989 až 1992 byl československým ministrem hospodářství (v této době patřil mezi nejpopulárnější politiky) a členem vládního týmu, který realizoval zásadní ekonomické reformy. Mezi roky 1992 až 1997 působil v koaliční vládě Václava Klause jako ministr průmysl a obchodu. V červnu roku 1997 se rozhodl odejít ze všech vládních i politických funkcí, čímž začalo jeho působení v soukromém sektoru. V roce 2012 oznámil úmysl kandidovat na prezidenta republiky v historicky první přímé volbě. Podle ministerstva vnitra se mu ale nepodařilo sehnat dostatečný počet podpisů pod petici, takže se oficiálním kandidátem nakonec nestal.

Kariéra:

Od roku 1997 do současnosti pracuje pro řadu tuzemských i mezinárodních společností. Vladimír Dlouhý působí jako člen mezinárodní poradenské skupiny investiční banky Goldman Sachs se zodpovědností za oblast střední a východní Evropy. Působí také jako člen poradenských skupin různých investičních fondů a jako nevýkonný ředitel společnosti KSK Power Ventur v Hyderabadu (Indie).

Od roku 2000 přednáší jako vysokoškolský pedagog na Institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (vyučuje makroekonomii a hospodářskou politiku). V letech 2004-2010 přednášel na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde byl rovněž členem Vědecké rady Národohospodářské fakulty. Od roku 2000 je členem dozorčí rady Illinoiského technologického institutu, jenž sídlí v Chicagu.

V roce 2009 založil obecně prospěšnou společnost Prague Twenty, zaměřenou na pořádání odborných přednášek v oblasti politiky, společenských věd a kultury za účasti zahraničních i domácích odborníků. V minulých třech letech na těchto akcích vystoupilo mnoho představitelů z celého světa. Od roku 2009 je členem Národní ekonomické rady vlády ČR.

Přímá volba prezidenta:

Vladimír Dlouhý se v červnu 2012 rozhodl vstoupit do boje o post prezidenta republiky. Do 6. listopadu stihl podat potřebný počet podpisů občanů (60 tisíc), a měl se tak stát oficiálním účastníkem volby nového prezdienta. Ministerstvo vnitra ho však spolu s dalšími dvěma kandidáty (Tomio Okamura a Jana Bobošíková) z prezidentské volby vyřadilo, jelikož po kontrole podpisových archů potřebných 50 000 podpisů nezískal.

Odmítnutí kandidáti se proti rozhodnutí ministerstva odvolali k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten po přepočítání chybovosti v kontrolních vzorcích vrátil do boje o Hrad pouze Janu Bobošíkovou. Dlouhý podle soudu získal jen 48 926 podpisů. Na Ústavní soud (ÚS) se ale neobrátil, jelikož si nepřál, aby se kvůli jeho stížnosti posouval termín voleb. Naopak Tomio Okamura stížnost k ÚS podal a o odložení voleb dokonce žádal. Soudci jeho žádosti však nevyhověli. Prezidentské volby se tak konaly v plánovaném termínu - první kolo 11. a 12. ledna 2013, druhé kolo 25. a 26. ledna 2013. Dlouhý již před prvním kolem vyjádřil podporu Karlu Schwarzenbergovi.

Vladimír Dlouhý se narodil 31. července 1953 v Praze. Je podruhé ženatý, z prvního manželství má syna Štěpána a dceru Markétu. Mezi jeho zájmy patří hudba, historie a sport.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

Vláda schválila nižší teploty na pracovištích, řidičům nebo pokladním bude muset stačit 16 stupňů

Minimální povolené teploty v pracovním prostředí budou moct být nižší než doposud. Vláda v pondělí kvůli energetické krizi schválila příslušné nařízení připravené ministerstvem zdravotnictví. Strakova akademie o tom informovala na svém webu. Podle nařízení má například pro řidiče, pracovníky montážních linek nebo pokladní nejnižší povolená teplota klesnout ze současných 18 na 16 stupňů Celsia. V šatnách bude moct spadnout z 20 na 18 stupňů, v umývárnách z 22 na 19 stupňů, ve sprchách z 25 na 19 stupňů a na záchodech z 18 na 15 stupňů.

"Hlavním důvodem návrhu je revidovat právní rámec ve vztahu k požadavkům na minimální teplotu na pracovišti s ohledem na současnou situaci, kdy v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině dochází k omezování a přerušování dodávek zemního plynu, kdy se předpokládá další nárůst a přetrvávání energetické krize," uvedlo v důvodové zprávě k nařízení ministerstvo.

Současné stanovené teploty pocházejí z roku 2007. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jeho úřad návrh konzultoval s hygieniky a srovnával s jinými zeměmi. Změna má podle návrhu vstoupit v platnost dnem vyhlášení nového nařízení vlády.

Pro různé třídy práce práce nařízení stanoví jak minimální, tak maximální teplotu. Změnu ministerstvo navrhuje u práce kategorie 1, tedy vsedě s minimální celotělovou aktivitou, a kategorie 2a vsedě s lehkou manuální prací rukou. U kategorie 1, kam spadá kancelářská, administrativní nebo laboratorní práce, navrhuje pokles z dosud minimální teploty 22 na 18 stupňů. U kategorie 2a, kam spadají například řidiči, pokladní nebo montáž lehkých dílů, může teplota klesnout z 18 na 16 stupňů. Záleží ještě na způsobu ventilace a tepelném odporu oděvu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy