Vít Bárta - předseda VV

Aktualizováno 22. 6. 2011 11:56
Vít Bárta je český podnikatel a politik. V květnu 2010 byl zvolen poslancem za Věci veřejné v Praze. Společně s bratrem založil bezpečnostní agenturu ABL.
Exposlanec Vít Bárta.
Exposlanec Vít Bárta. | Foto: Vojtěch Marek

Vít Bárta je český podnikatel a politik. V květnu 2010 byl zvolen poslancem za Věci veřejné v Praze. Prakticky od počátku působil jako faktický lídr Věcí veřejných a do dubna 2011 zastával post ministra dopravy. Do čela strany se dostal v únoru 2013 po odchodu tehdejšího šéfa Radka Johna.

VV v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2013 samostatně nekandidovaly. Bárta však prosadil, aby někteří členové VV obsadili místa na kandidátkách nově vzniklého hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. Sám Bárta se postavil do čela kandidátní listiny Úsvitu v Plzeňském kraji. Do Sněmovny se však nedostal.

Společně s bratrem založil bezpečnostní agenturu ABL, která se v roce 2012 přejmenovala na Mark2 Corporation Czech.

Věci veřejné byly dlouho podezírané, že jsou pouhou "politickou filiálkou" Bárty a jeho firmy. V dubnu 2011 se tato skutečnost ukázala být velmi blízko k pravdě. Jak vyplynulo z jeho pětileté koncepce, kterou získala MF Dnes, vstoupil do politiky údajně proto, aby získal ekonomickou moc.

Kromě toho vyplynula na povrch úplatkařská aféra, kterou odstartovalo prohlášení bývalého výkonného místopředsedy Jaroslava Škárky o úplatcích za mlčení a loajálnost straně. Škárku následovala Kristýna Kočí, bývalá předsedkyně poslaneckého klubu, s podáním trestního oznámení kvůli půlmilionovému úplatku.

Vít Bárta, do té doby ministr dopravy ve vládě Petra Nečase, se rozhodl s ohledem na tato obvinění rezignovat a postupně se pokusit očistit své jméno.

I přes nastálou situaci se rozhodl neodstoupit z kandidatury na předsedu VV. Názor poté změnil a rozhodl se podpořit Radka Johna. Zároveň se odmítl ucházet o post místopředsedy.

Lídrem strany však "neoficiálně" byl dlouhou dobu - oficiální předseda strany Radek John zpočátku neměl ani podpisové právo za Věci veřejné, to měli jen Bárta se Škárkou. Stranu v podstatě vybudoval a dostal až do Sněmovny a do vlády.

V krizové době, která nastala po korupční aféře, se pak většina schůzek konala právě u Víta Bárty v domě, a dokonce za přítomnosti jeho bratra, současného majitele agentury ABL.

V anketě Aktuálně.cz, v níž jsme zkoumali majetkové poměry nových poslanců, odpověděl, že prodává veškeré své majetkové podíly ve společnosti ABL svému bratrovi a manželce a ukončil v ní i pracovní poměr. Dále se drží ve společnosti s ručením omezeným, která se zabývá výhradně správou vlastního nemovitého majetku. Dluhy ani další majetek nepřiznává.

Na konci března 2011 zveřejnil údaje o svých příjmech za poslední tři roky - jeho čistý výdělek je kolem 32 milionů korun. Mělo jít o odpověď na výroky Jiřího Paroubka, kterými zpochybňoval jeho majetek.

Do politiky vstoupil jako majetný a úspěšný podnikatel, jeho firma v minulých letech značně vydělávala na veřejných zakázkách. Firma ABL měla neprůhlednou vlastnickou strukturu, kterou umožňují akcie na doručitele. Formu akcií firma nakonec změnila.

Vít Bárta je jedním z největších mecenášů Věcí veřejných (člen KAP - Klubu angažovaných podnikatelů - jen na volební kampaň do Poslanecké sněmovny v roce 2010 daroval straně 2,5 milionu). Zakládající prezident sdružení největších bezpečnostních služeb Securityklub.

Vít Bárta je ženatý s Kateřinou Klasnovou, místopředsedkyní strany Věci veřejné. Ta dokonce napsala straně dopis, ve kterém kritizovala dominantní roli svého manžela a totalitu, která kvůli němu ve straně vládne. Vzhledem k tomu, že se po této záležitosti prakticky nic nezměnilo, je diskutabilní, o co v tomto případě skutečně šlo.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 39 minutami

Biden ohlásil nové sankce vůči Rusku. USA vyhostí deset diplomatů

Bílý dům ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy vyhostí deset ruských diplomatů a uvalí na Rusko nové sankce. Podle Washingtonu je krok odpovědí na ruské vměšování do loňských amerických prezidentských voleb a na kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám. Spojené státy poprvé tyto útoky výslovně spojily s ruskou zpravodajskou službou, napsala agentura AP. Americký prezident Joe Biden uvedl, že ruské snahy podrýt svobodné americké volby spolu s kybernetickými útoky ohrožují bezpečnost USA.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Francouzský parlament schválil bezpečnostní zákon, který se týká natáčení policistů

Francouzští zákonodárci ve čtvrtek definitivně schválili návrh zákona o veřejné bezpečnosti, kvůli kterému se ve Francii v posledních měsících opakovaně protestovalo. Konečný souhlas udělila dolní komora parlamentu po úpravě ustanovení týkajícího se zveřejňování záběrů s policisty.

V Národním shromáždění, které ovládá strana francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, opatření prošlo poměrem 75 hlasů ku 33. Podle agentury AFP se nehlasovalo v tak vypjaté atmosféře jako při prvním čtení zákona. Senát už jej odsouhlasil dříve.

Autoři návrhu ve snaze zmírnit odpor veřejnosti pozměnili nejvíce kritizovaný paragraf, který původně kriminalizoval zveřejňování snímků policie s úmyslem strážcům zákona ublížit. Upravená verze počítá s pokutou a až pětiletým odnětím svobody pro ty, kdo by pomáhali identifikovat aktivního člena bezpečnostních složek "se zjevným záměrem" způsobit újmu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy