KDU-ČSL

Aktualizováno 24. 2. 2020 11:14
KDU-ČSL patří k nejstarším a nejtradičnějším politickým stranám v Česku.
Logo KDU-ČSL
Logo KDU-ČSL | Foto: Aktuálně.cz

KDU-ČSL (dříve známá pod celým názvem Křesťanská demokratická strana - Československá strana lidová) vychází z odkazu křesťanskodemokratických a křesťanskosociálních stran a usiluje o uplatňování konzervativních hodnot v politické oblasti. Mezi priority strany patří prorodinná politika.

Předsedou strany je od ledna 2020 Marian Jurečka, bývalý ministr zemědělství, jenž nahradil rezignujícího Marka Výborného.

Historie:

Od ledna 1919 existovaly dvě zemské organizace ČSL (v Čechách a na Moravě), v roce 1922 byl zřízen společný ústřední výbor. Na podzim roku 1938 byla strana rozpuštěna a obnovena byla v roce 1945 jako strana Národní fronty. Po roce 1989 se lidovci zařadili mezi hlavní parlamentní strany. V březnu 1992 se ČSL sloučila s Křesťanskou a demokratickou unií (KDU) v KDU-ČSL.

Počet členů:

Lidovci jsou jednou z nejpočetnějších stran v ČR. K roku 2019 mají zhruba 22 tisíc členů. Jejich členská základna ovšem za poslední tři desetiletí značně prořídla.

Vedení strany po listopadu 1989:

Nejvýraznějším předsedou lidovců v polistopadové éře se stal Josef Lux. Stranu vedl v letech 1992-1998 a ve dvou Klausových vládách byl ministrem zemědělství.

V době trvání opoziční smlouvy byla KDU-ČSL v opozici. Lidovci byli součástí tzv. Čtyřkoalice (KDU-ČSL, US, ODA, DEU), posléze de facto dvojkoalice KDU-ČSL a US-DEU. V roce 1998 Josef Lux rezignoval ze zdravotních důvodů a v listopadu 1999 zemřel.

KDU-ČSL participovala jako koaliční partner ČSSD a US-DEU ve vládě premiéra Vladimíra Špidly (červenec 2002 - srpen 2004), následně Stanislava Grosse (srpen 2004 - duben 2005) a Jiřího Paroubka (duben 2005 - září 2006). Grossovu vládu pohřbila demise lidoveckých ministrů, kteří tím vyjádřili nesouhlas nevyjasněnými finančními záležitostmi premiéra.

V letech 2003 až 2006 byl předsedou lidovců Miroslav Kalousek.

Po Kalouskově rezignaci byl do čela strany zvolen Jiří Čunek, dosavadní starosta Vsetína a senátor. Po volbách v roce 2007 zasedla KDU-ČSL v Topolánkově vládě, programová shoda s ODS se však lidovcům hledala těžko, kromě toho stranu poškozovaly i Čunkovy aféry.

Cyril Svoboda byl předsedou od 30. května 2009 (předtím lidovce vedl v letech 2001 až 2003), kdy vystřídal skandály provázeného senátora a někdejšího vicepremiéra Jiřího Čunka. V téže době opustil stranu Miroslav Kalousek a založil TOP 09.

Cyril Svoboda odstoupil po neúspěchu ve sněmovních volbách 2010. V listopadu téhož roku lidovci kompletně obměnili vedení a post předsedy zaujal Pavel Bělobrádek, který stranu po jednom volebním období mimo sněmovnu v následujících předčasných volbách vrátil zpět do vysoké politiky.

Na sjezdu KDU-ČSL v březnu 2019 byl novým předsedou zvolen Marek Výborný. Poté co z rodinných důvodů o necelý rok později rezignoval, ho ve funkci v lednu 2020 nahradil Marian Jurečka.

Zastoupení ve vládách samostatné ČR:

2. července 1992 - 4. července 1996 - koalice KDU-ČSL, ODA a ODS, premiér Václav Klaus (ODS); KDU-ČSL měla tři křesla z 18.
4. července 1996 - 2. ledna 1998 - koalice KDU-ČSL, ODA a ODS, premiér Václav Klaus (ODS); KDU-ČSL měla čtyři křesla z 16.
2. ledna 1998 - 22. července 1998 - účast ve vládě premiéra Josefa Tošovského, která pracovala do předčasných voleb. Lidovci získali pět vládních křesel z celkem 17.
15. července 2002 - 4. září 2006 - koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Během volebního období se vystřídaly tři vlády této koalice s premiéry Vladimírem Špidlou, Stanislavem Grossem a Jiřím Paroubkem (všichni ČSSD). Lidovci měli v každé z vlád tři ministry.
9. ledna 2007 - 8. května 2009 - koaliční vláda ODS, Strany zelených a KDU-ČSL, premiér Mirek Topolánek (ODS). Lidovci měli pět ministrů z celkových 18.
10. 7. 2013 - 29. 1. 2014 - vláda Jiřího Rusnoka, která nahradila Nečasův kabinet v demisi a již jmenoval prezident Zeman, ale nikdy jí nebyla vyslovena důvěra. KDU-ČSL v této jinak nestranické vládě měla ministra životního prostředí.
29. 1. 2014 - 13. 12. 2017 - koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, premiér Bohuslav Sobotka. Pavel Bělobrádek se stal místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace. Kromě toho lidovci získali resort zemědělství (Marian Jurečka) a kultury (Daniel Herman).

Volby do Poslanecké sněmovny:

1992 - Volby do ČNR (předchůdkyně Poslanecké sněmovny); KDU-ČSL skončila pátá, získala 6,28 procenta hlasů a 15 mandátů.
1996 - KDU-ČSL skončila čtvrtá (za ODS, ČSSD a KSČM), dostala 8,08 procenta hlasů a získala 18 mandátů.
1998 - KDU-ČSL skončila čtvrtá (za ČSSD, ODS a KSČM), za devět procent hlasů získala 20 mandátů.
2002 - Společná kandidátka KDU-ČSL a US-DEU s názvem Koalice skončila čtvrtá (za ČSSD, ODS a KSČM), získala 14,27 procenta hlasů a 31 mandátů. Klub lidovců ve sněmovně měl 21 poslanců.
2006 - KDU-ČSL skončila čtvrtá (za ODS, ČSSD a KSČM), získala 7,22 procenta hlasů a 13 mandátů.
2010 - lidovci neusedli do poslaneckých lavic, neboť s 4,4 procenta voličských hlasů KDU-ČSL nepřekročila potřebnou pětiprocentní hranici pro zvolení do sněmovny.
2013 (předčasné volby) - strana vedená Pavlem Bělobrádkem se vrátila do sněmovny. KDU-ČSL získala 6,8 procenta hlasů, což znamenalo 14 mandátů. Strana skončila sedmá za ČSSD, ANO, KSČM, TOP 09, ODS a hnutím Úsvit.
2017 - KDU-ČSL obdržela 5,8 procenta voličských hlasů a získala 10 mandátů ve sněmovně. V celkovém součtu hlasů obsadila sedmé místo. Zvítězilo hnutí ANO, následovala ODS, Piráti, SPD, KSČM, ČSSD - za lidovci se do sněmovny dostala ještě osmá TOP 09  a jako devátý subjekt hnutí STAN.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy