KDU-ČSL

Aktualizováno 24. 2. 2020 11:14
KDU-ČSL patří k nejstarším a nejtradičnějším politickým stranám v Česku.
Logo KDU-ČSL
Logo KDU-ČSL | Foto: Aktuálně.cz

KDU-ČSL (dříve známá pod celým názvem Křesťanská demokratická strana - Československá strana lidová) vychází z odkazu křesťanskodemokratických a křesťanskosociálních stran a usiluje o uplatňování konzervativních hodnot v politické oblasti. Mezi priority strany patří prorodinná politika.

Předsedou strany je od ledna 2020 Marian Jurečka, bývalý ministr zemědělství, jenž nahradil rezignujícího Marka Výborného.

Historie:

Od ledna 1919 existovaly dvě zemské organizace ČSL (v Čechách a na Moravě), v roce 1922 byl zřízen společný ústřední výbor. Na podzim roku 1938 byla strana rozpuštěna a obnovena byla v roce 1945 jako strana Národní fronty. Po roce 1989 se lidovci zařadili mezi hlavní parlamentní strany. V březnu 1992 se ČSL sloučila s Křesťanskou a demokratickou unií (KDU) v KDU-ČSL.

Počet členů:

Lidovci jsou jednou z nejpočetnějších stran v ČR. K roku 2019 mají zhruba 22 tisíc členů. Jejich členská základna ovšem za poslední tři desetiletí značně prořídla.

Vedení strany po listopadu 1989:

Nejvýraznějším předsedou lidovců v polistopadové éře se stal Josef Lux. Stranu vedl v letech 1992-1998 a ve dvou Klausových vládách byl ministrem zemědělství.

V době trvání opoziční smlouvy byla KDU-ČSL v opozici. Lidovci byli součástí tzv. Čtyřkoalice (KDU-ČSL, US, ODA, DEU), posléze de facto dvojkoalice KDU-ČSL a US-DEU. V roce 1998 Josef Lux rezignoval ze zdravotních důvodů a v listopadu 1999 zemřel.

KDU-ČSL participovala jako koaliční partner ČSSD a US-DEU ve vládě premiéra Vladimíra Špidly (červenec 2002 - srpen 2004), následně Stanislava Grosse (srpen 2004 - duben 2005) a Jiřího Paroubka (duben 2005 - září 2006). Grossovu vládu pohřbila demise lidoveckých ministrů, kteří tím vyjádřili nesouhlas nevyjasněnými finančními záležitostmi premiéra.

V letech 2003 až 2006 byl předsedou lidovců Miroslav Kalousek.

Po Kalouskově rezignaci byl do čela strany zvolen Jiří Čunek, dosavadní starosta Vsetína a senátor. Po volbách v roce 2007 zasedla KDU-ČSL v Topolánkově vládě, programová shoda s ODS se však lidovcům hledala těžko, kromě toho stranu poškozovaly i Čunkovy aféry.

Cyril Svoboda byl předsedou od 30. května 2009 (předtím lidovce vedl v letech 2001 až 2003), kdy vystřídal skandály provázeného senátora a někdejšího vicepremiéra Jiřího Čunka. V téže době opustil stranu Miroslav Kalousek a založil TOP 09.

Cyril Svoboda odstoupil po neúspěchu ve sněmovních volbách 2010. V listopadu téhož roku lidovci kompletně obměnili vedení a post předsedy zaujal Pavel Bělobrádek, který stranu po jednom volebním období mimo sněmovnu v následujících předčasných volbách vrátil zpět do vysoké politiky.

Na sjezdu KDU-ČSL v březnu 2019 byl novým předsedou zvolen Marek Výborný. Poté co z rodinných důvodů o necelý rok později rezignoval, ho ve funkci v lednu 2020 nahradil Marian Jurečka.

Zastoupení ve vládách samostatné ČR:

2. července 1992 - 4. července 1996 - koalice KDU-ČSL, ODA a ODS, premiér Václav Klaus (ODS); KDU-ČSL měla tři křesla z 18.
4. července 1996 - 2. ledna 1998 - koalice KDU-ČSL, ODA a ODS, premiér Václav Klaus (ODS); KDU-ČSL měla čtyři křesla z 16.
2. ledna 1998 - 22. července 1998 - účast ve vládě premiéra Josefa Tošovského, která pracovala do předčasných voleb. Lidovci získali pět vládních křesel z celkem 17.
15. července 2002 - 4. září 2006 - koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Během volebního období se vystřídaly tři vlády této koalice s premiéry Vladimírem Špidlou, Stanislavem Grossem a Jiřím Paroubkem (všichni ČSSD). Lidovci měli v každé z vlád tři ministry.
9. ledna 2007 - 8. května 2009 - koaliční vláda ODS, Strany zelených a KDU-ČSL, premiér Mirek Topolánek (ODS). Lidovci měli pět ministrů z celkových 18.
10. 7. 2013 - 29. 1. 2014 - vláda Jiřího Rusnoka, která nahradila Nečasův kabinet v demisi a již jmenoval prezident Zeman, ale nikdy jí nebyla vyslovena důvěra. KDU-ČSL v této jinak nestranické vládě měla ministra životního prostředí.
29. 1. 2014 - 13. 12. 2017 - koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, premiér Bohuslav Sobotka. Pavel Bělobrádek se stal místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace. Kromě toho lidovci získali resort zemědělství (Marian Jurečka) a kultury (Daniel Herman).

Volby do Poslanecké sněmovny:

1992 - Volby do ČNR (předchůdkyně Poslanecké sněmovny); KDU-ČSL skončila pátá, získala 6,28 procenta hlasů a 15 mandátů.
1996 - KDU-ČSL skončila čtvrtá (za ODS, ČSSD a KSČM), dostala 8,08 procenta hlasů a získala 18 mandátů.
1998 - KDU-ČSL skončila čtvrtá (za ČSSD, ODS a KSČM), za devět procent hlasů získala 20 mandátů.
2002 - Společná kandidátka KDU-ČSL a US-DEU s názvem Koalice skončila čtvrtá (za ČSSD, ODS a KSČM), získala 14,27 procenta hlasů a 31 mandátů. Klub lidovců ve sněmovně měl 21 poslanců.
2006 - KDU-ČSL skončila čtvrtá (za ODS, ČSSD a KSČM), získala 7,22 procenta hlasů a 13 mandátů.
2010 - lidovci neusedli do poslaneckých lavic, neboť s 4,4 procenta voličských hlasů KDU-ČSL nepřekročila potřebnou pětiprocentní hranici pro zvolení do sněmovny.
2013 (předčasné volby) - strana vedená Pavlem Bělobrádkem se vrátila do sněmovny. KDU-ČSL získala 6,8 procenta hlasů, což znamenalo 14 mandátů. Strana skončila sedmá za ČSSD, ANO, KSČM, TOP 09, ODS a hnutím Úsvit.
2017 - KDU-ČSL obdržela 5,8 procenta voličských hlasů a získala 10 mandátů ve sněmovně. V celkovém součtu hlasů obsadila sedmé místo. Zvítězilo hnutí ANO, následovala ODS, Piráti, SPD, KSČM, ČSSD - za lidovci se do sněmovny dostala ještě osmá TOP 09  a jako devátý subjekt hnutí STAN.

 

Právě se děje

Další zprávy