KDU-ČSL

Aktualizováno 24. 2. 2020 11:14
KDU-ČSL patří k nejstarším a nejtradičnějším politickým stranám v Česku.
Logo KDU-ČSL
Logo KDU-ČSL | Foto: Aktuálně.cz

KDU-ČSL (dříve známá pod celým názvem Křesťanská demokratická strana - Československá strana lidová) vychází z odkazu křesťanskodemokratických a křesťanskosociálních stran a usiluje o uplatňování konzervativních hodnot v politické oblasti. Mezi priority strany patří prorodinná politika.

Předsedou strany je od ledna 2020 Marian Jurečka, bývalý ministr zemědělství, jenž nahradil rezignujícího Marka Výborného.

Historie:

Od ledna 1919 existovaly dvě zemské organizace ČSL (v Čechách a na Moravě), v roce 1922 byl zřízen společný ústřední výbor. Na podzim roku 1938 byla strana rozpuštěna a obnovena byla v roce 1945 jako strana Národní fronty. Po roce 1989 se lidovci zařadili mezi hlavní parlamentní strany. V březnu 1992 se ČSL sloučila s Křesťanskou a demokratickou unií (KDU) v KDU-ČSL.

Počet členů:

Lidovci jsou jednou z nejpočetnějších stran v ČR. K roku 2019 mají zhruba 22 tisíc členů. Jejich členská základna ovšem za poslední tři desetiletí značně prořídla.

Vedení strany po listopadu 1989:

Nejvýraznějším předsedou lidovců v polistopadové éře se stal Josef Lux. Stranu vedl v letech 1992-1998 a ve dvou Klausových vládách byl ministrem zemědělství.

V době trvání opoziční smlouvy byla KDU-ČSL v opozici. Lidovci byli součástí tzv. Čtyřkoalice (KDU-ČSL, US, ODA, DEU), posléze de facto dvojkoalice KDU-ČSL a US-DEU. V roce 1998 Josef Lux rezignoval ze zdravotních důvodů a v listopadu 1999 zemřel.

KDU-ČSL participovala jako koaliční partner ČSSD a US-DEU ve vládě premiéra Vladimíra Špidly (červenec 2002 - srpen 2004), následně Stanislava Grosse (srpen 2004 - duben 2005) a Jiřího Paroubka (duben 2005 - září 2006). Grossovu vládu pohřbila demise lidoveckých ministrů, kteří tím vyjádřili nesouhlas nevyjasněnými finančními záležitostmi premiéra.

V letech 2003 až 2006 byl předsedou lidovců Miroslav Kalousek.

Po Kalouskově rezignaci byl do čela strany zvolen Jiří Čunek, dosavadní starosta Vsetína a senátor. Po volbách v roce 2007 zasedla KDU-ČSL v Topolánkově vládě, programová shoda s ODS se však lidovcům hledala těžko, kromě toho stranu poškozovaly i Čunkovy aféry.

Cyril Svoboda byl předsedou od 30. května 2009 (předtím lidovce vedl v letech 2001 až 2003), kdy vystřídal skandály provázeného senátora a někdejšího vicepremiéra Jiřího Čunka. V téže době opustil stranu Miroslav Kalousek a založil TOP 09.

Cyril Svoboda odstoupil po neúspěchu ve sněmovních volbách 2010. V listopadu téhož roku lidovci kompletně obměnili vedení a post předsedy zaujal Pavel Bělobrádek, který stranu po jednom volebním období mimo sněmovnu v následujících předčasných volbách vrátil zpět do vysoké politiky.

Na sjezdu KDU-ČSL v březnu 2019 byl novým předsedou zvolen Marek Výborný. Poté co z rodinných důvodů o necelý rok později rezignoval, ho ve funkci v lednu 2020 nahradil Marian Jurečka.

Zastoupení ve vládách samostatné ČR:

2. července 1992 - 4. července 1996 - koalice KDU-ČSL, ODA a ODS, premiér Václav Klaus (ODS); KDU-ČSL měla tři křesla z 18.
4. července 1996 - 2. ledna 1998 - koalice KDU-ČSL, ODA a ODS, premiér Václav Klaus (ODS); KDU-ČSL měla čtyři křesla z 16.
2. ledna 1998 - 22. července 1998 - účast ve vládě premiéra Josefa Tošovského, která pracovala do předčasných voleb. Lidovci získali pět vládních křesel z celkem 17.
15. července 2002 - 4. září 2006 - koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Během volebního období se vystřídaly tři vlády této koalice s premiéry Vladimírem Špidlou, Stanislavem Grossem a Jiřím Paroubkem (všichni ČSSD). Lidovci měli v každé z vlád tři ministry.
9. ledna 2007 - 8. května 2009 - koaliční vláda ODS, Strany zelených a KDU-ČSL, premiér Mirek Topolánek (ODS). Lidovci měli pět ministrů z celkových 18.
10. 7. 2013 - 29. 1. 2014 - vláda Jiřího Rusnoka, která nahradila Nečasův kabinet v demisi a již jmenoval prezident Zeman, ale nikdy jí nebyla vyslovena důvěra. KDU-ČSL v této jinak nestranické vládě měla ministra životního prostředí.
29. 1. 2014 - 13. 12. 2017 - koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, premiér Bohuslav Sobotka. Pavel Bělobrádek se stal místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace. Kromě toho lidovci získali resort zemědělství (Marian Jurečka) a kultury (Daniel Herman).

Volby do Poslanecké sněmovny:

1992 - Volby do ČNR (předchůdkyně Poslanecké sněmovny); KDU-ČSL skončila pátá, získala 6,28 procenta hlasů a 15 mandátů.
1996 - KDU-ČSL skončila čtvrtá (za ODS, ČSSD a KSČM), dostala 8,08 procenta hlasů a získala 18 mandátů.
1998 - KDU-ČSL skončila čtvrtá (za ČSSD, ODS a KSČM), za devět procent hlasů získala 20 mandátů.
2002 - Společná kandidátka KDU-ČSL a US-DEU s názvem Koalice skončila čtvrtá (za ČSSD, ODS a KSČM), získala 14,27 procenta hlasů a 31 mandátů. Klub lidovců ve sněmovně měl 21 poslanců.
2006 - KDU-ČSL skončila čtvrtá (za ODS, ČSSD a KSČM), získala 7,22 procenta hlasů a 13 mandátů.
2010 - lidovci neusedli do poslaneckých lavic, neboť s 4,4 procenta voličských hlasů KDU-ČSL nepřekročila potřebnou pětiprocentní hranici pro zvolení do sněmovny.
2013 (předčasné volby) - strana vedená Pavlem Bělobrádkem se vrátila do sněmovny. KDU-ČSL získala 6,8 procenta hlasů, což znamenalo 14 mandátů. Strana skončila sedmá za ČSSD, ANO, KSČM, TOP 09, ODS a hnutím Úsvit.
2017 - KDU-ČSL obdržela 5,8 procenta voličských hlasů a získala 10 mandátů ve sněmovně. V celkovém součtu hlasů obsadila sedmé místo. Zvítězilo hnutí ANO, následovala ODS, Piráti, SPD, KSČM, ČSSD - za lidovci se do sněmovny dostala ještě osmá TOP 09  a jako devátý subjekt hnutí STAN.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhráli konzervativci

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhrála strana Jednota konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše. Získala 22 procent hlasů, napsala s odkazem na lotyšskou tiskovou agenturu LETA a televizi LSM agentura Reuters. Úspěch potvrzují i první průběžné výsledky hlasování. To, zda se ministerský předseda udrží u moci, ale bude záviset na výsledku potenciálních koaličních partnerů. Do parlamentu se patrně nedostala sociální demokracie, která měla v končícím volebním období nejsilnější poslanecký klub a opírala se o ruskou menšinu.

V lotyšském parlamentu, který má 100 členů, bude podle odhadů zastoupeno osm stran. Tři z nich se ale pohybují jen lehce nad minimální hranicí pěti procent získaných hlasů. S preferencemi kolem 11 procent skončila patrně na druhém místě Sjednocená kandidátka a na třetím místě koalice Zelených a zemědělců. Tyto dvě strany by podle agentury AFP mohly vytvořit vládní koalici s Jednotou. Dosavadní Kariňšovi spojenci totiž podle odhadů utrpěli výrazné ztráty. Kariňš uvedl, že nebude spolupracovat s proruskými stranami.

Podle prvních průběžných výsledků má Jednota 22 procent preferencí a umístila se na prvním místě, uvedla stanice LSM. Podle ní by se do parlamentu dostalo jen pět stran.

Podle odhadů zůstala před branami parlamentu proruská sociální demokracie. Odhady ji přisuzují 3,5 procenta preferencí. V končícím volebním období byla sice v opozici, měla však nejsilnější parlamentní klub a ve volbách v roce 2018 dostala zhruba pětinu hlasů. Podle politologů je ovšem možné, že strana nakonec překoná pětiprocentní hranici, protože její příznivci obvykle méně často uvádějí, koho volili.

Strana odmítla ruskou agresi proti Ukrajině, čímž si znepřátelila tu část voličů, která je více nakloněna Moskvě. Naopak členové ruské menšiny, kteří válku odmítají, zřejmě volili více "státotvorné" strany. Podle analytika Paulse Raudsepse se tak hlasy ruské menšiny, která tvoří čtvrtinu obyvatel Lotyšska, roztříštily mezi více subjektů. Volby v malé pobaltské zemi ovlivnila válka na Ukrajině a také růst cen energií a vysoká inflace. Před volbami prezident Egils Levits vyzval 1,5 milionu voličů, aby nedali svůj hlas proruským stranám.

Zdroj: ČTK
Další zprávy