Jan Hamáček

Aktualizováno 19. 3. 2020 9:02
Jan Hamáček je předsedou ČSSD a ministrem vnitra v kabinetu Andreje Babiše. Poslancem je od roku 2006. Dlouhodobě vykonával funkci místopředsedy, prvního místopředsedy a nakonec předsedy Poslanecké sněmovny PČR.
Jan Hamáček
Jan Hamáček | Foto: Libor Fojtík

Jan Hamáček je předsedou ČSSD a ministrem vnitra v kabinetu Andreje Babiše. Poslancem je od roku 2006. Dlouhodobě vykonával funkci místopředsedy, prvního místopředsedy a nakonec předsedy Poslanecké sněmovny PČR.

Jan Hamáček byl zvolen poslancem za Středočeský kraj poprvé ve volbách v roce 2006. V parlamentních volbách v roce 2010 mandát obhájil, od roku 2012 byl místopředsedou sněmovny. Byl také místopředsedou zahraničního výboru a členem organizačního výboru. V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny kandidoval jako lídr středočeské kandidátky ČSSD.

Na ustavující schůzi dolní komory ho poslanci zvolili předsedou Poslanecké sněmovny.

Ve stínové vládě sociální demokracie byl stínovým ministrem obrany.

V říjnu 2016 se Jan Hamáček stal jedním ze signatářů tzv. prohlášení čtyř ústavních činitelů, které reagovalo na návštěvu dalajlamy v Česku. Veřejnost na vyjádření o územní celistvosti Číny reagovala silně negativně.

Předsedou sociálních demokratů

V parlamentních volbách roku 2017, které pro ČSSD dopadly co do voličské přízně velmi neblaze (7,27 %, 15 mandátů; skončila šestá), Hamáček své místo v poslanecké lavici uhájil a v únoru 2018 nahradil Bohuslava Sobotku ve vedení ČSSD.

ČSSD vstoupila do koalice s vítězným hnutím ANO, s kterým - po vnitřním boji - sestavila menšinovou vládu tolerovanou KSČM. V této vládě je Hamáček ministrem vnitra, krátce byl současně i zahraničních věcí. Zároveň je prvním místopředsedou sněmovny.

Vzdělání a osobní život

Studia překladatelství-tlumočnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nedokončil.

Je ženatý. Má dva syny.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ozbrojenci na východě Konga prorazili bránu do věznice, osvobodili přes 900 lidí

Při útoku na věznici ve městě Beni na východě Konga ozbrojenci pomohli k útěku asi 900 trestanců. K útoku, který byl koordinovaný s přepadením vojenské základny poblíž vězení, se zatím nikdo nepřihlásil.

Okolo sta vězňů z celkového počtu 1000 v budově zůstalo, ostatní utekli. "Útočníkům, kteří přišli ve velké skupině, se bohužel podařilo… prorazit dveře," uvedl starosta Beni Modeste Bakwanamaha, který za viníky označil islamistické milice Sjednocené demokratické síly (ADF).

Milice ADF utvořili muslimští rebelové původem z Ugandy, kteří se na východě Konga usídlili v 90. letech. Povstalci podle OSN v oblasti od začátku roku 2019 zabili přes 1000 lidí, a to i přes opakované pokusy konžské armády skupinu zneškodnit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy