Jan Veleba nahradil ve funkci předsedy Zdeňka Štengla. Ten vedl stranu do předčasných voleb v říjnu 2013, ve kterých tehdejší SPOZ utrpěla drtivou porážku. Na sjezdu v březnu 2014 strana oznámila "restart", vypustila z názvu slovo zemanovci a vyměnila téměř celé vedení.

Vznik SPOZ

V říjnu 2009 se v Praze konalo celorepublikové shromáždění občanského sdružení Přátelé Miloše Zemana. Více než dvě třetiny přítomných (kolem 400 účastníků) se vyslovilo pro založení nové strany. V čele přípravného výboru SPOZ stanul Miloš Zeman, kolem něhož se shromáždili nespokojení členové ČSSD, kterou tehdy vedl Jiří Paroubek. Členy přípravného výboru SPOZ se stali někdejší ministři Zemanovy vlády - Miroslav Grégr, Jan Fencl, Eduard Zeman a Jaromír Schling.

Strana práv občanů ZEMANOVCI měla ustavující sjezd v březnu 2010 v Praze. Předsedou strany byl zvolen Miloš Zeman (neměl žádného protikandidáta), místopředsedou se stal Vladimír Hönig a Radek Augustin. Na sjezdu dále došlo ke schválení stanov a programu SPOZ.

Volby 2010

První volby do Poslanecké sněmovny PČR, kterých se SPOZ účastnila, se konaly v květnu 2010. Straně se však nepodařilo získat jediný poslanecký mandát. Ve volbách pro ni hlasovalo 226 527 voličů (4,33 %), což k překročení pětiprocentní hranice nutné pro vstup do sněmovny nestačilo. Miloš Zeman se po volebním neúspěchu rozhodl odejít z čela strany. Na mimořádném sjezdu SPOZ byl v listopadu 2010 zvolen novým předsedou Vratislav Mynář. Miloš Zeman získal titul čestného předsedy.

Lídři krajských kandidátek:

hl. město Praha - Vladimír Hönig

Středočeský - Jan Žižka

Jihočeský - František Pohanka

Plzeňský - Vladimír Gabriel

Karlovarský - Vladislav Kučík

Ústecký - Miloš Zeman

Liberecký - Věra Dunajčíková

Královéhradecký - Jan Patzelt

Pardubický - Tomáš Vagenknecht

Vysočina - Jaromír Schling

Jihomoravský - Marian Keremidský

Olomoucký - Radek Augustin

Zlínský - Petr Vladovič

Moravskoslezský - Matej Zachveja

Přímá volba prezidenta 2013:

Miloš Zeman se v únoru 2012 rozhodl (s podporou SPOZ) vstoupit do boje o Hrad v historicky první přímé volbě prezidenta. V průběhu kampaně byl obklopen lidmi z SPOZ a její členové patřili také k Zemanovým největším sponzorům. V médiích se v této souvislosti často objevovalo jméno kontroverzního expředsedy pražské organizace SPOZ Miroslava Šloufa.

Miloš Zeman dvoukolovou prezidentskou volbu nakonec vyhrál, a stal se tak třetím prezidentem České republiky. Předseda SPOZ Vratislav Mynář se nechal slyšet, že strana se bude snažit co nejvíce využít toho, že hlavou státu je její čestný předseda. V této souvislosti Mynář projevil zájem o funkci kancléře prezidenta republiky, kterou nakonec skutečně získal.

Změny ve vedení

Po Mynářovo jmenování kancléřem bylo nutné zvolit nového předsedu strany. Sjezd SPOZ se konal 23. března 2013 a novým šéfem se stal dosavadní první místopředseda Zdeněk Štengl, který byl jediným kandidátem. Prvním místopředsedou byl zvolen Martin Nejedlý. Mezi řadové místopředsedy se probojoval Radek Augustin, Dita Portová a Vladimír Kruliš.

V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny, které se konaly v říjnu 2013, utrpěla SPOZ drtivou porážku. Získala pouze 1.51 % hlasů. Zdeněk Štengl na následujícím sjezdu strany post předsedy i přes neúspěch obhájil.

V březnu 2014 se však SPOZ rozhodla pro "restart" a do svého čela zvolila Jana Velebu, bývalého prezidenta Agrární komory ČR. Štengl již nekandidoval. Strana vyměnila téměř celé vedení a navíc z názvu vypustila slovo zemanovci, o což požádal sám Miloš Zeman, který zůstal čestným předsedou.