Strana práv občanů

Aktualizováno 30. 3. 2014 22:37
Strana práv občanů vznikla v říjnu 2009. V jejím čele stojí Jan Veleba, čestným předsedou strany je třetí prezident republiky Miloš Zeman.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Vojtěch Marek

Jan Veleba nahradil ve funkci předsedy Zdeňka Štengla. Ten vedl stranu do předčasných voleb v říjnu 2013, ve kterých tehdejší SPOZ utrpěla drtivou porážku. Na sjezdu v březnu 2014 strana oznámila "restart", vypustila z názvu slovo zemanovci a vyměnila téměř celé vedení.

Vznik SPOZ

V říjnu 2009 se v Praze konalo celorepublikové shromáždění občanského sdružení Přátelé Miloše Zemana. Více než dvě třetiny přítomných (kolem 400 účastníků) se vyslovilo pro založení nové strany. V čele přípravného výboru SPOZ stanul Miloš Zeman, kolem něhož se shromáždili nespokojení členové ČSSD, kterou tehdy vedl Jiří Paroubek. Členy přípravného výboru SPOZ se stali někdejší ministři Zemanovy vlády - Miroslav Grégr, Jan Fencl, Eduard Zeman a Jaromír Schling.

Strana práv občanů ZEMANOVCI měla ustavující sjezd v březnu 2010 v Praze. Předsedou strany byl zvolen Miloš Zeman (neměl žádného protikandidáta), místopředsedou se stal Vladimír Hönig a Radek Augustin. Na sjezdu dále došlo ke schválení stanov a programu SPOZ.

Volby 2010

První volby do Poslanecké sněmovny PČR, kterých se SPOZ účastnila, se konaly v květnu 2010. Straně se však nepodařilo získat jediný poslanecký mandát. Ve volbách pro ni hlasovalo 226 527 voličů (4,33 %), což k překročení pětiprocentní hranice nutné pro vstup do sněmovny nestačilo. Miloš Zeman se po volebním neúspěchu rozhodl odejít z čela strany. Na mimořádném sjezdu SPOZ byl v listopadu 2010 zvolen novým předsedou Vratislav Mynář. Miloš Zeman získal titul čestného předsedy.

Lídři krajských kandidátek:

hl. město Praha - Vladimír Hönig

Středočeský - Jan Žižka

Jihočeský - František Pohanka

Plzeňský - Vladimír Gabriel

Karlovarský - Vladislav Kučík

Ústecký - Miloš Zeman

Liberecký - Věra Dunajčíková

Královéhradecký - Jan Patzelt

Pardubický - Tomáš Vagenknecht

Vysočina - Jaromír Schling

Jihomoravský - Marian Keremidský

Olomoucký - Radek Augustin

Zlínský - Petr Vladovič

Moravskoslezský - Matej Zachveja

Přímá volba prezidenta 2013:

Miloš Zeman se v únoru 2012 rozhodl (s podporou SPOZ) vstoupit do boje o Hrad v historicky první přímé volbě prezidenta. V průběhu kampaně byl obklopen lidmi z SPOZ a její členové patřili také k Zemanovým největším sponzorům. V médiích se v této souvislosti často objevovalo jméno kontroverzního expředsedy pražské organizace SPOZ Miroslava Šloufa.

Miloš Zeman dvoukolovou prezidentskou volbu nakonec vyhrál, a stal se tak třetím prezidentem České republiky. Předseda SPOZ Vratislav Mynář se nechal slyšet, že strana se bude snažit co nejvíce využít toho, že hlavou státu je její čestný předseda. V této souvislosti Mynář projevil zájem o funkci kancléře prezidenta republiky, kterou nakonec skutečně získal.

Změny ve vedení

Po Mynářovo jmenování kancléřem bylo nutné zvolit nového předsedu strany. Sjezd SPOZ se konal 23. března 2013 a novým šéfem se stal dosavadní první místopředseda Zdeněk Štengl, který byl jediným kandidátem. Prvním místopředsedou byl zvolen Martin Nejedlý. Mezi řadové místopředsedy se probojoval Radek Augustin, Dita Portová a Vladimír Kruliš.

V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny, které se konaly v říjnu 2013, utrpěla SPOZ drtivou porážku. Získala pouze 1.51 % hlasů. Zdeněk Štengl na následujícím sjezdu strany post předsedy i přes neúspěch obhájil.

I když možná některé z vás to bude bolet - prosím vás, abyste odstranili z názvu naší strany slovo zemanovci, protože to, k čemu byla tato strana trvale vytvořena, bylo hájení práv občanů, nikoli hájení práva jednoho člověka

Miloš Zeman

V březnu 2014 se však SPOZ rozhodla pro "restart" a do svého čela zvolila Jana Velebu, bývalého prezidenta Agrární komory ČR. Štengl již nekandidoval. Strana vyměnila téměř celé vedení a navíc z názvu vypustila slovo zemanovci, o což požádal sám Miloš Zeman, který zůstal čestným předsedou.

 

Právě se děje

před 58 minutami

V Česku žije 10,68 milionu lidí, za tři čtvrtě roku přibylo 31 tisíc obyvatel

Počet obyvatel České republiky se za letošních devět měsíců zvýšil o 31 400 na 10,68 milionu. Kladně se na tom podepsala zejména zahraniční migrace, které nadále vévodí občané Ukrajiny. Více lidí se narodilo, než zemřelo. V meziročním srovnání bylo však narozených i zemřelých méně, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

"V průběhu tří čtvrtletí letošního roku se živě narodilo více než 85 000 dětí. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 to však bylo téměř o 2000 méně. Meziročně mírně ubylo jak dětí narozených vdaným ženám, tak ženám svobodným," uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Benešovská nemocnice funguje po kybernetickém útoku stále v omezeném provozu

Provoz v benešovské nemocnici je po útoku počítačovým virem stále omezený. IT specialisté pracují na nápravě, zařízení ale zatím funguje ve stejném režimu jako ve středu, kdy ke kybernetickému útoku došlo, uvedl mluvčí nemocnice Petr Ballek.

V nemocnici se ráno sešel krizový štáb, změny podle mluvčího zatím žádné nejsou. "Situace je stejná, uvidíme v poledne," uvedl Ballek. Dodal, že kvůli omezenému režimu bylo dosud přesunuto do jiných nemocnic devět pacientů. 

Stále nelze spustit žádný přístroj včetně počítačové sítě, všechny plánované operace nemocnice zrušila a lékaři nemohou v ordinacích ani vyšetřovat. Pro hospitalizované byl zajištěn náhradní provoz. Podle hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) situace nicméně pacienty neohrožuje, protože ostatní krajské nemocnice problém s počítači nemají. Na nápravě nemocnice spolupracuje i  se specialisty na kybernetickou bezpečnost, problémy nicméně mohou teoreticky trvat i týdny.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Británii se otevřely volební místnosti, průzkumy očekávají výhru konzervativců

V Británii začaly ve čtvrtek v 08:00 středoevropského času předčasné parlamentní volby. Mají vyřešit patovou situaci, která nastala kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Voliči mohou hlasovat až do 23:00 hodin. 

Podle průzkumů veřejného mínění se čeká vítězství vládní Konzervativní strany premiéra Borise Johnsona. Zda se jí podaří získat v Dolní sněmovně většinu, ale není jisté. V případě, že by konzervativci absolutní většinu neměli, mohl by se moci chopit menšinový kabinet v čele s labouristou Corbynem, který by si ale musel vyjednat podporu menších stran.

Premiér Johnson chce brexit v případě vítězství ve volbách dokončit a opustit evropský blok 31. ledna příštího roku. Pokud by se ale příštím britským premiérem stal Corbyn, čekalo by Brity druhé referendum o brexitu. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy