Brno

17. 4. 2014 21:20
Moravská metropole je rozlohou i počtem obyvatel druhé největší město České republiky. V současné době je sídlem Jihomoravského kraje.
Foto: Ondřej Besperát

Brno, které leží na jihovýchodě České republiky na soutoku řeky Svratky a Svitavy, bývalo hlavním městem Moravy. Sídlo Jihomoravského kraje má bohatou historii a je známé především jako kulturní centrum a univerzitní město. 

Historie:

Dějiny Brna sahají až do pravěku. Jeho přímým předchůdcem bylo slovanské hradiště Staré Zámky. Nejstarší písemná zmínka o Brně je zaznamenaná v Kosmově kronice a pochází z roku 1091. Již tehdy hrálo město důležitou roli ve správě země.

V polovině 13. století byl založen hrad Špilberk, který je dodnes dominantou města. Zhruba v té samé době začali do Brna přicházet kolonisté - zejména Němci, Vlámové a Valoni. Na jihu Moravy se usídlovali také Židé.

Faktické údaje

Rozloha: 230,22 km²

Počet obyvatel: 400 033

Kraj: Jihomoravský

Okres: Brno-město

Primátor: Roman Onderka (ČSSD)

PSČ: 600 00 - 640 00

Brno bylo od středověku moravským centrem a spolu s Olomoucí sídlem moravského zemského sněmu. O vedoucí postavení na Moravě Brno dlouhou dobu soupeřilo právě s Olomoucí. Po třicetileté válce za vlády Habsburků získalo převahu a stalo faktickým moravským hlavním městem, a to zejména díky jeho geografické blízkosti s Vídní.

V historii železniční dopravy českých zemí hraje Brno významnou roli, jelikož právě sem přijel v roce 1839 první vlak z Vídně a tím byl zahájen provoz parostrojní železnice na území českých zemí. Roku 1869 v Brně poprvé na území dnešního Česka vyjela do ulic města tramvaj, tehdy tažena koňmi.

Za první republiky bylo Brno hlavním městem země Moravské a poté země Moravskoslezské. Za německé okupace během druhé světové války utrpělo značné škody a mnoho jeho obyvatel zahynulo na popravišti. V důsledku toho došlo v r. 1945 k odsunu Němců z Brna. Po komunistickém převratu se město stalo krajským sídlem. Od roku 2000 je centrem Jihomoravského kraje.

Turistické zajímavosti a kulturní akce:

Historické centrum Brna se pyšní řadou významných památek. K dominantám města patří katedrála svatého Petra a Pavla na vrchu Petrov a hrad Špilberk. Druhým dochovaným brněnským hradem je Veveří.

Roman Onderka
Roman Onderka | Foto: Ludvík Hradilek

Mezi velká turistická lákadla patří Vila Tugendhat, která byla v roce 2001 zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO. Historické městské jádro bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací.Turisticky atraktivní lokalitou je také začátek chráněné krajinné oblasti Moravský kras.

Brno každoročně hostí řadu kulturních akcí: festival zábavy Brno - město uprostřed Evropy, Brněnské kulturní léto, Dny Brna, Divadelní svět, Mezinárodní hudební festival Brno nebo Mezinárodní hudební festival Špilberk.

Instituce v Brně:

Masarykova univerzita byla založena v roce 1919 a na jejích devíti fakultách studuje přes 30 000 studentů.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

Ústavní soud je dle Ústavy ČR soudním orgánem ochrany ústavnosti.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

Nejvyšší soud je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

Nejvyšší správní soud je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

Pod krajskou pobočku Úřadu práce v Brně patří území celého Jihomoravského kraje.

Odkaz na kontakty.

Magistrát města Brna tvoří primátor a jeho náměstci, tajemník, úředníci a ostatní zaměstnanci zařazení do magistrátu.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

Územní pracoviště Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj se nachází v Brně. Jedná se o organizační složku státu, která vykonává správu daní.

Odkaz na kontakty.

Zábava v Brně:

Obyvatelé i návštěvníci Brna si mohou zajít do nákupních a zábavních centrech, jako je například Olympia Brno nebo IKEA Brno.

Brno také žije sportem. Velmi populární je hokejový tým HC Kometa Brno, který hraje od sezóny 2009/2010 českou extraligu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 10 minutami

Covid sílí, za pondělí bylo 4735 nově nakažených, přibývá i hospitalizovaných

Šíření epidemie koronaviru v Česku zrychluje, v pondělí testy odhalily 4735 nově nakažených, což je nejvíc za jeden den od první poloviny dubna a téměř o 1000 víc než před týdnem. Vedle toho hygienici za pondělí zaznamenali 1928 lidí s podezřením na opakovanou nákazu. Roste i počet hospitalizovaných s potvrzeným onemocněním covid-19, v pondělí vyžadovalo nemocniční péči 1135 nakažených, v mezitýdenním srovnání asi o 150 víc. Víc hospitalizovaných s covidem bylo naposledy v polovině srpna, kdy doznívala nezvyklá letní vlna onemocnění. V těžkém stavu bylo v pondělí 38 pacientů. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Denní přírůstky nakažených se až na několik výjimek o víkendu zvyšují v mezitýdenním srovnání od začátku září. Lékaři varují před zesílením epidemie v dalších měsících a doporučují zejména starším a chronicky nemocným lidem, aby se nechali proti covidu-19 očkovat či přeočkovat.

Rychlejší šíření nákazy je patrné také z nárůstu takzvaného incidenčního čísla. Nových případů nákazy na 100 tisíc obyvatel za poslední týden přibylo 161, před týdnem to bylo 142. Nejvyšší týdenní incidence je nyní v Královéhradeckém kraji se 195 případy, nejnižší v Karlovarském kraji se 116 nově nakaženými na 100 tisíc obyvatel.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Chladněji než doposud. Vláda kvůli krizi snížila minimální povolené teploty na pracovištích

Minimální povolené teploty v pracovním prostředí budou moct být nižší než doposud. Vláda v pondělí kvůli energetické krizi schválila příslušné nařízení připravené ministerstvem zdravotnictví. Strakova akademie o tom informovala na svém webu.

Podle nařízení má například pro řidiče, pracovníky montážních linek nebo pokladní nejnižší povolená teplota klesnout ze současných 18 na 16 stupňů Celsia. V šatnách bude moct spadnout z 20 na 18 stupňů, v umývárnách z 22 na 19 stupňů, ve sprchách z 25 na 19 stupňů a na záchodech z 18 na 15 stupňů.

"Hlavním důvodem návrhu je revidovat právní rámec ve vztahu k požadavkům na minimální teplotu na pracovišti s ohledem na současnou situaci, kdy v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině dochází k omezování a přerušování dodávek zemního plynu, kdy se předpokládá další nárůst a přetrvávání energetické krize," uvedlo v důvodové zprávě k nařízení ministerstvo.

Současné stanovené teploty pocházejí z roku 2007. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jeho úřad návrh konzultoval s hygieniky a srovnával s jinými zeměmi. Změna má podle návrhu vstoupit v platnost dnem vyhlášení nového nařízení vlády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy