reklama
 
 

Nejvyšší soud České republiky

AKTUALIZOVÁNO 22. 5. 2012
Nejvyšší soud České republiky patří spolu s Nejvyšším správním soudem a Ústavním soudem k vrcholným institucím soudní moci u nás.

Nejvyšší soud České republiky sídlí v Brně a patří spolu s Nejvyšším správním soudem a Ústavním soudem k vrcholným institucím soudní moci u nás. Jeho agendou je především rozhodování o mimořádných opravných prostředcích.

V Česku je proti rozhodnutí soudu prvního stupně přípustný jeden opravný prostředek - řádný opravný prostředek neboli odvolání. Existuje však také takzvané dovolání - napadení rozhodnutí odvolacího soudu, jež však nemá odkladný účinek. Rozhodování o dovoláních a stížnostech pro porušení zákona je právě agendou Nejvyššího soudu.

Mezi další významné činnosti tohoto soudu patří uznávání rozhodnutí zahraničních soudů a výdej osob k soudnímu stíhání do zahraničí (extradice).

Někdy není zcela jasný rozdíl mezi činností vrchních soudů a Nejvyššího soudu, protože i jejich rozhodnutí jsou konečná, bez možnosti odvolání, a nabývají tedy právní moc ihned po doručení. Vrchní soudy rozhodují o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských soudů, pokud zrovna rozhodovaly v prvním stupni, obvykle ve věcech ochrany osobnosti a o nejzávažnějších trestných činech.

A protože je možné se odvolat pouze jednou, není již odvolání u vrchního soudu možné, stejně jako u krajského, pokud již byla věc dříve projednána soudem okresním. Přípustné je však dovolání, pokud je opodstatněné například procesními vadami.

V čele Nejvyššího soudu stojí předseda. Dále se skládá z místopředsedů, které jmenuje prezident republiky, a pak dalších soudců. Ti musí být právníci s nejméně desetiletou praxí. Soudci tvoří dvě kolegia - Trestní a Občanskoprávní a obchodní kolegium. Předseda Nejvyššího soudu jmenuje předsedy kolegií a dva členy Rady Justiční akademie. Předseda soudu každému soudci na jeho návrh jmenuje asistenta, který z pověření soudce provádí úkony soudního řízení.

Předsedkyní Nejvyššího soudu je Eliška Brožová. V roce 2006 ji prezident Václav Klaus odvolal z funkce. Spor řešil Ústavní soud, u něhož žádala Brožová nápravu. Ústavní soud skutečně její odvolání zrušil, a stejně tak i část zákona o soudech a soudcích, jež odvolání předsedů soudů umožňovala.

Známou osobností z čela Nejvyššího soudu je Otakar Motejl. Po odchodu z této funkce se stal prvním ombudsmanem.

reklama
Pokračujte dál
reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama