Nejvyšší soud České republiky

Aktualizováno 22. 5. 2012 23:17
Nejvyšší soud České republiky patří spolu s Nejvyšším správním soudem a Ústavním soudem k vrcholným institucím soudní moci u nás.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Tomáš Adamec

Nejvyšší soud České republiky sídlí v Brně a patří spolu s Nejvyšším správním soudem a Ústavním soudem k vrcholným institucím soudní moci u nás. Jeho agendou je především rozhodování o mimořádných opravných prostředcích.

V Česku je proti rozhodnutí soudu prvního stupně přípustný jeden opravný prostředek - řádný opravný prostředek neboli odvolání. Existuje však také takzvané dovolání - napadení rozhodnutí odvolacího soudu, jež však nemá odkladný účinek. Rozhodování o dovoláních a stížnostech pro porušení zákona je právě agendou Nejvyššího soudu.

Mezi další významné činnosti tohoto soudu patří uznávání rozhodnutí zahraničních soudů a výdej osob k soudnímu stíhání do zahraničí (extradice).

Někdy není zcela jasný rozdíl mezi činností vrchních soudů a Nejvyššího soudu, protože i jejich rozhodnutí jsou konečná, bez možnosti odvolání, a nabývají tedy právní moc ihned po doručení. Vrchní soudy rozhodují o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských soudů, pokud zrovna rozhodovaly v prvním stupni, obvykle ve věcech ochrany osobnosti a o nejzávažnějších trestných činech.

A protože je možné se odvolat pouze jednou, není již odvolání u vrchního soudu možné, stejně jako u krajského, pokud již byla věc dříve projednána soudem okresním. Přípustné je však dovolání, pokud je opodstatněné například procesními vadami.

V čele Nejvyššího soudu stojí předseda. Dále se skládá z místopředsedů, které jmenuje prezident republiky, a pak dalších soudců. Ti musí být právníci s nejméně desetiletou praxí. Soudci tvoří dvě kolegia - Trestní a Občanskoprávní a obchodní kolegium. Předseda Nejvyššího soudu jmenuje předsedy kolegií a dva členy Rady Justiční akademie. Předseda soudu každému soudci na jeho návrh jmenuje asistenta, který z pověření soudce provádí úkony soudního řízení.

Předsedkyní Nejvyššího soudu je Eliška Brožová. V roce 2006 ji prezident Václav Klaus odvolal z funkce. Spor řešil Ústavní soud, u něhož žádala Brožová nápravu. Ústavní soud skutečně její odvolání zrušil, a stejně tak i část zákona o soudech a soudcích, jež odvolání předsedů soudů umožňovala.

Známou osobností z čela Nejvyššího soudu je Otakar Motejl. Po odchodu z této funkce se stal prvním ombudsmanem.

 

Právě se děje

před 29 minutami

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům komunismu

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům někdejšího komunistického režimu a pracovníkům některých jeho bezpečnostních složek. Návrh příslušného zákona ve čtvrtek v prvním čtení schválila slovenská sněmovna. Podle poslankyně nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti a spoluautorky předlohy Anny Andrejuvové by zákon mohl postihnout kolem 7000 lidí.

Podle návrhu se zákon bude vztahovat kromě jiných na poslance parlamentu a členy vlády v komunistickém Československu, dále na příslušníky komunistické tajné policie StB, některé řídící pracovníky v oblasti bezpečnostních služeb či členy a zaměstnance ústředního výboru Komunistické strany Československa a Komunistické strany Slovenska, a to do pádu komunismu v roce 1989.

"Má napravit hlavní nespravedlnost, že ti, kteří byli pronásledování, často umírají v chudobě a jejich pronásledovatelé z doby totality mají specifické výsady," řekl k zákonu slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj, který byl na podzim 1989 jedním z hlavních řečníků na protikomunistických mítincích v Bratislavě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy