Ústavní soud

Aktualizováno 5. 8. 2010 0:17
Ústavní soud je speciálním vrcholným soudním orgánem, jehož hlavním úkolem je ochrana ústavnosti.
Ústavní soud.
Ústavní soud. | Foto: Ludvík Hradilek

Ústavní soud je speciálním vrcholným soudním orgánem, jehož hlavním úkolem je ochrana ústavnosti. Přímo ústava jej pověřuje pravomocí rušit zákony i jiné právní předpisy, které shledá v rozporu s ústavním pořádkem.

Sídlem Ústavního soudu je Brno.

Soud tvoří patnáct soudců, z nichž jeden soudu předsedá. Funkční období soudce je 10 let a jeho opakování není zakázáno. Současným předsedou je Pavel Rychetský (od 7. srpna 2013 znovu), místopředsedou Pavel Holländer a novou místopředsedkyní se v květnu 2013 stala Milada Tomková. Pravomoc jmenovat soudce Ústavního soudu přísluší dle Ústavy ČR prezidentu republiky, který však ke jmenování potřebuje souhlas Senátu.

Ústavní soud byl více než rok nekompletní. Nové soudce nakonec jmenoval po svém nástupu do úřadu prezident Miloš Zeman. V průběhu roku 2013 vyprší mandát několika dalším ústavním soudcům.

Soudcem Ústavního soudu se může stát bezúhonný občan České republiky, který je volitelný do Senátu Parlamentu ČR (dosáhl věku 40 let), získal vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně deset let činný v některém právnickém povolání. Soudcům Ústavního soudu je zakázáno členství v politických stranách a hnutích.

O nejdůležitějších věcech, jako je rušení zákonů, rozhoduje Ústavní soud v plném plénu patnácti členů. Platí většinový princip rozhodování, ke zrušení zákona je však zapotřebí kvalifikovaná většina devíti hlasů (plénum je usnášeníschopné v počtu deseti soudců). Soudci, kteří s verdiktem nesouhlasí, k němu mohou připojit odlišné stanovisko.

Ostatní případy, tedy většinu ústavních stížností, rozhodují tříčlenné senáty.

Rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná a nelze se proti nim odvolat. Jeho verdikty jsou závazné pro všechny orgány i občany.

Kromě rušení zákonů a jiných právních předpisů rozhoduje soud především o ústavních stížnostech, jimiž se jednotlivci nebo právnické osoby brání proti rozhodnutím orgánů veřejné moci, které mohly zasáhnout do ústavou garantovaných práv a svobod. Ústavní soud posuzuje i zákonnost zásahů státu do pravomoci samospráv, ústavní žalobu proti prezidentu republiky či soulad mezinárodních smluv s českým ústavním pořádkem.

Mezi nejvýznamnější verdikty v historii českého Ústavního soudu patří rozhodnutí o zrušení úprav volebního zákona, na nichž se v rámci opoziční smlouvy dohodly ODS a ČSSD. Soud tehdy vyhověl podání prezidenta Václava Havla. Důležité bylo také posuzování Lisabonské smlouvy. V letech 2008 a 2009 Ústavní soud dvakrát konstatoval, že tato revizní smlouva EU není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Na začátku roku 2011 Ústavní soud zrušil úsporný balíček Nečasova kabinetu, k jehož protlačení vláda podle soudu zneužila stav legislativní nouze.

Velezrada:

V roce 2013 Ústavní soud ČR poprvé v historii rozhodoval o tom, zda se prezident republiky dopustil velezrady. Ústavní žalobu na prezidenta Klause podepsalo 28 senátorů a horní komora ji následně schválila nadpoloviční většinou přítomných zákonodárců. Hlavním důvodem žaloby byl rozsah novoroční amnestie, kterou Václav Klaus udělil u příležitosti výročí vzniku samostatné České republiky, dále pak nejmenování soudního čekatele do funkce soudce (a ignorování verdiktu Nejvyššího správního soudu) a odmítání ratifikace smluv EU (ať už o eurovalu, nebo sociální charty) poté, co je schválily obě parlamentní komory.

Na konci března 2013 Ústavní soud rozhodl o zastavení řízení o ústavní žalobě. Důvodem bylo to, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel. Podle soudu je primárním účelem tohoto řízení odstranění prezidenta, který poškozuje zájmy státu, z funkce. To však v tomto případě už nebylo možné.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Kvůli pádu osoby do kolejiště nejezdí metro na části linky B

Mezi Smíchovským nádražím a Florencí na lince B nejezdí metro, kolem 19:30 spadl ve stanici Anděl do kolejiště člověk. Lidé mají v daném úseku místo metra využít tramvaje, uvedl na webu dopravní podnik. Na místě jsou hasiči pražského dopravního podniku, kteří budou vyprošťovat sraženou osobu, policisté i záchranáři.

Metro jezdí na lince B bez omezení v úseku Zličín - Smíchovské nádraží a Florenc - Černý Most.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Světová zdravotnická organizace kvůli novému koronaviru stav globální nouze nevyhlásila

Světová zdravotnická organizace (WHO) usoudila, že je ještě příliš brzy, aby kvůli šíření nového koronaviru v Číně vyhlásila celosvětový stav zdravotní nouze. Oznámily to světové tiskové agentury. Koronavirem se nakazily stovky lidí a infekce si vyžádala přinejmenším 18 obětí. Rozhodnutí WHO následovalo poté, co se čínské úřady v snaze zarazit šíření nákazy rozhodly uzavřít tři města a zrušily hlavní oslavy lunárního Nového roku v hlavním městě.

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus označil tato opatření za adekvátní. "Doufáme, že budou účinná a že potrvají krátce," řekl.

Zdravotnická agentura OSN oznámila své rozhodnutí poté, co nezávislí odborníci dva dny vyhodnocovali informace o šíření nového koronaviru.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Polský nejvyšší soud zpochybnil vládou nově dosazené soudce

Polský nejvyšší soud dnes dospěl k závěru, že soudci nominovaní novou Zemskou soudcovskou radou nemají rozhodovat soudní pře. I z dnešního neveřejného rozhodování, které podle médií trvalo sedm hodin, předsedkyně nejvyššího soudu vyloučila všechny soudce, které do této soudní instance nominovala soudcovská rada. Vysvětlila to zásadou, že soudce nesmí rozhodovat v případu, který se ho osobně týká.

Jde o další krok ve sporu s konzervativní vládou a vládnoucí stranou o nezávislost polské justice. Novou soudcovskou radu vytvořila parlamentní většina vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), a ne sami soudci, jak tomu bylo dříve.

Jednání nejvyšší soudu se pokusila na návrh šéfky dolní komory parlamentu Elžbiety Witekové (PiS) zablokovat předsedkyně ústavního soudu Julia Przylembská. Ale nejvyšší soud se odmítl podřídit tomuto příkazu. Na ústavní soud se mezitím podle televize TVN 24 obrátili i noví členové nejvyššího soudu, kteří byli z dnešního rozhodování vyloučeni.

Prezident Andrzej Duda, pocházející z PiS, před novináři prohlásil, že jmenování soudců je výlučnou pravomocí hlavy státu, nepodléhá žádné kontrole a že nejvyšší soud se touto věcí neměl zabývat.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Praha ani v druhém výběrovém řízení ředitele magistrátu nevybrala

Komise nedoporučila žádného z přihlášených kandidátů. Magistrát o tom ve čtvrtek informoval v tiskové zprávě. Město vypíše nové výběrové řízení. Řízením úřadu, který zaměstnává zhruba 2300 úředníků, je nyní pověřena zástupkyně ředitele Zdena Javornická, a to od předloňského července, kdy minulá primátorka Adriana Krnáčová (ANO) odvolala tehdejší ředitelku Martinu Děvěrovou.

Podle informací serveru Seznam Zprávy do druhého kola konkurzu postoupili šéf magistrátního odboru legislativy Tomáš Havel, Marta Kopecká, Karel Bláha a Radka Říhová. Do výběrového řízení se přihlásila právě také bývalá primátorka Krnáčová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy