Alexandr Vondra

Aktualizováno 22. 10. 2012 16:19
Alexandr Vondra je exministrem obrany ve vládě Petra Nečase, bývalým senátorem a bývalým místopředsedou ODS.
Alexandr Vondra.
Alexandr Vondra. | Foto: Ludvík Hradilek

Alexandr Vondra je český politik, člen ODS, bývalý disisent a signatář Charty 77. V roce 2006 působil krátce jako ministr zahraničí ve vládě Mirka Topolánka, poté se stal místopředsedou vlády pro evropské záležitosti. V letech 2010 až 2012 byl ministrem obrany v Nečasově kabinetu.

Na konci roku 2012 se rozhodl rezignovat z důvodu ztráty voličské podpory, která se projevila v senátních volbách. V prvním kole voleb, které se konalo 12. a 13. října, získal 17.48 % hlasů (3. místo).

V prvních měsících na ministerstvu obrany byly hlavní Vondrovou agendou armádní zakázky na nákup zbraní. Souběžně s jeho oznámením, že chystá audit zakázek z posledních let, oznámilo ministerstvo financí vedené Miroslavem Kalouskem, že kontroluje éru českého předsednictví EU, za něž odpovídal právě Vondra.

Výsledek této kontroly se stal příčinou pozdějších Vondrových potíží.

Kauza ProMoPro

Alexandr Vondra čelí podezření, že jeho tým nechal proplatit předražené faktury za ozvučení a tlumočení summitu v době, kdy Česko předsedalo Evropské unii. Na jeho obranu v této kauze se postavil tehdejší (i současný) ministr zahraničí Schwarzenberg, stejně jako Úřad vlády.

Zakázku za půl miliardy získala bez výběrového řízení firma PromoPro, ta si však najala subdodavatele a část peněz skončila ze zatím neobjasněných důvodů na zahraničních účtech.

Ministerstvo financí kvůli kauze podalo trestní oznámení, v němž píše, že zakázka pro firmu PromoPro byla nadhodnocená a společnosti, které se na ní podílely, získaly část peněz neoprávněně.

V Rakousku kvůli tomu bylo pro podezření z praní špinavých peněz zablokováno 150 milionů na účtu jedné ze subdodavatelských firem. Tato firma má anonymní majetkovou strukturu, není tedy jasné, kdo za ní stojí, ani komu bylo oněch 150 milionů určeno.

Audit obchodů se zbraněmi

Alexandr Vondra po svém nástupu na ministerstvo obrany oznámil, že udělá audit zakázek, které se v minulých letech staly synonymem pro korupci a obří plýtvání veřejnými prostředky. Audit vznikl a ukázalo se v něm, jaké se obchody uzavíraly v éře posledních dvou Vondrových předchůdců (Vlasta Parkanová a Martin Barták) s pomocí prostředníků.

Například Omnipol, za nímž roky stojí přítel ministra financí Miroslava kalouska Richard Háva, takto s armádou uzavřel obchody za deset miliard korun.

Letos v únoru pak Vondra dokončil novelu zákona o obchodování se zbrojním materiálem, která má státu ušetřit miliardy korun. A současně vyšachovat z lukrativních obchodů prostředníky jako například už zmíněný Omnipol. Novela má totiž po patnácti letech umožnit státu, aby vojenskou techniku nakupoval přímo od výrobců. Role prostředníků tak má zaniknout.

Kromě zbrojařské lobby se proti zákonu postavil právě Kalousek. Argumentoval tím, že nákupy bez prostředníka státní pokladnu rozhodně neposílí. "Nikdo ze mne nemůže dělat pitomce, že to přinese efekt," opakuje Kalousek. Stát si podle něj totiž nedokáže na mezinárodních zbrojních společnostech vyjednat výhodné podmínky.

Alexandr Vondra - politik a disident

Alexandr Vondra byl na 21. kongresu ODS zvolen místopředsedou strany. Patřil ke skupině lidí, kterou si do vedení strany přál nově zvolený předseda Petr Nečas. Ačkoli je některými lidmi v ODS vnímán jako "havlovec", získal v tajné volbě vůbec nejvíc hlasů ze všech kandidátů na místopředsedy. V roce 2012 již do vedení nekandidoval.

Vondra byl v letech 2006 až 2012 senátorem ODS za Litoměřicko a Slánsko. Ve volbách, které se konaly na podzim roku 2012, post neobhájil.

Do ODS vstoupil v prosinci 2006, do té doby byl nestraníkem.

Od září 2006 do ledna 2007 byl ministrem zahraničí v první vládě Mirka Topolánka. Až do května 2009 poté působil v druhé Topolánkově vládě jako vicepremiér pro evropské záležitosti. Právě do doby českého předsednictví EU se datuje kauza ProMoPro, které na podezřelých zakázkách vyplatil stát přes půl miliardy korun a za něž by měl Vondra nést zodpovědnost. Právě kvůli této kauze proběhla koaliční jednání o možnosti Vondrova odvolání.

Na počátku 90. let patřil Alexandr Vondra k nejbližším spolupracovníkům prezidenta Václava Havla, když pracoval jako jeho zahraničně politický poradce. V letech 1992 - 1997 působil na ministerstvu zahraničí jako náměstek. Z titulu této funkce vyjednával například česko-německou deklaraci či se podílel na jednání o vstupu Česka do Severoatlantické aliance.

Následující čtyři roky pobýval ve Spojených státech jako velvyslanec České republiky ve Washingtonu. Po návratu z diplomatické mise v USA připravoval pražský summit NATO.

Alexandr Vondra patřil v druhé polovině 80. let k předním představitelům protikomunistické opozice - patří k autorům petice Několik vět. V roce 1987 podepsal Chartu 77, o dva roky později se stal jejím mluvčím. Byl také jedním ze spoluzakladatelů Občanského fóra. Za svou činnost byl vězněn na Ruzyni a na Pankráci.

Alexandr Vondra se narodil 17. srpna 1961 v Praze, je absolventem oboru geografie na Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Je ženatý a má tři děti.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy