Martin Barták

12. 11. 2010 13:55
Martin Barták, bývalý ministr obrany a místopředseda vlády, byl od roku 2010 do dubna 2011 náměstkem ministra financí.
 Exministr Martin Barták.
 Exministr Martin Barták. | Foto: Ludvík Hradilek

Martin Barták, bývalý ministr obrany a místopředseda vlády, byl od roku 2010 náměstkem ministra financí Miroslava Kalouska. Z této funkce, po dlouhé neplacené dovolené ze "sociálních a ekonomických" důvodů odešel.

Je spojen s uzavřením řady armádních zakázek, třeba té na obrněné transportéry Pandur, či výstavbu hotelu v areálu Vojenské nemocnice.

Od podzimu 2010 je v souvislosti s armádními zakázkami vyšetřován kvůli podezření z korupce. Městský soud v Praze v květnu 2014 kvůli důkazní nouzi nepravomocně rozhodl o nevině Martina Bartáka i majitele zbrojařské firmy Michala Smrže. Obžaloba přitom argumentovala tím, že si Barták měl říct o úplatek ve výši pěti milionů dolarů, aby urovnal problémy v nákupech nových vozidel Tatra.

Životopis

V politice se začal angažovat v roce 2000, kdy dělal poradce současného premiéra a tehdejšího místopředsedy ODS Petra Nečase pro otázky bezpečnostní a obranné politiky. O dva roky později se stal také poradcem předsedy Výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, kterým byl jeho přítel Jan Vidím.

Od roku 2006 působil jako první náměstek ministryně obrany Vlasty Parkanové, kterou o tři roky později nahradil ve funkci a zároveň se stal i místopředsedou úřednické Fischerovy vlády.

Po nástupu Nečasovy vlády se Martin Barták stal náměstkem ministra financí Miroslava Kalouska v Auditní, finančně analytické a kontraktační sekci.

Martin Barták je původním povoláním neurochirurg, absolvoval odborné stáže na univerzitách v Harvardu, Oxfordu, Hannoveru a Západním Ontariu. Poté pracoval šest let na neurochirurgickém oddělení nemocnice Na Homolce.

Narodil se 14. února 1967, je ženatý.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Ministři financí EU se shodli na plánu pro oživení ekonomik

Ministři financí zemí Evropské unie se dnes dohodli na tom, že země eurozóny budou moci k oživení ekonomik stižených koronavirovou krizí využívat bez jakýchkoli podmínek záchranný fond ESM. Po dnešní videokonfereci euroskupiny to oznámilo několik ministrů.

Shodu na vydání společných dluhopisů, o které stály zvláště nejpostiženější země jako Itálie a Španělsko, naproti tomu ministři nedosáhli. O dalších možných nástrojích mají podle nich rozhodnout lídři unijních zemí.

Podle francouzského ministra financí Bruna Le Maira dospěli ministři k "excelentní dohodě", která umožní zemím okamžitě využít půl bilionu eur (14 bilionů Kč) z ESM. Obdobná částka by měla být k dispozici později v novém fondu pro zotavení ekonomik. O jeho financování však kvůli vzájemným neshodám ministři nerozhodli.

Zdroj: ČTK
Další zprávy