Petr Lessy

24. 1. 2011 16:05
Petr Lessy je bývalým prezidentem Policie České repuliky.
Petr Lessy.
Petr Lessy. | Foto: Ludvík Hradilek

Petr Lessy je bývalým policejním prezidentem. Ministr vnitra Radek John (VV) ho do čela policie jmenoval po rezignaci Oldřicha Martinů 24. ledna 2011.

Z této funkce byl odvolán novým ministrem vnitra Janem Kubicem 29. srpna 2012. Následovala soudní projednávání, která nakonec v několika případech zprostila Petra Lessyho obvinění, naposledy i Městský soud v Praze v polovině října 2013.

Zvolení prezidentem policie

Po dohadech doprovázejících volbu policejního prezidenta se Petr Lessy ukázal být vhodným kandidátem, ačkoliv bylo původně zamýšleno jeho jmenování na pozici náměstka policejního prezidenta. Premiér Petr Nečas tuto volbu ani nevetoval, ani nepotvrdil. Rezignace bývalého policejního prezidenta Martinů byla vyvrcholením vládní krize. Právě výběr jeho nástupce opět narušil křehkou vládní jednotu.

Spory s Kubicem

V dubnu 2011 se novým ministrem vnitra stal Jan Kubice a krátce nato začaly spory mezi ním a policejním prezidentem. První názorové rozepře se týkaly reorganizace policejního sboru, kdy Kubice požadoval větší úsporná opatření. Spor vyvrcholil Kubiceho výzvou, aby Lessy rezignoval na svou funkci. Policejní prezident poté předložil nový plán a spolu s ministrem se dohodli na změnách v uspořádání policejního prezidia. Další spory však pokračovaly, k jejich vyvrcholení došlo v létě 2012, kdy Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) zahájila proti Lessymu trestní řízení pro podezření z trestného činu pomluvy. Té se měl na adresu ministra vnitra Kubiceho dopustit v rozhovoru pro deník Právo, kde řekl, že jej ministr tlačí k odchodu z funkce a že jeho postup je možné považovat za vydírání.

Kauza CASA

Další kauza z léta 2012 se týká nákupu letounů CASA. Policejní prezident na jednání bezpečnostního výboru sněmovny tvrdil, že mu ministr Kalousek volal právě ohledně tohoto případu. Svá slova o možném pokusu o ovlivnění vyšetřování později mírnil, avšak brzy vydal prohlášení, v němž své kolegy vyzývá k odolnosti vůči vlivům "veřejně známých, mocných a vlivných" lidí. Premiér Petr Nečas jej poté označil za politického aktivistu a prohlásil, že jeho chování je neslučitelné s rolí policejního prezidenta. Lessyho se pak po společné schůzce zastal prezident Václav Klaus.

Odvolání

Po všech těchto aférách však Lessymu zlomila vaz kauza ze září 2011. Tehdy (opět v rozhovoru pro deník Právo) řekl, že nynějšího náměstka zlínské krajské policie Jaroslava Vaňka údajně kryl Rudolf Setvák, jeden z obviněných členů tzv. Toflova gangu. Setvák měl podle Lessyho jako šéf brněnské pobočky policejní inspekce odvést pozornost od několika trestních oznámení proti Vaňkovi. Do kauzy měl být zapletený i nynější šéf zlínské krajské policejní správy Bedřich Koutný, který měl Vaňka chránit. Vaněk i Koutný všechna Lessyho tvrzení odmítli a podali na něj trestní oznámení pro pomluvu.

Lessy však své výroky popřel. Už tehdy případ řešila GIBS, v prosinci ho ale uzavřela s tím, že k trestnému činu nedošlo. Stejný výsledek pak mělo i kázeňské řízení, které s Lessym vedl ministr vnitra Jan Kubice. Případ se ale v srpnu 2012 otevřel znovu na základě nových informací. Lessy měl předat tisku úřední písemnost, kterou získal v souvislosti s výkonem své funkce, a zároveň mu měl poskytnout zjevně nepravdivé informace. Údajně tím chtěl poškodit jiné vysoké policejní funkcionáře. GIBS ho proto obvinila z pomluvy a zneužití pravomoci úředního činitele. Hrozily mu až tři roky vězení. V reakci na to ministr vnitra zbavil Lessyho funkce policejního prezidenta i služebního poměru, takže přestal být členem policie. Na jeho místo byl jmenován Martin Červíček. Lessy okamžitě oznámil, že se hodlá bránit právní cestou. Jeho odvolání kritizoval prezident Václav Klaus.

Opětovný návrat do funkce a rezignace

Soud Petra Lessyho zprostil viny a odvolací soud pak trestní řízení zcela zastavil. V prosinci 2013 úřednický ministr vnitra Martin Pecina zrušil Kubiceho rozhodnutí o odvolání Lessyho z funkce policejního prezidenta. Stávající prezident Martin Červíček však odmítl odejít, a tak měla policie dva prezidenty, dokud nebyl Červíček v lednu 2014 odvolán.

O měsíc později se nový ministr vnitra Milan Chovanec dohodl s Petrem Lessym na tom, že Lessy k 28. únoru 2014 rezignuje na post policejního prezidenta a stane se českým policejním atašé v Bratislavě. Na jeho místo pak nastoupil Tomáš Tuhý.

Kariéra

Plk. Mgr. Petr Lessy do ledna 2011 působil jako náměstek ředitele krajského ředitelství pro vnější službu, pod kterou kromě uniformovaných policistů patří od ledna roku 2011 i odbor cizinecké policie.

Předtím působil mimo jiné jako vedoucí územního odboru vnější služby policie ve Frýdku-Místku, náměstek pro uniformovanou policii severomoravské policejní správy nebo šéf severomoravské pořádkové policie.

Velel řadě zásahů proti extremistům nebo fotbalovým chuligánům na severu Moravy.

Petr Lessy se narodil 18. srpna 1964 v Prostějově.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Facebook začíná označovat obsah státem kontrolovaných médií

Společnost Facebook začíná na stejnojmenné sociální síti k obsahu některých ruských, čínských a dalších médií připojovat upozornění, že dané redakce jsou částečně nebo zcela kontrolované státem. Na firemním webu to ve čtvrtek oznámil šéf bezpečnostního oddělení Facebooku Nathaniel Gleicher. Označení se ale ihned neobjevilo u příspěvků vybraných médií na domovských stránkách uživatelů, to se prý začne dít až v následujících dnech a pouze ve Spojených státech.

Nový prvek byl v momentě spuštění zapracován pouze do tzv. knihovny reklam a na facebookové stránky jednotlivých organizací. Podle agentury AP se změna ihned týkala asi 200 stránek včetně těch patřících ruskému webu Sputnik, čínské zpravodajské agentuře Nová Čína a íránské Press TV.

Například na stránce ruské RT se nyní čeští uživatelé v okénku "Transparentnost stránek" dočtou, že tato státem financovaná televizní stanice patří mezi "státem kontrolovaná média v zemi Rusko". Podrobnější popisek pak uvádí: "Tento vydavatel zcela nebo částečně podléhá ediční kontrole státu. Je to určeno celou řadou faktorů, zejména financováním, strukturou a novinářskými standardy."

Podle Gleichera by uživatelé měli mít přehled o tom, zda zprávy, které se jim zobrazují, pocházejí od média, které "může být pod vlivem vlády". Facebook prý opatření připravoval ve spolupráci s desítkami expertů na média, jejich regulaci, či lidská práva.

Zdroj: ČTK
Další zprávy