Policie České republiky je bezpečnostní institucí, jejímž úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, chránit práva a svobody osob.
Policie ČR byla zřízena zákonem č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Její současné postavení je upraveno zákonem č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, který vstoupil v platnost 1. ledna 2009.
Policie ČR je podřízena Ministerstvu vnitra ČR a jejím heslem je "Pomáhat a chránit".
Organizace
Policie ČR je tvořena policejním prezidiem, celostátně působícími útvary (například Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, Národní protidrogová centrála, Útvar odhalování korupce a finanční kriminality, Útvar rychlého nasazení a další), jednotlivými krajskými ředitelstvími a útvary zřízenými v rámci těchto regionálních ředitelství. Celkem v nich působí cca 40 000 policistů a 11 000 zaměstnanců policie.
Policejní prezident je jmenován na pětileté funkční období. Jeho odvolání není vůbec jednoduché. Pokud sám nerezignuje, vláda ho může zbavit funkce jen v případě, že je podezřelý ze spáchání trestného činu.
Policisté
Každý nový policista skládá v den nástupu k výkonu služby slib v tomto znění:
"Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu služby budu nestranný a budu důsledně dodržovat právní a služební předpisy, plnit rozkazy svých nadřízených a nikdy nezneužiji svého služebního postavení. Budu se vždy a všude chovat tak, abych svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Služební povinnosti budu plnit řádně a svědomitě a nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život."
Při zákroku, ať už ve službě, či ve výjimečných případech i mimo službu, je policista povinen do výzvy zahrnout větu "Jménem zákona!" a zároveň prokázat svou příslušnost ke sboru stejnokrojem, služebním průkazem či odznakem s identifikačním číslem. Pokud to v rámci situace není možné, musí policista svou příslušnost alespoň oznámit prohlášením "Policie".
Oprávnění policistů
Nejvýznamnějším právem policisty je právo omezit svobodu jedince, vyžaduje-li to situace. Je například oprávněn odebrat věc nebo zbraň, zastavit dopravní prostředek za účelem prohlídky nebo technicky zabránit odjezdu vozidla.
Policista smí vstoupit do objektu bez souhlasu jeho uživatele v případě neodkladné situace, za účelem ochrany zdraví a života či v případě ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti.
V rámci prevence domácího násilí je pak policista oprávněn vykázat osobu z prostoru obývaného společně s ohroženou osobou nebo i jejího bezprostředního okolí.
Reforma Policie ČR
Reforma Policie ČR, jejíž právní základ tvoří zákon č. 273/2008 Sb., o Policii ČR a tzv. změnový zákon (zákon č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České
republiky) se opírá o deset hlavních pilířů. Těmi jsou:
I. Působnost a pravomoci policie a dalších subjektů při zajišťování vnitřní
bezpečnosti státu - snaha o omezení "nepolicejní" činnosti policie a jejich převedení na další subjekty
II. Územní členění a organizační struktura - zlepšení vztahů policie s veřejností, úprava územního členění policie a spolupracujících úřadů a jejich vzájemné spolupráce
III. Nové ekonomické postavení policie - cílem je dosažení větší ekonomické samostatnosti
IV. Vnitřní a vnější kontrola - nastavení účinných kontrolních mechanismů, vnitřních i vnějších, včetně možnosti zavedení mimoresortního kontrolního útvaru
V. Vzdělávání policistů
VI. Služební zákon - práce s lidmi - zeštíhlení a zpřehlednění vedoucích pozic, systematizace služebních a pracovních míst
VII. Projekt P1000 - obnovení a zvýšení důvěry veřejnosti v policii, modernizace služeben a podobně
VIII. Nová struktura neuniformované policie - zřízení Národního kriminálního úřadu Policejního prezidia ČR, odstranění duplicit v činnosti různých útvarů, elektronizace trestního řízení a zřízení analytických pracovišť kriminální policie
IX. Elektronizace práce
X. Debyrokratizace - nahrazení nepřehledných interních předpisů jednoduchým a přehledným souborem, nevyužívání statistik jako hodnotícího kritéria