Vládní krize

Aktualizováno 1. 7. 2011 9:23
Koaliční vládou Petra Nečase, po dlouhé době mající bezpečnou většinu ve Sněmovně a připravenou reformovat a vyvést Českou republiky ze scestí, zmítají od počátku aféry a spory jednotlivých ministrů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Koaliční vládou Petra Nečase, po dlouhé době mající bezpečnou většinu ve Sněmovně a připravenou reformovat a vyvést Českou republiky ze scestí, zmítají od počátku aféry a spory jednotlivých ministrů.

Dějství prvé - Kauza Drobil

První velká krize přišla ke konci roku 2010 po korupční aféře na Státním fondu životního prostředí, v níž padl ministr Drobil.

S obviněním přišel (následně) odvolaný ředitel Státního fondu životního prostředí Libor Michálek. Rekonstrukce pražské čistírny odpadních vod měla být podle něj účelově předražena o tři miliardy korun, přičemž 500 milionů z této částky měla směřovat do pokladny ODS. Jeho náměstek Dušan Fibingr a především Martin Knetig, poradce ministra životního prostředí a místopředsedy ODS Pavla Drobila, ho podle jeho slov nutili k manipulování veřejných zakázek a vytváření černého fondu pro další Drobilovu politickou kariéru.

Tehdejší policejní prezident Bohuslav Martinů se sešel s premiérem Petrem Nečasem. Věci veřejné byly pohoršeny, protože podle nich měl Martinů během jejich setkání seznámit premiéra s průběhem vyšetřování této kauzy - a to bez vědomí ministra vnitra Radka Johna. Ten ho následně - i z dalších důvodů - vyzval k rezignaci.

Tak se kauza přelila i na Oldřicha Martinů, který nakonec, po intervenci z Hradu, odstoupil ze své funkce. V ní ho nahradil Petr Lessy.

Intermezzo - Vondra a ProMoPro

Alexandr Vondra čelí podezření, že jeho tým nechal proplatit předražené faktury za ozvučení a tlumočení summitu v době, kdy Česko předsedalo Evropské unii. Na jeho obranu v této kauze se postavil tehdejší (i současný) ministr zahraničí Schwarzenberg, stejně jako Úřad vlády.

Zakázku za půl miliardy získala bez výběrového řízení firma PromoPro, ta si však najala subdodavatele a část peněz skončila ze zatím neobjasněných důvodů na zahraničních účtech.

Ministerstvo financí kvůli kauze podalo trestní oznámení, v němž píše, že zakázka pro firmu PromoPro byla nadhodnocená a společnosti, které se na ní podílely, získaly část peněz neoprávněně.

V Rakousku kvůli tomu bylo pro podezření z praní špinavých peněz zablokováno 150 milionů na účtu jedné ze subdodavatelských firem. Tato firma má anonymní majetkovou strukturu, není tedy jasné, kdo za ní stojí, ani komu bylo oněch 150 milionů určeno.

Nečas se ministra Vondry dlouho zastával, ten však sám nakonec nabídl rezignaci.

Dějství druhé - Mystifikace, Bárta a další mystifikace

Druhá velká krize přišla v dubnu 2011, nedlouho po kauze ministra Vondry. Po údajné - jak tvrdí Škárka a Kočí, podle Bárty se jednalo o půjčky - korupci některých členů Věcí veřejných jejich faktickým lídrem Vítem Bártou, který na svou pozici rezignoval, se rozjel kolotoč s demisemi a náročným vyjednáváním.

Byly též odhaleny dokumenty, podle kterých veškerá Bártova činnost měla směřovat pouze k rozšíření ekonomického vlivu, možnosti získání nových zákázek a rozvoje agentury ABL. Tu Vít Bárta založil a vedl, poté své akcie prodal svému bratrovi. Právě Věci veřejné měly být politickým nástrojem k uskutečnění tohoto plánu.

Možných řešení není mnoho, co se opozicí navrhovaných předčasných voleb týče, došlo by k dalšímu zadlužování státu i politických stran, z nichž má většina po posledních volbách stále ještě vysoké dluhy.

Deus ex machina Klaus

Situaci vzal do svých rukou opět prezident Klaus, nejprve tím, že odmítl přijmout rezignace ministrů, dokud nebude jasné, jak se bude situace vyvíjet dál. Poté na sebe opět vzal roli zprostředkovatele vzájemných rozhovorů koaličních špiček.

Hlavním ohniskem problému se stala pozice ministra vnitra, doposud obsazená véčkařským ministrem Johnem. Spory panují o jeho rezignaci i o vybrání potencionálního zástupce. A především pak kolem otázky "co za to?" na straně Věcí veřejných.

Herci (povětšinou) zůstávají, aplaus nepřichází

Na pondělním jednání o osudu vlády rozhodly koaliční špičky o pokračování současné koalice. Dočasně odešel pouze Vít Bárta, kterého na pozici ministra nahradil jeho náměstek Radek Šmerda. Ministr Dobeš zůstal, zejména kvůli státním maturitám, Radku Johnovi připadl post vicepremiéra pro boj s korupcí, ve kterém chtěl - podle svých slov - koordinovat práci čtyř ministerstev - vnitra, spravedlnosti, místního rozvoje a průmyslu a obchodu. Na pozici ministra vnitra ho nahradil Jan Kubice. Ministři za ODS zůstali, Petr Nečas však přesto oznámil další změny ve vládě do konce jara 2011. Následné hlasování o nedůvěře vládě koaliční kabinet přežil.

Nevyzpytatelné Věci veřejné

Ani výměnou ministrů však nedošlo k uklidnění situace. Radek John po čtrnácti dnech odmítl post vicepremiéra pro boj s korupcí přijmout, zejména protože mu premiér Nečas mluvil do personální politiky. Zároveň došlo k odklonu ministra dopravy Radka Šmerdy od politiky Věcí veřejných a krize začala nanovo.

Dubnová dohoda fungování koalice byla podmíněna i dalšími změnami ve vládě, konkrétně odchodem ministra zemědělství Ivana Fuksy, ministra obrany Alexandra Vondry a ministra financí Miroslava Kalouska. Vláda měla také projednat a schválit důchodovou a zdravotnickou reformu.

Krize mezitím zasáhla i nejsilnější koaliční stranu ODS, v níž překvapivě na postu šéfa poslaneckého klubu skončil jeden z vyjednavačů K9 Petr Tluchoř, kterého na přání premiéra Nečase nahradil dosavadní 1. místopředseda Zbyněk Stanjura. Zažehl tím nový spor uvnitř ODS mezi zastánci a kritiky působení ODS ve vládě spolu s Věcmi veřejnými.

Na úrovni vlády mezitím premiér Nečas zdůraznil prioritu ODS pracovat především na reformách a až následně jednat o personálních otázkách. To se však nelíbilo VV. Koaliční lídři se proto dohodli vyřešit situaci po volbě nového předsedy VV na konci května. Jím se na základě internetového hlasování véčkařů stal stávající předseda Radek John.

Jeho volbu potvrdila i volební konference Věcí veřejných , na které delegáti zavázali své vyjednavače zajistit VV „důstojné zastoupení ve vládě.“ Spolu se sporem o zdravotnickou reformu, resp. placení za amalgámové plomby, se tyto body staly příčinou dalších rozporů mezi stranami koalice. Premiér Nečas dokonce pohrozil VV vyhazovem z vlády a začal jednat s ČSSD o důchodové reformě. Věci veřejné mezitím začaly připravovat variantu s premiérem z TOP 09 nebo tichou podporu vládě ODS – TOP 09.

Mezitím vyplul na povrch další skandál Věcí veřejných, ve kterém špičky strany mluví o podivném financování strany, volbě předsedy strany či prezidentu Klausovi. Kauza vztahy v koalici ještě zhoršila a TOP09 žádala audit financování VV.

Krize vyvrcholila na jednání poslaneckých klubů 7. června těsně před jednáním Sněmovny, na kterých se strany koalice začal dohodly na dalším pokračování spolupráce. Věci veřejné jí však časově podmínily 30. červnem 2011, do kterého chtějí vyřešit personální otázky v koalici, které má zajistit dodatek koaliční smlouvy.

Věci veřejné si nejprve nárokovaly zpět křeslo ministra vnitra pro Radka Johna, zbývající dvě strany však jejich požadavek odmítly. Premiér Nečas následně nabídl VV obsazení postu předsedy Legislativní rady vlády , který by měla obsadit Karolína Peake. Věci veřejné si kromě toho nárokují i pozici ministra dopravy, kde chtějí nahradit nestraníka Radka Šmerdu svým člověkem. Spekuluje se o náměstku ministra dopravy Lukáši Hamplovi.

Věci veřejné však na jednáních vznášejí další požadavky, například zmrazení DPH na 17,5%, rychlejší zdanění hazardu nebo peníze navíc pro ministerstva dopravy a školství. To ODS a TOP 09 zatím odmítly, jednání jsou tak na mrtvém bodě a hrozí konec koalice.

Konec června 2011 byl zároveň posledním dnem, ultimátem, který daly VV ostatním vládním stranám na vyřešení situace. Jinak slibovaly odchod z vlády.

Nakonec se trojkoalici podařilo dohodnout - výsledkem jednání, posvěceným dodatkem ke koaliční smlouvě, byl post šéfky legislativní rady vlády, místopředsedkyně vlády a také vládního výboru pro boj s korupcí pro první místopředsedkyni VV a šéfku poslaneckého klubu Karolínu Peake.

Po krátké anabázi odešel dosavadní šéf resortu dopravy Radek Šmerda, jehož rezignaci přijal prezident Václav Klaus. Šmerdu nahradil ekonom VV Pavel Dobeš.

Odchod Věcí veřejných z vlády a vznik LIDEM

Na jaře 2012 se vláda potýkala s další krizí. Na veřejnost se dostala nahrávka Kristýny Kočí, ze které podle VV vyplývá, že se koaliční partneři před rokem podíleli na přípravě puče uvnitř Věcí veřejných. Strana pak podmínila své setrvání ve vládě revizí koaliční smlouvy, dále požadovala, aby byla vyřešena kauza Lesů ČR, krize ve státním zastupitelství, problematický systém vydávání sociálních dávek a některé další kauzy, které strana nespecifikovala.

Ministři Věcí veřejných (Karolína Peake, Kamil Jankovský, Pavel Dobeš) však odmítli demise podat, a strana se tak rozštěpila. Věci veřejné nakonec odešly do opozice a lidé kolem Karolíny Peake zůstali ve vládě. Vicepremiérka založila stranu LIDEM, do níž přestoupilo sedm poslanců VV.

Daňový balíček a rebelové ODS

Přibližně na začátku září se kolem sporu o daňový balíček (který byl předtím pracně koaličně dojednán) vykrystalizovala skupina "rebelujících" poslanců odmítajících zejména zvýšení DPH o jeden procentní bod a takzvanou "milionářskou" daň - tedy progresivní zdanění osob s příjmy nad sto tisíc. Mezi rebely patřil Petr Tluchoř, jenž byl považován za neoficiálního lídra, Jan Florián, Radim Fiala, Marek Šnajdr, Tomáš Úlehla a Ivan Fuksa.

Jelikož se koalice bez jejich hlasů neobešla, následovalo ustanovení pracovní komise, které se však nepodařilo kompromis mezi oběma stranami dojednat. Vláda se rozhodla spojit hlasování o balíčku s hlasováním o důvěře vládě.

Jednání potom pokračovala, ale bez výsledku. Trojice rebelů – Tluchoř, Fuksa a Šnajdr – se proto rozhodla složit poslanecký mandát. Místo nich usedli do poslaneckých lavic náhradníci, kteří vládu podpoří. Flórián s Úlehlou se nakonec rozhodli pro balíček hlasovat, Fiala oznámil, že se hlasování zdrží.

Spor o ministerstvo obrany

V listopadu 2012 oznámil ministr dopravy Pavel Dobeš odchod z vlády. K rezignaci ho vyzvala jeho strana LIDEM, která mu vyčítala nejen trvající problémy s registrem vozidel, ale i vliv neupřesněných lidí v pozadí na chod úřadu. Karolína Peake poté navrhla do čela resortu Roberta Vacka, proti němu se ale postavil premiér Petr Nečas. Koaliční spory poté skončily jmenováním vicepremiérky do čela ministerstva obrany a doprava připadla ODS. Strana LIDEM navíc prosadila, aby se místo Karolíny Peake postavil do čela Legislativní rady vlády nový ministr bez portfeje Petr Mlsna.

Peake však byla po několika dnech z funkce odvolána. Premiér Petr Nečas tak učinil kvůli nesouhlasu s personálními změnami na ministerstvu. Nová šéfka resortu krátce po svém jmenování odvolala tři klíčové muže, kteří na ministerstvu působili. Mezi nimi byl i první náměstek jejího předchůdce Alexandra Vondry Vlastimil Picek.

Předsednictvo strany LIDEM následně vyzvalo své ministry, aby k 10. lednu 2013 podali demisi a odešli z vlády. To se však nakonec nestalo a LIDEM i nadále zůstávají ve vládě. Karolína Peake zastává funkci vicepremiérky pro koordinaci boje s korupcí. Vedením ministerstva obrany byl dočasně pověřen premiér Petr Nečas.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

Správa hmotných rezerv dokončila tendr na nákup ropy. Zaplatí přes miliardu korun

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) na šestý pokus dokončila tendr na nákup ropy. Za více než miliardu korun uzavřela smlouvu se společností Normeston. Stát tak po čase opět doplní zásoby ropy na více než 90 dnů běžné denní spotřeby, což je legislativní minimum. ČTK to sdělil šéf správy Pavel Švagr. Správa soutěžila nákup ropy šestkrát, předchozích pět kol zůstalo bez výsledku.

Do výběrového řízení se nyní podle Švagra přihlásily dvě firmy. Spolu s vítězným Normestonem, která podle správy uspěla díky lepší nabídce, to byl Orlen Unipetrol.

Podle Švagra je dokončení tendru dobrou zprávou. "Díky tomuto nákupu ropy a také předchozímu nákupu nafty se zásoby ropy a ropných produktů státních hmotných rezerv dostanou přes 90 dnů průměrné denní spotřeby ČR. Tedy budeme plnit požadavek, který nám ukládá legislativa - tedy mít zásoby na 90 dnů," řekl.

SSHR v tendru požadovala ropu vhodnou pro skladování a zpracování v rafinérii v Litvínově. Mohlo jít o severomořskou ropu, americkou lehkou ropu, ruskou ropu nebo saúdskou ropu. Jakou ropu bude vítěz tendru dodávat, nyní správa neuvedla.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Musk je znovu nejbohatším člověkem na světě. V květnu vzrostly akcie jeho Tesly

Americký miliardář a podnikatel Elon Musk je znovu nejbohatším člověkem na světě. Díky květnovému růstu akcií jeho automobilky Tesla sesadil z první příčky generálního ředitele luxusního koncernu LVMH Bernarda Arnaulta. Podle žebříčku miliardářů agentury Bloomberg se Muskův majetek od začátku roku zvýšil o 40,3 procenta na 192 miliard dolarů (4,3 bilionu Kč).

Akcie výrobce elektromobilů Tesla podle údajů společnosti Eikon v květnu přidaly 24 procent. Musk podle údajů společnosti FactSet vlastní asi 13 procent společnosti Tesla, které tvoří většinu jeho bohatství.

Kromě Tesly americký podnikatel šéfuje i výrobci raket SpaceX a vlastní sociální síť Twitter. Arnault ho z prvního místa v žebříčku sesadil v prosinci, kdy akcie Tesly klesly po jeho akvizici Twitteru za 44 miliard dolarů.

Musk se dnes vrací z dvoudenní návštěvy Číny, kde se sešel s vysokými politickými představiteli včetně ministra zahraničí Čchin Kanga. Návštěva přišla v době doutnajícího napětí mezi Washingtonem a Pekingem a podle analytiků byla znamením, že Čína je pro Teslu důležitým trhem.

Během návštěvy se Kang snažil Muska ujistit, že Čína je otevřená zahraničním podnikům a bude jim i nadále nabízet přátelské obchodní prostředí. Musk také údajně signalizoval další expanzi v Číně, napsal server CNBC.

Zdroj: ČTK
Další zprávy