Hlasování o nedůvěře vládě

21. 12. 2010 10:34
Hlasování o nedůvěře vládě je jednou z možností Poslanecké sněmovny PČR jak kontrolovat činnost vlády.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Vojtěch Marek

K hlasování o nedůvěře vládě (správný termín je "vyslovení nedůvěry vládě" ) může dojít na písemný návrh alespoň 50 poslanců. Předseda kvůli tomu neprodleně svolává schůzi Sněmovny. K přijetí usnesení o vyslovení nedůvěry vládě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy 101 (oproti tomu pro vyjádření důvěry vládě stačí nadpoloviční většina přítomných poslanců).

Vládní krize v dubnu 2011 vedla opoziční ČSSD k hlasování o nedůvěře vládě, i když bylo dopředu jasné že vláda, i přes několik rebelujících poslanců Věcí veřejných, má bezpečnou většinu (115) poslanců.

Stejná vláda už hlasování o nedůvěře čelila - v prosinci 2010, kvůli podezření z korupce na ministerstvu životního prostředí pod vedením Pavla Drobila, ho iniciovala ČSSD - neúspěšně.

Zatím jediné úspěšné hlasování o vyslovení nedůvěry vládě se v historii České republiky odehrálo v březnu 2009, v době českého předsednictví EU. Díky čtyřem hlasům koaličních poslanců Jana Schwippela, Vlastimila Tlustého, Olgy Zubové a Věry Jakubkové došlo k vyslovení nedůvěry Topolánkově vládě.

Neúspěšných pokusů však bylo daleko více.

Vůbec první pokus o vyslovení nedůvěry vládě se odehrál v roce 1997, kdy se komunisté a republikáni snažili vyvolat jednání o nedůvěře vládě ODS, ale nesehnali dostatečný počet 50 poslanců. V roce 2005 byl podán návrh na vyslovení nedůvěry Grossově vládě, který iniciovala ODS jako odpověď na nevyjasněné příjmy tehdejšího premiéra, ale neuspěla.

Podezření z korupce Topolánkova ministra pro místní rozvoj Jiřího Čunka vedla opozičního lídra Jiřího Paroubka k prvnímu pokusu o svržení vlády Mirka Topolánka v červnu 2007. K tomu však poměrem 97 : 101 nedošlo, stejně jako v prosinci téhož roku.

Neúspěšné pokusy o vyslovení nedůvěry vládě pak ČSSD iniciovala ještě v dubnu 2008 (to jí chyběly tři hlasy) a žádnou změnu nepřinesl ani řečnický maraton v říjnu 2008: pro vládu zvedlo ruku 97 poslanců, proti 96.

 

Právě se děje

před 6 minutami

USA podpořily Hongkong, Peking to označil za vměšování

Americká Sněmovna reprezentantů schválila tři zákony, jimiž podpořila demonstranty v Hongkongu, kteří ve velkoměstě bojují za posílení demokracie.

Přijatá opatření se nelíbí Pekingu, který Washington vyzval, aby se nevměšoval do záležitostí Číny. Hongkongští prodemokratičtí zákonodárci zároveň přerušili výroční proslov Čínou podporované správkyně města Carrie Lamové.

Jeden z návrhů zákona přijatých v úterý dolní komorou amerického Kongresu odsuzuje kroky Číny při řešení situace v Hongkongu. Demonstranti zde už několik měsíců protestují proti plíživému omezování svobod ze strany Pekingu a dožadují se demokratických reforem.

před 16 minutami

V Katalánsku policie zadržela 25 demonstrantů, zraněných je nejméně 74

Pětadvacet osob zadržela policie při úterních demonstracích v Barceloně a dalších katalánských městech, které vypukly po pondělním rozsudku nad separatistickými politiky.

Potyčky s policií, v něž úterní demonstrace mnohdy přerostly, si vyžádaly nejméně 74 zraněných, informoval dnes list La Vanguardia. Španělská vláda násilí odsoudila a uvedla, že jejím cílem je zachovat v Katalánsku bezpečnost.

Nejvíce lidí místní policie podle listu La Vanguardia zadržela během střetů ve městě Tarragona (13), dalších osm ve městě Lleida, tři v Barceloně a jednoho ve městě Sabadell.

před 42 minutami

Írán už od léta drží francouzského vědce i jeho kolegyni

Íránské úřady zadržely a uvěznily francouzského vědce Rolanda Marchala z Pařížského institutu politických věd, informoval list Le Figaro. Teherán Marchala drží podle deníku už od léta, a to společně s jeho francouzsko-íránskou kolegyní Faribou Adelkhahovou, o jejímž zadržení psala íránská média v červenci. Vědkyně byla zatčena pro podezření ze špionáže, důvod Marchalova zadržení zatím není jasný.

Marchalovi tamní úřady povolily setkání s francouzskými diplomaty a přesunuly ho do běžné věznice. V případě Adelkhahové Teherán v říjnu oznámil, že požadavek Francie na propuštění šedesátileté vědkyně s dvojím občanstvím je vměšováním se do vnitřních záležitostí Íránu a vyřešení situace nijak nepomůže.

Další zprávy