Státní maturity

Aktualizováno 17. 6. 2011 16:27
Státní maturity přibližují české střední školství západnímu vzdělávacímu systému a přinášejí konečně možnost porovnávat studenty z různých škol podle jednotných kritérií.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Dlouho odkládané a široce diskutované státní maturity umožňují porovnávat výsledky studentů ze středních škol po celé republice. Počítá se výhledově s tím, že by tyto výsledky mohly posloužit při přijímacím řízení na vysoké školy a u potencionálních zaměstnavatelů. Původně byly v roce 2011 zavedeny s dvouúrovňovým systémem, kdy si žáci mohli - podle svého zaměření - vybrat ze dvou obtížností zkoušek.

Od roku 2013 se po kritice a stížnostech zavedla jedna úroveň, slohové práce budou hodnotit učitelé na školách. V roce 2013 půjde k maturitě 98 082 tisíc studentů, matematiku si ve společné části zvolilo 40 % maturantů, došlo zde k meziročnímu poklesu zájmu.

Testy a písemné práce se píší od 2. do 9. května 2013. Ve druhé polovině května proběhnou ústní zkoušky. Podzimní zkušební období zahrnuje první tři týdny v září.

Struktura zkoušek maturity

Kompletní maturita obnáší společnou část zahrnující dvě povinné zkoušky - z českého jazkyka a literatury a jednu z možností cizí jazyk/matematika. V profilové části, v závislosti na rozhodnutí ředitele školy, čekají na studenta další dvě nebo tři povinné zkoušky, odpovídající zaměření studia. K tomu je možné, v obouch částech, absolvovat i další nepovinné předměty.

Do budoucna byl mohl být jak český, tak cizí jazyk povinnými zkouškami, možnost výběru pro třetí povinnou zkoušku bude mezi matematikou, občanským a společenskovědním základem a informatikou. Struktura profilových zkoušek zůstane nezměněna.

Zkoušky z českého jazyka a literatury, stejně jako z cizího jazyka budou sestávat ze tří částí- didaktického testu (poslech, čtení a jazyková kompetence), písemné práce a ústní zkoušky. Písemný test z cizího jazyka je na rozdíl od testu z českého jazyka společný pro všechny. Ústní zkouška je v obou případech prováděna pomocí pracovních listů, které - kromě části zadání pro zkoušku z cizího jazyka - připravuje podle centrální metodiky přímo škola.

Profilová část státní maturitní zkoušky je pak, jak její forma, tak provedení a hodnocení, již plně v kompetenci ředitele školy a skládá se ze dvou nebo tří povinných zkoušek a až dvou nepovinných zkoušek.

Příprava státní maturity

Po dlouhém období příprav, kdy během posledních 14 let proběhlo několik zkoušek nové podoby maturit- mj. tři plošné "Sondy Maturant", šest ročníků tzv. "Maturit nanečisto" a přibližně deset dílčích výběrových šetření, proběhla v říjnu 2010 maturitní generálka, které se zúčastnilo na 95 400 studentů z 1225 středních škol z celé ČR.

Novinkou státních maturit je také tzv. jednotlivá zkouška, "M-zkouška", kdy je možné oficiálně absolvovat jeden z předmětů státní maturity, ovšem bez možnosti získání dalšího stupně vzdělání. Tato zkouška se tedy bude týkat uchazečů o studium na vysoké škole, kteří se nebudou hlásit přímo ze střední školy. Platí to pro případ, že jejich univerzita bude tuto státní zkoušku využívat v přijímacím řízení, což je také jeden z hlavních důvodů existence státních maturit.

Státní maturity 2011

Premiéru státní maturity nezvládlo 19,5 % studentů, každý desátý k ní navíc nebyl připuštěn. Celkem tak neuspělo 29,2 % maturitního ročníku. Nejhůře dopadli žáci středních odborných škol, hlavně učilišť a nástavbových oborů.

Nejhůře dopadly maturity z matematiky, kde neuspělo 14,4 %. Z cizího jazyka pak propadlo 9 % studentů, z češtiny 7,6 %.

Ústní zkoušky se konaly celý květen, písemné testy odstartovaly 30. května a skončily 7. června. Na internet unikly testy z češtiny, angličtiny, matematiky a chemie, stalo se tak ale vždycky až poté, co studenti testy dopsali.

Ministr školství Dobeš si kvůli maturitám vysloužil kritiku jak od studentů, tak i od některých ředitelů.

Maturitní vysvědčení dostali studenti do 20. června. Poté mají osm dní na to, aby si podali žádost o přezkum výsledků. Ministr Dobeš však chtěl zveřejnit zadání testů až na začátku července.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Lille ukončilo letitou nadvládu PSG v Superpoháru

Fotbalisté Lille ukončili letitou nadvládu Paris St. Germain ve francouzském Superpoháru. V dnešním utkání hraném v Tel Avivu zvítězil mistrovský celek 1:0 brankou portugalského záložníka Xeky ze závěru prvního poločasu.

Paris St. Germain vyhrál předchozích osm ročníků Superpoháru včetně toho předchozího, který se kvůli pandemii koronaviru hrál až letos v lednu. Pařížané v minulé sezoně po třech letech nevyhráli ligu, ale uspěli alespoň v domácím poháru po vítězství 2:0 nad Monakem.

O Superpohár hráli svěřenci Mauricia Pochettina bez hvězdného Kyliana Mbappého. V posledních 20 minutách si odbyl soutěžní premiéru po příchodu z Liverpoolu kapitán nizozemské reprezentace Georginio Wijnaldum.

Francouzský fotbalový Superpohár v Tel Avivu:

Lille - Paris St. Germain 1:0 (1:0)

Branka: 45. Xeka.

Lille vyhrálo Superpohár poprvé v historii a ukončilo osm ročníků trvající nadvládu PSG.

před 4 hodinami

Nevládní organizace zachránily za poslední den ze Středozemního moře 500 migrantů

Lodě nevládních organizací v neděli poskytly pomoc a přijaly na palubu zhruba 500 migrantů, které vylovily ve střední části Středozemního moře, mezi Libyí, Tuniskem, Itálií a Maltou. Oznámila to francouzská organizace SOS Méditerranée. Její loď v sobotu zachránila dalších 200 osob a na palubě má v současnosti na 550 migrantů, uvedla agentura AFP.

Nejvýznamnější zásah byl v noci na neděli nedaleko libyjských břehů. "Záchranná akce v mezinárodních vodách byla velice nebezpečná, velké plavidlo postavené ze dřeva s více než 400 osobami na palubě začalo nabírat vodu," uvedla francouzská organizace. Záchranné akce se účastnily i lodě Sea Watch 3 a Nadir německých organizací Sea Watch a ResQship. Při dalším zásahu nedaleko Malty loď Ocean Viking přijala na palubu dalších 100 migrantů.

Za posledních 48 hodin lodě zachránily zhruba 700 migrantů, kterým poskytly základní pomoc.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Afriky do Evropy připlulo letos dosud po Středozemním moři zhruba 45 000 lidí. To je výrazně více než za stejné období v loňském roce. Více než polovina tohoto počtu připadá na trasu z Libye a Tuniska do Itálie a na Maltu. S růstem pokusů dostat se do Evropské unie se ale zvyšuje i počet úmrtí na moři. Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že v první polovině letošního roku zemřelo ve Středozemním moři přes 1100 migrantů, což je také více než vloni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy