Jiří Pospíšil

Aktualizováno 5. 11. 2012 12:46
Jiří Pospíšil je europoslanec a předseda pražského klubu zastupitelů TOP 09. V letech 2017-2019 byl předsedou TOP 09, dříve byl členem ODS.
Jiří Pospíšil.
Jiří Pospíšil. | Foto: Radek Vebr

Jiří Pospíšil (* 24. listopadu 1975 v Chomutově) je od roku 2014 poslancem Evropského parlamentu, od října 2018 zastupitelem hlavního města Prahy a předsedou jejího zastupitelského klubu Spojené síly pro Prahu (TOP 09 a STAN). Je také předsedou správní rady Museum Kampa - Nadace Jana a Medy Mládkových. 

V letech 2017-2019 byl Pospíšil předsedou TOP 09. Předtím dlouhá léta působil v ODS - v letech 2010 až 2014 byl místopředsedou strany, v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2013 byl lídrem kandidátky ODS v Plzeňském kraji. ODS obdržela v tomto kraji 10,64 % hlasů, do sněmovny se dostal pouze Pospíšil. V lednu 2014 se Jiří Pospíšil rozhodl pro odchod z ODS, poslanecký post si ponechal. V roce 2017 vstoupil do TOP 09 a stal se jejím předsedou.

Ministerstvo spravedlnosti za Nečase

Ve vládě Petra Nečase zastával post ministra spravedlnosti. Tuto funkci vykonával již v kabinetu Mirka Topolánka. Václav Klaus jej z funkce odvolal 27. června 2012 na premiérův návrh. Údajným důvodem byla ztráta důvěry Petra Nečase v jeho schopnost manažersky zvládnout resort, přičemž pomyslnou poslední kapkou prý bylo navýšení rozpočtu v kapitole vězeňství.

Ve vedení ODS

Jiří Pospíšil v lednu 2014 skončil v roli místopředsedy strany. Následkem nedůvěry dokonce zcela opustil Občanskou demokratickou stranu.

Předtím byl na 21. kongresu ODS v červnu 2010 zvolen místopředsedou strany. Jako jednoho ze svých nejbližších spolupracovníků si ho do vedení ODS vybral předseda Petr Nečas, delegáti kongresu mu vyhověli a Pospíšila poprvé do nejužšího vedení strany zvolili. Post se mu podařilo obhájit i na podzim 2012, svou roli mohlo mít i výrazné vítězství v krajských volbách, během nichž ODS jinak ztrácela.

Poslanec přes deset let

Poslancem za Občanskou demokratickou stranu byl zvolen i minule v květnu 2010 v Plzeňském kraji. V krajských volbách v Plzeňském kraji v roce 2012 získal nejvíce preferenčních hlasů a díky němu tamní ODS volby vyhrála.

Ve sněmovně zasedá pravidelně od roku 2002. Byl členem Ústavně právního výboru. Jeden z legislativních expertů strany, v Topolánkově vládě byl ministrem spravedlnosti. Nejvýznamnějšími úspěchy jeho ministerského působení bylo prosazení nového trestního zákoníku a nového občanského soudního řádu.

Po plagiátorském skandálu na Právnické fakultě plzeňské univerzity se postavil do čela fakulty jako děkan.

Jeho první politickou stranou byla ODA, do ODS vstoupil v roce 1998.

Jiří Pospíšil se narodil 27. listopadu 1975 v Chomutově. Vystudoval Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni a poté pracoval jako advokátní koncipient. Spoluzakládal organizaci mladých konzervativců v Plzni.

Pospíšil je svobodný a bezdětný.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy