Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)

18. 11. 2011 11:11
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (zkratka OECD) pomáhá s vytvářením hospodářské a sociální politiky příznivé pro obyvatele celého světa.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) | Foto: Aktuálně.cz

Cílem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (zkratka OECD) je pomáhat s vytvářením hospodářské a sociální politiky příznivé pro obyvatele celého světa.

Organizace pracuje s jednotlivými vládami, vypracovává analýzy, žebříčky a hodnocení v různých oblastech (například školství či zemědělství). Vydává doporučení a varování; také předpovídá dopady různých politických rozhodnutí.

Členové

V polovině listopadu 2011, bylo členy OECD celkem 34 zemí - Austrálie, Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chile, Německo, Maďarsko, Island, Irsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Kanada, Korea, Lucembursko, Mexiko, Nizozemí, Nový Zéland, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Velká Británie, Spojené státy.

Česká republika se stala členem OECD 21. prosince 1995.

Rozpočet organizace

Pro rok 2011 má OECD k dispozici 342 milionů eur.

Jednotliví členové přispívají do rozpočtu OECD v závislosti na síle své ekonomiky - největším přispěvatelem je tak USA (asi 24 % z celkových příspěvků). Česká republika přispívá částkou odpovídající 0.68 procentům celkového rozpočtu organizace.

Narozdíl od Světové banky a Mezinárodního měnového fondu, OECD nerozděluje peníze formou grantů nebo půjček.

Historie

OECD byla založena v roce 1961. Vznikla na základech Organizace pro evropskou ekonomickou spolupráci, která původně spravovala finance v rámci takzvaného Marshallova plánu.

Na konci roku 1960 byla podepsána smlouva, jež vstoupila v platnost 30. září 1961. K evropským zemím se připojily USA a Kanada - tím vzniklo dnešní OECD.

OECD sídlí ve francouzské metropoli Paříži. Generálním tajemníkem organizace je Mexičan Angel Gurría.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 56 minutami

Moneta Money Bank loni zvýšila zisk o třetinu, Fio banka zisk zdvojnásobila

Moneta Money Bank loni zvýšila čistý zisk meziročně o 30,2 procenta na 5,19 miliardy korun. Výsledek je lepší než výhled, pomohly k tomu vyšší úrokové sazby, příznivé náklady na riziko a nižší provozní náklady, než se očekávalo. Banka to v pátek oznámila v tiskové zprávě. Provozní výnosy se zvýšily o 8,5 procenta na 12,12 miliardy korun. "Výsledek překonal výhled na čistý zisk za rok 2022 zveřejněný v únoru 2022 o téměř 18 procent," uvedla banka k čistému zisku. Vedení banky oznámilo, že navrhne výplatu dividendy za rok 2022 ve výši osm korun na akcii.

Zatímco provozní výnosy se zvýšily o 8,5 procenta, provozní náklady vzrostly o procento na 5,59 miliardy korun. Banka mimo jiné snížila náklady na zaměstnance o 1,3 procenta. Náklady na riziko ve výši 90 milionů korun v loňském roce klesly o 87,1 procenta. Největším akcionářem Monety je finanční skupina PPF. S akciemi banky se obchoduje na pražské burze.

Fio banka loni zvýšila čistý zisk o dvě miliardy korun na rekordních 4,3 miliardy Kč. Důvodem byl hlavně růst úrokových sazeb a nižší náklady na riziko. Bilanční suma Fio banky činila na konci loňského roku téměř 230 miliard korun, což představovalo meziroční nárůst o 6,8 procenta. Neauditované výsledky za rok 2022 v pátek banka zveřejnila v tiskové zprávě. V roce 2022 si účet ve Fio bance otevřelo přes 100 tisíc nových klientů, nejvíce od roku 2017. Objem vkladů dosáhl 212,2 miliardy Kč, což bylo o 4,2 procenta více než v předchozím roce

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Nad USA se už několik dní pohybuje čínský špionážní balón

Nad Spojenými státy americkými se několik dní pohybuje čínský špionážní balón, uvedl ve čtvrtek podle zahraničních agentur nejmenovaný vysoce postavený americký činitel z resortu obrany. USA pohyby balónu sledují, ministerstvo obrany také na žádost prezidenta Joea Bidena zkoumalo možnost, že by ho sestřelilo. Nakonec se ale rozhodlo k tomuto kroku nepřikročit kvůli obavám, že by úlomky zařízení mohly ohrozit lidi na zemi, napsala agentura AFP. Přímou hrozbu však nyní balón nepředstavuje.

"Nepochybujeme o tom, že balón pochází z Číny," sdělil novinářům podle AFP činitel pod podmínkou zachování anonymity. Podle agentury AP také uvedl, že balón se pohybuje ve vysoké nadmořské výšce nad významnými místy s cílem shromáždit informace. Zařízení americká armáda zaznamenala konkrétně nad státem Montana, v němž leží jaderná základna Malmstrom.

Balón je podle citovaného činitele poměrně rozměrný. "Zhodnotili jsme, že je dost velký na to, aby jeho úlomky způsobily škody," sdělil.

Mluvčí Pentagonu Patrick Ryder uvedl, že balón se pohybuje ve výrazně vyšší výšce, než v jaké funguje komerční doprava, a nepředstavuje hrozbu ani pro lidi na zemi. Uvedl také, že USA podnikly kroky, které stroji zabrání shromažďovat citlivé informace.

Washington v posledních letech už několikrát podobnou aktivitu zaznamenal, doplnil mluvčí. Tentokrát se ale balón nad územím USA pohybuje zřejmě déle než v předchozích případech, podotkla agentura Reuters.

Specialista na Čínu z Nadace pro obranu demokratických zemí (FDD) Craig Singleton Reuters sdělil, že podobné balóny často používaly v dobách studené války Sovětský svaz i USA jako nepříliš nákladnou metodu, jak nashromáždit zpravodajské informace.

"Načasování tohoto incidentu jen několik dní před plánovou návštěvou ministra (zahraničí Antonyho) Blinkena Pekingu je zvláštní," podotkl Singleton.

Washington se kvůli narušení svého prostoru obrátil na čínské úřady. "Uvědomili jsme je o závažnosti tohoto incidentu," citovala AFP výše zmíněného nejmenovaného činitele.

Zdroj: ČTK
Další zprávy