Irsko, dlouho oslavované jako ideální model hospodářského vývoje a přezdívané jako keltský tygr, se vlivem finanční krize a prasknutí hypoteční bubliny dostalo do vážných problémů, z nichž ho musí pomocí mnohamiliardové dotace vytáhnout Evropská unie a Mezinárodní měnový fond.
Záchranný balíček přinese Irsku v příštích třech letech celkem 85 miliard eur na vyrovnání vládního deficitu a oživení bankovního systému.
Po pádu vlády v lednu 2011, pak v následných parlamentních volbách vyhrála opoziční Fine Gael, i když nezískala většinu - koalici se jí však nakonec, s druhými levicovými labouristy, vytvořit podařilo. Vládní Fianna Fáil, spojovaná s finanční krizí, utrpěla těžkou porážku.
Při zátěžovám testu čtyř největších irských bank, zjišťujícím, jak by se dokázaly vypořádat s možnými dalšími problémy, se zjistilo, že je situace horší než se čekalo - ukázalo se, že banky budou potřebovat ještě dalších asi 24 miliard eur.
Podmínkou k získání pomoci jsou výrazné škrty v následujících čtyřech letech, především v oblasti sociální politiky, která je v Irsku velmi štědrá (ty mají dosáhnout 3 miliard eur, což odpovídá 15% snížení). Má být rozšířen daňový systém a jednotlivé daně zvýšeny a zavedeny různé další poplatky. Celkově by měl plán pomoci ušetřit 15 miliard eur.
Irsko se po vstupu do EU proměnilo z poměrně zaostalé zemědělské země na periferii Evropy v prosperující ekonomiku. Stalo se tak především díky výrazné finanční pomoci od EU a nízkým daním, které přilákaly mnoho zahraničních firem, velkým investičním pobídkám a v neposlední řadě též rychle rostoucímu trhu s nemovitostmi.
Výsledkem tak sice byl příliv investorů a růst ekonomické úrovně, téměř desetiprocentní růst HDP, ale také poměrně nízký příjem z daní a zamoření irských domácností dluhy a úvěry, které se spolu se začátkem finanční krize a prasknutím hypoteční bubliny staly pro mnoho z nich prakticky nesplatitelnými. Irsko zažilo jednu z nejhorších recesí mezi zeměmi eurozóny, jeho hospodářský výkon se propadl o 10 % v roce 2009. V tu dobu se ještě zdálo, že by země mohla své zadlužení zvládnout.
Vláda se rozhodla garantovat a jistit šest hlavních irských finančních domů. Celková cena za záchranu bankovního systému přišla daňové poplatníky na 45 miliard eur.
Tlak finančních trhů, které vládě neúměrně zdražily financování dluhu, však na podzim 2010 přiměl irské politiky k tomu, co dlouho oddalovali, tedy přijetí mezinárodní pomoci.
