Itálie

17. 10. 2011 15:35
Itálie se rozprostírá na Apeninském poloostrově. Je omývána Jaderským, Jónským, Tyrhénským a Ligurským mořem. Ve Středozemí k ní náleží Sardinie a Sicílie.
Vlajka Itálie
Vlajka Itálie | Foto: Aktuálně.cz

Sousedními státy jsou Francie, Švýcarsko, Rakousko a Slovinsko. Uvnitř státu se rozprostírají dva městské státy – Vatikán a San Marino. Země je členem Evropské unie, OSN, NATO a měnou je euro. Hlavním městem je Řím.

Podnebí ovlivňuje Středozemní moře, léta jsou horká a suchá a zima je mírná a velice deštivá. Počasí přináší v létě velice vysoké teploty a v zimě se teploty v průměru pohybují nad bodem mrazu. Alpy a Pádská nížina se nachází v mírném podnebném pásmu. Itálie leží v subtropickém podnebném pásmu a rozdílné podnebí v zemi je zapříčiněno v důsledku rozmanitosti krajiny.

Stát je členěn do dvaceti krajů, přičemž pět z nich má autonomní status. Kraje jsou dále děleny do 109 provincií. Největšími městy jsou Řím, Milán, Neapol, Turín, Palermo a Janov.

Základní údaje

Hlavní město: Řím
Rozloha: 301 338 km²
Nejvyšší bod: Mont Blanc (4 810 m n. m.)
Časové pásmo: UTC+1
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 59 433 744
Hustota zalidnění: 194 ob. / km²
Jazyk: italština
Národnostní složení: Italové 94 %, Sardové, Rétorománi, Tyrolané, Provensálci
Náboženství: katolické
Státní zřízení: parlamentní republika
Vznik: 17. března 1861
Měna: euro (EUR)

Historie

Řada městských států ve starověku byla založena za řecké kolonizace. Město Řím vzniklo přibližně v 8. století př. n. l. ze shluku osad umístěných blízko u sebe. Během staletí byla zbudována mocná Římská říše, která se rozpadla v roce 476 n. l.

Spoustu malých států na Apeninském poloostrově sjednotil král Viktor Emanuel II. roku 1861 a vzniklo Italské království. Během první světové války stála Itálie na straně Trojspolku, ale v jejím průběhu začala sympatizovat se stranou Dohody. V meziválečném období se v roce 1922 pochodem na Řím moci ujal Benito Mussolini a Itálie se stala výraznou fašistickou zemí. Za druhé světové války stála po boku nacistického Německa. V roce 1946 nahradila Italské království Italská republika a země se zapojila do Marshallova plánu. V roce 1949 se stala členem NATO. V osmdesátých letech vypukly velké nepokoje a stávky občanů proti italské vládě.

Hospodářství

Ekonomika státu se odlišuje na severu a jihu země. Hlavní rozdíl představuje velice průmyslový sever země naproti zemědělskému jihu. Zemědělství v Itálii zastupuje na HDP pouhé jedno procento. Na jihu převládají latifundie a na severu intenzifikace zemědělství. Hlavními plodinami jsou obiloviny, brambory, rýže, cukrová řepa, olivy, citrusy, vinná réva, tabák, ovoce a zelenina. Chová se zde skot, ovce, prasata a bourci morušoví. Mezi významné zemědělské oblasti patří Pádská nížina, Toskánsko, Kampánie a Apulie.

Z průmyslu převládá strojírenství a dopravní průmysl. Nejznámější společností je FIAT Holding, která vyrábí vozy značky Lancia, Alfa Romeo, Maserati a Ferrari. Dále je zde zastoupen chemický, potravinářský, elektrotechnický, textilní a papírenský průmysl. Významný je průmysl stavebních hmot a výroba železa a oceli. Vyváží se zejména víno, maso, mléko, sýry, těstoviny, vlna a ryby.

Zajímavosti

  • V Itálii se nachází několik činných sopek a mezi nejvyšší činnou sopku Evropy patří Etna (3323 m n. m.) a dále sopky na souostroví Lipari.
  • K Itálii se řadí území ležící ve Švýcarsku, Campione d'Italia.
  • Nejvýznamnějším pohořím jsou Alpy s nejvyšší horou Mont Blanc 4807 m n. m., která leží na hranicích s Francií.
  • S počtem obyvatel 60 milionů se řadí na úroveň Francie nebo Velké Británie a prezentuje jeden z nejlidnatějších států Evropy.

Obyvatelstvo a náboženství

Obyvatelstvo je složeno z 94 % italskou národností. Obyvatelé na Sardinii jsou Sardové a hovoří sardsky, na hranicích se Švýcarskem se nachází Rétorománi, kteří mluví rétorománsky a na severní hranici s Rakouskem jsou Tyrolané, kteří jako mateřský jazyk používají němčinu. U Francie žijí Provensálci mluvící francouzsky. V zemi převládá katolické náboženství, ve které věří až 90 % lidí. Zbývající občané jsou ateisté. Přistěhovalci vyznávají islám.

Politický systém

Dvoukomorový parlament představuje zákonodárný orgán, který tvoří poslanecká sněmovna a Senát. Ústavní soud přebírá odpovědnost za kontrolu Ústavy. Hlavou státu je prezident, který je volen parlamentem a krajskými sbory. Do senátu, parlamentu a regionálních rad volí zástupce občané. Počet členů Poslanecké sněmovny dosahuje 630, počet členů senátu je 326 a 10 členů má doživotní status. Jsou do něj zahrnuti zejména bývalí prezidenti a významní ústavní činitelé. Itálie je členem G7.

Dovolená a cestování

Mezi navštěvované oblasti patří město na vodě Benátky, ve kterých se můžete projet lodí mezi domy. Velkou návštěvnost každým rokem zaznamenávají Řím, Florencie, Pisa, Verona, Neapol, Janov, kde se turisté kochají renesančními památkami. Letovisko Rimini láká krásnými plážemi.  V Itálii se koná řada filmových a hudebních festivalů a mezi nejznámější patří festival v Benátkách nebo v San Remu. Velký počet památek je zapsán na seznamu UNESCO. Turistický ruch tvoří 12 % HDP. Fotbaloví fanoušci zavítají do Milána, které je centrem fotbalu a zejména módy a průmyslu. Milovníci lyžování si ve velkých horských střediscích přijdou na své.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy