Etna je největší evropskou činnou sopkou. Nachází se na italské Sicílii. Tento nejrozlehlejší ostrov Středozemního moře je do velké míry na sopce hospodářsky závislý a jeho krajina i život jeho obyvatel, je sopkou silně ovlivněn.
Kromě nejistoty a hrozby zkázonosných erupcí, přináší totiž sopečná činnost i pozitiva. Spad sopečného popílku zúrodňuje místní půdu a umožňuje pěstovat velmi kvalitní vinnou révu. Úrodná půda má samozřejmě kladný vliv na všechna zemědělská odvětví, nicméně sicilské víno je významný exportní artikl.
Další přínos spočívá v turistice, která se rozvíjí již od poloviny 19. století. V současnosti navštěvuje Sicílii přibližně milion turistů ročně, přičemž hlavním lákadlem je právě Etna.
Jelikož bezprostřední okolí kráteru je nebezpečné, dostanete se k němu jenom s placeným průvodcem a pouze za příznivých podmínek. Toto opatření si vynutila nehoda v roce 1979, při níž zahynulo devět turistů. Zvědavce kromě erupcí ohrožují hlavně výrony sopečných plynů a nevyzpytatelný vítr.
Od počátku 20. století došlo ke 23 velkým erupcím. Od roku 2000 je sopka aktivní v podstatě pořád. Historické zprávy o aktivitě Etny se objevují od počátku našeho letopočtu. K patrně nejsilnějšímu výbuchu došlo v roce 1669, kdy bylo poničeno město Catania. V moderní historii byly enormní síly erupce v letech 1910, 1917 a 1923.
Erupce z let 2002 až 2003 byly údajně nejsilnější za 150 let a světová média jim věnovala velkou pozornost. Jejich záběry se dokonce ocitly ve slavné sci-fi sérii Hvězdné války, konkrétně v Epizodě III - Pomsta Sithů.
Sopečnou činností jsou ohrožováni obyvatelé řady vesnic v okolí. Lidé se však naučili v tomto ohledu s přírodou úspěšně bojovat a proti lávovým proudům se brání hrázemi a odstřelováním lávových tunelů a koryt, kterými horká láva snadno a rychle dosahuje obydlených území. Živlu je zároveň s odstraněním přirozeného nabídnuto koryto nové, které hlavní proudy odklání bezpečně jinam. Extrémně silná a hlavně dlouhodobá činnost Etny by však pro městečka Catania, Zafferana a Messina, stejně jako vesnici Mascali, znamenala pravděpodobně zhoubu.
Etna nemá vlivem proměnlivosti vrcholu stálou výšku. Přibližně dosahuje 3330 metrů. V poslední době je vulkán tvořen čtyřmi hlavními krátery; Jihovýchodním, Severovýchodním a krátery Bocca Nuova a Voragine, které i přes své propojení žilami mají z velké části každý vlastní aktivitu.
Geologické stáří Etny je asi 80 milionů let a její vznik je následek zasouvání africké litosférické desky pod desku euroasijskou.
Písemně je doloženo 77 obětí této největší evropské sopky, ale s největší pravděpodobností připravila o život lidí daleko více. Chybí například údaje o ztrátách na životech při obrovské erupci v roce 1669. Podle některých pramenů zemřelo až tři tisíce lidí na otravu plyny. V roce 1169 zemřelo při zemětřesení, předcházejícím erupci, asi 15 tisíc obyvatel Sicílie. K poslední nehodě došlo v roce 1987. Náhlá exploze tehdy připravila o život dva turisty.
