Belgie

5. 11. 2011 17:35
Oficiální název Belgie je Belgické království, jedná se o federativní konstituční monarchii.
Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Belgie leží v západní Evropě a hraničí na severu s Nizozemskem, na východě s Německem a Lucemburskem, na jihu s Francií, severozápadní hranici pak tvoří pobřeží Severního moře. Hlavní město Brusel je zároveň hlavním městem Evropské unie.

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Brusel
Rozloha: 30 529 km²
Nejvyšší bod: Signal de Botrange (694  m n. m.)
Časové pásmo: +1
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel:  11 151 495
Hustota zalidnění: 365 ob. / km²
Jazyk: nizozemština, francouzština, němčina
Národnostní složení: Vlámové 57 %, Valoni 33 %
Náboženství: římskokatolické 77 %, islám, protestanství, judaismus aj.
Státní zřízení: federativní konstituční monarchie
Vznik: 1830 (nezávislost na Nizozemsku)
Měna: euro

V době železné žil na tomto území keltský kmen Belgů, který byl roku 57 př. n. l. poražen Gaiem Juliem Caesarem. Římané potom v této části Evropy vytvořili provincii zvanou Belgium. Po pádu římské říše začaly v 5. století do Belgie pronikat germánské kmeny společně s Franky, kteří Belgii ovládali několik staletí. Po rozdělení Franské říše se na území Belgie vytvořilo několik malých nezávislých hrabství jako Brabant, Henegavsko, Flandry atd. Zejména ve Flandrech se vytvořilo velké množství nezávislých městských států, které byly ovládány obchodními elitami.

V 15. století se Belgie jako součást tzv. historického Nizozemí dostala pod nadvládu Burgundského vévodství. Po porážce se roku 1477 Belgie dostala do područí španělské větve habsburského rodu. Spojené nizozemské provincie byly v roce 1648 uznány nezávislými, ale Belgie zůstala jako tzv. Španělské Nizozemí stále v dědičném držení španělských Habsburků. Po válce o tzv. španělské dědictví se Belgie stala součástí říše rakouských Habsburků, nazývaného Rakouské Nizozemí. Tento stav trval až do roku 1795, kdy revoluční francouzské armády toto území obsadily a Napoleon jej opět spojil se severním Nizozemím do jednoho království. Jako Spojené nizozemské království bylo 1815 potvrzeno na Vídeňském kongresu.

Roku 1830 se Belgie od Nizozemí definitivně odtrhla. Během světových válek byla Belgie okupována Německem. Po druhé světové válce se Belgie stala jednou ze zakládajících zemí Evropského společenství a v současnosti lze Brusel považovat za hlavní město Evropy. Po abdikaci Leopolda III. nastoupil roku 1951 na belgický trůn Baudouin I., kterého po jeho smrti roku 1993 vystřídal král Albert II. O 20 let později abdikoval a předal vládu svému synovi Phillipovi.

Hospodářství

Belgie je evropský stát s vyspělým průmyslem i zemědělstvím. Má bohatá ložiska uhlí, železné rudy, uranu, lignitu, zpracovává se zde olovo, měď, zinek, kobalt, germanium a radium. Nejvýznamnější je průmysl strojírenský (zbraně a elektrotechnická zařízení), hutnický, chemický (hnojiva, plasty, umělá vlákna, a textilní (bruselská, či flanderská krajka). Známá je výroba piva, cukru a čokolády, hlavně pralinek. Zemědělství se soustřeďuje především na výrobu, chovají se zde vepři, drůbež a skot. Pěstuje se pšenice, ječmen, cukrová řepa, zelenina  a brambory.

Obyvatelstvo a náboženství

Nejpočetnější skupinou obyvatel jsou Vlámové (58%), pak Valoni (31%). Zbývajících 11% tvoří Francouzi, Němci a Italové, dále pak přistěhovalci  z Turecka, Maroka, Alžírska a dalších zemí. Nizozemsky mluví přibližně 60% obyvatel, francouzsky 40%, německy necelé 1%.  Belgie je převážně křesťanská země, římských katolíků je asi 88%, muslimů 2,5%, ostatních křesťanů 2,4%, zbytek jsou ateisté.

Politický systém

Belgie je konstituční monarchií s federální parlamentní demokracií. Hlavou státu je král a v čele vlády stojí premiér. Federální parlament je dvoukomorový, skládá se s Komory zástupců a Senátu. Podle principu územního je rozdělena na tři regiony: Vlámsko (Flandry), Valonsko a region Brusel. Každý region a každé společenství má vlastní vládu i parlament, jen Vlámsko a Vlámské společenství má orgán jediný. Pro všechny pak v zemi působí orgány federální.

Dovolená a cestování

Turisticky je Belgie velmi atraktivní. Je to země středověkých památek, umělců, země pulzující rušným městským životem. Rájem turistů je zejména severní část Belgie, Flandry a hlavní město Brusel. Na jeho území se můžeme setkat téměř se všemi stavebními slohy od románské architektury, přes gotiku, renesanci až po Art Deco. Antverpy jsou druhým největším městem Belgie. Leží při ústí řeky Šeldy do Severního moře a přístav je druhý největší v Evropě a pátý na světě. Historické centrum města se rozkládá okolo jedné z největších evropských katedrál, katedrály Panny Marie.

Zajímavosti

  • Hlavní město Belgie, Brusel, je někdy zároveň označováno za hlavní město Evropské unie.
  • V Belgii se nachází slavné místo Napoleonovy porážky - Waterloo.
  • Belgie je místem karnevalů a pestrých průvodů v historických kostýmech, jejichž kořeny sahají až do středověku.

Město Gent leží na soutoku Šeldy a Leie. Jsou v něm soustředěny nesčetné historické památky, je to vlastně středověké město na vodě, jednotlivé části spojovalo 76 mostů. Díky výrobě sukna to ve středověku bylo, hned po Paříži, nejbohatší město Evropy. Bruggy jsou jedním z hlavních evropských turistických center, díky síti kanálů bývají nazývány Benátkami severu. Jejich historie má počátky ve 2. století, jsou známy výrobou látek, byly sídlem burgundských vévodů a v 15. stol. tam vznikla výroba krajek, jako ozdoba oděvu bohatých lidí.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Černošický úřad nepřeruší řízení ke střetu zájmů Andreje Babiše

Černošický městský úřad nebude přerušovat řízení o přestupku proti zákonu o střetu zájmů, které vede s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Informoval o tom na svém webu. Babiš podal na městský úřad žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, požaduje zastavení přestupkového řízení. Podle dřívějšího vyjádření mluvčí Krajského soudu v Praze Hany Černé však žaloba nemá odkladný účinek a je na úvaze žalovaného, zda bude v řízení pokračovat, či vyčká na výsledek soudního řízení. Černošický úřad se rozhodl řízení nepřerušovat.

"Městský úřad, odbor přestupků, dospěl k závěru, že na základě podané žaloby nebude zahájené řízení přerušovat. Z důvodu předběžné opatrnosti (snížení rizika stížnosti či žaloby na nesprávný úřední postup) nebude městský úřad, odbor přestupků, zveřejňovat ani poskytovat text žaloby podané žalující stranou ke Krajskému soudu v Praze," stojí na webových stránkách úřadu.

Černošický úřad, který je úřadem s rozšířenou působností pro Průhonice, kde premiér žije, vede s Babišem řízení o přestupku kvůli vlastnictví mediálních společností Londa a Mafra. Podnět podala organizace Transparency International (TI), podle níž premiér porušuje zákon tím, že ovládá média. Babiš střet zájmů dlouhodobě odmítá. Uvádí, že vložením Agrofertu do svěřenských fondů ztratil vliv na holding i na všechny společnosti, které jsou do něj začleněné.

Městský úřad v předchozím obdobném řízení Babišovi v roce 2019 uložil pokutu 200 000 korun. Středočeský krajský úřad jako odvolací orgán však řízení zastavil, střet zájmů se podle něj neprokázal. Letos v lednu se na černošický úřad opět obrátila organizace TI s tím, že disponuje novými důkazy ve věci. Černošice proto zahájily nové přestupkové řízení.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Prezident Zeman podepsal zákon posilující pravomoci ČNB při řešení krizí

Česká národní banka získá novou pravomoc vyhlásit u finanční instituce ohrožené případnou krizí tzv. moratorium, tedy na určitou dobu pozastavení plnění jejích závazků. Cílem opatření je zabránit dalšímu zhoršení finanční situace dané firmy. Počítá s tím vládní novela zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, kterou v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad. Novela reaguje na novou směrnici EU.

Moratorium umožňuje centrální bance nařídit firmě, aby pozastavila platby a plnění jejích závazků na nezbytně nutnou dobu. V tomto případě by moratorium nemělo podle směrnice trvat déle než dva dny. Cílem je podle materiálu poskytnout ČNB dostatek času ke zjištění, zda je řešení krize ve veřejném zájmu. Dále slouží také k tomu získat čas ke zvolení vhodných opatření k řešení krize.

Návrh zákona je podle materiálu předkládán především kvůli zavedení revidovaného rámce pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (BRRD II) v rámci EU. Obecně je cílem BRRD zajistit harmonizaci při řešení selhání finančních institucí. Tím má být zaručeno, že náklady v případě selhání finanční instituce ponesou zejména společníci a věřitelé, nikoliv daňoví poplatníci. Česko mělo směrnici zavést do 28. prosince 2020.

Zdroj: ČTK
Další zprávy