Turecko

20. 11. 2011 20:36
Asijská část Turecka leží na poloostrově Malá Asie, jih země omývá Středozemní moře a sever Černé moře. Nejvyšší horou je Ararat.
Turecko vlajka
Turecko vlajka | Foto: Aktuálně.cz

Turecká republika se rozprostírá v Malé Asii, menší částí v jihovýchodní Evropě.  Hranice Turecka jsou tvořeny na severovýchodě s Gruzií, na východě s Arménií, Ázerbájdžánem a Íránem, a s Irákem a Sýrií na jihovýchodě. V evropské části tvoří hranice s Řeckem a Bulharskem.

Země má kontinentální klima, na severu a na jihu ovlivněné mořem. Podnebí v Turecku je velice rozmanité zejména velikostí území a jeho členitostí. Na horách jsou chladnější zimy a velké rozdíly mezi zimními a letními teplotami. Teploty klesají ve vnitrozemí na jaře pod bod mrazu a nejnižší teploty dosahují - 20 °C. Naopak na pobřeží je počasí příznivější a teploty klesnou na jaře na 5 °C a v létě se vyšplhají až na 30 °C.

Turecko je rozděleno administrativně na sedm okresů, které jsou členěny do 81 provincií (iller). Ty jsou dále děleny na okresy a podokresy.  Mezi největší města patří Istanbul, Ankara, İzmir a Bursa.

Země je členem OSN, OECD, OIC, OBSE, ECO, BSEC, D-8, G20 a NATO.

Základní údaje

Hlavní město: Ankara
Rozloha: 780 580 km²
Nejvyšší bod: Ararat (5137 m n. m.)
Časové pásmo: UTC+2
Světadíl: z části Evropa a převážně Asie
Počet obyvatel: 74 724 269
Hustota zalidnění: 86,2 ob. / km²
Jazyk: turečtina
Národnostní složení: Turci, Kurdové
Náboženství: islám
Státní zřízení: parlamentní republika
Vznik: 29. října 1923
Měna: turecká lira (TRY)

Historie

Ve starověku byla na území současného Turecka Chetitská říše, později bylo součástí Římské a následně Byzantské říše. Turecké obyvatelstvo začalo oblast osidlovat v 11. století n. l.

Prvním sultánem Osmanské říše se stal v roce 1299 Osman I. Říše zanikla až po první světové válce v roce 1923. V této době byla založena republika, v jejímž čele stál Kemal Atatürk. I přes vznik republiky měla země politické a ekonomické problémy (národnostní otázka Kurdů).

Během druhé světové války zůstalo Turecko neutrálním státem a i přes všechny snahy o svržení demokratického režimu si udrželo demokratický postoj až do současnosti. Těžké časy zažívalo zejména během 60. a 80. let 20. století, kdy byl vyhlášen po pokusech o svržení demokracie, výjimečný stav a musela zasahovat armáda.

Hospodářství

Po roce 1923 dominovalo zemědělství, avšak tento trend se změnil, a v současné době má Turecko relativně vyspělou liberální průmyslově-agrární ekonomiku. Je zakládajícím členem OECD a součástí G20. V roce 2011 se řadila země z hlediska objemu HDP na 16. místo mezi největší ekonomiky světa. Stejného roku zaznamenala ekonomické reformy. Nezaměstnanost dosahuje přibližně 9 %.

Mezi významné obory služeb patří cestovní ruch a hotelnictví. Nejvíce zboží (oděvy a textilie, potraviny, kovové výrobky a strojní technika) vyváží do Německa, Velké Británie, Itálie a Francie. Dovážené produkty (strojní technika, chemikálie a pohonné látky) pochází nejčastěji z Ruska, Německa a Číny.

Mezi nejvýznamnější plodiny patří obiloviny, bavlna, lískové ořechy, třešně, fíky, meruňky, cukrová řepa a tabák. Důležitý je také rybolov a chov dobytka. Velkého významu dosahuje automobilový průmysl a předním výrobcem aut je Oyak-Renault. Stát má velké zásoby boru, zlata, uranu, mramoru.

Zajímavosti

  • Květina tulipán původně pochází z Turecka. Byla zde vypěstovaná na začátku 15. století, dále se rozšířila do Rakouska a následně do zbytku Evropy.
  • Turecko ročně navštíví na 30 milionů turistů a nejvíce z nich je z Německa a Ruska.
  • Nejpopulárnějším sportem je fotbal a basketbal.
  • Turecká kuchyně významně ovlivnila kuchyni balkánskou. Například Tzatziki má původ v tureckém "cacık" nebo čevabčiči je ze slova "kebab şişi".
  • V Turecku žije 11-14 milionů Kurdů.

Obyvatelstvo a náboženství

V Turecku žije necelých 80 milionů obyvatel s ročním přírůstkem 1,24 % obyvatel, průměrný věk dosahuje pouhých 28,5 let a střední délka života je 72,5 let.  V zemi žije 75 % Turků, 18 % Kurdů a trvale se zde usadily menšiny Řeků a Arméni. Přibližně 99 % obyvatelstva se hlásí k muslimům a ostatní jsou křesťané.

Politický systém

Současným prezidentem Turecka je od roku 2014 Recep Tayyip Erdoğan a stát se řadí mezi parlamentní zastupitelské demokracie.  Moc ve státě je rozdělena na výkonnou, zákonodárnou a soudní. Výkonná moc je tvořena Radou ministrů, v jejichž čele stojí premiér. Tím současným je od roku 2014 Ahmet Davutoğlu. Zákonodárná moc je tvořena jednokomorovým parlamentem. Armáda, která má na politiku velký vliv, funguje nezávisle na civilní vládě.

Dovolená a cestování

Mezi nejstarší města v Turecku patří Konya, kde se mísí různé kultury a dervišský řád založen již ve středověku láká turisty z celého světa. Město Ankara je hlavním městem Turecka, avšak zdaleka není městem největším. Navštívit zde můžete Chetitské muzeum a Ankarskou citadelu.

Mezi velká turistická lákadla patří město Trója, kde je k vidění historické muzeum a maketa Trojského koně.

Nejzachovalejší památky se rozprostírají v antickém městě Efes, které je jako stvořené pro milovníky historie. Naleznou zde amfiteátr, chrámy a Celsovu knihovnu. Město Alanya proslulo bohatou pirátskou minulostí a turisté mohou nahlédnout na starou pevnost. Istanbul, město s pestrou minulostí, spojuje dva kontinenty. V „Novém Římě“, jak byl označován, turisté zavítají do Modré mešity, mešity Haghia Sofia a Capali. Dvě stě kilometrů od Istanbulu jsou situovány historické lázně Termal.

Uprostřed Anatolie, nedaleko od města Iznik, se tyčí ve výšce 900 metrů nad mořem monumentální skalní město Aksaray – Nigde, kde vás překvapí skalní chrámy či podzemní města.  Mezi nejnavštěvovanější místa patří Pamukkale - komplex vápencových teras s malými jezírky patří mezi nejvyhledávanější místa v Turecku. Antalaya je historické město, které se stalo centrem turecké středomořské riviéry.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhráli konzervativci

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhrála strana Jednota konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše. Získala 22 procent hlasů, napsala s odkazem na lotyšskou tiskovou agenturu LETA a televizi LSM agentura Reuters. Úspěch potvrzují i první průběžné výsledky hlasování. To, zda se ministerský předseda udrží u moci, ale bude záviset na výsledku potenciálních koaličních partnerů. Do parlamentu se patrně nedostala sociální demokracie, která měla v končícím volebním období nejsilnější poslanecký klub a opírala se o ruskou menšinu.

V lotyšském parlamentu, který má 100 členů, bude podle odhadů zastoupeno osm stran. Tři z nich se ale pohybují jen lehce nad minimální hranicí pěti procent získaných hlasů. S preferencemi kolem 11 procent skončila patrně na druhém místě Sjednocená kandidátka a na třetím místě koalice Zelených a zemědělců. Tyto dvě strany by podle agentury AFP mohly vytvořit vládní koalici s Jednotou. Dosavadní Kariňšovi spojenci totiž podle odhadů utrpěli výrazné ztráty. Kariňš uvedl, že nebude spolupracovat s proruskými stranami.

Podle prvních průběžných výsledků má Jednota 22 procent preferencí a umístila se na prvním místě, uvedla stanice LSM. Podle ní by se do parlamentu dostalo jen pět stran.

Podle odhadů zůstala před branami parlamentu proruská sociální demokracie. Odhady ji přisuzují 3,5 procenta preferencí. V končícím volebním období byla sice v opozici, měla však nejsilnější parlamentní klub a ve volbách v roce 2018 dostala zhruba pětinu hlasů. Podle politologů je ovšem možné, že strana nakonec překoná pětiprocentní hranici, protože její příznivci obvykle méně často uvádějí, koho volili.

Strana odmítla ruskou agresi proti Ukrajině, čímž si znepřátelila tu část voličů, která je více nakloněna Moskvě. Naopak členové ruské menšiny, kteří válku odmítají, zřejmě volili více "státotvorné" strany. Podle analytika Paulse Raudsepse se tak hlasy ruské menšiny, která tvoří čtvrtinu obyvatel Lotyšska, roztříštily mezi více subjektů. Volby v malé pobaltské zemi ovlivnila válka na Ukrajině a také růst cen energií a vysoká inflace. Před volbami prezident Egils Levits vyzval 1,5 milionu voličů, aby nedali svůj hlas proruským stranám.

Zdroj: ČTK
Další zprávy