Turecko

20. 11. 2011 20:36
Asijská část Turecka leží na poloostrově Malá Asie, jih země omývá Středozemní moře a sever Černé moře. Nejvyšší horou je Ararat.
Turecko vlajka
Turecko vlajka | Foto: Aktuálně.cz

Turecká republika se rozprostírá v Malé Asii, menší částí v jihovýchodní Evropě.  Hranice Turecka jsou tvořeny na severovýchodě s Gruzií, na východě s Arménií, Ázerbájdžánem a Íránem, a s Irákem a Sýrií na jihovýchodě. V evropské části tvoří hranice s Řeckem a Bulharskem.

Země má kontinentální klima, na severu a na jihu ovlivněné mořem. Podnebí v Turecku je velice rozmanité zejména velikostí území a jeho členitostí. Na horách jsou chladnější zimy a velké rozdíly mezi zimními a letními teplotami. Teploty klesají ve vnitrozemí na jaře pod bod mrazu a nejnižší teploty dosahují - 20 °C. Naopak na pobřeží je počasí příznivější a teploty klesnou na jaře na 5 °C a v létě se vyšplhají až na 30 °C.

Turecko je rozděleno administrativně na sedm okresů, které jsou členěny do 81 provincií (iller). Ty jsou dále děleny na okresy a podokresy.  Mezi největší města patří Istanbul, Ankara, İzmir a Bursa.

Země je členem OSN, OECD, OIC, OBSE, ECO, BSEC, D-8, G20 a NATO.

Základní údaje

Hlavní město: Ankara
Rozloha: 780 580 km²
Nejvyšší bod: Ararat (5137 m n. m.)
Časové pásmo: UTC+2
Světadíl: z části Evropa a převážně Asie
Počet obyvatel: 74 724 269
Hustota zalidnění: 86,2 ob. / km²
Jazyk: turečtina
Národnostní složení: Turci, Kurdové
Náboženství: islám
Státní zřízení: parlamentní republika
Vznik: 29. října 1923
Měna: turecká lira (TRY)

Historie

Ve starověku byla na území současného Turecka Chetitská říše, později bylo součástí Římské a následně Byzantské říše. Turecké obyvatelstvo začalo oblast osidlovat v 11. století n. l.

Prvním sultánem Osmanské říše se stal v roce 1299 Osman I. Říše zanikla až po první světové válce v roce 1923. V této době byla založena republika, v jejímž čele stál Kemal Atatürk. I přes vznik republiky měla země politické a ekonomické problémy (národnostní otázka Kurdů).

Během druhé světové války zůstalo Turecko neutrálním státem a i přes všechny snahy o svržení demokratického režimu si udrželo demokratický postoj až do současnosti. Těžké časy zažívalo zejména během 60. a 80. let 20. století, kdy byl vyhlášen po pokusech o svržení demokracie, výjimečný stav a musela zasahovat armáda.

Hospodářství

Po roce 1923 dominovalo zemědělství, avšak tento trend se změnil, a v současné době má Turecko relativně vyspělou liberální průmyslově-agrární ekonomiku. Je zakládajícím členem OECD a součástí G20. V roce 2011 se řadila země z hlediska objemu HDP na 16. místo mezi největší ekonomiky světa. Stejného roku zaznamenala ekonomické reformy. Nezaměstnanost dosahuje přibližně 9 %.

Mezi významné obory služeb patří cestovní ruch a hotelnictví. Nejvíce zboží (oděvy a textilie, potraviny, kovové výrobky a strojní technika) vyváží do Německa, Velké Británie, Itálie a Francie. Dovážené produkty (strojní technika, chemikálie a pohonné látky) pochází nejčastěji z Ruska, Německa a Číny.

Mezi nejvýznamnější plodiny patří obiloviny, bavlna, lískové ořechy, třešně, fíky, meruňky, cukrová řepa a tabák. Důležitý je také rybolov a chov dobytka. Velkého významu dosahuje automobilový průmysl a předním výrobcem aut je Oyak-Renault. Stát má velké zásoby boru, zlata, uranu, mramoru.

Zajímavosti

  • Květina tulipán původně pochází z Turecka. Byla zde vypěstovaná na začátku 15. století, dále se rozšířila do Rakouska a následně do zbytku Evropy.
  • Turecko ročně navštíví na 30 milionů turistů a nejvíce z nich je z Německa a Ruska.
  • Nejpopulárnějším sportem je fotbal a basketbal.
  • Turecká kuchyně významně ovlivnila kuchyni balkánskou. Například Tzatziki má původ v tureckém „cacık“ nebo čevabčiči je ze slova „kebab şişi“.
  • V Turecku žije 11 – 14 milionů Kurdů.

Obyvatelstvo a náboženství

V Turecku žije necelých 80 milionů obyvatel s ročním přírůstkem 1,24 % obyvatel, průměrný věk dosahuje pouhých 28,5 let a střední délka života je 72,5 let.  V zemi žije 75 % Turků, 18 % Kurdů a trvale se zde usadily menšiny Řeků a Arméni. Přibližně 99 % obyvatelstva se hlásí k muslimům a ostatní jsou křesťané.

Politický systém

Současným prezidentem Turecka je od roku 2014 Recep Tayyip Erdoğan a stát se řadí mezi parlamentní zastupitelské demokracie.  Moc ve státě je rozdělena na výkonnou, zákonodárnou a soudní. Výkonná moc je tvořena Radou ministrů, v jejichž čele stojí premiér. Tím současným je od roku 2014 Ahmet Davutoğlu. Zákonodárná moc je tvořena jednokomorovým parlamentem. Armáda, která má na politiku velký vliv, funguje nezávisle na civilní vládě.

Dovolená a cestování

Mezi nejstarší města v Turecku patří Konya, kde se mísí různé kultury a dervišský řád založen již ve středověku láká turisty z celého světa. Město Ankara je hlavním městem Turecka, avšak zdaleka není městem největším. Navštívit zde můžete Chetitské muzeum a Ankarskou citadelu.

Mezi velká turistická lákadla patří město Trója, kde je k vidění historické muzeum a maketa Trojského koně.

Nejzachovalejší památky se rozprostírají v antickém městě Efes, které je jako stvořené pro milovníky historie. Naleznou zde amfiteátr, chrámy a Celsovu knihovnu. Město Alanya proslulo bohatou pirátskou minulostí a turisté mohou nahlédnout na starou pevnost. Istanbul, město s pestrou minulostí, spojuje dva kontinenty. V „Novém Římě“, jak byl označován, turisté zavítají do Modré mešity, mešity Haghia Sofia a Capali. Dvě stě kilometrů od Istanbulu jsou situovány historické lázně Termal.

Uprostřed Anatolie, nedaleko od města Iznik, se tyčí ve výšce 900 metrů nad mořem monumentální skalní město Aksaray – Nigde, kde vás překvapí skalní chrámy či podzemní města.  Mezi nejnavštěvovanější místa patří Pamukkale - komplex vápencových teras s malými jezírky patří mezi nejvyhledávanější místa v Turecku. Antalaya je historické město, které se stalo centrem turecké středomořské riviéry.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V Česku žije 10,68 milionu lidí, za tři čtvrtě roku přibylo 31 tisíc obyvatel

Počet obyvatel České republiky se za letošních devět měsíců zvýšil o 31 400 na 10,68 milionu. Kladně se na tom podepsala zejména zahraniční migrace, které nadále vévodí občané Ukrajiny. Více lidí se narodilo, než zemřelo. V meziročním srovnání bylo však narozených i zemřelých méně, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

"V průběhu tří čtvrtletí letošního roku se živě narodilo více než 85 000 dětí. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 to však bylo téměř o 2000 méně. Meziročně mírně ubylo jak dětí narozených vdaným ženám, tak ženám svobodným," uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Benešovská nemocnice funguje po kybernetickém útoku stále v omezeném provozu

Provoz v benešovské nemocnici je po útoku počítačovým virem stále omezený. IT specialisté pracují na nápravě, zařízení ale zatím funguje ve stejném režimu jako ve středu, kdy ke kybernetickému útoku došlo, uvedl mluvčí nemocnice Petr Ballek.

V nemocnici se ráno sešel krizový štáb, změny podle mluvčího zatím žádné nejsou. "Situace je stejná, uvidíme v poledne," uvedl Ballek. Dodal, že kvůli omezenému režimu bylo dosud přesunuto do jiných nemocnic devět pacientů. 

Stále nelze spustit žádný přístroj včetně počítačové sítě, všechny plánované operace nemocnice zrušila a lékaři nemohou v ordinacích ani vyšetřovat. Pro hospitalizované byl zajištěn náhradní provoz. Podle hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) situace nicméně pacienty neohrožuje, protože ostatní krajské nemocnice problém s počítači nemají. Na nápravě nemocnice spolupracuje i  se specialisty na kybernetickou bezpečnost, problémy nicméně mohou teoreticky trvat i týdny.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Británii se otevřely volební místnosti, průzkumy očekávají výhru konzervativců

V Británii začaly ve čtvrtek v 08:00 středoevropského času předčasné parlamentní volby. Mají vyřešit patovou situaci, která nastala kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Voliči mohou hlasovat až do 23:00 hodin. 

Podle průzkumů veřejného mínění se čeká vítězství vládní Konzervativní strany premiéra Borise Johnsona. Zda se jí podaří získat v Dolní sněmovně většinu, ale není jisté. V případě, že by konzervativci absolutní většinu neměli, mohl by se moci chopit menšinový kabinet v čele s labouristou Corbynem, který by si ale musel vyjednat podporu menších stran.

Premiér Johnson chce brexit v případě vítězství ve volbách dokončit a opustit evropský blok 31. ledna příštího roku. Pokud by se ale příštím britským premiérem stal Corbyn, čekalo by Brity druhé referendum o brexitu. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy