Bulharsko

14. 11. 2011 11:35
Velká část turistů navštěvuje zemi od června do srpna v přímořských letoviscích, od prosince do dubna je lyžařská sezóna a sezóna pro návštěvu hor a parků připadá od dubna do května a v září.
Vlajka Bulharska.
Vlajka Bulharska. | Foto: Aktuálně.cz

Přímořský stát Bulharsko (Bălgarija) leží na Balkánském poloostrově v jihovýchodní části Evropy. Jeho sousedy jsou na severu Rumunsko, na západě Srbsko a Makedonie, na jihu je Řecko a na jihovýchodě Turecko. Východní hranici tvoří Černé moře. Země je součástí NATO a EU. Hlavním městem je Sofie.

Bulharsko se pyšní hornatou krajinou a velkou část území tvoří pohoří Stara planina, na jihozápadě dominuje pohoří Rila, kde se nachází nejvyšší hora Musala s 2959 m. n. m.

Jih Bulharska je ovlivněn podnebím kontinentálního rázu a východ má středomořské klima. Chladné počasí v lednu srazí průměrné teploty až na -2 °C, v létě se vyšplhají na 25 °C. V Černém moři dosahuje teplota vody v létě 28 °C a rychle se ohřívá.

Základní údaje

Hlavní město: Sofie
Rozloha: 110 994 km²
Nejvyšší bod: Musala (2 925 m n. m.)
Časové pásmo: UTC+2
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 7 364 570
Hustota zalidnění: 66 ob. / km²
Jazyk: bulharština
Národnostní složení: Bulhaři, Turci, Romové
Náboženství: pravoslaví, islám, katolictví
Státní zřízení: parlamentní republika
Vznik: 3. března 1878
Měna: lev (BGN)

Historie

První Slované se usídlili na území současného státu v 6 st. n. l. V roce 681 založil chán Asparuch první bulharský stát. Obyvatelé přijali v polovině 9. století křesťanství a hlavním městem se stala Pliska. Roku 1018 bylo císařství začleněno do Byzantské říše a zaniklo.

Druhý bulharský stát vznikl na konci 12. století, kdy díky povstání bratrů Kalojanových získalo samostatnost. V roce 1396 bylo včleněno do Osmanské říše. Koncem 18. století zažívala země národní osvobození a chtěla se osamostatnit. Mezi roky 1877-78 se ocitla v Rusko-turecké válce a díky ruskému vítězství mohlo vzniknout roku 1878 Bulharské knížectví. Avšak území nebylo formováno zcela, protože část Bulharů stále žila na území Turecka. Ve vleku dlouhých nepokojů byla v roce 1908 vyhlášena nezávislost Bulharska knížetem Ferdinandem, který byl jmenován na cara a abdikoval v roce 1918.

Za druhé světové války bojovalo na straně nacistického Německa a v roce 1944 na území státu vstoupila Rudá armáda. V roce 1946 se stalo lidovou republikou a až do roku 1989 vládla v Bulharsku komunistická strana. V roce 1989 se země stala demokratickým státem.

Hospodářství

V průmyslově-zemědělském státě dominuje hutnictví, strojírenství, chemický, textilní a potravinářský průmysl. Vyniká těžba hnědého uhlí a barevných kovů.

Pěstuje se zde ječmen, pšenice, slunečnice, kukuřice, brambory, ovoce, zelenina, vinná réva a tabák. Podstatná je také produkce medu a vlny a v neposlední řadě také rybolov. V hojném počtu se chovají buvoli, koně, skot, prasata, ovce, osli, kozy a drůbež. Význam má turistický ruch. Nezaměstnanost dosahuje 13 %.

Zajímavosti

  • Na území Bulharska byl objeven jogurt.
  • V roce 1991 se stalo součástí mezinárodní dohody CITES, v rámci které je zakázáno obchodovat s ohroženými druhy zvířat a rostlin.
  • Naleznete zde zkamenělý les (nedaleko Varny), který vytvořily zatopené a petrifikované kmeny dávných stromů.

Obyvatelstvo a náboženství

Největší počet obyvatelstva se hlásí k pravoslavnému křesťanství (85 %), avšak své zastoupení zde nalezne judaismus (0,8 %), islám (sunnité tvoří 13 %) a římskokatolická církev (0,5%). Počet obyvatel Bulharska se od devadesátých let mírně snižuje. Pro srovnání v roce 1985 měla země téměř 9 milionů obyvatel a v současnosti je počet obyvatel na 7,4 milionech. Bulhaři tvoří 84 %, Turci jsou zde zastoupeni z 9,3 % a 4,7 % tvoří Romové.

Politický systém

Bulharsko prezentuje zastupitelskou demokratickou, parlamentní republiku s vícestranným systémem. Prezident je volen v přímé volbě na pět let, opětovně může být zvolen jednou. Jednokomorový parlament zvaný Národní shromáždění má 240 členů volených na čtyři roky. Zákonodárnou moc mají všichni poslanci parlamentu a vláda. Současným prezidentem je Rosen Plevneliev.

Dovolená a cestování

Přímořská letoviska Sozopol, Nesebar, Zlaté písky, Slunečné pobřeží, Primorsko, Albena, Varna, Burgas, Kranevo a Balčik navštěvují turisté nejčastěji. V zimě se těší oblibě lyžařská střediska Bansko (Pirin), Pamporovo (Rodopy) a Borovec (Rila).

Oblíbeným vysokohorským letoviskem je Borovec, který zůstává v provozu celý rok a nabízí v zimě lyžování a v létě turistiku. Další populární destinací je vysokohorské středisko Pamporovo, které disponuje prvotřídními podmínkami pro zimní sporty.

Největším přístavním městem je Varna, kde mohou návštěvníci obdivovat katedrálu Nebevzetí a Delfinárium. Chráněná přírodní rezervace Ropotamo má krásné písečné duny a ekosystém močálů. Rybářská vesnice Sozopol láká původní architekturou z 19. století a archeologickým muzeem. Město Nessebar se řadí na seznam UNESCO, turisté si zde mohou prohlédnout větrné mlýny a turecké lázně.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Vláda prodloužila kontroly na hranicích se Slovenskem o další dva týdny

Kontroly na českých hranicích se Slovenskem budou pokračovat dalších 14 dní, rozhodla ve středu podle informací České televize vláda na návrh ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Bez prodloužení by skončily 12. prosince. Česko obnovilo kontroly kvůli migrantům přicházejícím do Evropské unie takzvanou západobalkánskou cestou v závěru září. Rakušan před středečním zasedáním kabinetu navrhoval jejich prodloužení o 30 dní, k aktuálnímu prodloužení se zatím nevyjádřil.

Režim, na česko-slovenské hranici platí, může fungovat podle schengenských pravidel nejdéle půl roku, tedy do konce března. Opatření podle Rakušana zafungovalo, daří se i diplomatická jednání, která mají migraci omezit, například tlak na Srbsko, aby harmonizovalo vízovou politiku se zeměmi Evropské unie.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

PPF prodala v Rusku s miliardovou ztrátou obchodní a administrativní centrum

Investiční skupina PPF prodala letos na podzim v Rusku společnost Fantom, což představuje obchodní centrum v Astrachani a také administrativní komplex Comcity v Moskvě. Z obou transakcí PPF předpokládá ztrátu dohromady zhruba 104 milionů eur (asi 2,5 miliardy Kč). Firma to uvedla ve zprávě o výsledcích za letošní první pololetí. PPF tak pokračuje v prodeji svého majetku, jehož hodnotu pošramotila ruská invaze na Ukrajinu, napsal dnes server Hospodářské noviny (HN), který na obchody upozornil.

Stoprocentní podíl ve společnost Fantom prodala PPF v září za 62 milionů eur, z transakce očekává ztrátu 14 milionů eur. V říjnu se PPF dohodla na prodeji komplexu Comcity a akvizici menšinového podílu v hypotečním fondu Imperial Fund registrovaném v USA. Celková hodnota transakce je 175 milionů eur, způsobí ztrátu přibližně 90 milionů eur. Dokončení výměny aktiv u druhého z obchodů je podmíněno řadou kroků, které se ještě neuskutečnily. "Finalizujeme kompletní odchod z ruského trhu," řekl HN mluvčí PPF Leoš Rousek.

PPF a její společnost Home Credit už dříve ohlásily odchod z ruského bankovního trhu. Počátkem září oznámily, že dokončily prodej svého zbývajícího podílu 49,5 procenta v ruské Home Credit & Finance Bank (HCFB) včetně některých dceřiných společností. Plnou vlastnickou kontrolu nad HCFB převzala skupina individuálních investorů. Podle pololetních výsledků za většinový podíl 50,5 procenta v ruských aktivitách PPF obdržela 382 milionů eur a zbývající podíl byl oceněn na 149 milionů eur. Celková čistá ztráta z prodeje ruských aktivit činila 900 milionů eur.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Počet uživatelů BankID za téměř dva roky fungování překročil dva miliony

Bankovní identita je po téměř dvou letech od svého startu s dvěma miliony uživatelů nejpoužívanějším způsobem digitálního ověření totožnosti občanů v Česku. BankID jako takzvanou digitální občanku nejméně jednou využilo přes 1,6 milionu lidí pro identifikaci u státních portálů a 550.000 osob u 135 zapojených firem. Novinářům to řekl výkonný ředitel Bankovní identity Marek Růžička.

"Lidé oceňují výhody zabezpečené bankovní identity v podobě úspory času a peněz, což se odráží v počtu aktivních uživatelů. Během prvního týdne po spuštění žádosti o jednorázový pětitisícový příspěvek na dítě přes portál Jenda vyzkoušelo vůbec poprvé bankovní identitu 160.000 lidí," uvedl Růžička. "Jen za letošek počty uživatelů BankID stouply více než dvojnásobně," doplnil předseda představenstva Bankovní identity Jan Blažek.

Téměř tři miliony klientů zdravotních pojišťoven by se pomocí BankID mohly přihlašovat do klientských portálů, zbývající pojišťovny brzy přibydou. Bankovní identitu využívají i energetické, investiční nebo leasingové společnosti.

Zdroj: ČTK
Další zprávy