Bulharsko

14. 11. 2011 11:35
Velká část turistů navštěvuje zemi od června do srpna v přímořských letoviscích, od prosince do dubna je lyžařská sezóna a sezóna pro návštěvu hor a parků připadá od dubna do května a v září.
Vlajka Bulharska.
Vlajka Bulharska. | Foto: Aktuálně.cz

Přímořský stát Bulharsko (Bălgarija) leží na Balkánském poloostrově v jihovýchodní části Evropy. Jeho sousedy jsou na severu Rumunsko, na západě Srbsko a Makedonie, na jihu je Řecko a na jihovýchodě Turecko. Východní hranici tvoří Černé moře. Země je součástí NATO a EU. Hlavním městem je Sofie.

Bulharsko se pyšní hornatou krajinou a velkou část území tvoří pohoří Stara planina, na jihozápadě dominuje pohoří Rila, kde se nachází nejvyšší hora Musala s 2959 m. n. m.

Jih Bulharska je ovlivněn podnebím kontinentálního rázu a východ má středomořské klima. Chladné počasí v lednu srazí průměrné teploty až na -2 °C, v létě se vyšplhají na 25 °C. V Černém moři dosahuje teplota vody v létě 28 °C a rychle se ohřívá.

Základní údaje

Hlavní město: Sofie
Rozloha: 110 994 km²
Nejvyšší bod: Musala (2 925 m n. m.)
Časové pásmo: UTC+2
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 7 364 570
Hustota zalidnění: 66 ob. / km²
Jazyk: bulharština
Národnostní složení: Bulhaři, Turci, Romové
Náboženství: pravoslaví, islám, katolictví
Státní zřízení: parlamentní republika
Vznik: 3. března 1878
Měna: lev (BGN)

Historie

První Slované se usídlili na území současného státu v 6 st. n. l. V roce 681 založil chán Asparuch první bulharský stát. Obyvatelé přijali v polovině 9. století křesťanství a hlavním městem se stala Pliska. Roku 1018 bylo císařství začleněno do Byzantské říše a zaniklo.

Druhý bulharský stát vznikl na konci 12. století, kdy díky povstání bratrů Kalojanových získalo samostatnost. V roce 1396 bylo včleněno do Osmanské říše. Koncem 18. století zažívala země národní osvobození a chtěla se osamostatnit. Mezi roky 1877-78 se ocitla v Rusko-turecké válce a díky ruskému vítězství mohlo vzniknout roku 1878 Bulharské knížectví. Avšak území nebylo formováno zcela, protože část Bulharů stále žila na území Turecka. Ve vleku dlouhých nepokojů byla v roce 1908 vyhlášena nezávislost Bulharska knížetem Ferdinandem, který byl jmenován na cara a abdikoval v roce 1918.

Za druhé světové války bojovalo na straně nacistického Německa a v roce 1944 na území státu vstoupila Rudá armáda. V roce 1946 se stalo lidovou republikou a až do roku 1989 vládla v Bulharsku komunistická strana. V roce 1989 se země stala demokratickým státem.

Hospodářství

V průmyslově-zemědělském státě dominuje hutnictví, strojírenství, chemický, textilní a potravinářský průmysl. Vyniká těžba hnědého uhlí a barevných kovů.

Pěstuje se zde ječmen, pšenice, slunečnice, kukuřice, brambory, ovoce, zelenina, vinná réva a tabák. Podstatná je také produkce medu a vlny a v neposlední řadě také rybolov. V hojném počtu se chovají buvoli, koně, skot, prasata, ovce, osli, kozy a drůbež. Význam má turistický ruch. Nezaměstnanost dosahuje 13 %.

Zajímavosti

  • Na území Bulharska byl objeven jogurt.
  • V roce 1991 se stalo součástí mezinárodní dohody CITES, v rámci které je zakázáno obchodovat s ohroženými druhy zvířat a rostlin.
  • Naleznete zde zkamenělý les (nedaleko Varny), který vytvořily zatopené a petrifikované kmeny dávných stromů.

Obyvatelstvo a náboženství

Největší počet obyvatelstva se hlásí k pravoslavnému křesťanství (85 %), avšak své zastoupení zde nalezne judaismus (0,8 %), islám (sunnité tvoří 13 %) a římskokatolická církev (0,5%). Počet obyvatel Bulharska se od devadesátých let mírně snižuje. Pro srovnání v roce 1985 měla země téměř 9 milionů obyvatel a v současnosti je počet obyvatel na 7,4 milionech. Bulhaři tvoří 84 %, Turci jsou zde zastoupeni z 9,3 % a 4,7 % tvoří Romové.

Politický systém

Bulharsko prezentuje zastupitelskou demokratickou, parlamentní republiku s vícestranným systémem. Prezident je volen v přímé volbě na pět let, opětovně může být zvolen jednou. Jednokomorový parlament zvaný Národní shromáždění má 240 členů volených na čtyři roky. Zákonodárnou moc mají všichni poslanci parlamentu a vláda. Současným prezidentem je Rosen Plevneliev.

Dovolená a cestování

Přímořská letoviska Sozopol, Nesebar, Zlaté písky, Slunečné pobřeží, Primorsko, Albena, Varna, Burgas, Kranevo a Balčik navštěvují turisté nejčastěji. V zimě se těší oblibě lyžařská střediska Bansko (Pirin), Pamporovo (Rodopy) a Borovec (Rila).

Oblíbeným vysokohorským letoviskem je Borovec, který zůstává v provozu celý rok a nabízí v zimě lyžování a v létě turistiku. Další populární destinací je vysokohorské středisko Pamporovo, které disponuje prvotřídními podmínkami pro zimní sporty.

Největším přístavním městem je Varna, kde mohou návštěvníci obdivovat katedrálu Nebevzetí a Delfinárium. Chráněná přírodní rezervace Ropotamo má krásné písečné duny a ekosystém močálů. Rybářská vesnice Sozopol láká původní architekturou z 19. století a archeologickým muzeem. Město Nessebar se řadí na seznam UNESCO, turisté si zde mohou prohlédnout větrné mlýny a turecké lázně.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Kvůli pádu osoby do kolejiště nejezdí metro na části linky B

Mezi Smíchovským nádražím a Florencí na lince B nejezdí metro, kolem 19:30 spadl ve stanici Anděl do kolejiště člověk. Lidé mají v daném úseku místo metra využít tramvaje, uvedl na webu dopravní podnik. Na místě jsou hasiči pražského dopravního podniku, kteří budou vyprošťovat sraženou osobu, policisté i záchranáři.

Metro jezdí na lince B bez omezení v úseku Zličín - Smíchovské nádraží a Florenc - Černý Most.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Světová zdravotnická organizace kvůli novému koronaviru stav globální nouze nevyhlásila

Světová zdravotnická organizace (WHO) usoudila, že je ještě příliš brzy, aby kvůli šíření nového koronaviru v Číně vyhlásila celosvětový stav zdravotní nouze. Oznámily to světové tiskové agentury. Koronavirem se nakazily stovky lidí a infekce si vyžádala přinejmenším 18 obětí. Rozhodnutí WHO následovalo poté, co se čínské úřady v snaze zarazit šíření nákazy rozhodly uzavřít tři města a zrušily hlavní oslavy lunárního Nového roku v hlavním městě.

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus označil tato opatření za adekvátní. "Doufáme, že budou účinná a že potrvají krátce," řekl.

Zdravotnická agentura OSN oznámila své rozhodnutí poté, co nezávislí odborníci dva dny vyhodnocovali informace o šíření nového koronaviru.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Polský nejvyšší soud zpochybnil vládou nově dosazené soudce

Polský nejvyšší soud dnes dospěl k závěru, že soudci nominovaní novou Zemskou soudcovskou radou nemají rozhodovat soudní pře. I z dnešního neveřejného rozhodování, které podle médií trvalo sedm hodin, předsedkyně nejvyššího soudu vyloučila všechny soudce, které do této soudní instance nominovala soudcovská rada. Vysvětlila to zásadou, že soudce nesmí rozhodovat v případu, který se ho osobně týká.

Jde o další krok ve sporu s konzervativní vládou a vládnoucí stranou o nezávislost polské justice. Novou soudcovskou radu vytvořila parlamentní většina vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), a ne sami soudci, jak tomu bylo dříve.

Jednání nejvyšší soudu se pokusila na návrh šéfky dolní komory parlamentu Elžbiety Witekové (PiS) zablokovat předsedkyně ústavního soudu Julia Przylembská. Ale nejvyšší soud se odmítl podřídit tomuto příkazu. Na ústavní soud se mezitím podle televize TVN 24 obrátili i noví členové nejvyššího soudu, kteří byli z dnešního rozhodování vyloučeni.

Prezident Andrzej Duda, pocházející z PiS, před novináři prohlásil, že jmenování soudců je výlučnou pravomocí hlavy státu, nepodléhá žádné kontrole a že nejvyšší soud se touto věcí neměl zabývat.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Praha ani v druhém výběrovém řízení ředitele magistrátu nevybrala

Komise nedoporučila žádného z přihlášených kandidátů. Magistrát o tom ve čtvrtek informoval v tiskové zprávě. Město vypíše nové výběrové řízení. Řízením úřadu, který zaměstnává zhruba 2300 úředníků, je nyní pověřena zástupkyně ředitele Zdena Javornická, a to od předloňského července, kdy minulá primátorka Adriana Krnáčová (ANO) odvolala tehdejší ředitelku Martinu Děvěrovou.

Podle informací serveru Seznam Zprávy do druhého kola konkurzu postoupili šéf magistrátního odboru legislativy Tomáš Havel, Marta Kopecká, Karel Bláha a Radka Říhová. Do výběrového řízení se přihlásila právě také bývalá primátorka Krnáčová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy