Bulharsko

14. 11. 2011 11:35
Velká část turistů navštěvuje zemi od června do srpna v přímořských letoviscích, od prosince do dubna je lyžařská sezóna a sezóna pro návštěvu hor a parků připadá od dubna do května a v září.
Vlajka Bulharska.
Vlajka Bulharska. | Foto: Aktuálně.cz

Přímořský stát Bulharsko (Bălgarija) leží na Balkánském poloostrově v jihovýchodní části Evropy. Jeho sousedy jsou na severu Rumunsko, na západě Srbsko a Makedonie, na jihu je Řecko a na jihovýchodě Turecko. Východní hranici tvoří Černé moře. Země je součástí NATO a EU. Hlavním městem je Sofie.

Bulharsko se pyšní hornatou krajinou a velkou část území tvoří pohoří Stara planina, na jihozápadě dominuje pohoří Rila, kde se nachází nejvyšší hora Musala s 2959 m. n. m.

Jih Bulharska je ovlivněn podnebím kontinentálního rázu a východ má středomořské klima. Chladné počasí v lednu srazí průměrné teploty až na -2 °C, v létě se vyšplhají na 25 °C. V Černém moři dosahuje teplota vody v létě 28 °C a rychle se ohřívá.

Základní údaje

Hlavní město: Sofie
Rozloha: 110 994 km²
Nejvyšší bod: Musala (2 925 m n. m.)
Časové pásmo: UTC+2
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 7 364 570
Hustota zalidnění: 66 ob. / km²
Jazyk: bulharština
Národnostní složení: Bulhaři, Turci, Romové
Náboženství: pravoslaví, islám, katolictví
Státní zřízení: parlamentní republika
Vznik: 3. března 1878
Měna: lev (BGN)

Historie

První Slované se usídlili na území současného státu v 6 st. n. l. V roce 681 založil chán Asparuch první bulharský stát. Obyvatelé přijali v polovině 9. století křesťanství a hlavním městem se stala Pliska. Roku 1018 bylo císařství začleněno do Byzantské říše a zaniklo.

Druhý bulharský stát vznikl na konci 12. století, kdy díky povstání bratrů Kalojanových získalo samostatnost. V roce 1396 bylo včleněno do Osmanské říše. Koncem 18. století zažívala země národní osvobození a chtěla se osamostatnit. Mezi roky 1877-78 se ocitla v Rusko-turecké válce a díky ruskému vítězství mohlo vzniknout roku 1878 Bulharské knížectví. Avšak území nebylo formováno zcela, protože část Bulharů stále žila na území Turecka. Ve vleku dlouhých nepokojů byla v roce 1908 vyhlášena nezávislost Bulharska knížetem Ferdinandem, který byl jmenován na cara a abdikoval v roce 1918.

Za druhé světové války bojovalo na straně nacistického Německa a v roce 1944 na území státu vstoupila Rudá armáda. V roce 1946 se stalo lidovou republikou a až do roku 1989 vládla v Bulharsku komunistická strana. V roce 1989 se země stala demokratickým státem.

Hospodářství

V průmyslově-zemědělském státě dominuje hutnictví, strojírenství, chemický, textilní a potravinářský průmysl. Vyniká těžba hnědého uhlí a barevných kovů.

Pěstuje se zde ječmen, pšenice, slunečnice, kukuřice, brambory, ovoce, zelenina, vinná réva a tabák. Podstatná je také produkce medu a vlny a v neposlední řadě také rybolov. V hojném počtu se chovají buvoli, koně, skot, prasata, ovce, osli, kozy a drůbež. Význam má turistický ruch. Nezaměstnanost dosahuje 13 %.

Zajímavosti

  • Na území Bulharska byl objeven jogurt.
  • V roce 1991 se stalo součástí mezinárodní dohody CITES, v rámci které je zakázáno obchodovat s ohroženými druhy zvířat a rostlin.
  • Naleznete zde zkamenělý les (nedaleko Varny), který vytvořily zatopené a petrifikované kmeny dávných stromů.

Obyvatelstvo a náboženství

Největší počet obyvatelstva se hlásí k pravoslavnému křesťanství (85 %), avšak své zastoupení zde nalezne judaismus (0,8 %), islám (sunnité tvoří 13 %) a římskokatolická církev (0,5%). Počet obyvatel Bulharska se od devadesátých let mírně snižuje. Pro srovnání v roce 1985 měla země téměř 9 milionů obyvatel a v současnosti je počet obyvatel na 7,4 milionech. Bulhaři tvoří 84 %, Turci jsou zde zastoupeni z 9,3 % a 4,7 % tvoří Romové.

Politický systém

Bulharsko prezentuje zastupitelskou demokratickou, parlamentní republiku s vícestranným systémem. Prezident je volen v přímé volbě na pět let, opětovně může být zvolen jednou. Jednokomorový parlament zvaný Národní shromáždění má 240 členů volených na čtyři roky. Zákonodárnou moc mají všichni poslanci parlamentu a vláda. Současným prezidentem je Rosen Plevneliev.

Dovolená a cestování

Přímořská letoviska Sozopol, Nesebar, Zlaté písky, Slunečné pobřeží, Primorsko, Albena, Varna, Burgas, Kranevo a Balčik navštěvují turisté nejčastěji. V zimě se těší oblibě lyžařská střediska Bansko (Pirin), Pamporovo (Rodopy) a Borovec (Rila).

Oblíbeným vysokohorským letoviskem je Borovec, který zůstává v provozu celý rok a nabízí v zimě lyžování a v létě turistiku. Další populární destinací je vysokohorské středisko Pamporovo, které disponuje prvotřídními podmínkami pro zimní sporty.

Největším přístavním městem je Varna, kde mohou návštěvníci obdivovat katedrálu Nebevzetí a Delfinárium. Chráněná přírodní rezervace Ropotamo má krásné písečné duny a ekosystém močálů. Rybářská vesnice Sozopol láká původní architekturou z 19. století a archeologickým muzeem. Město Nessebar se řadí na seznam UNESCO, turisté si zde mohou prohlédnout větrné mlýny a turecké lázně.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Benešová zažaluje soudkyni, která prodloužila Janouškovi přerušení trestu

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se rozhodla podat kárnou žalobu na soudkyni brněnského krajského soudu Jaroslavu Bartošovou, a to v souvislosti s přerušením trestu lobbisty Romana Janouška. Uvedl to mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Benešová věc prošetřovala na základě interpelace poslance a předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky.

"Důvodem je, že soudkyně při své rozhodovací činnosti v postavení předsedkyně senátu ve věci vedené u Krajského soudu v Brně postupovala v rozporu se zjištěným skutkovým stavem a v rozporu s trestním řádem a nijak nereflektovala na skutečnosti zjištěné například Vrchním soudem v Praze či Vrchním státním zastupitelstvím v Praze," sdělil Řepka k podání návrhu na zahájení kárného řízení.

Janoušek si odpykává 4,5 roku vězení za to, že autem srazil ženu a od nehody ujel. Soud mu výkon trestu na jeho žádost opakovaně přerušoval ze zdravotních důvodů. Za mříže se muž vrátil letos v červenci poté, co olomoucký vrchní soud rozhodl, že Janouškův zdravotní stav nebrání jeho pobytu ve vězení.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Předsedkyní německého Spolkového sněmu se má stát politička SPD Bärbel Basová

Předsedkyní německého Spolkového sněmu se má stát 53letá politička sociální demokracie (SPD) Bärbel Basová. Vyplývá to z informací, které má k dispozici agentura DPA. Ustavující schůze Spolkového sněmu v novém složení, které určily volby 26. září, bude v úterý.

Basovou do vysoké ústavní funkce navrhne vedení parlamentní frakce SPD. Basová je poslankyní od roku 2009 a v současnosti je místopředsedkyní parlamentní frakce SPD. V čele Spolkového sněmu by vystřídala Wolfganga Schäubleho z Křesťanskodemokratické strany (CDU), která si po volební porážce na předsednické křeslo nemůže činit nárok.

Úřad šéfa Spolkového sněmu je protokolárně druhý nejvyšší ve Spolkové republice Německo, hned po spolkovém prezidentovi. Tradičně náleží nejsilnější frakci v parlamentní komoře. SPD zvítězila ve volbách do Spolkového sněmu díky zisku 25,7 procenta hlasů. V minulých dnech často zaznívaly požadavky, aby v čele sněmu stanula žena.

Zdroj: ČTK
Další zprávy