Gruzie

23. 11. 2011 15:58
Gruzie je mladý stát na hranici Evropy a Asie, který vznikl oddělením od Sovětského svazu v roce 1991. Gruzínsky zní název země Sakartvelo, v angličtině a dalších jazycích je to Georgia, podle patrona země svatého Jiří, Gruzie pochází z ruštiny.
Gruzie vlajka
Gruzie vlajka | Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Gruzie leží při východním okraji Černého moře. Sousedící státy jsou na severu a severovýchodě Rusko, na jihu Turecko a Arménie, a na jihovýchodě Ázerbájdžán. Součástí Gruzie jsou autonomní republiky Adžárie a Abcházie. Území poslední jmenované včetně Jižní Osetie je ovládáno a vojensky obsazeno Ruskem, takže gruzínská vláda nemá toto území pod kontrolou.

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Tbilisi
Rozloha: 69 700 km²
Nejvyšší bod: Šchara (5 201 m n. m.)
Časové pásmo: +4
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 4,5 mil.
Hustota zalidnění: 65 ob. / km²
Jazyk: gruzínština, abchazština
Národnostní složení: Gruzíni (84 %), Azerové, Arméni, Rusové, Oseti, Řekové
Náboženství: pravoslaví 84 %, islám 9,9 %, arménské apoštolství
Státní zřízení: poloprezidentská republika
Vznik: 9. dubna 1991 (nezávislost na Sovětském svazu)
Měna: gruzínské lari

Kolem čtvrtého století se začaly psát nejstarší kapitoly gruzínských dějin. V té době se na území dnešní Gruzie a zčásti také Turecka a Arménie nacházela dvě samostatná království, která se nazývala Colchis a Kartli (někdy též Iberia). V 5. století se jejich králové přihlásili ke křesťanství a k Byzantské říši. Po jejím úpadku přišli k hranicím země Arabové a v 7. století začal na tomto území vládnout arabský chálif. V roce 888 získala nadvládu opět Byzanc. Kolem roku 1000 se rozdrobená knížectví sjednotila a začalo vznikat jednotné Gruzínské království. Hlavním městem se stalo Tbilisi, centrum křesťanské kultury. Za královny Tamar (1184 – 1213) patřila ke Gruzii rozsáhlá území dnešního Ázerbajdžánu, Arménie, Ruska a Turecka.

Tento rozmach zastavil ve 13. století vpád Mongolů a země se roztříštila. Došlo k islamizaci některých území. Na konci 18. století přišly na území Gruzie ruské jednotky, které měly chránit před muslimy. Do konce 19. patřilo celé území Gruzie k Rusku, kromě přístavních měst Batumi a Suchumi. Gruzínci si začali uvědomovat svou národní svébytnost a v roce 1905 proběhly dokonce občanské nepokoje. Po říjnové socialistické revoluci získala Gruzie dočasnou nezávislost a byla pod nadvládou menševiků. V roce 1922 do země vtrhla Rudá armáda a připojila ji k Sovětskému svazu. Po smrti Stalina, šedesátá a sedmdesátá léta, jsou považována za období relativního klidu a blahobytu.

Na konci 80. let 20. století nastalo další dramatické období související s postupným rozpadem Sovětského svazu. 14. 11. 1990 vyhlásila Gruzie nezávislost a poté nastal politický chaos. Prohloubily se vnitřní etnické a náboženské konflikty, především v regionech Jižní Osetie a Abcházie, které intenzívně usilovaly o samostatnost a jejichž samosprávní představitelé se uchylovali k násilným politickým aktům. Ševarnadzeho vláda vnutila Gruzíncům tvrdý režim, který v některých případech nepochybně vedl k potlačování základních lidských práv a svobod. V bojích zahynuly desetitisíce lidí. Velký rozruch na mezinárodní politické scéně způsobila válka mezi Gruzií a Ruskem, která se odehrála v srpnu roku 2008.

Hospodářství

Po rozpadu Sovětského svazu zažívalo gruzínské hospodářství velký úpadek. Gruzie je zemí s velkým lidským a materiálním potenciálem. Je bohatá na minerální zdroje - objeveno bylo okolo 300 minerálních nalezišť. Nacházejí se zde velká ložiska uhlí, manganu, mědi atd. V současné době jsou zkoumána ložiska ropy a zemního plynu, velké jsou zásoby minerálních vod. Pěstuje se zde vinná réva, čaj, pomeranče, ananasy, jablka, mandarinky, tabák. Chová se skot, ovce, prasata.

Obyvatelstvo a náboženství

Obyvatelé Gruzie jsou Gruzíni (84 %), Azerové (6,5 %), Arméni (5,7 %), Oseti (0,9 %), Řekové (0,3 %), Abcházové (0,1 %), Rusové (1,5 %). Většina obyvatel (84 %) vyznává pravoslavnou víru, jsou členy autokefální (nezávislé) Gruzínské pravoslavné církve. Ta patří k nejstarším církvím na světě, byla založena už v 1. století a ve 4. století bylo křesťanství vyhlášeno státním náboženství. Patronem Gruzie (ale také Anglie) je svatý Jiří. Přestože je v Gruzii církev oddělená od státu a panuje svoboda vyznání, pravoslavná církev je významnou součástí gruzínské národní identity.

Politický systém

Gruzie je poloprezidentskou republikou. Ze správního pohledu je země rozčleněna do dvanácti regionů. Separatistické regiony Abcházie (hlavní město Suchumi) a Jižní Osetie (oficiálně součást Vnitřního Kartli, hlavní město Cchinvali) jsou fakticky nezávislé, Jižní Osetii pomohlo ve válce v roce 2008 udržet nezávislost Rusko. Naproti tomu Adžárie (hlavní město Batumi) na západě země se separatistických snah vzdala a je pouze autonomní republikou.

Dovolená a cestování

Zajímavosti

  • Na území Gruzie se nacházela bájná Kolchida se zlatým rounem.
  • Odloučená horská oblast Horní Svanetie ukrývá unikátní středověké vesnice a věžové domy.

Gruzie přitahuje především milovníky hor. K vysokohorským trekům láká Kavkaz a Svanetie, která je díky působivým pozůstatkům středověkých vesnic zapsána na seznamu UNESCO. Oblíbené je přímořské letovisko Batumi, které se nachází na pobřeží Černého moře v subtropickém pásmu. V hlavním městě Tbilisi stojí za pozornost Staré město s historickými památkami, dřevěnými domy se zajímavými vyřezávanými balkóny, staré křesťanské stavby, jako jsou katedrála Sioni či bazilika Ančischati. Výhled na město se otevře z hradeb pevnosti Nariquala.

 

Právě se děje

před 22 minutami

Krejčíková do čtvrtfinále v Istanbulu nepostoupila, Siniakovou čeká jednička Mertensová

Tenistka Barbora Krejčíková do čtvrtfinále turnaje v Istanbulu nepostoupila. Ve druhém kole nasazená pětka podlehla na antuce v chladném podvečeru 3:6, 3:6 Rumunce Aně Bogdanové.

Dvaačtyřicátá hráčka světa Krejčíková v Istanbulu v prvním kole musela otáčet duel s domácí Caglou Büyükakcayovou, dnes už se jí ale obrat nepodařil. O šedesát míst hůře postavené Bogdanové podlehla finalistka březnového turnaje v Dubaji i ve druhém vzájemném utkání, tentokrát za 82 minut.

Jedinou Češkou ve čtvrtfinále je Kateřina Siniaková, jejíž soupeřkou bude nasazená jednička Elise Mertensová. Belgická hráčka dnes potvrdila roli favoritky v utkání 2. kola s Viktorijí Golubicovou až ve třech setech, Švýcarku porazila 6:4, 4:6, 6:1.

Siniaková postoupila do svého prvního čtvrtfinále od loňského září už ve středu. S Mertensovou, která je momentálně ve světovém žebříčku na 17. místě, se utká počtvrté. V předchozích třech zápasech v roce 2019 s ní uhrála dohromady jeden set. Česká tenistka bude usilovat o své první semifinále od předloňského srpna, kdy byla mezi nejlepší čtveřicí na turnaji v Bronxu.

Nadal bojoval opět ve třech setech

Jedenáctinásobný vítěz turnaje v Barceloně Rafael Nadal postoupil po druhé třísetové výhře za sebou do čtvrtfinále. Favorizovaný španělský tenista dnes na antuce v katalánské metropoli porazil 6:0, 2:6, 6:2 dvojnásobného šampiona turnaje Keie Nišikoriho z Japonska.

Antukový fenomén Nadal se letos na svém nejoblíbenějším povrchu rozjíždí pomaleji. Minulý týden vypadl ve čtvrtfinále v Monte Carlu, kde také v minulosti získal 11 titulů, a v Barceloně bojoval ve středu tři sety s běloruským outsiderem Iljou Ivaškou.

Ve čtvrtfinále Nadala čeká Brit Cameron Norrie, jemuž ve 3. kole vzdal ve druhém setu Belgičan David Goffin. Pokud čtyřiatřicetiletý Španěl v Barceloně dokráčí k titulu, povede se mu to poprvé po ztrátě minimálně dvou setů. Devětkrát Nadal turnaj vyhrál bez prohrané sady a na cestě za zbývajícími dvěma triumfy ztratil jen set.

Ve čtvrtfinále turnaje jsou také mimo jiné oba finalisté z Monte Carla - Řek Stefanos Tsitsipas a Nadalův přemožitel Andrej Rubljov z Ruska.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Zápasnice Hanzlíčková získala bronz na ME

Zápasnice Adéla Hanzlíčková získala bronzovou medaili na mistrovství Evropy ve Varšavě. V duelu o třetí místo v kategorii do 68 kg porazila šestadvacetiletá česká reprezentantka za 45 sekund na technickou převahu Ilanu Kratyšovou z Izraele.

Hanzlíčková díky druhé výhře na turnaji vybojovala druhou seniorskou medaili z kontinentálního šampionátu. Vicemistryně Evropy z roku 2019 ve středu ve čtvrtfinále porazila Litevku Danute Domikaityteovou a v boji o postup do finále pak nestačila na Francouzku Koumbu Larroqueovou.

V duelu o bronz Hanzlíčková na Izraelku, jež má na kontě tři evropská stříbra, nastoupila aktivně. Po půlminutě zaútočila o čtyři roky starší soupeřce na nohy, nejprve se ujala vedení 2:0 a krátce poté soupeřku několikrát otočila a rozhodčí zápas ukončil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy