Arménie

27. 2. 2017 13:34
Arménská republika se osamostatnila po rozpadu Sovětského svazu. Hlavním městem Arménie je Jerevan.
Vlajka Arménie
Vlajka Arménie | Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Arménie je stát ležící v Zakavkazsku v jihozápadní Asii, bez přístupu k moři. Na severu hraničí s Gruzií, na východě s Ázerbájdžánem a Náhorním Karabachem, na jihu s Íránem a na západě s ázerbájdžánskou enklávou Nachičevan a Tureckem.

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Jerevan
Rozloha: 29 800 km²
Nejvyšší bod: Aragac (4090 m n. m.)
Časové pásmo: +4
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 3 mil.
Hustota zalidnění: 101 ob. / km²
Jazyk: arménština
Národnostní složení: Arméni (98 %), Rusové, Kurdové
Náboženství: arménská apoštolská církev 93 %, arménská katolická církev 1 %, islám 4 %, pravoslaví 1 %
Státní zřízení: poloprezidentská republika
Vznik: 21. září 1991 (rozpad SSSR)
Měna: arménský dram

Dějiny Arménů se v mnohém podobají dějinám Židů. Mnoho Arménů, stejně jako Židů, žilo už od starověku v diaspoře. Arméni tvořili malé, ale významné menšiny v mnoha zemích světa. Stejně jako Židé se stali Arméni terčem genocidy. Turci se během první světové války rozhodli, že "nepohodlné" Armény, kteří chtěli mít svůj nezávislý stát, úplně vyhladí. Odhaduje se, že během první světové války a krátce po ní zavraždili Turci kolem 1,5 milionu Arménů. Velká část historické Arménie, včetně jezera Van a posvátné hory Araratu, je dnes na území Turecka. Menší část Arménie se stala součástí Sovětského svazu. 

V roce 1991 v průběhu rozpadu SSSR vyhlásila Arménie nezávislost. To už ale byla prakticky ve válečném stavu se svým sousedem, Ázerbájdžánem. Bojovalo se zejména o oblast Náhorního Karabachu, autonomní oblast Ázerbájdžánu, ve které však převažovali Arméni. Válka skončila vítězstvím Arménie v roce 1994. Náhorní Karabach a okolní původně ázerbájdžánská teritoria byla připojena k Arménii. Náhorní Karabach formálně vyhlásil nezávislost, ve skutečnosti je ale plně závislý na Arménii. Arménie se však po válce ocitla téměř v úplné mezinárodní izolaci a je dodnes formálně ve válečném stavu s Ázebájdžánem (nebyl uzavřen mír, jen příměří) a téměř ve válečném stavu s Tureckem, které ve válce podporovalo Ázerbájdžán. Země po válce zchudla a mnoho Arménů odešlo do zahraničí. V roce 1999 žilo v Arménii 3,7 milionu obyvatel, zatímco v zahraničí žilo asi 7 milionů lidí arménského původu. Nejvíce Arménů žije v USA, Francii a Rusku. V posledních letech nastalo oživení hospodářství, především díky pomoci ze zahraničí, zejména z USA. Přesto zůstává Arménie nejchudší zemí Zakavkazska.

Hospodářství

Průmyslovou výrobu silně postihl rozpad Sovětského svazu a následná hospodářská krize v 90. letech 20. století. Nyní se obnovuje výroba v malých a středních podnicích. Velký potenciál je v těžebním průmyslu. V Arménii bylo nalezeno mnoho zdrojů nerostných surovin. Vedoucím sektorem je hutnictví barevných kovů (ložiska mědi, olova, zinku, železné rudy, zlata, stříbra atd.) a potravinářský průmysl. Významným oborem je výroba automobilů, výroba elektromotorů a přesného strojírenství. Tradiční je textilní výroba včetně nemalé produkce koberců a obuvnictví. Méně významné, ale přesto důležité, je zpracování diamantů, výroba pneumatik, pleteného zboží, hudebních nástrojů, šperků a drobné elektroniky.

Pouze 46 % plochy může být používáno k zemědělské činnosti, obhospodařovaná plocha činí bezmála 500 000 ha. Většina této rozlohy je v nadmořské výšce nad 1000 m. Specializace v zemědělství je zejména na pěstování rostlin, pěstování ovoce (meruňky, broskve, švestky) a vinohradnictví. Vyváží se mj. velmi známý kvalitní koňak a také aromatická vína.

Obyvatelstvo a náboženství

Arménie je jedinou bývalou republikou SSSR, která si uchovala téměř homogenní národnostní složení. 98 % obyvatel tvoří Arméni, 1,3 % Kurdové (Jezídi), 0,5 % Rusové, 0,1 % Asyřané, 0,1 % Ukrajinci, v malých počtech tu žijí také Řekové, Gruzínci, Bělorusové, Židé, Osetínci a Azerové. Arménie přijala křesťanství jako první stát na světě už v roce 301 n. l. Dodnes existující nezávislá Arménská apoštolská církev se liší od pravoslavné i katolické víry a řadí se mezi Východní (orientální) pravoslavné církve spolu s církví syrskou, koptskou atd. (proto žijí Arméni také v Sýrii, Egyptě či Etiopii). Hlásí se k ní asi 93 % obyvatel.

Politický systém

Arménie je poloprezidentská republika. Jednokomorový parlament (Národní shromáždění) má 131 křesel a je volen na 5 let.

Dovolená a cestování

Zajímavosti

  • Symbolem Arménie je hora Ararat, která dnes leží na území Turecka, ale Armény je považována za jejich posvátnou horu. Noemova archa měla přistát u Araratu a podle pověsti tak bylo založeno hlavní město Jerevan. Majestátní hora je vidět ze třetiny území země.
  • Arménská kuchyně patří k nejstarším na světě. Arménská kuchyně to je téměř synonymum pro velké množství rozmanitého koření. Toho prý arménští kuchaři dokážou vhodně použít až na 300 druhů.

Arménie je zemí neobyčejné krásy nacházející se v oblasti Kavkazu. Se svými sousedy - Gruzií, Ázerbajdžánem, Tureckem a Íránem sdílí složitou minulost i nádherné architektonické památky. Daleko na východě v arménských horách stojí na okraji hluboké bazaltové strže antický chrám s jónskými sloupy. A v sousedství pozůstatky římských lázní s mozaikou, na níž se na delfínovi vznáší mořská bohyně Thetis, matka legendárního dobyvatele Tróje Achillea. Asi nejzajímavějším objektem v hlavním městě Jerevanu, který rozhodně stojí za návštěvu, je Muzeum arménské genocidy. Zde se dozvíte víc o první moderní genocidě ve 20. století, která zůstala před světem téměř utajena.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Kremlík na ministerstvu dopravy zůstane, bude náměstkem svého nástupce Havlíčka

Vladimír Kremlík (za ANO) bude po svém odvolání z vlády působil na ministerstvu dopravy jako náměstek. Deníku Mladá fronta DNES (MfD) to během cesty v Izraeli řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Kremlík dnes skončil v čele ministerstva kvůli kritizované zakázce na informační systém k elektronickým dálničním známkám. V pátek ho nahradí vicepremiér Karel Havlíček (za ANO), který má podle Babiše až do konce funkčního období jeho vlády současně řídit i ministerstvo průmyslu a obchodu.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Bouře Gloria si ve Španělsku vyžádala již 13 obětí

Už třináct obětí si vyžádala bouře Gloria, která od víkendu sužuje Španělsko. Čtyři další lidé se pohřešují, informoval dnes server listu El País. Bouřka způsobila také značné materiální škody. Kvůli pomoci postiženým regionům se v pátek mimořádně sejde španělská vláda. Hladiny řek vytrvalý déšť zvýšil také na jihozápadě Francie.

Nejvíce obětí si bouře je ve Valencii, kde zahynulo pět lidí. Čtyři mrtvé hlásí Katalánsko, dva Andalusie a po jednom regiony Kastilie-León a Asturie.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 20 minutami

Kvůli pádu osoby do kolejiště nejezdí metro na části linky B

Mezi stanicemi Smíchovské nádraží a Florenc na lince B nejezdí metro, kolem 19:30 spadl ve stanici Anděl do kolejiště člověk. Asi čtyřicetiletý muž srážku se soupravou nepřežil. Lidé v daném úseku místo metra museli na tramvaj, jít pěšky nebo využít jinou linku metra. Na místě zasahovali záchranáři, hasiči pražského dopravního podniku a policisté. Očekává se, že provoz bude obnoven kolem 22:00, uvedl večer na webu pražský dopravní podnik.

Metro jezdí bez omezení v úseku Zličín - Smíchovské nádraží a Florenc - Černý Most, v centrální části linky B je provoz zastaven. Náhradní autobusy dopravce nezavedl, lidem doporučil využít tramvaje. "Mezi Smíchovem a Karlínem doporučujeme použít též alternativní spojení linkami 10 a 16 s přestupem na metro C v zastávce I.P.Pavlova," uvedl dopravní podnik.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Polští poslanci znovu přijali sporný zákon o postihu soudců

Polští poslanci dnes hlasy vládní většiny znovu přijali kontroverzní zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce zpochybňující vládní reformu justice. Zákon minulý pátek odmítl Senát, ve kterém má opozice mírnou většinu. Sejm, dolní komora parlamentu, nyní rozhodnutí Senátu přehlasoval 234 hlasy zákonodárců z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Proti bylo 211 poslanců a devět se zdrželo, uvedla televize TVN 24. Zákon nyní obdrží prezident Andrzej Duda.

Opoziční místopředsedkyně Sejmu Malgorzata Kidawová-Blońská v debatě označila kroky vládního tábora za "opravdový státní převrat". Vládní poslanci podle ní rozhodují "o tom, že soudy mají přestat být nezávislé".

Novou právní normu kritizuje Evropská komise a zpochybnili ji experti z Benátské komise, poradního orgánu Rady Evropy, kteří na pozvání Senátu navštívili Polsko.

Navzdory kritice se PiS snaží zákon prosadit s tím, že zabrání anarchii v polské justici, která se prý dosud neočistila od dědictví komunismu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy