Spousta cestovatelů vám potvrdí, že Tbilisi je jedním z měst, do kterého se prostě jednou musíte vrátit. Nejde ani tak o množství památek, které byste nestihli za svou první návštěvu vidět, ale ona zvláštní nálada, která leží na tbiliských ulicích. Rozkládá se na březích řeky Kura ve vnitrozemní části Gruzie a právem je označováno za nejhezčí hlavní město všech zakavkazských republik.

Název města pochází z gruzínského tbili (teplý), jelikož se na severovýchodní části hory Tabori nacházejí horké léčivé prameny. Až do roku 1936 bylo město známé spíše pod názvem Tiflis, jenž byl odvozen od patrona města, svatého Abo z Tiflisu, křesťanského mučedníka původem z Bagdádu. Jeho pohřebiště se údajně nachází na útesu pod chrámem Metechi, kde je na jeho počest postavená malá kaple.

Navzdory snaze sovětských architektů změnit město v panelákové sídliště zůstalo staré město takřka nedotčené. Je protkané úzkými uličkami dlážděnými kočičími hlavami a v roce 2007 bylo zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Gruzie byla vždy úrodnou zemí, kde se pěstovalo především víno. To nesmí chybět na stole při žádné příležitosti. Základem pokrmů je pak zelenina, čerstvá nebo upravená, například zelí, fazole, cibule, česnek, špenát, okurky a brambory. Maso je podáváno pečené či grilované, často ve formě špízů. Kromě vína nesmí na stole chybět ani chléb.

Historie

Historické prameny hovoří o králi Vachtangu Gorgosalim, který na přelomu 5. a 6. století vyjel lovit do místních lesů a neušly mu léčivé účinky horkých pramenů. Rozhodl se proto vykácet zdejší lesy a přenést sem hlavní město. Ve skutečnosti jej však vybojoval od Peršanů a teprve jeho syn Dači I. Udžarmeli sem na žádost svého otce přenesl gruzínskou metropoli. Dobrá geografická poloha městu zajistila na jedné straně prosperitu, na druhé však zkázu v podobě neutuchajících bojů.

Mezi lety 627 a 1795 se zde odehrálo na 40 bojů s Peršany, Araby, Byzantinci, Chazary a Turky. V 6. století zde vládli Peršané, další čtyři století Arabové, v roce 1068 bylo město vypleněno Turky. V roce 1121 vybojoval město zpět král David IV. Stavitel a na břehu řeky Mtkvari (Kura) vybudoval palác. Do města také pozval arménské umělce a obchodníky a město se v té době stalo centrem kultury a rozkvětu. 12. a 13. století bylo pro Tbilisi zlatým věkem, vyráběly se zde šperky, zbraně i drahé oblečení.

Poté ale opět začaly invaze cizích armád – ve 13. století sem vpadli Mongolové a vyhnáni byli až ve 20. letech 14. století. V roce 1444 bylo město zničeno Peršany, kteří zabili tisíce mnichů a zničili jejich chrámy, a v roce 1795 jej nadobro vypálili. V té době král Irakli II. pochopil, že Persii sám nepřemůže, a požádal o pomoc Rusko. To vedlo ke ztrátě gruzínské nezávislosti. V 19. století bylo ve městě postaveno mnoho nových budov, v roce 1918 například univerzita. Poté ale přišla sovětská okupace, která trvala až do rozpadu Sovětského svazu v roce 1989. Ten však zanechal město a celou Gruzii chudou a zmítanou kriminalitou. Obrat nastal až v roce 2003, kdy město začalo opět fungovat a vzkvétat. Tbilisi je hlavním městem nezávislé Gruzie od roku 1991.

Turistické zajímavosti

Tbilisi, pevnost Narikala | Foto: Thinkstock

Staré město se nachází mezi okolními kopci, řekou Mtkvari a pevností Narikala. Jeho hlavní ulicí je Kote Abchazi, vedoucí od Náměstí svobody (Tavisuplebis moedani), nachází se na ní nejvíce kaváren a obchůdků. Na náměstí můžete obdivovat pozlacenou sochu svatého Jiří zabíjejícího draka, ten je považován za patrona Gruzie. Zhruba v polovině ulice najdete arménský chrám Norašeni z 15. století a menší chrám Džavis Mama na místě původního chrámu z 5. století. Stojí zde také bazilika Ančischati, nejstarší chrám v Tbilisi. Postavil jej král Dači v 6. století.

Kamenná zvonice je z roku 1674 a v 70. letech 18. století k ní přibyl dóm. Dále po ulici dojdete ke katedrále Sioni, která byla původně postavena v 6. až 7. století. Současný chrám je výsledkem přestavby z 13. století s pozdějšími změnami v 17. a 19. století. Vedle katedrály se nachází zvonice, postavená na oslavu ruského vítězství nad osmanskými vojsky v rusko-turecké válce. Nejviditelnější památkou je pevnost Narikala nacházející se na kopci nad městem. Ta se zde nacházela již ve 4. století a postavili ji Peršané. Základy věže a většina současných zdí nesou stopy doby arabských emírů, jejichž palác se nacházel uvnitř pevnosti. V minulosti ji však obývali jak Gruzínci, tak Turci a Peršané.

Nejkrásnější výhled na město nabízí chrám sv. Mikuláše, který byl zrekonstruován v 90. letech 20. století. Z pevnosti vede cesta k Matce Gruzii (Kartlis deda), jednomu ze symbolů Tbilisi. Byla postavena v roce 1958 na vrcholu kopce Sololaka, když město slavilo 1500 let od svého vzniku. Jde o ženu, která drží v levé ruce misku s vínem a v pravé meč. Dále stojí za vidění starý chrám Metechi, první z obydlených míst ve městě, který se vypíná na útesu nad řekou Mtkvari, nebo také sirné lázně nacházející se v krásné budově vypadající jako mešita.

Počasí

Počasí ve vnitrozemní části Gruzie, kde se Tbilisi nachází, se dá označit za téměř tropické. V červenci stoupají teploty nad 30 stupňů a je velmi sucho, v severnější části je mírně chladněji. V zimě teploty klesají pod bod mrazu a srážky se vyskytují po celý rok. Nejvhodnější dobou pro návštěvu je pozdní jaro, kdy ještě není tak horko. V květnu a v srpnu se zde konají náboženské oslavy a festivaly.