Nizozemsko

Aktualizováno 12. 3. 2021 21:11
Oficiální název Nizozemské království (Koninkrijk der Nederlanden) v současnosti zahrnuje ještě karibský ostrov Aruba a několik ostrovů v Nizozemských Antilách. Každý z členských subjektů má vlastní vládu i premiéra, ale všechny uznávají společnou hlavu státu - od roku 1980 je jí královna Beatrix.
Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Hlavním městem Nizozemska je Amsterdam, v němž žije přes tři čtvrtě milionu obyvatel. Je zároveň největším městem v zemi a centrem kultury. Parlament, vláda i královská rodina sídlí v třetím největším městě Haagu, kde se nacházejí také desítky mezinárodních orgánů, mimo jiné mezinárodní soudní dvůr nebo Europol.

Základní údaje

Hlavní město:  Amsterdam
Rozloha: 41 526 km²
Nejvyšší bod: Vaalserberg (321 m n. m.)
Časové pásmo: UTC+1
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 17 280 000 (2019)
Hustota zalidnění: 408 ob. / km²
Jazyk: nizozemština
Národnostní složení: Nizozemci 90 %
Náboženství: protestantské, katolické
Státní zřízení: konstituční monarchie
Vznik: 23. května 1568 (osvobozením od španělské nadvlády)
Měna: euro (EUR)

Historie

Dějiny země jsou spjaté s dějinami celé historické oblasti Nizozemí, které se rozprostíralo na území dnešních států Beneluxu. V prvním tisíciletí před naším letopočtem pak území ovládly keltské a germánské kmeny. Brzy si je však podmanili Římané a po nich se stalo území součástí francké říše. Ve středověku zde probíhal velký rozkvět obchodu a měst. Politickou stabilitu přinesli burgundští vévodové. Po bitvě u Nancy v roce 1477 si území rozdělili francouzský král Ludvík XI. a habsburský arcivévoda Maxmilián I. ze španělské větve Habsburků.

V 16. století cloumaly zemí náboženské nepokoje, kalvinismus si získal především obchodníky. Vilém Oranžský uzavřel se severními provinciemi protestantskou Utrechtskou unii, na jihu vznikla prohabsburská Arraská unie. Tou dobou již Nizozemsko prožívalo zlatý věk své existence. Zapojilo se do procesu kolonizace a vydobylo si tak pozici mezi předními světovými velmocemi. Vybudovalo třeba kolonii New Amsterdam, kterou později prodali Angličanům a dali tak vzniknout současné metropoli New York. Nizozemsko vzkvétalo, dařilo se zde i vědám a umění - mezi nejvýznamnější osobnosti patří Vincent van Gogh, Rembrandt van Rijn, Jan Vermeer van Delft nebo filozof Baruch Spinoza.

úpadku došlo v 19. století, v období námořních válek s Anglií, nakonec Napoleon připojil území k Francii. Ve druhé světové válce bylo Nizozemsko okupované Německem a utrpělo velké škody (byl např. zničen celý přístav Rotterdam) a ztráty na životech (vyhlazeni Židé, kteří sem v minulosti přišli díky velké náboženské toleranci). Stát byl znovu obnoven a začal prosperovat, ztratil však většinu zámořských kolonií.

Hospodářství

Nizozemská ekonomika patří dlouhodobě k nejvyspělejším na světě. Díky své klíčové pozici v ústí Rýna se Nizozemsko stalo jedním z nejlépe prosperujících evropských států. Nejvýznamnějšími odvětvími jsou potravinářství, tabáčnictví, strojírenství a chemický průmysl. Velký význam má také zpracování ropy, hlavní rafinerie leží poblíž Rotterdamu v Severním moři.

Nizozemské zemědělství je svými výnosy a dojivostí nejintenzivnější na světě. Převážně rodinné farmy jsou relativně velké a vysoce mechanizované. Asi čtvrtinu Nizozemska zabírá orná půda a třetinu pastviny. Živočišná výroba se na zemědělské produkci podílí 70 %. Země je tradičním vývozcem sýra, másla, drůbeže, vajec, slaniny a dalších masných výrobků. Potraviny včetně tabáku představují více než 20 % hodnoty vývozu země.

Obyvatelstvo a náboženství

Nizozemci tvoří asi 80 % obyvatel Nizozemska. Zbytek jsou Němci a přistěhovalci z Maroka, Turecka, Polska a Rumunska. Úředním jazykem je nizozemština a ve Frísku se používá také fríština. Na ostrovech se používá jazyk papiamento. Přes 41 % obyvatel se nehlásí k žádné církvi, polovina je křesťanů a zbytek vyznavači islámu a jiných náboženství.

Politický systém

Nizozemsko je konstituční monarchií, jejíž hlavou je od roku 1980 královna Beatrix. Ta má spolu s Radou ministrů v rukou výkonnou moc. Královnin vliv na exekutivu je v praxi spíše symbolický. Moc zákonodárnou představuje dvoukomorový parlament (Staten-Generaal). Hlavním městem je Amsterdam, sídlem vlády a parlamentu Den Haag.

Zajímavosti

  • Rozlohou malé, ale velmi hustě osídlené Nizozemsko je zajímavé nejen svou převážně plochou krajinou, ale především rozsahem území, které bylo získáno vysoušením na úkor moře. Téměř polovina země leží pod úrovní mořské hladiny.
  • Na jeho území se vlévají do Severního moře společnou deltou tři velké řeky- Šelda, Máza a Rýn.
  • Největším svátkem roku je tzv. Koninginedag, neboli Den královny. Slaví se 30. dubna.

Dovolená a cestování

Nizozemsko je ideální destinací pro rodinnou dovolenou. Nabízí úžasný kompromis mezi poznávací a pobytovou turistikou. Malé Nizozemsko má dost zajímavou přírodu. Třeba národní park De Höge Veluwe. Jde o 55 km² převážně borovicových hájů, vřesovišť a dun. Divočejší nádech má příroda ve Frísku a na ostrovech. Ostrov Texel je vyhlášen obrovským množstvím druhů ptactva a také kolonií tuleňů. Na jaře se oblastí mezi městy Leiden a Haarlem (tz. bollenstreek neboli cibulkový region) táhnou lány rozkvetlých tulipánů. I když má Nizozemsko pouze přibližně 60 km pobřeží, jsou tady pěkné a udržované písečné pláže. Populární pláže jsou třeba u lázeňského městečka v dunách, Egmond aan Zee, v Noordwijku a Katwijku. Mnozí mladí lidé přijíždějí do Nizozemí za drogami a nočním životem.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 11 minutami

Příbuzní úřednice zastřelené na pracovišti na Vinohradech chtějí po státu deset milionů korun

Rodina úřednice úřadu práce, kterou loni zastřelil na jejím pracovišti v Praze na Vinohradech osmašedesátiletý muž, chce po státu odškodné deset milionů korun. Požaduje také měsíčně náklady na výživné. Úřad práce ale tvrdí, že takovou sumu nelze jednorázově vyplatit. Pozůstalí proto podali na úřad žalobu. Informují o tom Lidové noviny (LN). Žena měla manžela a dvě děti. Úřad jim již v minulosti vyplatil více než dva miliony korun, uhradil také náklady na pohřebné.

"Požadujeme hlavně lidskost, nic podobného se v novodobé historii nestalo, takže to ani nejde pořádně s něčím porovnat. Navíc jde o deset milionů pro tři lidi, oni ztratili maminku a manželku, rodina si ponese následky po zbytek svého života," řekl deníku právník pozůstalých Jiří Matzner. Rodina chce od státu také doplatit asi 150 000 korun výživného a rovněž měsíčně vyplácet budoucí náklady na výživu.

Úřednici zavraždil v pracovní době Jiří Dvořák, kterému tento týden vrchní soud potvrdil doživotní trest. Podle zákona je i taková mimořádná událost považována za pracovní úraz. Pozůstalí mají v takovém případě nárok na dvacetinásobek průměrné mzdy, což bylo loni 692 000 korun. Úřad už tuto částku každému z pozůstalých vyplatil.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Jeden mrtvý a škoda 10 milionů. Na místo požáru pečovatelského domu na Semilsku se vrátí vyšetřovatelé

Škodu po požáru domu s pečovatelskou službou v Libštátu na Semilsku, při kterém zemřel jeden ze seniorů, hasiči předběžně odhadli na deset milionů korun. Číslo ale nemusí být konečné, v sobotu dopoledne se na místo vrátí vyšetřovatelé. Zjišťovat budou nejen příčiny požáru, ale posoudí také stav domu a to, zda by se alespoň částečně nemohli lidé do domu vrátit, řekl mluvčí hasičů Libereckého kraje Jakub Sucharda.

Oheň byl nahlášen v pátek zhruba ve 21:30. "Na místě byla bohužel jedna zemřelá osoba," uvedl mluvčí krajské záchranné služby Michael Georgiev. Záchranáři museli evakuovat 46 lidí, zdravotníci na místě také vyšetřovali evakuované a zajišťovali pro ně léky.

Zhruba ve 22:45 byl požár lokalizován, likvidaci vyhlásili hasiči krátce před půlnocí. Evakuovaní senioři našli dočasnou střechu nad hlavou ve škole, kam Červený kříž přivezl lehátka a zajistil jim zázemí. "Zůstává tam 31 lidí, ostatní si zajistili ubytování sami, většinou se o ně postaraly rodiny," řekl Sucharda.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Německu povolili odstřel vlka, který roztrhal poníka šéfky Evropské komise

Úřady v severoněmeckém Hannoveru povolily odstřel vlka, který roztrhal 13 hospodářských zvířat, mezi nimi i poníka, který patřil šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové. Napsala o tom agentura DPA. Povolenka pro lovce platí do konce ledna 2023.

Mluvčí okresní správy listu TAZ řekla, že vlk útočil na hospodářská zvířata a zadávil mimo jiné několik ovcí, ale také krávy a jednoho koně. Oním koněm byl třicet let starý poník jménem Dolly, na kterého vlk zaútočil v září ve výběhu na louce. Patřil rodině političky Ursuly von der Leyenové, která předsedá Evropské komisi. "Celou rodinou ta zpráva hluboce otřásla," sdělila tehdy šéfka EK.

Podle TAZ se mluvčí odmítla vyjádřit k tomu, zda úřady začaly jednat právě kvůli tomu, že obětí vlka se stalo zvíře mediálně známé osoby.

Zdroj: ČTK
Další zprávy