Jaderná elektrárna Temelín

Aktualizováno 12. 6. 2011 23:58
JE Temelín vyrábí elektřinu ve dvou výrobních blocích s tlakovodními reaktory VVER 1000 typu V 320. Výkonem 2000 MW se jedná o největším energetický zdroj České republiky.
Jaderná elektrárna Temelín
Jaderná elektrárna Temelín | Foto: Ludvík Hradilek

Temelínská elektrárna vyrábí elektřinu ve dvou výrobních blocích o celkovém výkonu 2000 MW - jedná se tak o největší energetický zdroj České republiky.

Palivo bylo do reaktoru zavezeno v červenci 2000. Zkušební provoz prvního bloku byl zahájen 10. června 2002, na druhém bloku začal 18. dubna 2003.

Jaderná elektrárna Temelín se nachází ve stejnojmenné obci v Jihočeském kraji. Z původního záměru výstavby čtyř bloků se nakonec postavily jen dva, každý o tepelném výkonu 3000 MW a elektrickém výkonu 1000 MW.

Plán na výstavbu Temelína vznikl už v roce 1979, avšak k jeho úplné kolaudaci došlo až v listopadu 2006. V roce 2003 rozhodla vláda o dostavění zbývajících dvou bloků. Zakázka by měla přijít na zhruba 300 miliard korun.

Druhým jaderným zařízením v České republice jsou Dukovany, které byly uvedeny do provozu mezi lety 1985 a 1988. Ve dvou dvojblocích jsou instalovány čtyři reaktory s výkonem třikrát 460MW a jednou 500MW.

Po událostech v japonské elektrárně Fukušima vzrostl strach z nebezpečí jaderných havárií a jejich dramatických dopadů.

Výsledkem byla dohoda evropských států o plošných zátěžových testech všech evropských jaderných zařízení, včetně českých elektráren.

Testování se nevyhlo ani Temelínu. Prověřovala se odolnost elektráren proti přírodním vlivům, jako jsou záplavy, extrémní vedra nebo mrazy. Dobrovolně se pak mohly elektrárny nechat prověřit proti lidským chybám nebo možným teroristickým útokům. Testy se týkaly čtrnácti států evropské sedmadvacítky, vlastnících jaderné elektrárny.

Dostavba Temelína

Od roku 2009 probíhala jednání ohledně tendru dostavby dalších bloků, ale v dubnu 2014 ČEZ tendr zrušil v reakci na proměny energetické situace. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek uvedl, že vláda bude o Státní energetické koncepce ještě během roku jednat a že by mohl být tendr obnoven během následujících pěti let. Do soutěže o významnou zakázku by nově mohli vstoupit další hráči, zájem v červenci 2014 projevila jihokorejská společnost KEPCO.

Původně o dostavbu třetího a čtvrtého bloku Jaderné elektrárny Temelín usilovali tři zájemci. Byly to francouzská Areva, konsorcium společností Westinghouse Electric Company, LLC a Westinghouse Electric ČR a také česko-ruské konsorcium společností Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress.

V říjnu 2012 byla z tendru vyřazena Areva, jelikož podle ČEZu nesplnila zákonné požadavky. Francouzská firma s výtkami nesouhlasila a snažila se dostat zpátky do hry. V listopadu 2012 se odvolala k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jelikož byla přesvědčená, že její vyřazení odporovalo českým zákonům.

Vítěz tendru měl být vybrán v roce 2013 a energetická společnost ČEZ označovala tatu zakázku jako největší, jakou skupina i Česká republika dosud zažily. V souvislosti s pádem Nečasovy vlády v polovině roku 2013 však vznikla první hrozba opoždění výběru stavitele, protože následná prozatimní úřednická vláda Jiřího Rusnoka neměla zájem o pravomoc o dostavbě rozhodnout. Volba měla být tedy učiněna v roce 2014, ale místo toho byl tendr zrušen.

Během pěti let běžel proces posuzování jednotlivých nabídek. Projekty musely být v souladu se zákony České republiky i Evropské unie, dále musely splňovat nároky Asociace západoevropských jaderných dozorů a Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Při posuzování nabídek hrála vedle nabízené technologie a ceny rovněž roli možná účast českých firem na dostavbě.

Budování třetího a čtvrtého bloku Temelína podle původních představ mohlo začít v roce 2016, dokončení se předpokládalo nejpozději v roce 2025.

Jednání o dostavbě Temelína probíhalo i mezi politiky. Bývalý premiér Petr Nečas hovořil o zakázce s americkým prezidentem Barackem Obamou a francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. Temelín byl důležitým tématem i při návštěvě ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v Praze.

V souvislosti s dostavbou se ozývají také kritické hlasy, a to hlavně ze strany ekologických sdružení. Podle ekologů by Česká republika nové reaktorové bloky nepotřebovala, pokud by se omezil vývoz elektřiny a zaváděla úsporná opatření. Dle jejich názoru navíc není dostatečně řešena otázka jaderného odpadu a případné havárie a také celkový dopad na životní prostřední a veřejné zdraví.

Veřejnou zakázku na dostavbu třetího a čtvrtého bloku Jaderné elektrárny Temelín vyhlásil ČEZ v roce 2009.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Súdán je připraven uznat Izrael, pokud to schválí parlament

Súdánský premiér Abdalláh Hamduk je připraven normalizovat vztahy s Izraelem, pokud krok schválí dosud neustanovený parlament. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na súdánské vládní zdroje.

Zjištění je podle Reuters dosud nejzřetelnějším náznakem, že Hamduk je pod tlakem Spojených států ochoten uvažovat o navázání diplomatických styků s Izraelem. Uznání židovského státu přesto v nejbližší době není na pořadu dne, neboť súdánský přechodný parlament se dosud nesešel a není jasné, kdy tak učiní.

Současná úřednická vláda byla ustanovena po dlouhých jednáních mezi zástupci civilistů a vojenskými představiteli, jež následovala po skončení vlády dlouholetého prezidenta Umara Bašíra. Toho loni v dubnu svrhla armáda. Dalšími přechodnými institucemi jsou takzvaná suverénní rada a dosud neexistující parlament. Tyto instituce mají zemi spravovat tři roky, do konání voleb.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy