Nicolas Sarkozy nastoupil v květnu 2007 do úřadu francouzského prezidenta, poté co porazil kandidátku socialistů Ségoléne Royalovou. Jeho politika je na francouzské poměry výrazně proamerická. V roce 2009 zařídil návrat francouzských ozbrojených sil pod velení NATO. Stál v čele Francie během jejího předsednictví v EU, podílel se mimo jiné na urovnání rusko-gruzínského konfliktu v Severní Osetii.
Jeho vysoká popularita silně klesala a v roce 2010 dosáhla dna, zejména v důsledku vysoké nezaměstnanosti, nepopulární penzijní reformy a skandálů svých i vládního kabinetu.
Je silně proti přijetí Turecka do EU.
Nicolas Sarkozy vystudoval práva, dva roky poté byl zvolen starostou bohaté pařížské předměstské části Neuilly-sur-Seine, kde sloužil až do roku 2002. Pracoval ve vládě premiéra Édouarda Balladura, kterého přesvědčil, aby kandidoval na prezidenta, čímž proti sobě popudil Jacquese Chiraca, ke kterému měl dříve poměrně blízko. Po Chiracově výhře byl Sarkozy odsunut.
V roce 2002 se však do vlády, jako ministr vnitra, opět vrátil. Po dvou letech se stal ministrem financí. Chirac mu poté dal na výběr mezi jeho ministerským účinkováním a pozicí předsedy strany pravicové neo-gaullistické strany UMP (Sdružení lidového hnutí (UMP).
Odešel tedy z vlády, ale po odmítnutí návrhu evropské ústavy v referendu ho Chirac povolal zpět do vlády na pozici ministra vnitra ve vládě Dominique de Villepina. Nedlouho potom začalo v chudých pařížských předměstích docházet k násilnostem. Sarkozy si vysloužil kritiku především označením protestujících jako lůzy a verbeže. Žádal tvrdý postup policejních složek a zpřísnění imigračních zákonů.
V roce 2007 byl zvolen francouzským prezidentem. Prosazoval silnou pracovní morálku a jeho heslem v prezidentských volbách bylo “pracovat více za více peněz“. Slíbil radikální hospodářské reformy, snížení daní a liberalizaci pracovního trhu. Součástí jeho plánů bylo i posunutí věku odchodu do důchodu.
Během finanční krize v roce 2008 však nasadil více proti-kapitalistický tón, uchyloval se k protekcionismu a rozšiřování státních zásahů v hospodářství.
Nicolas Sarkozy je pokládán za hyperaktivního a ambiciozního workoholika. Narodil se na pařížském předměstí Neuilly 28. ledna 1955 v rodině maďarského imigranta a francouzské matky řecko-židovského původu. Vyrůstal v Paříži.
Je potřetí ženatý, má tři syny a jednu dceru. Dceru má se svou poslední manželkou, Carlou Bruniovou, kterou si vzal v roce 2008.
